Divadlo Semafor vzniklo roku 1959 a za celou svoji historii pojalo nespočet významných osobností českého kulturního života: Jiřího Šlitra, Jiřího Grossmanna, Miloslava Šimka, Waldemara Matušku, Miroslava Horníčka, Evu Pilarovou, Karla Gotta, Miloše Kopeckého, Františka Filipovského, Karla Černocha, Ladislava Štaidla, Jiřího Krampola, Josefa Dvořáka anebo legendárního režiséra Jána Roháče. Herců bylo

Josip Mlaki je súčasný bosniansko-hercegovinský a chorvátsky autor. Narodil sa v roku 1967 v Bugojne. Literatúre sa výraznejšie začal venovať začiatkom nového milénia. Jeho romány Keď sa dvihnú hmly (2000, Kad magle stanu), Živí a mŕtvi (2002, Živi i mrtvi) a Po stopách hadej kože (2007, Tragom zmijske košuljice) boli viacnásobne ocenené. Svojou tvorbou zobrazuje súčasný život v Bosne a Hercegovine,

Pětatřicet povídek s přesností laserového paprsku vyhledává zjevné i skryté kontury skutečnosti. Neotřelé vidění jen zdánlivě tradičních motivů se spojuje s uměním vyprávět. Děje se tak sympaticky úsporným, ale přitom pečlivě cizelovaným a fantazii stimulujícím jazykem. Koneckonců, když profesor Joseph Sittler mluvil o tom, že míří-li rozum na galaxii, nemůže mít Bible Ježíše v hranicích Palestiny

Autor - zverolekár, nadšený chovateľ psov, amatérsky horolezec a milovník hôr - nadviazal na úspešnú knihu poviedok, ktorá vyšla na konci milénia, a s cieľom pobaviť, rozosmiať a možno aj trochu poučiť ponúka čitateľovi príbehy zo svojej veterinárnej praxe v hlavnom meste Slovenska, veselé zážitky s vlastnými psami, ale aj postrehy z výprav za nebotyčnými horami v Ázii a Južnej Amerike.

Jaký je pád do „kalné stoky“ dějin? Jak reaguje člověk v mezních situacích? Jaké následky nese spolupráce s okupantem či úpis ďáblu? Naše novodobá historie není dlážděna jen hrdinstvím, obětavostí a zásadovostí, ale také selháváním, zrádcovstvím a kolaborací. Miloš Doležal, který se dlouhodobě zabývá postavou mučedníka komunismu faráře Josefa Toufara, se tentokrát zaměřil na období protektorátu. Stopy

Sbírka povídek Děti Nového světa zavádí čtenáře do blízké budoucnosti, v níž hraje technika, počítače, sociální sítě a virtuální realita tu nejdůležitější roli, roli mnohem významnější než lidská interakce a vztahy obecně. Hrdinové příběhů žijí v utopickém světě, zdánlivě dokonalém, který člověku zajišťuje veškeré uspokojování fyzických potřeb, ale zároveň vytváří závislost na technických výdobytcích

Anna - nosí kabát po babičce, spí ve spacáku ve sklepním bytě, jehož výhled z okna nenabízí víc než kotníky kolemjdoucích a psí zadky. V kufru má svetry proti listopadovému chladu, dopisní papír a srolovaný příbor v utěrce, jako když byla malá a jezdila s rodiči stanovat. Z rodné vesnice do hlavního města přijela proto, aby zjistila, jestli pořád ještě utíká od minulosti, nebo si už plní své vlastní

Příběh primitivního a nevzdělaného seržanta vojenské policie, Getúlia Santose Bezerry, jenž je své \"cti\" a svému šéfovi, pro kterého je schopen udělat cokoli, doslova oddán až za hrob, čtenáři přibližuje drsné prostředí 50. let, jež vládlo v zaostalém brazilském severovýchodu. Nejde však jen o samotný námět novely, co ji činí tak přitažlivou. Její naléhavost umocňuje i autorův vskutku originální

Sbírka povídek Říkají mi Aram představuje spisovatelovo dětské alter ego, Arama, chlapce arménského původu, který právě dospívá a seznamuje se s širším příbuzenstvem i okolním světem. Jeho vidění je truchlivé i radostné, bezstarostné a dojemné, vždy však prodchnuté autentickým dětským prožíváním i těch nejdrobnějších událostí.

