Dopis Andrého Gorze, filozofa česko-rakouského původu, je kromě milostného vyznání také rekapitulací autorova politického a ekologického myšlení. Gorz v něm nahlíží, jakým způsobem jej filosofické myšlení oddalovalo od toho, co bylo skutečně podstatné: společný život s milovanou osobou. Nelehký, křehký a upřímný. Gorze se ve svém textu táže po vztahu filosofie a lásky partnerského soužití a dotýká

Filosofie v kultuře západní tradice je přehledným vysvětlením myšlenkových směrů a názorů předních filosofů, obsahuje i poukazy k jejich sporům a vyznačuje, v čem jsou dnes aktuální. Filosofové od antiky po dnešek nám dali různé návody, jak si počínat při hledání smyslu světa, do něhož se odmala snažíme vrůst, a při pátrání po smysluplnosti vlastní existence i možnostech a mezích našeho poznání. Tyto

Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu. Autor v díle sumarizuje metodologické aspekty hlubinné hermeneutiky, poukazuje na myšlenkovou provázanost západního intelektu se spiritualitou východního světa a soustředí se na hledání samotného

Nové vydání asi nejvýznamnější autorovy knihy, ve které se přední postava české poválečné filosofie Milan Machovec (1925-2003) zamýšlí nad základními otázkami a vývojovými proudy filosofického myšlení napříč celým jeho dějinným vývojem od antiky po 20. století. Tyto otázky - jak v předmluvě sám autor upozorňuje - ukazuje nikoli jako skvělé úspěchy našeho rozumu, jak to dosud tradičně bývá pojímáno,

Kniha zahrnuje texty z let 1978 až 2017 věnované filosofii českých myslitelů: Tomáši Garriguu Masarykovi, Janu Patočkovi a Václavu Havlovi. Hlavním společným rysem jejich uvažování je filosofie nakloněná k činu. Masaryk, Patočka i Havel chápali politiku jako činnost založenou na mravním základě a hledali nový duchovní rozměr života moderního člověka, který nenachází oporu ani v metafyzice, ani v tradiční

Kdo si hraje, nezlobí. Kdo se klouže, hraje si. Fenoménu hry autorka rozumí jako pohybu ve smyslu „radostného sklouznutí se po skutečnosti“. Hra v různých svých aspektech a formách (mezi něž patří i karneval) je zde tematizována jako specifický fenomén pohybu, pohybu lidské existence, pohybu jako rozumění světu i sobě ve smyslu pochopení pravidel hry. V tomto rámci pak jsou rozvíjeny interpretační

Rozhovory o hněvu, soucitu a lidském konání Před několika lety vedl významný kulturní antropolog Noriyuki Ueda dvoudenní osobní rozhovor s dalajlamou. Vzešla z něj tato knížka obsahující překvapivé pravdy a poznání, velmi autentická a založená na zdravém přístupu. Otevřete knihu na kterékoli straně a dočtete se moudrá slova o tom, co v životě hraje největší roli.

Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska a ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu. Tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Nikolaj Berďajev napsal své eseje o ruském komunismu okolo poloviny třicátých let 20. století. Kniha vyšla poprvé anglicky v roce 1937, pak následovaly překlady do dalších západních

Texty shromážděné v této knize představují autorčinu filosofickou práci, která čerpá inspiraci z fenomenologické filosofie (hlavně Patočky, Lévinase a Barbarase) a Platónových dialogů. Dotýkají se klíčových otázek filosofie matematiky, zejména její fundace, ve světle fenomenologických zkoumání existence, vnímání a rozumění. Kniha tak nabízí originální promýšlení oblastí, kde se matematika s filosofií

Proč jsou v lidském jednání a rozhodování takové rozdíly? Jakou roli hraje v našem uvažování a rozhodování morálka? Tyto nelehké otázky, i to jak lidé dospívají ke svým názorům na politická, ale i mnohá další důležitá témata, zkoumá ve svém bestselleru psycholog Jonathan Haidt. Nejdříve shrnuje teorie starých filozofů a postupně se dostává až k současnosti, kdy spolu soupeří dva názory na původ morálky:

Názov, Objekt, Otázky, Hypotéza, Ciele Čo je hodnota, ako môžeme o nej hovoriť? Moderné hodnoty - hodnoty v moderne Hodnoty v zornom poli filozofie

Druhý svazek populárně naučné edice Munice nás zavede do labyrintu filozofického tázání na téma ČAS. Necháme se vést úvahami řady velikánů, od Aristotela po Prigogina, dokud nedospějeme k nevyhnutelné křižovatce: čas je buď nejdůležitější element vesmíru, nebo vůbec neexistuje. Autor knihy, profesor Josef Krob, působí na Katedře filozofie FF MU a otázkám času, prostoru a smyslu se věnuje dlouhodobě.

Přední představitel maďarské literatury 20. století Sándor Márai (1900–1989) je autorem rozsáhlého románového, publicistického i deníkového díla. Díky jeho důkladné četbě a sledování evoluce nejrůznějších filozofických vlivů (S. Freud, F. Nietzsche, J. Ortega y Gasset, O. Spengler) buduje autorka koherentní obraz máraiovského světa, odhaluje komplexitu jeho myšlenek i vlastní praktickou filozofii chápanou

Vtipný, rafinovaný a inteligentní průvodce krajinou moderní filozofie Následujte bílého králíka a čeká vás dobrodružná cesta za poznáním, celým lidským životem tam a zase nazpátek... Philipp Hübl nabízí řadu jasných a neuhýbavých odpovědi na velké otázky kolem života člověka: Existuje Bůh? Můžeme žít bez citů? Rozhodujeme se svobodně? Mají sny nějakou zvláštní funkci? Proč je pro nás krása tak důležitá?

Jason Jorjani se ve své knize Prométheus a Atlás pokouší o filosofický přístup k otázce paranormálna. Dekonstruuje materialismus a vykořeněný racionalismus moderního Západu a odhaluje, že současná civilizace stojí na nečestném a nevědeckém popření přízračných jevů. Podrobně popisuje proces okultace (zahalení) psychických schopností člověka, za jehož původce považuje Descarta a za nejvýznamnějšího pokračovatele

Glosy a Fragmenty nejsou a nechtějí být odborným textem. Nekladou si za cíl zachytit konkrétní významové podhoubí, z něhož Fundovy texty geneticky vyrostly, a přímo neodkazují ani k doložitelné stránce jejich různočtení. Nezdržují se kritickým aparátem. Zachycují autorovy torzovité poznámky i jeho reakce na jiné vybrané podněty, které filozoficky poučený čtenář dobře rozpozná. Má-li být filozofie lidem

György Lukács (1885–1971) byl významný maďarský filosof a estetik. Svým dílem významně přispěl ke vzniku tzv. západního marxismu, výrazně však ovlivnil také marxismus východní, především tzv. marxistický humanismus. Ve svém rozsáhlém díle se věnoval literární teorii, estetice, otázkám realismu, teorii filmu, kritice existencialismu a fenomenologie, marxistické metodologii, problému zvěcnění, sociální

\"Rá lehet venni a népet, hogy kövesse a helyes utat, de azt már nem lehet elérni, hogy meg is értse azt.\"

Proč jsou v lidském jednání a rozhodování takové rozdíly? Jakou roli hraje v našem uvažování a rozhodování morálka?

Zborník k nedožitým osemdesiatim narodeninám prof. Milana Machovca, pripravený jeho pražskými študentami, predstavuje mnohovrstevnatý súbor rozličných textov - od odborných príspevkov po osobné spomienky priateľov a osobností rôznych odborov.