Nová obrazová publikace s mapami popisuje evropskou expanzi v 16.–18. století. Věnuje se i objevným plavbám 15. století, které tuto kapitolu kolonizace světa otevřely. Kniha řeší otázky týkající se obecného chápání kolonizace, zkoumá její ekononický i politický přínos pro metropole, dopad na místní obyvatelstvo, ale také vliv na rozvoj vědy a techniky. Snaží se podat globální a nestranný popis tohoto

Čtyři výjimeční panovníci, anglický král Jindřich VIII., jeho francouzský současník František I., císař Karel z rodu Habsburků a osmanský sultán Sulejman, přezdívaný Nádherný, překonávali své současníky na evropských trůnech. Někdy spojenci, jindy rivalové, tito vladaři výrazně poznamenali dějiny Evropy a světa v 16. století.

A kunok - ahogyan a szerző Fejér György írja már az 1850-es években - nomád népként éltek és a nevük Hun Kun (Huni, Uni, Chuni, Cumani) volt, de közöttük is megkülönböztetünk fehér és fekete kunokat. A korai források alapján a kunok egykor a Sárga-folyó kanyarulatától keletre élhettek. A nomád vándorlások alatt eljutottak Magyarország területére is, és beolvadtak a magyar nemzet egységébe.

A Brit szigetek és Skandinávia koraközépkori történetéről szóló összefoglaló mű új kiadása. Politika- és gazdaságtörténet, kultúrhistória és eszmetörténet csakúgy helyet kap a kötetben, mint a legújabb régészeti és nyelvészeti kutatások ismertetése. Az olvasó tájékozódását a korabeli uralkodó dinasztiák leszármazási táblái, térképek és bőséges magyar, illetve nemzetközi szakirodalom segíti.

Křížová výprava proti albigenským představuje jeden z prvních příkladů systematického boje křesťanské většiny proti křesťanské herezi, jež ohrožovala středověkou společnost v jejích samotných základech. Německý historik Jörg Oberste v této synteticky pojaté práci zkoumá především politické příčiny vyhlášení křížové výpravy proti albigenským papežem Inocencem IV. Prostřednictvím rozboru dobových kronik

Tzvetan Todorov uvedl, že objevení Ameriky je jedním z nejúžasnějších setkání v dějinách lidstva, neboť ohlašuje a zakládá naši současnou identitu. Analogicky by bylo možné říci, že je to právě setkání s Novým světem, které (spolu)zakládá podobu moderní evropské vědy. Pro poznání se poprvé v natolik intenzivní míře stává nezbytnou empirie a očitá svědectví, nikoli autoritativní a tradičně přijímané

Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. V 70. letech 20. století se zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení. V 80. letech obrátil svoji pozornost na krátká, mravoučná vyprávění (exempla), jež od 13. století začali, napříč celou křesťanskou Evropou, hojně využívat kazatelé z řad žebravých

Publikácia o stredovekých majetkových registroch feudálnych majetkov na území Slovenska je koncipovaná tak, že v prvej časti prináša historiografické exkurzy k niektorým vybraným registrom s cieľom poukázať na ich možnosti a význam pre konkrétny historický výskum. Podstatnejšou je však jej druhá časť, ktorá je edíciou majetkových registrov z obdobia do konca uhorského stredoveku. V tomto prípade ide

14 CE: The first Roman emperor is dead. A second is about to succeed. The Forum of Rome, once fought over so fiercely, has become hardly more than a museum. The house of all power is up above on the Palatine Hill, about to become the birthplace of Western bureaucracy, a warren of banqueting and bedrooms, a treacherous household where it takes special talents to survive. This is a Roman history with

Dějiny rytířského a špitálského řádu sv. Lazara Jeruzalémského se zvláštním zřetelem na Čechy a Moravu.

Nápaditá práce francouzského historika reprezentuje autorovy názory na problematiku středověkého myšlení, mentálního chování a křesťanstvím ovlivněného jednání intelektuálů. Seznamuje s představami o prostoru, čase, o onom světě, o lidském těle, o trojím lidu a významu města v ideologickém systému, o pravidlech středověké symboliky a gest, stravování.

Kniha jednoho z nejvýznamnějších francouzských poválečných historiků nové školy seskupených okolo časopisu Annales, který začal svou vědeckou dráhu ojedinělým textem o středověkých univerzitách, v němž se shrnujícím a zcela novým způsobem zabývá univerzitními dějinami jako nedílnou součástí evropských duchovních dějin. Le Goff popsal utváření nové sociální vrstvy, jejíž vznik v 11. a 12. století je

\"A legtöbb embernek a templomosokról egy összeesküvés jut eszébe. Noha Dan Brown a Da Vinci-kód című könyvében mindössze öt oldalt szentel nekik, a lovagrend fontos szerepet játszik egy rejtélyes eseménysorozatban, amely visszanyúlik a XIV. századig, és napjainkban is tovább él. Umberto Eco nagyszerű szatírájában, A Foucault-ingában az egyik főszereplő, Belbo, aki egy könyvkiadónál dolgozik, állítja,

Regesta listin uložených v Národním archivu v Praze z období vlády Václava IV.

Rytířská krev, druhý svazek tetralogie Rytířské bitvy a osudy, pokračuje barvitým líčením válečnictví a rytířských zvyků konce raného a počátku vrcholného středověku. Skrze osudy hraběte z Montfortu a vikomta Trencavela projdeme nesmiřitelnou válkou s Albigenskými na jihu Francie, u Lehnice budeme svědky střetu křesťanských rytířů s Mongoly a ve dvou bitvách, u Coutrai a Bannockburnu, uvidíme, kterak

Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné. Touto optikou se na historii dívá i známý spisovatel a publicista –

Tato kniha je první publikací v češtině, která se věnuje všem aspektům spojeným s touto pozdní fází křížových výprav. Přispělo do ní 15 historiků z Francie, České republiky a dalších evropských zemí. Jejich texty Vás zavedou na nejrůznější bojiště v Evropě i ve Středomoří, ale i na místa, kde se o křížové výpravě pouze vášnivě debatovalo. Kniha integruje do dějin pozdních kruciát i výpravy proti husitům

V centru autorovi pozornosti jsou panovníci římské říše, jejichž činy dodnes považujeme za tyranské. Jsou tyto informace objektivní? Dá se jim opravdu věřit? Byli Tiberius, Caligula, Nero, Domitius, Commodus, Caracalla nebo Diocletian skutečnými tyrany? Nejde jen o pouhý výplod spekulací dávných historiků? Na tyto a mnohé další otázky se snaží Vladimír Liška odpovědět. Mnohdy jsou jeho vývody překvapivé,

Stručná populární encyklopedie, která vysvětluje základní pojmy politického, společenského, hospodářského, kulturního i rodinného života v českých zemích v období raného a vrcholného feudalismu. Autor v ní shromáždil výsledky svého dlouholetého studia, které stručnou a srozumitelnou formou nabízí čtenářům. Kniha je určená především čtenářům historických románů a návštěvníkům památek, ale také žákům,

Nový cyklus Slavnostních přednášek Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu zahájilo 17. února 2016 na pražském Žofíně pojednání předního medievisty profesora Františka Šmahela. Jeho přednášku Ve znamení císaře Karla IV. a mistra Jana Husa. Panorama českých dějin pozdního středověku přenášela i Česká televize (záznam na http://www.ceskatelevize.cz/).