Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů. Autor vyškolený exaktními vědami a přísnými pravidly vědeckého bádání v ní skepticky posoudil možnosti racionalismu, který ve filosofii u mnoha „životních“, tzv. metafyzických otázek naráží

Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou. Buberův vztah k této metodě byl posléze kritický, přičemž jej charakterizoval nesouhlas s Freudovými redukcionistickými postoji nejen ve vztahu k náboženství a důraz

Po nesmierne veľkom úspechu prvého slovenského vydania svetovo unikátneho Tao Te ťingu Mariny Čarnogurskej prichádza do kníhkupectiev jej 2. vydanie. Doteraz vo svete neznáma staroveká kópia Lao c´ovho Tao Te ťingu sa po vydolovaní z čínskych archívov dostáva k čitateľom v unikátnej premiére. Popredná svetová sinologička a filozofka Marina Čarnogurská verejnosti ponúka prvý sinologický preklad doteraz

Tajemství Opeřeného hada je poslední knihou Armanda Torrese, která dosud nevyšla v češtině. Armando mohl v jediné knize popsat své patnáctileté učednictví u čarodějů náležejících k tísicileté nepřerušené tradici jen díky celoživotnímu dílu Carlose Castanedy.

Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky. Picht v ní vychází z pojmu zkušenosti zejména u Aristotela, aby poté ukázal, jak je i koncepce objektivní zkušenosti v novověké vědě stále zakořeněna v tradici řecké ontologie.

Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty. Avšak nejen to: vedle reflexe buddhismu v českých zemích od prvotního středověkého zájmu přes autory kolem poněkud bizarního časopisu Ruch filosofický až po rok 1989 se věnuje i neortodoxní buddhistické tradici bönu, šíření Dógenova zenového

René Descartes (1596–1650) je zakladatelem novověké filosofie a jeden z nevlivnějších filosofických a vědeckých autorů. Jeho bádání vděčíme za zásadní vhledy do podstaty lidského ducha a jeho odlišnosti od fyzikálního světa, do podstaty matematické struktury přírody či za základní myšlenky týkající se neeukleidovské geometrie.

Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování.

Cílem Knih Živých je ukázat skutečnou podobu našich budoucích osudů. Co tvoří podstatu trvání lidského života?

Spis Problém vcítenia tvorí časť doktorskej práce nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 – 1942), ktorú v roku 1916 obhájila u Edmunda Husserla vo Freiburgu. Skúma v nej problematiku, ktorá bola v tom čase predmetom vedecko-filozofického záujmu a istým spôsobom sa snaží doplniť riešenia, ktoré podľa nej Husserl a iní nepreskúmali dostatočne hlboko.

Kniha Sémiotické marginálie nabízí čtenáři pohled na několik vybraných témat z oblasti logiky, obecné teorie representace, teorie umění a sociální filosofie, které spojuje společný zájem autorů o teorii znaku v jejích různých tradicích, intepretacích a modifikacích. Kniha se skládá z kapitol exegeticky komentujících vznik sémiotiky v díle C. S. Peirce, z polemických studií kritizujících filosofickou

Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století, se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka a zároveň světoobčana, který prožil většinu života v Brazílii a také ve Francii či v Německu, ale především jeho dílem. Hlavními tématy Flusserovy filozofe jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti.

Autor v práci zdôrazňuje obhajobu bežného predstavenia, že človek má možnosť sám determinovať svoj skutok, má slobodnú vôľu a je slobodný. Dosahuje to predstavením a analýzou názorov významných kritikov slobodnej vôle v súčasnosti, neurovedcov Benjamina Libeta a Michaela Gazzanigu ako aj psychológa Daniela Wegnera.

Jacques Maritain (1882-1973) patří k nejvýraznějším postavám filosofie 20. století. Do francouzského prostředí znovu uvedl tomismus, očištěný od manuálových nánosů a nově promyšlený tváří v tvář otázkám, které klade moderní filosofie, kultura a společnost.

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu.

Práca podáva ucelený obraz svojbytného biologického myslenia veľkého básnika.

Skutočným majstrom je totiž ten, koho múdrosť má svoje korene v skúsenosti biedy, vo vedomí tradégie. Takýto učiteľ naozaj poučí.

Kniha s podtitulem \'Studie k Augustinovi,Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi\' obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času.

THE OLD GODS ARE DYING. Giant corporations collapse overnight. Newspapers are being swallowed. Stock prices plummet with a tweet. NEW IDOLS ARE RISING IN THEIR PLACE. More crime now happens online than offline. Facebook has grown bigger than any state, bots battle elections, coders write policy, and algorithms shape our lives in more ways than we can imagine. The Death of the Gods is an exploration

Kniha je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku třetího tisíciletí a vznikla v rámci stejnojmenného dvouletého kulturního projektu pořádaného Obcí širšího společenství českých unitářů. Krajina je svým způsobem nositelkou duše člověka, jeho vnějším domovem, respektive domovem jeho domova, a proto je také velmi důležité, jak se člověk ke krajině staví, kolik prostoru