Azt mondhatnánk tehát, hogy míg mi, emberek a paradicsom nyitott kapujában tipródunk, addig az állatok angyali nyugalommal járkálnak ki-be ugyanezen a kapun. (...) Az Édenkertbe csak ugyanazon az úton térhetünk vissza, amelyiken kijöttünk. A tudás útján. A vállalkozás reménytelennek tűnik, de eltörölhetetlen múltunkban mindig akad egy-egy inspiráló történet. Mert senki sem szolgálhatja a saját javát

Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství. Zápisky a krásách, úskalích a hlubinách i nekonečných prostorách kterými prochází muž, který se rozhodl pro povolání Sluhy Božího.Ukázka z textu:Jako čerstvý magistr teologie, absolvent teologické fakulty Univerzity Karlovy, jsem sloužil ještě před kněžským svěcením u starého kněze Františka, jednoho z posledních u nás z řádu těšitelů. Měl silnou

Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu. Kniha O počátcích Řádu kazatelů v sobě snoubí hagiografické prvky odkazující na život svatého Dominika s až kronikářsky pojatým pojednáním o dějinách řádu. Ne náhodou se toto dílo stalo podkladem

Naša spoločnosť sa sama zvykne charakterizovať pomocou prívlastkov „tolerantná“, „kritická“, či „otvorená“. S týmito hodnotami, ktoré v nezanedbateľnej miere formujú súčasné vedomie verejnej mienky, sa nevyhnutne spája averzný postoj voči predsudku. Predsudok zvykneme bežne vnímať ako negatívnu súčasť nášho sociálneho života, ako fenomén, s ktorým treba zápasiť a nakoniec, ak je to vôbec možné, úplne

No-one deserves to be a millionaire. Not even you. We all notice when the poor get poorer: when there are more rough sleepers and food bank queues start to grow. But if the rich become richer, there is nothing much to see in public and, for most of us, daily life doesn\'t change. Or at least, not immediately. In this astonishing, eye-opening intervention, world-leading philosopher and economist Ingrid

Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života.

Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje?

The collection of studies explores the possibilities of a conceptual and semantic analysis of the qualitative domains of aesthetic and moral emotions. The authors discuss what moral and aesthetic emotions are, what they include and denote, as well as what constitutes their function and structure.

Alexander Matoušek (*1963) pracuje v Archivu Jana Patočky, jenž je součástí Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Věnuje se filosofii, vědě o náboženství a historii umění.

Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie). Jedná se o specifický způsob chápání morálních soudů jako symptomů tělesných stavů. Metodou fyziopsychologie Nietzsche odhaluje za morálními soudy to, co je v nich zamlčeno, a ukazuje, že jejich zdrojem je vždy nějaký pud či instinkt.

Monografia v zrozumiteľnej podobe predstavuje slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie ruského myslenia o človeku a zmysle jeho života vo svetle hľadania pravdy, dobra a krásy. V centre autorkinej pozornosti sú ruskí filozofi, ale aj literárni géniovia, ktorí oslovili nielen ľudí svojej doby, ale majú čo povedať aj ľuďom 21. storočia.

Takřka po devadesáti letech vychází nový překlad knihy francouzského filozofa Juliena Bendy (1867–1956), který proti sobě staví univerzalistickou filozofii ducha, dědičku řecké vzdělanosti, a soudobé ideové proudy ve službách praktických zájmů – nacionalismu, militarismu i rasismu –, představované ve Francii především jmény Charlese Maurrase a Maurice Barrse. Kniha ve své době vyvolala velký rozruch,

Étienne Balibar (1942), žiak Louisa Althussera, je jedným z najvýznamnejších politických mysliteľov dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) predstavuje prehľadný úvod do filozofie Barucha Spinozu a za svoje východisko si berie problémy Spinozovej politiky.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské

Jacques Maritain (1882-1973) patří k nejvýraznějším postavám filosofie 20. století. Do francouzského prostředí znovu uvedl tomismus, očištěný od manuálových nánosů a nově promyšlený tváří v tvář otázkám, které klade moderní filosofie, kultura a společnost.

Tato kniha je unikátní z toho hlediska, že nevznikla v hlavě žádného slovutného vědce či badatele, a přesto se dotýká nejhlubších otázek existence kosmu. Adelma Vay, žena bez jakéhokoli speciálního vzdělání, obdařená však vysokou senzitivností, byla schopna zaznamenat poselství ducha vrhající paprsek světla na záhadu lidského i kosmického bytí.

Základní spis o filosofii výchovy a vzdělání. Jednotlivé kapitoly obsahují pedagogicko-filosofické reflexe o společenské relevanci výchovy, o jejím významu přesahujícím bezprostřední působení (kosmicita), o její časové a lidské vazbě a o morálních determinantách.

Hannah Arendt was born in Germany in 1906 and lived in America from 1941 until her death in 1975. Thus her life spanned the tumultuous years of the twentieth century, as did her thought. She did not consider herself a philosopher, though she studied and maintained close relationships with two great philosophers--Karl Jaspers and Martin Heidegger--throughout their lives. She was a thinker, in search

“One could argue that the philosophy of science is one of the most important issues in contemporary culture. Babich, looking at the problem through the lens of Nietzsche, argues persuasively that it will not do to try to theorize science on the basis of its own value system, since the result will always be one form or another of self-validation. With Nietzsche’s help, she proposes to frame science

Jerry A. Fodor (1935) je jedným z najvýznamnejších a najvplyvnejších filozofov zaoberajúcich sa ľudskou mysľou. Profesor psychológie na Rutgers University v New Jersey, USA, najvýznamnejší Chomského žiak, autor mnohých monografií z oblasti filozofie mysle, kognitívnej vedy a psychosémantiky. Vo svojom klasickom diele The Language of Thought (1979) rozpracoval Fodor svoju koncepciu komputačno-reprezentačnej