Dvě společně vydávané monografie pojí dílo jedné z ikon francouzského strukturalismu Rolanda Barthese. Jak již jejich názvy napovídají (Zotročený mýtus, Od ideologii k fantasmatu), každý z autorů je pojednává z jiného hlediska: teorie ideologie a psychoanalýza slouží jako komplementární hledisko k dekompozici moderních mýtů a strukturalismu (jako i opačně). Rozmanité dílo Rolanda Barthese je ale také

Trápí lingvisty naše problémy s pravopisem? Proč nemůžeme zrušit tvrdé a měkké y/i? Co se stane, když se změní pravidla psaní velkých a malých písmen? Jak vypadá lingvistická analýza pokrmu kung-pao? Odpovědi nejen na takovéto otázky přináší nová kniha Dana Faltýnka. Přehledně a srozumitelně informuje o současných trendech lingvistiky ať už v oblasti jazykových příruček, nebo kvantitativní lingvistiky.

1. Přirovnání, 2. Výrazy neslovesné, 3. Výrazy slovesné a 4. Výrazy větné jsou jednotlivé části čtyřdílného slovníku, který zachycuje dnešní českou frazeologii v celé její šíři. Slovník, jedinečný i v mezinárodním kontextu, představuje ve svých jednotně z

Práca Medzi invariantom a idiolektom po historicko-metodologickom úvode o opakovateľnosti a udalosti v jazyku a literatúre prináša v rade štúdií interpretácie jednotlivých literárnych textov predovšetkým vo vzťahu k textovým invariantom t. j. na ich žánrovom pozadí a vo vzťahu k literárnym smerom. Z tejto perspektívy sa ukázalo ako strategicky vhodné analyzovať aj žánre tzv. populárnej literatúry.

Sborník Mladá slavistika IV je již sedmou publikací v řadě každoročních publikačních počinů doktorandů brněnského ústavu slavistiky. Knihu uvozuje studie prof. Ivo Pospíšila Generace v literární vědě, jejich sláva a traumata. Dále je zařazeno šest studií, jejichž autory a autorkami jsou doktorandi a doktorandky různých slavistických oborů. Ti se ve svých textech věnují konkrétním vybraným tématům slovanských

Novátorská popularizační kniha o slovníkářství byla vytvořena především kolektivem pracovníků oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a lexikografické sekce Ústavu germánských studií FF UK. Uvádí zájemce o tuto disciplínu do aktuálního bádání i praxe. Umožňuje orientaci ve vybraných tématech oboru, jako je zařazování slov do hesláře, volbapříkladů, zpracování

Monografie podává detailní analýzu slovosledného chování posesivních zájmen ve staročeské nominální frázi. Jedná se o fenomén, kterému zatím nebyla v české paleobohemistice věnována soustavnější pozornost. Materiálový základ práce představují staročeské prozaické texty, jejichž období vzniku se klade přibližně od poloviny 14. století do konce 15. století.

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí. Borges se ve svém díle napříč časem vrací k argentinským archetypům, reflektuje jejich tradici a sám k ní přispívá vytvářením mýtu předměstí Buenos Aires. Druhým těžištěm této monografie je

Alexandr Sommer Batěk (18741944) byl učitelem, vynálezcem a šiřitelem vzdělanosti. Pro některé podivín, pro některé obraz své doby, každopádně člověk lidsky čistý a nadšený pro pravdu a poznání. Jeho posledním příspěvkem světu byl obrazový jazyk neoglyfy. V roce 1930 představil Batěk tento systém znaků, který měl být univerzálním písmem čitelným ve všech jazycích. Tato kniha popisuje základní milníky

Energie Ephialta, publikace o padesátých letech dvacátého století tedy o nejkontroverznější fázi ve vývoji české literatury je zaměřená na prózu, již autor pojal úhrnně. Tj. k domácí produkci přiřadil samizdatovou tvorbu a díla vycházející v zahraničí. Záměrně zde zúžil interpretační přístup. Prozaickou produkci dekády nahlíží pod úhlem kompoziční poetiky. Jediným kritériem při posuzování textů je

