S postupujícím věkem se však před člověkem otevírá nová cesta – cesta, jež zahrnuje omyly, ztráty, bezmoc, utrpení, všechno to, co nás vytrhuje z našeho dřívějšího pohodlí. Tato nová fáze vyžaduje změnu pohledu na sebe sama, v němž se odvážíme dát volnější průchod samotnému životu. Tento „pád“ – který ale ve skutečnosti míří vzhůru – je odkazem světových náboženství, jemuž se lidé nejvíce vzpírají

Dopis Andrého Gorze, filozofa česko-rakouského původu, je kromě milostného vyznání také rekapitulací autorova politického a ekologického myšlení. Gorz v něm nahlíží, jakým způsobem jej filosofické myšlení oddalovalo od toho, co bylo skutečně podstatné: společný život s milovanou osobou. Nelehký, křehký a upřímný. Gorze se ve svém textu táže po vztahu filosofie a lásky partnerského soužití a dotýká

Anaximandros z Mílétu je autorem jednoho z prvních řeckých spisů s tématem přírody. Stojí tak u zrodu iónského \"zkoumání přírody\" a zároveň na samém počátku filosofie. Ačkoli se z jeho spisu dodnes zachovala patrně pouze některá slova, zlomek DK 12 B 1 je považován za první filosofický text. Ve svém spise vyložil vznik světa a popsal univerzum, které postrádá nebeskou klenbu. Společně s výkladem

Tématem knížky není pouze lenost v klasickém a tradičním pojetí, ale lenost v širším slova smyslu. Mniši by řekli acedie neboli vnitřní rozklad, který se u jednoho projeví nedbalostí a nečinností, u jiného naopak horečnou aktivitou či svévolným tříštěním pozornosti a vnitřní energie srdce. Není tedy určena jen těm, kteří dělají málo nebo nic, ale i těm, kteří dělají příliš mnoho, puzeni však vším možným,

Karl Korsch (1886-1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu. Nicméně jeho význam zdaleka přesahuje jakékoliv zaškatulkování do konkrétního marxistického proudu. Celou jeho intelektuální dráhu protíná snaha o soustavné promýšlení a rovněž kritiku

AURELIUS AUGUSTINUS (354430) Jeden nejvýznamnějších latinských církevních otců a biskup v severoafrickém městě Hippo Regius, jenž významným způsobem ovlivnil směřování západního křesťanského myšlení. Původně působil jako učitel rétoriky a manichejský auditor, poté se inspirován milánským biskupem Ambrosiem přiklonil k novoplatónskému křesťanskému spiritualismu a prošel mystickým zážitkem v milánské

Slavná kniha nejvýznamnějšího moderního španělského filozofa José Ortegy y Gasseta shrnuje úvahy, které vycházely původně v novinách od roku 1927. Ortega v nich reaguje na zkušenost masovosti, která v 19. století vstoupila na scénu a kterou pociťuje zvlášť palčivě v zmatené době po první světové válce. Dav, na rozdíl od Psychologie davu Le Bona, nepopisuje naivně psychologicky, ale nahlíží na něj z

Ve čtvrté a páté knize druhého dílu Hledání pravdy Malebranche v návaznosti na předchozí tři knihy pátrá po omylech, tentokrát spojených s lidskými sklony a s vášněmi. Na pozadí tohoto podniku se rovněž rýsují Malebranchovy představy o spojení lidského ducha s Bohem, tělem a s předměty vnějšího světa, k nimž nás vážou právě vášně. Úloha vypátrat a představit omyly zrozené z přirozených lidských sklonů

Spisy O Slunci a O světle představují zralou podobu autorova myšlení. První spis vychází z přirovnání ideje dobra ke Slunci a z analogie mezi viděním a věděním, jak je předkládá Platón v Ústavě. Spis O světle je inspirován plótínovskou metafyzikou světla. Alegorické výklady Slunce a světla patří ke klíčovým motivům Ficinova myšlení.

Kniha je venovaná pamiatke vynikajúceho českého logika Pavla Tichého. Bol to práve analytický aparát jeho logiky a sémantiky, ktorý autorovi umožnil exaktnejšie formulovať a v konceptuálnom rámci jeho TIL-ky aj riešiť niektoré filozofické problémy a postrehnúť nuansy, ktoré by bez jeho pojmového inštrumentária určite unikali.

Hamvast joggal lehet a legnagyobb magyar írónak tekinteni, és az esszéirodalom vonatkozásában is az élvonal élvonalában van. Mindent tudott írni, de mindenekelőtt esszét. Abban teljesen egyedülálló. Hamvas mindig ez is maradt elsősorban; ő író volt; első-, másod-, és harmadsorban is. Olyan író, aki mint tradicionális szerző-gondolkozó is teljes mértékben megállja a helyét, de aki irodalmi módon közelített,

Autorka v této knize přibližuje a vykládá biblický příběh 2. knihy Mojžíšovy o útěku z Egypta a egyptských ranách jako příběh o povstávání člověka a jeho přerodu z animální dimenze k obrazu Božímu. Svým vhledem do mytické obraznosti biblického jazyka nám pomáhá zbavit se strachu z proměny a učí nás, cestou jakých zkoušek vedla a vede cesta z „normózy“ a podrobení zákonům pádu k radosti ontologické

Koncepčným zámerom práce je vyplniť medzeru v oblasti lingvistického výskumu terminologic-kého fondu filozofie a vytvoriť metodologickú platformu pre aplikovaný lingvistický výskum filo-zofickej terminológie. Terminologický aparát filozofie, vzhľadom na jeho špecifický charakter, ktorý je determinovaný širokou poznatkovou bázou filozofie, rôznorodými ideovými prúdmi a kon-cepčnými osobitosťami, nebol

Debutová kniha Petra Takáča, ľavicového filozofa a popularizátora filozofie Slavoja Žižeka, sa venuje otázke čomu dnes veríme, v dobe po konci veľkých ideológií. Čím sa riadime, keď tvrdíme, že ničomu neveríme a ako sú zbytky našej viery sústredené v utópii o liberálnej demokracii. Žižekovo skúmanie ideológie autor vníma v nadväznosti na filozofickú tradíciu a opiera sa pri tom o pomerne komplikovaný

Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního konstitucionalismu a globálního vládnutí. Na tomto pozadí podává originálním způsobem analytický a systematický výklad základních pojmů teorie spravedlivé války, k nimž

Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní.

Každý, kdo si dnes položí otázku, co určuje naši společnost, co ji formuje a dodává podobu, narazí na tyto tři její hlavní charakteristické znaky: svobodu, zodpovědnost a toleranci. \"Pokusím se nastínit, do jaké míry mohou být zároveň základem globální dominantní kultury – avšak předesílám, že nejsem prorok ani učitel moudrosti.

Kniha začíná pohledem na vázu stojící na stole. Jak je možné, že vidím vázu, a ne barevné skvrny?

ARISTOTELES (384–322 pred Kr.) Starovekí filozofi sa vo svojich bádaniach často zaoberali problematikou súvisiacou so skúmaním sveta, s existenciou Zeme a iných vesmírnych telies, rozmýšľali, ako vznikol svet, čo bolo a je príčinou pôvodu a fungovania vesmíru. Tak ako jeho predchodcovia, aj Aristoteles sa venoval bádaniu o vesmíre, o vesmírnych telesách, ako vyzerajú, ako sa pohybujú.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale