Nálet na Prahu 14. února 1945, po němž zůstalo v troskách okolí Karlova náměstí, Vinohrady a další městské části, dodnes nenechává obyvatele hlavního města a České republiky klidnými. Vedou se spory, zda k americkému náletu došlo omylem, či zda se jednalo o cílené bombardování. Nálet je v této knize přiblížen pomocí vzpomínek amerických letců i obyvatel Prahy. V pozadí této události ovšem nezůstávají

Autor podává svůj výklad historie vztahů Čechů a Němců netradičním způsobem s mnoha originálními postřehy a někdy i odvážnými tvrzeními. Hledá v těchto vztazích dějinné souvislosti, které ovlivňují i současnou evropskou a světovou politickou scénu.

V období rokov 1918 – 1968 nastal na pozadí vývoja niekoľkých politických režimov zásadný obrat v dejinách vysokého školstva na území Slovenska. Naliehavou úlohou slovenskej historiografie bolo zmapovať rozvoj vedy na vysokých školách v sledovanom období búrlivého inštitucionálneho vývoja vysokého školstva.

Kniha se zabývá dějinami dvou nejvýznamnějších exilových nakladatelství posrpnového období: Indexu, sídlícího v Kolíně nad Rýnem, a Sixty-Eight Publishers, působícího v Torontu. Jádrem studie je pohled na jejich „paralelní životopis“: obě nakladatelství si byla v mnoha ohledech podobná, měla však své koncepční preference, jejich autorské zázemí se většinově lišilo, z menší části se však shodovalo,

Hlavným zámerom knihy Ženy pred súdom je pomocou analýzy zachovaných súdnych materiálov identifikovať ženu – kriminálničku stojacu na okraji spoločnosti. Ako obvinené pred stoličným súdom v Above figurovali predovšetkým ženy z najnižších sociálnych vrstiev, čo je v slovenskej historiografii pomerne zriedkavé a z toho dôvodu aj mimoriadne cenné.

Zrovnoprávnění židů v 19. století mělo dalekosáhlé důsledky pro podobu židovského osídlení v českých zemích. Brány ghetta se otevřely a židé se z uzavřených čtvrtí začali svobodně stěhovat.

Práce si klade za cíl rozšířit okruh dosavadních poznatků o dějinách správy českých a moravských královských měst. Vychází ze studia kadaňských městských knih a personálního složení městských rad a zabývá se funkčními obdobími, konfesní orientací a pozicí měšťanů v jednotlivých orgánech městské správy.

Publikace Even zikaron – paměť židovských náhrobních kamenů je věnovaná jihočeskému židovskému hřbitovu v Milevsku, založenému na počátku 18. století. Seznamuje s historií tamního židovského osídlení a zveřejňuje výsledky podrobné dokumentace hřbitova, kterou provedla společnost Matana a.s. ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze.

Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí.

Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý.

Motorismus představuje jeden z fenoménů 20. století. Změnil společnost snad ve všech ohledech.

Cílem Paměti národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum, je zpřístupnit veřejnosti individuální svědectví pamětníků důležitých historických událostí 20. století. tak, aby se s nimi mohli jednoduše seznámit odborníci i laičtí zájemci o moderní dějiny: \"Skrze tato svědectví a jejich konfrontaci s dalšími historickými prameny chce projekt přispět k objasnění podstaty nedemokratických

Dana Huňátová působila hned od 11. 12. 1989 coby vedoucí kabinetu nově jmenovaného ministra zahraničí, do 10. 12. 1989 disidenta a kotelníka, Jiřího Dienstsbiera. V reportážní knize vzpomíná na to, jak Václav Havel a Jiří Dienstbier založili nezávislou československou zahraniční politiku a jaké skvělé renomé naše země ve světě v té době měla.

Publikace analyzuje program a hlavní cíle, které zastávala významná meziválečná učitelská organizace – Československá obec učitelská (ČOU) –, jež spoluutvářela spolkový učitelský život v meziválečném Československu v letech 1920–1939 a sehrála zásadní roli ve dvou stěžejních tématech meziválečné pedagogické diskuse – v reformě školy a reformě vzdělávání učitelů národních škol. Kniha sleduje Československou

Práca prezentuje výsledky historického výskumu medzinárodnej mobility študentov z Bratislavskej stolice od stredoveku po rok 1918 na základe skúmania matrík relevantných európskych univerzít a vysokých škôl. Najstarší doteraz známy záznam je z roku 1263 a nachádza sa v matrike slávnej Bolonskej univerzity.

S chalupařením se přímo či zprostředkovaně setkala většina české populace. Trávení volného času v objektech tzv. druhého bydlení je považováno za přirozenou součást životního stylu především městského obyvatelstva.

Slavín jako fenomén, jako krystalizační bod dobového národního diskursu, v němž se přítomnost obrací k minulosti a v němž se na symbolické rovině v dlouhém 19. století konstruuje, vyjednává, formuje a legitimizuje národ a s ním spjatá podoba sociální reality – Slavín na Vyšehradě přitom zdaleka není první a jedinou národní svatyní. České národní slavíny mají své evropské obdoby a vzory.

Publikácia Významní slovenskí právnici z Liptova predstavuje štyroch slovenských právnikov - Emila Stodolu, Augustína Rátha, Adolfa Zátureckého a Štefana Lubyho - osobnosti, ktoré svojím dielom presiahli nielen hranice regiónu, ale aj štátu, v ktorom sa narodili. Položili základy slovenského právneho názvoslovia.

Národná inštitúcia STV si určite zaslúži svoj vlastný životopis. Bývalý riaditeľ slovenskej televízie Prof.

Třetí díl ze série knih věnovaných naší starší i novější historii mapujících obecně známé události českých dějin, které však přesto i nadále mají svá \"bílá místa\". V pěti kapitolách projdeme \"dlouhé\" 19. století: Nejprve se potkáme s napoleonskými vojsky na Moravě i v Čechách, potom si trochu netradičně přiblížíme revoluční rok 1848, vydáme se na císařský dvůr za Františkem Josefem I. i k Hradci