Kniha s titulem Za (de)konstruktivismem, naznačujícím jak to, co následovalo po (de)konstruktivismu, tak i určité nostalgické ohlédnutí za již proběhnuvší tendencí, a podtitulem Kritické koncepty (post)poststrukturální literární a kulturní teorie obsahuje 102 heslových statí. Vedle Jana Matonohy, který je autorem více než tří čtvrtin hesel, do ní přispěli též Richard Müller, Josef Fulka, Pavel Šidák,

Kniha Tomáša Horvátha prináša pohľad na problematiku literárneho subjektu v dielach slovenských a poľských autorov, ktorých tvorba je literárnou vedou situovaná do obdobia modernizmu (v poľskom prípade obdobie tzv. Mladého Poľska) alebo sa nejakým spôsobom s otázkami subjektu v modernistickej literatúre spája (literárny subjekt v romantickom texte). Problémy, ktoré už boli viackrát pertraktované, autor

Kniha se zabývá latinským jazykem jako univerzálně dorozumívacím prostředkem západní kultury po více než dva tisíce let. Vedle chronologického přehledu historických fází existence latiny uvádí též specifika jejího uplatnění. Autor zdůrazňuje, jak několik tzv. smrtí latiny v průběhu kulturní chronologie paradoxně podpořilo její nesmrtelnost: tento jazyk se v zásadě nezměnil od starověku až po současnost,

Přestože avantgarda sebe sama prezentuje jako hnutí téměř bez uměleckých kořenů, povstávající ze sebe sama, reaguje na proměny moderního světa a postavení člověka v něm, na to, co bylo vnímáno a pojmenováno jako modernost. Autorka se v knize věnuje české poválečné avantgardě a její próze v širším evropském kontextu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka), a tím i o řadu autorů, jí dovoluje dynamizovat

Článková bibliografie představuje časopis Dialog, který vycházel ve dvou etapách: od dubna 1966 do srpna 1969, kdy bylo vydávání časopisu zastaveno, a v letech 1990–1992, kdy (v letech 1990–1991) periodikum vycházelo pod názvem Severočeský Dialog. Časopis byl od začátku spojen se specifickým regionem severních Čech, resp. s (někdejším) Severočeským krajem. Vedle problematiky devastace životního prostředí,

Rozšířené a přepracované vydání originální encyklopedické příručky, kterou v osmdesátých letech inicioval Vladimír Macura. Jejím záměrem je představit vědecké koncepce, jež zásadně ovlivnily myšlení o literatuře ve 20. století. Vybrána byla jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních

Monografia významného jazykovedca, špecialistu na syntax, si kladie za cieľ zhrnúť základné poznatky o podstate vety. Popri základnej gramatickej úrovni sa podrobne zaoberá sémantickou a obsahovou štruktúrou vety, ale i jej modálnou a emocionálnou stránkou, porovnaniu slovosledu v syntagme a vo vete, prostriedkom prispievajúcim k organickému zapojeniu vety do textu. Takto komplexne spracované dielo

Dekáda naděje je souborem studií o české próze 60. let. Navazuje na analýzy předchozích dekád dvacátého století, jež byly námětem Všetičkových úspěšných knih Kroky Kalliopé, Tektonika textu, Možnosti Meleté, Energie Ephialta a dalších. František Všetička (*1932) je naším v podstatě jediným kompozitologem. Nejde mu o běžný výklad textu, neboť nahlíží jednotlivá díla z hlediska jejich kompoziční výstavby.

Pojmy čas (vyprávění), postava a román neumožňují intelektuálnímu čtenáři ani badateli rychlé a efektní polapení. Rodí se totiž ze složité syntézy — sdílená zkušenost s lidmi, časem a narací se zde vetkává do pojmového myšlení a řeči, celému procesu přitom vládne jen svobodný zákon literatury. Monografie Čas, postavy, román podniká do prostoru této syntézy jedinečnou výpravu. Využívá při tom hermeneutické