V predošlých rokoch predstavil som vám filozofiu jednotlivých dejinných úsekov (renokresťanský, scholastický, barok a renesancia, osvietenstvo, 19. storočie), teraz prichádzam s filozofiou 20. storočia. Verím, že touto cestou prispejem k rozšíreniu vášho poznania a myslenia v časoch, kedy európsky kontinent zasiahli dve strašné svetové vojny. Snažil som sa zachytiť čo najpodrobnejšie snahu o obnovenie

Karl Jaspers, jeden z najvplyvnejších mysliteľov 20. storočia, pokladal dielo Friedricha Nietzscheho za najvýznamnejšiu filozofickú udalosť, aká sa v Nemecku odohrala po zavŕšení klasickej etapy vývinu nemeckej filozofie. Okrem rozsiahlej monografie venovanej Nietzschemu sa jeho myslením zaoberal v rade ďalších prác. Patrí medzi ne i jeho prednáška Nietzsche a kresťanstvo z roku 1938, ktorú pre potreby

Kniha súčasného renomovaného filozofa Briana Carra Úvod do metafyziky mapuje najvýznamnejšie problémové okruhy, ktorými sa zaoberajú niektoré filozofické disciplíny. Metafyziku autor chápe ako kategoriálny opis, teda innos, ktorej cieľom je opísať na šu konceptuálnu výbavu, prostredníctvom ktorej uchopujeme a poznávame náš svet. Veľká pozornosť sa venuje ústredným metafyzickým kategóriám: substancii,

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktického rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Jak název napovídá, v tomto svazku nenajdeme jen Novou Astreu s příslovečným Seladonem. Původní d’Urfého cyklus i jeho adaptace jsou zkoumány a porovnávány z několika hledisek – hermeneutický pohled na překládaný text chápe překlad jako výklad, odhalují se literárněvědné souvislosti, hledá se pravý autor či autorka, zvažuje se možnost nebo nemožnost modernizovat pastýřskou idylu… Jednotící myšlenkou

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století. Východiskem navrhovaného modelu

Az ember minden korban a múlt és a jövő közötti átmenetben él, s ritkán adatik meg számára, hogy a jelent tartós élményként élje át. Az átmenet érzése azonban különösen jogos akkor, amikor történelme, civilizációja valóságos korszakváltáshoz érkezik. Az pedig kétségtelennek látszik, hogy az európai emberiség a maga újkorának, a modernitásnak a végéhez ért. A szerző ennek a felismerésnek a jegyében

Podrobnými, avšak přehledně podanými interpretacemi osmi vybraných kapitol Vladaře svazek umožňuje seznámení s Machiavelliho svébytným politickým myšlením i se současným stavem bádání. Rozbory se věnují ústředním motivům spisu, jako je moc, politická inovace, republikánství, sláva, role rádce, dějiny, fortuna a virtu. Autory textů jsou L. Gerbier, P. Larivaille, Ch. Lazzeri, R. Damien, M. Vatter a

Největším tajemstvím Starého i Nového zákona je právě odhalení této pravdy: vědomí Já jsem je Bůh i naším pravým Já. Ježíšův výrok: „Otec a Já jedno jsme, ale Otec je větší než Já“, nás učí právě tuto pravdu. Bůh je vědomí Já jsem, které je svou částí i vědomím naším, neboli pravým Já, Kristem, átman v nás. Ve všech dobách a na celém světě se lidé ptali po smyslu života a dospěli k řešení základní

Kniha Pod hvězdami má podtitul Povídky z pouště a moře. V těchto extrémních krajinách se odehrávají záblesky bajek ze života zvířat, plné lidského snažení, věčného hledání, to vše z výšek pozorované nebeskými světly, chladně a nepovšimnutě.

Ha eddig azt gondoltuk, hogy Arisztotelész etikája, Kant kategorikus imperatívusza vagy Sartre egzisztencializmusa, vagy alapjában véve az erkölcsfilozófia nehezen érthető, filozófusoknak való olvasmány, nagyot tévedtünk. Michael Schur bebizonyítja, hogy szórakoztatóan, könnyed, köznyelvi stílusban is lehet komoly morális témákról beszélni. Hétköznapi esettanulmányokkal, a klasszikus erkölcsfilozófiai

Autor zde shrnuje výtěžky svých studií ke staroegyptským, staro­izraelským a evropským představám o politickém řádu. Soustřeďuje se přitom na proměnlivé vztahy mezi politickým společenstvím a náboženskými soustavami, přičemž rozlišuje dva aspekty politické theologie. První se týká theologických implikací politických pojmů a představ, druhý politických implikací, theologických pojmů a koncepcí. Autor

György Lukács (1885–1971) byl významný maďarský filosof a estetik. Svým dílem významně přispěl ke vzniku tzv. západního marxismu, výrazně však ovlivnil také marxismus východní, především tzv. marxistický humanismus. Ve svém rozsáhlém díle se věnoval literární teorii, estetice, otázkám realismu, teorii filmu, kritice existencialismu a fenomenologie, marxistické metodologii, problému zvěcnění, sociální

Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne

Přítomná kniha není jen volnou sbírkou duchovních úvah, nýbrž postupným uvedením do meditace a kontemplativního způsobu života. Mezi naše témata patří zacházení s tělem, meditační ztišení těla i duše.

Prvořadý literární historik Giulio Ferroni (* 1943) se Machiavellimu věnuje již od počátku sedmdesátých let, kdy publikoval monografii o motivu životního zvratu a střetu s osudem v Machiavelliho divadelních hrách. Po třiceti letech promýšlení pak své úvahy k Machiavellimu shrnul v útlé, ale obsažné knize Machiavelli aneb o jistotě z roku 2003.

Svazek č. 32 (LVI) přináší pět studií zaměřených na dějiny filosofie, dějiny literatury a vědění raného novověku. Aneta Kubalová (Univerzita Palackého Olomouc) analyzuje objevně třináct kázání známého saského luterského teologa Matthiase Hoëho von Hoënegg z období třicetileté války.

Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.

Jediná Foucaultova kniha venovaná jednej konkrétnej osobnosti. Ide o vybudovanie istej teórie vzťahu medzi subjektom, rečou a svetom.

Kniha zprostředkovává českému čtenáři nejvýraznější esejistické texty poslední dekády věnované kulturním a filozofickým dilematům současné postmoderní společnosti. Jednotlivé texty předních polských filozofů, teologů a spisovatelů se zaměřují na témata jako krize hodnotového systému západní společnosti, role náboženství či hlavní myšlenkové proudy postmoderního světa.