Husserl v tomto svazku provádí základní rozlišení mezi empirickým a eidetickým zkoumáním, vysvětluje přístup závorkování, základní rozdíl mezi světem vnímaným jako objekt o sobě a světem vnímaným jako fenomén, pojmy čistého vědomí a fenomenologické pojetí rozumu.

Právní kniha, jíž se od 14. do počátku 18. století řídila města v oblasti dosahu magdeburského práva, u nás tedy v severních a středních Čechách a na severní a střední Moravě i ve Slezsku, vychází u nás poprvé. Vlastní edici uvádí obsáhlý komentář, pojednávající o vývoji magdeburského práva a o rukopisech užívaných v Olomouci, jež byla vrchní stolicí, na kterou se o naučení obracelo značné množství

Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu. Kniha O počátcích Řádu kazatelů v sobě snoubí hagiografické prvky odkazující na život svatého Dominika s až kronikářsky pojatým pojednáním o dějinách řádu. Ne náhodou se toto dílo stalo podkladem

Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.

Alexander Matoušek (*1963) pracuje v Archivu Jana Patočky, jenž je součástí Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Věnuje se filosofii, vědě o náboženství a historii umění.

Devatenáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky obsahuje filosofovy zápisky na nejrozmanitější témata, kterými se zabýval v letech 1946–1950. Sám k tomu říká v zápisu ze dne 14.

Italský humanista Lorenzo Valla (1407–1457) se proslavil snad nejvíce svým demaskováním Konstantinovy donace, dokumentu, podle nějž římský císař Konstantin Veliký svěřil vládu nad západořímskou říši do rukou katolické církve. Ve spise O svobodném rozhodování se věnuje otázce, která trápila nejednoho myslitele, totiž vztahu svobody a předurčení, již mj. pojednal „poslední Říman“ Boëthius ve své Útěše

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.–15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.

Tato kritická studie opírající se o spojení kritické epistemologie s existenciální ontologií připomíná jedinečný příběh české političky a feministky Milady Horákové. Na základě dobových dokumentů, mediálních prohlášení, ale i posledních slov, která dr.

Nemecký filozof umučený nacistami, ktorého dielo je rešpektované pre zrozumiteľnosť svojho zdelenia a posolstvo tohto jezuitského mučeníka.

Sedmice mudrců, kteří působili v Řecku archaické doby a mezi něž byli mimo jiné řazeni i slavný filosof Thalés z Mílétu a athénský mudrc a zákonodárce Solón, reprezentuje formu moudrosti, která se projevovala zejména stručnými sentencemi s morálním podtextem. Nová studie Tomáše Vítka, který je mimo jiné autorem třísvazkové monografie Empedoklés, zpracovává vyčerpávajícím způsobem veškerý dostupný materiál

Výbor textů z tvorby L. Hejdánka představuje stati, ve kterých se autor od padesátých let minulého století do současnosti setkává s druhými autory a mysliteli. Jde o formu kritických rozhovorů, v nichž se mohou obě strany dostávat do sporu a do „krize“. Tematicky je výbor velmi pestrý, týká se umění, kultury a básnictví, ale také pravdy, demokracie či podstaty člověka.

Autor svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem postupně ve čtyřech kapitolách zkoumá sebevraždu z pohledu psychologického, eticko-náboženského, filozofického, sociologického či právního. Přitom, jak uvádí Jindřich Štyrský, při myšlení a tvorbě vede Brouka jeho \\\\odvaha domysliti vše do konce, odvaha zpřetrhati společenské předsudky, nebáti se brutality ani cynismu, neboť teprve naprosto svobodný,

Devátá kniha se soustřeďuje na člověka. Autor v ní zkoumá rodinu jako mikrokosmos a lidskou společnost jako makrokosmosa podává výklad o národních jazycích, jménech národů, o instituci království a o vojenské terminologii, o občanech, příbuzenských svazcích a o manželství.

Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá módní filosofická antropologie, proti

Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu.Historický vývoj a důsledky karteziánsko-newtonovského světonázoru, jeho hluboký vliv na biologii, medicínu, psychologii a ekonomii, krize a transformace současného myšlení. V poslední části detailní diskuse o nové vizi reality. Ve spolupráci s S. Grofem, G. Batesonem, H. Hendersonovou,

Jerry A. Fodor (1935) je jedným z najvýznamnejších a najvplyvnejších filozofov zaoberajúcich sa ľudskou mysľou. Profesor psychológie na Rutgers University v New Jersey, USA, najvýznamnejší Chomského žiak, autor mnohých monografií z oblasti filozofie mysle, kognitívnej vedy a psychosémantiky. Vo svojom klasickom diele The Language of Thought (1979) rozpracoval Fodor svoju koncepciu komputačno-reprezentačnej

Anselm z Canterbury (1033-1109) je jednou z nejvýraznějších osobností intelektuálního světa konce 11. století, za což si vysloužil vznosné označení Otec scholastiky. V této publikaci vychází vůbec poprvé český překlad jeho dialogu \"De grammatico\", který on sám označil za úvod do dialektiky. Edici předchází rozsáhlejší úvodní studie, v níž je stručně představen autor spisu i přeložené dílo, přičemž

Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii