Kierkegaardovská renesancia je dobový názov veľkej vlny záujmu o Kierkegaardovo myslenie v nemecky hovoriacom svete v prvej polovici 20. storočia. V tomto období sa nemecké kultúrne prostredie vyznačovalo mimoriadnou tvorivosťou. Kultúrny rozmach sa uskutočnil na pozadí veľkých politických a spoločenských zmien a nemecky hovoriaca intelektuálna obec opakovane zažila protichodné dynamiky nadšenej jednoty

Démosthenés (384322 př. Kr.) je považován za největšího řečníka starověku, a to nejen pro svůj řečnický styl. Svůj život a dílo spjal s politickými dějinami Athén a Řecka. Jako přívrženec demokracie vystupoval proti rostoucímu vlivu makedonského pan ovníka Filippa II. a proti makedonské expanzi, neboť jako první rozeznal nebezpečí ohrožující řeckou samostatnost. Podnítil vytvoření koalice řeckých států

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného

Druhým svazkem třídílné práce, zabývajícím se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.

Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou. K základní fenomenální bázi časovosti, smrtelnosti a dalších souvisejících fenoménů se koncentrují studie obsažené v této publikaci.

Morova kniha stojí na počátku anglické literární tradice, podle níž se věci vážné a důležité říkají s vtipem a humorem, někdy břitce satiricky, někdy opět s úsměvným pohledem na projednávanou věc. V nové době jsou nejvýraznějšími zástupci této linie G. K. Chesterton a G. B. Shaw.

V době, kdy jsme konfrontováni s proměnlivým a nejistým světem, snižuje se důvěra ve společnosti, daří se konspiračním teoriím a z veřejné diskuse se znepokojivě vytrácí vzájemný respekt, roste význam porozumění etice a jejím základům. Simon Blackburn v knize představuje základní otázky a problémy současné etiky, ale zároveň nás nutí zamýšlet se nad světem kolem nás.

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Martin Buber (1878–1964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství.

Listy florentského platonika Marsilia Ficina De officiis a Veritas de institutione principis patří mezi nejvlivnější z celé Ficinovy korespondence jakožto stručná pojednání o v renesanci oblíbených tématech morální filosofie. Unikátní recepce se dočkaly i v českém prostředí počátku šestnáctého století, kdy byly přeloženy do humanistické češtiny, list Veritas dokonce dvakrát.

„Tvrdenie o vyhostení Boha vyzerá určite grandiózne. Keď ide o tak veľa, musíme Hawkinga požiadať, aby predložil dôkazy na podopretie svojho tvrdenia.

Řecké slovo gnósis znamená „poznání“, které se podle gnostiků týkalo především odhalení skutečné povahy pozemského světa a vlastní spřízněnosti se světem božským. Úkolem člověka je svou božskou část „probudit“, a otevřít si tak možnost pro opravdovou spásu (která představovala návrat do světa božského). Gnostické interpretace se napájely z mnoha tradic (náboženských, filosofických i mytologických),

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek.

Zborník Studia doctoralia Tyrnaviensia 2015 vznikol ako výstup z 5. doktorandského dňa Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, ktorý sa uskutočnil 11. marca 2015. Tradícia doktorandských dní, ktorá má na svetových univerzitách svoje pevné miesto, opäť priniesla študentom doktorandského štúdia vzájomné obohatenie, vyvolala plodnú diskusiu, v mnohých prípadoch poukázala na interdisciplinaritu a metodologické

Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje, že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství, těla a světa.

Kniha kriticky skúma širokú tradíciu uvažovania o spravodlivej vojne a jej explicitné formulácie, ktoré sú vyjadrené v podobe tzv. teórie spravodlivej vojny. Tradícia spravodlivej vojny je predstavená prostredníctvom pojmovej analýzy dejinných a súčasných formulácií teórie spravodlivej vojny a ústredným bodom je vzájomná komparácia vybraných konceptuálnych vyjadrení tejto teórie.

Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autoři tohoto svazku zdůrazňují jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.

Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta k filosofickému myšlení“ (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a „Slovník filosofických pověr“ (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza

Pokus o kritickou sebereflexi křesťanské víry, která není vázána na mytické představy či nadpřirozené a metafyzické kategorie. Kniha spadá do diskuse německé protestantské theologie 60. let k problematice sekulárního člověka.

Václav Cílek jako editor a spoluautor navazuje na úspěšnou knihu Tři svíce za budoucnost. Ke spolupráci přizval znovu respektované české sociology, filosofy, publicisty, psychology, historiky, přírodovědce, i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mj. Miroslava Bártu, Václava Bělohradského, Petra Druláka, Vladimíru Dvořákovou, Cyrila Höschla, Petra Hrušku, Jana Kellera,