„Vše, co o novodobé historii víme a předkládáme k uvěření našim potomků, je jen vrcholem ledovce. To vespod se odkrývá jen nesnadno a po zlomcích,“ tvrdil již před lety americký historik William L. Shirer, a i dnes je třeba mu dát za pravdu. Což ovšem neznamená, že se o hledání takových zlomků skryté pravdy nebudeme stále pokoušet. Zkušený autor literatury faktu a neotřelých detektivek Roman Cílek

Bernd Posselt vypráví vzrušující příběh filozofických počátků evropské myšlenky, jejích židovsko-křesťanských kořenů a jejího politického vývoje od Karla Velikého až po naši současnost. Společné dějiny Evropy nám přibližuje z hlediska historického, kulturního, náboženského i politického, vypráví o vůdčích osobnostech evropského sjednocení, zabývá se základy demokracie a evropským modelem života. Předkládá

A kötet modern szemléletű politikatörténeti munka. Vagyis a szerző figyelme minden olyasmire kiterjedt, amely a politikumot befolyásolja. Így például az 1918-as polgári demokratikus forradalom elbeszélésénél szó van benne a spanyolnáthának nevezett pusztító influenzáról. Mivel 1918/1919 forradalmait jelentős mértékben az a szellemi erjedés alapozta meg, amelyet a Nyolcak festőcsoportjának munkássága,

Héraklész feladatai, Médeia fortélyai, Ikarosz zuhanása, Athéné születése... Egy csokorra való időtlen történet a kultúránk alapját képező görög mitológiából. Félelmet nem ismerő hősök, legendás teremtmények, különleges környezet; ez teszi halhatatlanná azokat a mítoszokat, amelyekkel e gyönyörűen illusztrált kötet lapjain találkozhatunk. A kötetben található huszonkét történet a világirodalom legizgalmasabb

Európában a magyar az egyetlen nemzet, amelynek már a kereszténységre térése előtt is volt saját - azaz nem másoktól átvett - írása. Ebből egyrészt az következik, hogy a kereszténységre térése előtt is voltak írástudói, másrészt pedig az, hogy a magyarságot a kereszténységre térése előtt műveletlen, nomád népnek állítani, vagy igen nagy tévedés, vagy pedig elvakult nemzeti gyűlölködés jele. Műveletlen

Kniha vychádza pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave.

Střední Evropa jako most mezi Západem a Východem Kniha z pera známého literárního historika navazuje na úspěšnou dvojici Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (2015) a Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010). Na svých literárně-historických toulkách prochází Martin Putna širokým územím někdejšího rakousko-uherského mocnářství, od Čech, Moravy a Slezska přes území Rakouska a Uher

Klasická historiografie ani náznakem nepřipouští, že by císař Napoleon I. a vůdce německého národa Adolf Hitler mohli přežít svoji vlastní smrt. První ve vyhnanství na ostrově Svaté Heleny, druhý v berlínském podzemním krytu na konci dubna 1945; že oba mohli dožít svoje životy v ústraní, daleko od hlučného davu. Většina indicií, které zmiňuje tato kniha, dokazují nebo naznačují, že by to tak vskutku

Rakouský spisovatel a novinář Leopold von Sacher-Masoch (1836-1895) se narodil do římskokatolické rodiny rakouského státního úředníka v tehdejším haličském Lambergu, dnešním ukrajinském Lvově. Po studiu práv, historie a matematiky ve Štýrském Hradci se vrátil do rodného města, kde se stal profesorem; postupně však exaktní vědy opustil a věnoval se literární dráze. Je autorem řady povídek a románů,

Kniha Martina Soukupa reflektuje vývojové proměny sociální a kulturní antropologie a současně popisuje a interpretuje hlavní rysy melanéských kultur. Sleduje osudy významných antropologů, všímá si okolností, za nichž podnikli své terénní výzkumy, a tlumočí jejich interpretace nativních kultur. Kromě rozsáhlé literatury těží také z vlastních zkušeností autora nabytých při terénních výzkumech na Nové

Több mint harminc év nagy anyagi, és emberi áldozatokat követelő fejlesztései és kísérletezései után a XIX. század végére kialakult a tengerek új ura, a kor legmodernebb technológiai vívmányait magában egyesítő, modern értelemben vett csatahajó. A hatalmas, félelmetes acélmonstrumok lenyűgözték a kortársakat. Ezek a hajók voltak az őket birtokló ország erejének és nagyhatalmi státuszának szimbólumai,

