Martin Buber (18781964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství. Klade si za cíl prozkoumat odlišnosti mezi způsoby, jakými se věřící v těchto konfesích vztahují k Bohu, a jejich důsledky pro intelektuální uchopení obsahů víry i pro každodenní

A fantáziavilágok építése mint kulturális gyakorlat

Náš přední psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc. (1939), připravil již třetí výbor ze svých esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení, které publikoval v odborných časopisech nebo na svém blogu v letech 2018 až 2019. Obsahem jsou jako vždy jeho bezprostřední reakce na události kolem nás, ale přibližuje nám i medicínu a témata, v nichž se lékařské vědy proplétají s jinými oblastmi, s politikou, morálkou,

Kniha Stredoeurópan vychádza rok po náhlej smrti publicistu Petra Morvaya. Dôvodom nie je len uctenie jeho pamiatky, ale aj nadčasovosť textov, ktoré písal pre stredouerópske médiá. Hoci bol jeho záber širší, v knihe nájdete výber reportáží a publicistických textov o strednej Európe. Mal k nej veľmi osobný vzťah a aj preto jej rozumel ako málokto. Keď písal pre maďarské publikum, snažil sa mu vysvetliť,

Fascinuje nás veda, ľudská myseľ i vedecký pokrok. Žasneme nad tým, koľko toho dokážeme. A stále chceme viac. Nemali by sme však radšej spomaliť? Nevymklo sa nám to všetko z rúk?

Americké poznámky sú spolu s románom o Martinovi Chuzzlewitovi plodom Dickensovho prvého amerického pobytu v roku 1842. Spoločný obom týmto prácam je kritický pohľad: autor vidí nedostatky amerických pomerov v dobe pred občianskou vojnou a citlivo vystihuje, kde a ako je americký život pokrivený. Svojím humanitným založením sa potom prejavuje vždy ako človek, sympatizujúci s tými, ktorí sú utlačovaní

Ahogy azt eddig megjelent öt verseskötetében is tette, Falusi Márton az esszéiben is járja az országot és Európát: térben és időben. Közben portrét készít például Csoóri Sándorról, Székely Jánosról és Ágh Istvánról keretbe foglalja a Hegyvidéket, Rómát és Bécset részt vesz a könyvhéten, tudományos tanácskozásokon és sörözéseken, vagyis az irodalmi életben. Megfontol nézőpontokat, elemez értelmezési

Krátke zamyslenia na tému ľútosti a obrátenia.

Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.

Kniha Františka Koukolíka Krása je určena širšímu okruhu čtenářů a pokouší se najít odpověď na otázku, proč je něco krásné. Autor sám přiznává, že publikace je osobní, neúplná a je v ní jistě mnoho sporného. Kamínky patřící do její mozaiky sbíral v průběhu své celoživotní snahy porozumět lidské nátuře. Schopnost chápat i tvořit krásu do ní patří. Proč se nám některé objekty a události líbí, máme je

Nadčasové úvahy inspirativní rebelky Cesta k jednoduchosti je souborem textů Mileny Jesenské, který poprvé vyšel již roku 1926, a přesto dokáže i dnes, téměř o století později, oslovit a inspirovat. Autorka uvažuje o lásce, manželství, věrnosti, přátelství, módě a emancipaci, ale i o kráse, radosti ze života a vůbec o ženách a jejich pohledu na svět. Kniha tak nabízí spojení otázek módních, etických

Umberto Eco (1932-2016) olasz szemiotikaprofesszor, tudománytörténész, középkorász, esszéista - s nem mellesleg világhírű regényíró. 1980-ban robbant be a szépirodalom világába A rózsa neve című középkori krimivel, melyből Sean Connery főszereplésével nagy sikerű film is készült. Népszerűségét csak tovább növelte A Foucault-inga, A tegnap szigete, a Baudolino és A prágai temető című regényeivel. Az

Jungovsky laděné postřehy a vhledy z každoročních pobytů v temné komoře. Kde končí psychologie a začíná mystika? Zlomky i delší texty známého přírodovědce trochu ve stylu Jungových Septem sermones ad mortuos.

Krasznahorkai László nem csupán a kortárs magyar irodalom, hanem napjaink világirodalmának is az egyik legfontosabb és legeredetibb alkotója, aki 1977-ben megjelent első elbeszélése óta konok következetességgel írja életművét, voltaképpen egyetlen szöveget. Szabó Gábor informatív monográfiája az életmű belső mozgásait, motívumvándorlásait vizsgálja, és akkurátus pontossággal olvassa és elemzi végig

Dvojzväzkový knižný projekt vychádza k významnému jubileu autora ako osobné poďakovanie vydavateľa tejto veľkej a zároveň skromnej osobnosti slovenskej literatúry.

Předkládanou publikaci tvoří Szondiho přednášky, které na Freie Universität proslovil v akademickém roce 1967—1968 a které vyšly až posmrtně (v roce 1975). Jejich hlavním tématem je pokus o takovou hermeneutiku, která by se vrátila od obecných meditací o vlastním založení a metodě k textům (Szondi ji nazývá \"materiálovou\"). Dalším tématem knihy je snaha rozkrýt období těsně před Schleiermacherem,

„Podstata našej existencie sa ukrýva v jedinej otázke. Táto nevyslovená otázka motivuje každé riešenie, ktoré si zvolíme. Je prítomná v každej výzve, ktorá nás kedy preverí, a tvorí základ každého rozhodnutia, pred ktorým kedy budeme stáť. Ak by mal Boh kozmické ,počítadlo´ otázok, na ktorom by sledoval, o čom my ľudia najviac rozmýšľame, tak vôbec nepochybujem o tom, že tento prístroj by pri zaznamenávaní

Guy de Maupassant a modern novella atyja. Történeteit finom irónia kíséri végig, legyen szó szerelmi viszonyokról vagy családi perpatvarról, hivatali vagy baráti tréfákról, a rangért és a pénzért való törtetésről, képmutatásról. Miközben a XIX. század utolsó évtizedeinek Párizsában vagy Normandiájában járunk, Maupassant kortalan igazságokra világít rá, emberi érzések és kapcsolatok buktatóit mutatja

Jonathan Safran Foer velkou část svého života neustále kolísal mezi vegetariánstvím a konzumací masa. Zlomové pro něj bylo období po narození syna. Tehdy se snažil vypátrat co nejvíce informací o tom, jak to chodí v masném průmyslu, aby se mohl zodpovědně rozhodnout, čím bude své dítě živit. V knize Jíst zvířata autor objektivně popisuje, co během svého čtyřletého výzkumu zjistil, viděl a zažil. Neagituje,

Az Európaiak figyelmesen és kritikusan ábrázolja kontinensünket és lakóit Írországtól Oroszországig, Ciprustól az Északi-fokig. Per Nyholm újságíró és Carsten Ingemann fotós két éven át, több mint 100 000 kilométert megtéve járták Európát, és keresték az európaiság lényegét. A szövegek elrepítik az olvasót az ókori Rómából a modern Varsóba, az ostromlott Szarajevóból Isztambul galambpiacára, az ortodox