Více než čtyřicet let se Státní bezpečnost pokoušela najít domnělé nacistické poklady. Mnohokrát skončilo nadějné hledání monstrózní blamáží, ale několikrát byla velmi blízko. V některých případech dokonce byla na správném místě, jen přišla jako druhá v pořadí. Odhalme spolu zapomenuté příběhy, plné tajemství, romantiky a dobrodružství, ale i groteskní historky, plné omylů, nesmyslů a dodnes nezveřejněných

Meziválečnou Itálii ovládl fašismus vedený Benitem Mussolinim a „černé košile“ uplatňovaly teror proti každému, kdo dal najevo i nepatrný odpor k pokoře a poslušnosti. V tomto nejchmurnějším období italské historie se pozvolna, nedůvěřivě a zprvu těžkopádně formují levicové síly, převážně mládež jejich zrání v podmínkách ilegality, bez příkras i s humorem, podává Mario Tobino jako pronikavý pozorovatel

Oleg Gordijevskij je syn agenta KGB a produkt najvychýrenejších sovietskych inštitúcií. Tento bystrý a kultivovaný muž postupne začal vnímať komunistické zriadenie svojej krajiny ako zločinné a neschopné reformy. Ruská spravodajská služba ho ako svojho agenta prvý raz nasadila v roku 1968 a napokon sa stal popredným zástupcom Sovietskeho zväzu v Londýne. Od roku 1973 však tajne pracoval pre MI6. V

Jednu z významných forem třetího (protikomunistického) odboje po roce 1948 představovala činnost agentů-chodců. Šlo o československé občany, kteří uprchli na Západ a následně se ve službách zahraničních rozvědek vraceli do vlasti a plnili zde nejrůznější úkoly špionážního, výzvědného či sabotážního charakteru. Jejich činnost je dodnes jen velmi málo zmapována, ačkoliv to byli právě oni, kteří neváhali

Fascinující kniha odkrývá dějiny špionáže, od prvních středověkých průkopníků po moderní rafinované techniky současné digitální doby. Americký investigativní reportér Ernest Volkman odhaluje techniky špionáže jako nikdo jiný před ním. Celobarevnou knihu doplňují unikátní fotografie.

Tajná říšská záležitost: odposlouchávací centrály Třetí říše. Autor se zaměřil na ty německé instituce, které za použití v tehdejší době nejnovějších technických poznatků – před druhou světovou válkou a zejména pak během ní – možná nejefektivněji zachycovaly tajné zprávy a informace protivníků, aniž by nasazovaly byť jednoho jediného agenta, tedy výlučně technickými prostředky.

Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky

Autoři se zabývají tématem, které nebylo v české (ani v brazilské) historiografii doposud zpracováno. Na základě důkladného studia značného množství archivních materiálů sestavili vyčerpávající přehled působení Státní bezpečnosti v největší jihoamerické zemi. Každé významnější akci důstojníků I. správy je věnována zvláštní kapitola, kniha se zaměřuje na podrobný rozbor aktivních opatření a poukazuje

Kniha slovenského spisovatele a poslance Artúra Soldána vyšla před několika lety na Slovensku a okamžitě vzbudila zájem veřejnosti i odborníků. Autor v ní totiž přináší detailně několik příběhů československých špionů z doby studené války, o jejichž osudech se příliš neví, ale jejichž životy nabíraly často velmi zajímavé obrátky. Kromě archivních materiálů čerpal autor také z osobních rozhovorů s některými

Toto je pravda o organizaci, kterou ve špionážních románech líčí jako super špiona svobodného světa. CIA se po letech rozhodla otevřít svoji Pandořinu skříňku. Výběr 50 000 dokumentů z archivů CIA zveřejněných v roce 2007 ukázal, že tato zpravodajská služba, legendárně popisovaná jako vševědoucí a všemohoucí, až taková není. Nejvíce šokující při čtení dokumentů je to, že CIA se v průběhu těch šedesáti

Kniha zachycuje zcela novou a zatím neznámou část ve vztazích mezi Československem a Norskem v období po druhé světové válce. Autor vychází ze širšího kontextu politických a kulturních norsko-českých vztahů a poté podrobně mapuje československé špionážní aktivity v souvislosti s Norskem od únorového převratu 1948 až do pádu komunismu v roce 1989, a to vše prostřednictvím konkrétních lidských příběhů

Strhující příběh muže, který strávil 17 let v zahraničí pod cizí identitou a který patřil celých 13 let k nejtajnějším špionům Československa ve Velké Británii. Erwin van Haarlem se v Anglii dokázal plných 10 let vydávat za Žida a předstírat, že je synem úplně cizí ženy. A přestože byl v roce 1988 odhalen a zatčen, britským vyšetřovatelům ani soudu se nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost. Jeho

Tématem edice dokumentů jsou aktivity Státní bezpečnosti proti prof. Janu Patočkovi. Publikace vychází z doposud převážně nezveřejněných archivních pramenů z provenience StB. V rukopise kritické edice je zahrnuto celkem 120 dokumentů z období let 1960–1984. Jedná se o různé operativní zprávy, protokoly z výslechů Jana Patočky z roku 1977 a mimořádné informace o ohlasech na jeho smrt. V dokumentaci

Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější. Podstatou práce tajných služeb a jejich špionů je získat co nejvíce informací, které se protivník naopak snaží utajit. Získané informace správně vyhodnotit, vytvořit si tak co nejpřesnější obrázek o protivníkovi a co nejsprávněji

V 50. letech uskutečnila CIA a MI6 přísně tajnou operaci s cílem včas odhalit případný útok Sovětů na Západ. Aby toho tajné služby dosáhly, vybudovaly pod sovětským sektorem Berlína tunel, ze kterého pak odposlouchávaly velení Rudé armády ve Východním Berlíně. Avšak agenti netušili, že se mezi nimi skrývá sovětský špion, který plány na vyhloubení tunelu vyzradil KGB ještě před jeho vybudováním. Kniha

Studená válka měla v 60. letech svá velká jeviště v podobě berlínské krize, kubánské krize, sestřelu amerického špionážního letounu U2 Francise Garyho Powerse nad Sovětským svazem, občanské války v Kongu až po válku ve Vietnamu a sovětskou okupaci Československa. Zájmu novinářů i veřejnosti v té době však unikalo mnoho dalších konfliktů. V té době k nim patřil opět bohužel i Tibet, který jen na chvíli