Létezett Lemúria? Léteztek-e fejlett civilizációk a múltban? Hol a bizonyíték? Sokan szerte a világon úgy vélik, hogy egy ősi civilizáció létezett a múltban, és Lemúria néven ismerték. Sokan azt hiszik, hogy Lemúria, Atlantisz és Tartaria fejlett civilizációk voltak. Ha ezek a civilizációk fejlettek lennének, bizonyára szerte a világon kell lennie ennek alátámasztására. Ez a könyv bemutatja annak bizonyítékait,

Mi a világ igazi története?Tényleg létezett Napóleon Bonaparte? A matematikai bizonyítékok azt mutatják, hogy Bonaparte Napóleon nem létezettVolt olyan civilizáció, amelyet Tartaria néven ismertek? A világ története nagy hazugság?Miért fontos a világtörténelem? Ez a könyv sok fontos titkot mutat meg a világtörténelemről. Készen állsz az igazság elfogadására? Ha nem érted a múltat, soha nem fogod megérteni

This book will show the evidence that many researchers present regarding the history of Tartaria and the twentieth century and the man known as Adolf Hitler. Researchers claim that Hitler and his gang were a group of actors who were part of the plan to destroy the civilisation and culture and heritage of the Germanic people. This book will show some of the evidence that researchers present regarding

Na jaře 1911 se Albert Einstein s manželkou a dvěma syny přestěhoval do Prahy, kde působil jako profesor teoretické fyziky na německé univerzitě. Proti původním očekáváním zůstal v Praze jen šestnáct měsíců, a toto období tedy jeho životopisci obvykle považují za nedůležitou epizodu. Michael Gordin důkladně zkoumá setkání velkého vědce s městem s tisíciletou historií; jeho kniha není jen záznamem jednoho

Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiografie. Vedle metodologických studií, jež se zaobírají tragickým koncem české poznámky, interpretováním morových epidemiemi či husitské revoluce se v knize nacházejí texty zkoumající pojetí národních dějin Jana Slavíka, historickou paměť ve středověku

Dějiny lidstva znají celé legie svých zrádců i velezrádců. Zrada je samozřejmě vždy bezectným činem proradnosti, slabosti určitých jedinců jednajících na základě rádoby neomylného vyššího principu. Je často projevem vypočítatelnosti i omezenosti, avšak s nedozírnými následky. Na zradu může být samozřejmě pohlíženo z mnoha různých pohledů a v důsledku toho může být zpětně i různě hodnocena. Kniha, kterou

Tartalom Szabados György: Álmostól Szent Istvánig. A magyarság geopolitikai környezete Szabados György: Bölcsek, szentek, hódítók és helytállók. Az Árpádok királyságának geopolitikai környezete Csukovits Enikő: Nagy Lajos és a \"magyar nagyhatalom\" Szende László: A Magyar Királyság geopolitikai helyzete Luxemburgi Zsigmond korában Bárány Attila - Novák Ádám: Mátyás Közép-Európa-politikája Ágoston

\"Egy esztendő 365 napja nemcsak hétköznapokból és munkaszüneti napokból, hanem ünnepnapokból és eseményekhez kapcsolódó évfordulókból is áll. Ma már elég nehéz eligazodni a világnapok, a nemzeti ünnepek és az emléknapok sokaságában. Napjainkban ezért egyre nagyobb igény van a különböző évfordulókhoz, eseményekhez kapcsolódó megbízható összeállításokra. Az embereknek, a nemzeteknek és a vallási közösségeknek,

Kniha Dejiny písané Rímom z pera majstra Zamarovského hovorí o meste, ktoré sa nazýva večným, i o Rímskej ríši, ktorej dalo toto mesto meno. Autor sleduje cestu od bezvýznamnosti k svetovláde, vojny i kultúrne pamiatky, píše o hrdinských i o všedných dňoch, o sláve i o negatívnej strane slávy. Vojtech Zamarovský napísal vzrušujúce rozprávanie o nenávratnej mladosti ľudstva, ktorú voláme antika. Rím