V osmnáctém století jako by se filosofická reflexe zdravého rozumu rozvinula více než kdy předtím. Když ovšem čteme tehdejší texty, jež využívají výrazy jako common sense, snadno se nám stane, že do nich budeme se samozřejmostí promítat naše současné rozumění, ve kterém bývá zásadní to, co už Immanuel Kant pohrdavě označil za mínění davu. Kniha sleduje, jak s pojmem zdravého rozumu vlastně zacházeli

Kniha je paralelním vydáním německého originálu textu Martina Heideggera a českého překladu, který pořídil Jiří Němec. Překlad byl pro nynější třetí vydání důkladně redakčně prověřen a revidován. Historie tohoto prvního českého knižního překladu z díla německého filosofa Martina Heideggera (26. září 1889 – 26. května 1976) je vylíčena v komentáři. Překlad vyšel – s názvem O pravdě a Bytí – dosud dvakrát,

Jednání Čechů s basilejským koncilem lze označit za vrcholný okamžik husitské revoluce. V knize se těší pozornosti počáteční fáze této mimořádné dějinné události. Autor navazuje na řadu starších pokusů popisujících slyšení husitů v Basileji a nastoupení cesty k uzavření kompaktát, jde ale do větší hloubky i šíře a rozsáhlým rukopisným studiem odhaluje řadu nových detailů, vazeb a souvislostí. V centru

Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení zahrnující v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, který obvykle stojí ve stínu atraktivnějších témat, jako věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a okolních textů

Co by se stalo, pokud bychom měli tu možnost projít si revoluční historií 20. století s klást jejím hlavním protagonistům zdánlivě naivní otázky na téma lásky? Proč by měli ti nejradikálnější revolucionáři strach z radikality lásky? Co je tak radikálního na zdánlivě konzervativním pojmu lásky? Proč je to vše, jen ne konzervativní? Vraceje se zpět k sexuální revoluci Říjnové revoluce a jí následující

Rozborem Spinozových základních myšlenek Deleuze ukazuje, že filosofie není abstrakcí odtrženou od každodenního světa, ale že je sama o sobě vždy už praxí a způsobem života. V případě Spinozovy Etiky si filosofie klade především tyto úkoly: potlačení afektů umenšujících sílu jednat, odkrytí lidské nesvobody a úsilí o dosažení radosti spojené s adekvátním poznáním a plnohodnotným jednáním. Autor podává

Az ?Im-ígyen szóla Zarathustra (1883) a filozófiatörténészek szerint szerzője kevésbé kidolgozott, nem elsőrangú fontosságú művei közé tartozik. Nem így vélekednek róla az irodalmárok, akik a költő Nietzsche egyik legjobb művének tartják. A nem filozófus Nietzsche-olvasóknak pedig mindenkor a legnépszerűbb, legkedvesebb olvasmánya volt. Műfajilag a nagy világköltemények, emberiség-költemények közé

\" „…mindig reszketve, izgatottan készülök, ha francia barátaimnak főzök. Nagyon szeretném jól csinálni. Nem tudok jól beszélni, türelmesen várni, francia módra öltözni, fellépni vagy kinézni, de legfőképpen mégis abban kérem Isten segítségét, hogy az elvárások szerint meg tudjam etetni őket, jót és jól egyenek – bien manger – nálam. Azért is könyörgök Istenhez, hogy senki se legyen rosszul az asztalomnál,

This bold new take on the life and ideas of political philosopher Hannah Arendt explores her lessons for living in an age of uncertainty The violent unease of today\'s world would have been all too familiar to Hannah Arendt. Tyranny, occupation, disenchantment, post-truth politics, conspiracy theories, racism, mass migration, the banality of evil: she had lived through them all. Born in the first decade

Klasické dielo filozofickej literatúry F. Nietzscheho, ktoré nie je súčasťou tzv. akademickej filozofie. Ovplyvnilo filozofiu života a jeho reminiscencie možno nájsť aj v neskorších filozofických a socio-kultúrnych modeloch.

Kniha Provincionalistovo bloudění akademickými chodbami žánrově navazuje na východiska dřívější charakteristiky filosofa provincionalismu. Tentokrát se jedná o aplikaci těchto východisek na autorovu dlouhodobou zkušenost s univerzitním prostředím.

Prvořadý literární historik Giulio Ferroni (* 1943) se Machiavellimu věnuje již od počátku sedmdesátých let, kdy publikoval monografii o motivu životního zvratu a střetu s osudem v Machiavelliho divadelních hrách. Po třiceti letech promýšlení pak své úvahy k Machiavellimu shrnul v útlé, ale obsažné knize Machiavelli aneb o jistotě z roku 2003.

Tato kniha obsahuje eseje a studie biologa a filosofa Zdeňka Neubauera (1942–2016) s náboženskou problematikou z let 1979–1983. Jeho jádro tvoří nová edice dvou souborů s tituly Deus et natura (1979) a Nový Areopág (1983).

Dnes už je obtížné hovořit o úloze filozofie v životě jedince a společnosti, natož pak o její úloze ve vzdáleném 19. století. Ale když jde o Sorena Kierkegaarda, je v době posedlé trhem a v hnutích uvězněných v táboře tržních konkurentů nezbytně třeba přemýšlet v duchu tohoto dánského myslitele, ať už chceme nebo ne.

Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody. Zaměřuje se na období raného novověku mezi patnáctým a sedmnáctým stoletím a o tématu přírody pojednává v průsečíku tehdejších obrazů světa i člověka, pojmů a metod tak, jak je chápaly a jak s nimi pracovaly teologie propojená s filosofií a nová – přírodní – věda.

Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století, dále se sympatií souvisejícím pojetím analogie, aristotelismem Filipa Melanchthona,přírodní filosofií a jejím vztahem k dobové medicíně, renesančním zoroastrismem, tradicí

Štúdie J. Habermasa uverejnené v zväzku Vorstudien und Ergänzungen zur Theorie des kommunikativen Handelns boli napísané v rokoch 1970 až 1982 a predstavujú východisko pre práce, ktoré uverejnil v 80. a 90. rokoch minulého storočia v oblasti teórie komunikatívneho konania, diskurzívnej koncepcie etiky a diskurzívnej koncepcie práva. Význam týchto štúdii je daný predovšetkým tým, že bez nich nie je

Cieľom štúdie je analýza ekstatickej temporality (náhlosti), tzn. nemetafyzicky chápaného času, a to vprotiklade k metafyzickému chápaniu, v ktorom je ekstatická temporalita prístupná iba ako bytie a čas.

Ve dvanácti kapitolách se seznámíte s popisem systému probuzení vyvinutého G.I.Gurdžijevem , kterému se říká Práce. Věcný zhuštěný text nabádá k opakovanému čtení a vyžaduje více než jen povrchní koncentraci : totiž každodenní vytrvalé cvičení.

Zouharova monografia je prvou knižnou publikáciou slovenského autora venovanou dejinám analytickej filozofie. Jeho cieľom nie je podať učebnicový výklad Fregeho a Russellovho učenia, ktorým títo autori podnietili a výrazne poznamenali vývoj analytickej filozofie, ale formulovať a riešiť niektoré špeciálnejšie problémy ich filozofie jazyka a sémantiky.