Generační výpověď o současných Norech v díle druhém. O tom jak nevraždí, nejsou detektivy, prostě žijí. Žijí norsky v Norsku. David ztratil paměť. Prostřednictvím inzerátu v novinách vyzve všechny, kdo ho znají, aby se mu pokusili vrátit vzpomínky. Ozvou se tři lidé z jeho minulosti – kamarád z mládí, nevlastní otec a bývalá přítelkyně. Začnou se rýsovat tři verze jeho života. Každá je jiná a více

Audiokniha Vánoční povídky ze Šumavy, kterou napsal Karel Klostermann. Zcela neznámé i slavné adventní, vánoční i novoroční povídky Karla Klostermanna spojuje vánoční čas. Odehrávají se v drsných podmínkách sněhem a mrazem udolané Šumavy.

Druhá část třetího svazku lovecraftovských spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů...

Najhorším nepriateľom spisovateľa (hneď po strate múzy) je lenivosť. Ako by mohol lenivosťou nakazený autor bojovať s týmto ťažkým súperom a zároveň vytvoriť nové dielo? V tomto prípade využil tých pár nepodarených pokusov o tvorbu, aby aspoň ponachádzal všetky svoje doteraz napísané poviedky a doplnil ich o nové kusy, písané s utrpením chvíľu pracujúceho lenivca . A tempom „lenivej bzdochy“ napokon

Tohle je knížka o hercích, o divadle a o životě. Život je tragická záležitost, jeden každý končí špatně. Obvykle chodíme z maléru do maléru. Divadlo je věc stejně zábavná jako závažná. Herci ho hrají rádi. Snad se kniha bude líbit i čtenáři.

Povídky v této knize spojuje jeden ústřední motiv – bolest. Bolest, ať už tělesná nebo duševní, je zároveň ústředním motivem našeho života. Ten se odehrává ve stínu utrpení; ať už tajemně tichého, anebo mučivě burácejícího. Hrdinové příběhů v této knize by o tom mohli vyprávět. Sám si ty příběhy poslechneš, milý čtenáři, ale jen pod podmínkou, že se odvážíš obrátit list a vstoupit na území, kde krutě

Audiokniha Povídky o ženách, které napsali Halina Pawlowská, Michal Viewegh, Petr Šabach, Iva Pekárková, Eva Kantůrková, Eva Hauserová, Daniela Fischerová, Irena Dousková, Libuše Koubská, Olga Walló a Věra Nosková. Co všechno se ženám během života může přihodit? Marná touha po nedostupném muži, úmrtí partnera, šokující zjištění o jeho tajném životě, sňatek z rozumu, vlastní smrtelná diagnóza, snění

Peter Valček (1955 – 2019), prozaik, esejista, scenárista literárny vedec a redaktor, po dvojnovele Líška na sklonku leta/Levy benátske (1987), novele Európska groteska (1989) sa v roku 1998 predstavil novelou s prvkami cestopisu z francúzsko-švajčiarskeho pohraničia Savojský kríž. Ide o komorný príbeh, ktorý na otvorenom pôdoryse, podobnom sonáte, rozohráva dva prelínajúce sa príbehy – metaforu takmer

Velká část z jedenácti povídek sbírky Zelný cyklus satiricky reflektuje dynamiku raného postkomunistického období, kdy se ve víru společenských změn nebezpečně blízko sebe ocitají ideály a nelítostná realita, vznešené s nízkým, kdy forma a obsah se radikálně liší a vše je nasáklé trapností, absurditou a nedůstojností. Vyprávění je budováno kolem působivé dějové situace a zájem se soustřeďuje na reakci

Příběh o přátelství a odhodlání inspirovaný půlroční pobytem na irském venkově, vyprávěný ze zcela nečekaného pohledu. Obyvatelé farmy na kraji zálivu zjistí, že monotónnost, jež je obklopuje, se může kdykoliv změnit. Život jim převrátí vzhůru nohama nová obyvatelka farmy, díky níž si uvědomí, jak vzácné mohou být věci, které se jim doposud zdály obyčejné a samozřejmé. Jak krásné je zjištění, že jejich