Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba (četba literárních textů a její reflexe), 2. tvorba (konstrukce a rekonstrukce textu a jejich reflexe), 3. nauka (poznávání

Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky? A jak vypadal typický vypravěč v legionářských románech? O tomto i o dalších podobných tématech píší na stránkách knihy Cestami Mnémosyné doktorandi Fakulty filozofické Univerzity Pardubice pod vedením historika Antonína K. K. Kudláče. Hledání osobní i kolektivní identity

Talán nincs még egy olyan tudományág, ahol annyi tévhit, meggyőződés és rögeszme keringene, mint a nyelvészet. Kicsit olyan ez, mint a labdarúgás: mindenki ért hozzá, mindenki jobban tudja. Mindenkinek van egy tuti biztos elmélete, hogy miként is kezdtek beszélni az őseink, honnan ered a nyelvünk, milyen kacskaringós úton jutottunk el az első mondatig. A svéd nyelvész, Sverker Johansson, aki már 2006

A tanulmánygyűjtemény reménybeli célja, hogy számot vessen Vörösmarty romantikus költői örökségével, Vörösmarty szövegein keresztül \"újragondolja\" a magyar romantikát és hozzásegítse a ma olvasóját Vörösmarty műveinek és hatásának megértéséhez: miért és hogyan volt képes megőrizni és áthagyományozni a Vörösmarty-életmű - inspiráló, megszólító és továbbírható szövegvilágként - a mindenkori élő irodalom

Třetí díl experimentální koncepce dějin české literatury. Období 19351947 přináší řadu proměn moderny, její konfrontaci s kataklyzmatickými historickými událostmi, s ideologií, s momenty, kdy svoboda kreace a myšlenky byla nahrazována mocenskou kontrolou. Tyto faktory způsobují nezbytnost redefinice modernistických konceptů, promýšlení vztahu mezi individuální existencí, ideálem a reálnými dějinami.

Leszek Engelking (1955) patří mezi nejpilnější polské bohemisty po roce 1989. Věnuje se překladu, literární vědě, historii, kritice a publicistice; píše původní básně a prózu. Působí na univerzitě v Lodži. Publikace shrnuje devětadvacet Engelkingových literárněhistorických prací věnovaných české literatuře zejména posledního století, ale i starší: počínaje Máchou přes Richarda Weinera ke Skupině 42,

Monografie \"Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století\" vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby. V osmi kapitolách (včetně metodologické úvodní a syntetizující

Antologie Národní literatura a komparatistika je soustředěna k problematice vzájemného poměru dvou základních modelů uspořádání literárního materiálu nové doby: národně filologického a komparatistického. Ambicí přitom není sledovat historické peripetie střetávání a prolínání obou přístupů. Snahou je představit hlasy, které jsou v rámci této problematiky zřetelně přítomné v současné literárněvědné bohemistice

Ide o obsiahlu zbierku súvislých nárečových prejavov, ktorá dokumentuje vývinové štádium slovenskej rozprávačskej tradície na prelome 19. a 20. storočia.

Průkopnická kniha sleduje, jakým způsobem Listy trávy (1855) a Obratník Raka (1934 ) burcují čtenáře k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu a prostřednictvím orální mnemotechniky rehabilitují tělesnost.

Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána

Prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. (narodený 1937 Dobšiná), je popredný slovenský jazykovedec a známy vysokoškolský profesor, autor 16 samostatných vedeckých monografií venovaných najmä tematike syntaxe, sémantiky, jazykových kategórií, literárneho jazyka, kultúrnych, spoločenských a politických rozmerov jazyka a dejín spisovnej slovenčiny, ako aj vyše 500 vedeckých štúdií, uverejnených doma aj v zahraničí.

Renesance tradičně argumentačního pojetí rétoriky, kterou ve 20. století v podobě neorétoriky nabídli mj. Ch. Perelman a S. Toulmin, znovuotevřela cestu k jejímu funkčnímu uplatnění ve vzdělávání. V podobě soutěžního debatování dostala agonální rétorika sofistů moderní háv, uchovala si však své tradiční poslání: rozvoj dovedností a znalostí v oblastech kritického myšlení a argumentace, vyhledávání

V predkladanej publikácii autor naznačil teoreticko-metodologický pohyb posledných desaťročí v oblasti teórie tlmočenia a poukázal na kľúčové problémy simultánneho tlmočenia. Odhadom štruktúry procesuálnych aspektov poukázal na fázy a miesta, ktoré spôsobujú študentom tlmočenia najväčšie problémy pri nadobúdaní príslušných tlmočníckych zručností. Ďalším zámerom autora bol výklad postupov a stratégií

Publikáciu zostavili Magdalena Bystrzak a Viliam Nádaskay. Ponúka prehľad najpodnetnejších literárnokritických a polemických článkov, ktoré boli venované slovenskej literatúre v uplynulom roku. Okrem toho, že predstavuje súčasné uvažovanie o domácej literatúre, je aj prehľadom najvýraznejších diel minulého a sčasti aj predminulého roka. Súčasťou publikácie sú aj bilančné štúdie zostavovateľov o aktuálnej

Trencsényi ?László, a pedagógiai kutató, az ELTE tanára négy évtizede egészen közelről követi azokat a színpadi megnyilatkozásokat, legyen az zenés, drámai vagy táncos, melynek vagy nézői vagy fellépő szereplői, megszólalói gyerekek. Akár falusi kultúrház színpada, akár fényes rivaldafények, akár országos, nemzetközi hírű produkció, akár kísérleti próbálkozás. Akár profik, akár amatőrök. Akár csetlő-botló

A szellemidézés mindig izgalmakkal és meglepetésekkel teli művelet, s különösen az, ha irodalmunk közelmúltjának nagyjai jelennek meg előttünk. A szerző édesapja a hatvanas években indult legendás folyóirat, az Új Írás alapító szerkesztője volt, s a gyerekkor emlékei nyomán megelevenedik a lap  „törzsasztalának” kedves, bohém élete, találkozhatunk Illyés Gyulával, Nagy Lászlóval, Juhász Ferenccel,

Kniha předkládá komponovaný výbor 21 článků týkajících se lingvistické problematiky české gramatiky a současného užívání češtiny z hlediska obecnělingvistického, sociolingvistického a metodologického. Nově se tu řeší např. termín registr jazykový a komunikační, norma a kodifikace, spřežky v českém pravopise, zpívaná čeština, genitiv posesivní či tzv. kondicionál, dále vývojové tendence deflektivizační

Publikace nahlíží na romantismus jako na různorodý pojem, zvýrazňuje jeho pluralitu a zabývá se různými podobami a fázemi romantismu. Věnuje se jeho jednotlivým formacím a objektům jako krajina či příroda a představuje typologii a analýzu jejich romantických pojetí. Všímá si proměn žánru cestopisu a pojmu cesty vůbec, dále zkoumá kategorie vznešena, gotična, groteskna, imaginaci, poezii a historismus.