Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů. Plánoval je vydat formou sbírky, pro kterou měl i název: Kráky. Finální podobu dokončit nestačil, podle jeho představ ji k vydání citlivě připravila jeho kolegyně a kamarádka

Kniha poetických pohádek o přírodních cyklech, které ovlivňují svět. V každém cyklu je skrytý živel a v každém živlu jedna malá víla. „Kéž by se alespoň jedno dětské srdce rozhořelo láskou k přírodě a krásné literatuře!“ Příběhy Hlas Země vznikly díky louce, po které běhala malá modrooká kudrnatá holka, často špinavá, ale šťastná ve chvílích, kdy si povídala s mravenci nebo honila barevné motýly. Bylo

S rozvojom aténskej demokracie sa v metropole Grécka začína od 5. storočia pred Kr. rozvíjať nová forma dramatického umenia. V Aténach vznikajú súťaže, ktorých obsahom sú predstavenia dramatickej tvorby. Hry a súťaže sa stávajú súčasťou sviatkov, osláv a občanom-divákom sa predvádzajú na nich dramatické, divadelné predstavenia. Drámy v tomto období, a to najmä tragédie, sa stávajú významnou záležitosťou,

Po debutové sbírce Polykat peří (Pavel Mervart, 2019) přichází Josef Kučera s druhou sbírkou, která nese název Nežádoucí účinky ticha. Dominantním motivem sbírky je ticho, které je na straně jedné symbolem klidu, prostoru pro vnitřní bilancování a reflexi, na straně druhé je však nevyhnutelně zdrojem možného neporozumění a napětí, které je mnohdy v básních reflektováno. Tematicky i graficky navazuje

Kapitoly této knihy spojuje zájem o vztah mezi řečí poezie a světem. Slovo kosmos v jejím názvu odkazuje k představě uspořádaného světa, který báseň předpokládá, zviditelňuje nebo utváří. Kosmos je podstatným předpokladem poetiky Gastona Bachelarda, jíž je věnována jedna z kapitol. Další kapitoly se zabývají texty o kamenech Rogera Cailloise, nebo se věnují Paulu Celanovi a Jiřímu Kolářovi a dalším

Básnické dílo Františka Halase tvoří nenahraditelnou součást českého písemnictví. Ve světové proslulosti jeho básním brání především to, že jsou psány jazykem tak mnohotvárným, že jsou téměř nepřeložitelné. Rozmanitost jeho tvorby připomínáme svazkem, kde jsou zastoupena díla: Naše paní Božena Němcová Tvář Já se tam vrátím Sbírka Tvář rok po vydání obdržela státní cenu. Je věnovaná Josefu Horovi, některé

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný fi lozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho

Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci.

Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934).

Sbírka z pozůstalosti duchovního vůdce českého undergroundu, bývalého manažera Plastic People, básníka a kulturního teoretika. K vydání připravil, ediční poznámku a medailon autora napsal Martin Machovec.

Básnické sbírky Ladislava Zedníka nejsou určeny k jednorázové konzumaci. Je potřeba pročíst se k nim opakovaným vstupováním do řádků: koncentrované a mnohovrstevnaté básně ostatně formálně ztvárňují to, na co se tematicky zaměřují: jsou to řezy časoprostorovými vrstvami osobní i nadosobní historie. Nezřetelnost hranic, tekutá proměnlivost iluzorní jevovosti, odrazy a zrcadlení jako podstata skutečnosti.

Tomáš Sedláček o této knize básnických epigramů napsal: \"Michaelovi Marchovi se povedl zdrcující kousek - jako cizinec vystihl pražský hrdý patos, kterému vévodí napůl moudré skvrny konverzací ze dna pivních tácků, a přesto na jeho verších není pivního nic, jsou elegantní a jemné, točivé a příhodné. Tančí mezi filosofií a mává básnictvím, které sám podává v ekonomicky šetrných a úsporných dávkách,

Sbírka současného českého autora. Soubor obsahuje cca 35 básní z let 2012–2021, které jsou reflexemi nad místy, událostmi a osobami autorova života. Sbírku P. Halmay dedikoval svému otci, básníku Karlu Šiktancovi.

Václav Hons (*1938) vydal přes 30 básnických sbírek, z nichž posledních 18 vyšlo v nakladatelství Radix. Kromě básní napsal také několik stovek písňových textů – nejznámější jsou asi jeho Neposlušné tenisky pro Lucii Bílou, ale i další texty pro H. Zagorovou, V. Špinarovou, K. Gotta aj. Jeho básně oscilují mezi lyrikou i epikou, lze v nich najít ohlasy autorovy hudbymilovnosti, vzpomínek z dětství

Lyrickoepická skladba Máj je jednoznačně vrcholem díla zakladatele moderní české poezie a největšího představitele českého romantismu Karla Hynka Máchy. Nejproslulejší báseň české literární historie o kráse přírody, o lásce i o smrti vychází v pozoruhodném výtvarném řešení, jemuž dominují typicky jemné a citlivé ilustrace Martina Augustína. Ty spolu s nebývale nápaditým a propracovaným grafickým řešením

Třetí kniha volně navazující básnické trilogie je nejen o lásce, jako o nelehké cestě za štěstím, ale také o hledání odpovědi na otázku, co je vlastně láska? Pro autora je stromem života, zahradou hojnosti, každodenní touhou po naději, nacházením. Ilustrace akademický malíř Karel Šafář, doslov Pavel Jurkovič.

Žadatel v žádosti o grant uvedl, že se jedná o lyrické parodie, vykrádající literární identity, instituce či subjekty. Zajíc není pozorovatel, neumí ohledávat. Z čtenářů leckdo může vykřiknout: „Chyťte ji, smějící se Lassie!“ Ale to už se tak v obci na kraji města stává, že někdo utrousí moudro a lačný písmák ho hned třikrát vidlemi obrátí. Inu, v jednoduchosti je síla, mohlo by se objevit v lecjaké

Nakladatelství Volvox Globator představuje reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu. O dva roky později vyšla Abeceda samostatně s podtitulem: „taneční kompozice Milči Majerové“ v typografické

V době jazykového diletantství a upadajícího zájmu o kulturu slova jsou pro mě verše Jiřího Svatopluka Novotného oblažujícím čtenářským zážitkem. I radostným zjištěním, že dobří básníci žijí stále mezi námi. Jakkoli jsou jeho básně po formální stránce jednoduché, blížící se až k prostotě a zpěvnosti lidových písní, jsou zároveň i chytré a sofistikované.

Básnická prvotina Martiny Brenčič odkrývá autorčina niterná témata týkající se jejího vnímání současného světa, ale především se zabývá hledáním podstaty lidského bytí skrze vlastní zkušenost. Naturalisticky syrové verše střídá subtilní oko pozorovatele přinášející nesmělé otázky nepřímo nutící čtenáře k zamyšlení. Martina Brenčič (*1992) pochází z Brna. Vystudovala Fakultu chemicko–technologickou