Neville Goddard (1905 - 1972) barbadosi származású amerikai metafizika tanító. Azon nagy és karizmatikus misztikusok egyike, akik az \"Új Gondolat\" filozófiáját hirdették, és akik felismer ték a törvényt, mely szerint \"a képzelet teremti a valóságot\". Művei egészen új, meglepő megközelítésben tárják elénk a Biblia szimbólumrendszerét, és magyarázzák a szentírások jelentését, mi közben lényegre törően

Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství. Zápisky a krásách, úskalích a hlubinách i nekonečných prostorách kterými prochází muž, který se rozhodl pro povolání Sluhy Božího.Ukázka z textu:Jako čerstvý magistr teologie, absolvent teologické fakulty Univerzity Karlovy, jsem sloužil ještě před kněžským svěcením u starého kněze Františka, jednoho z posledních u nás z řádu těšitelů. Měl silnou

Naša spoločnosť sa sama zvykne charakterizovať pomocou prívlastkov „tolerantná“, „kritická“, či „otvorená“. S týmito hodnotami, ktoré v nezanedbateľnej miere formujú súčasné vedomie verejnej mienky, sa nevyhnutne spája averzný postoj voči predsudku. Predsudok zvykneme bežne vnímať ako negatívnu súčasť nášho sociálneho života, ako fenomén, s ktorým treba zápasiť a nakoniec, ak je to vôbec možné, úplne

Predmetom tejto práce je skúmanie vybraných etických pojmov z hľadiska ich dvojznačnosti, ba niekde aj viacznačnosti. Termíny ako zodpovednosť, neresť, odpustenie, autenticita, spravodlivosť alebo uznanie sú súčasťou nášho každodenného jazyka, často ich však používame bez rozlíšenia významových rovín v nich obsiahnutých.

Každý, kdo nemyslí jen na to, jak se zařídit ve světě, jaký je, ale také přemýšlí, jak tento svět učinit lepším místem k životu, trpí (je-li soudný) pocitem marnosti. Když se ovšem tato marnost provozuje ve společenství spřízněných duší, rázem se ukazuje naděje, že se svět tímto lepším místem stane! Mým problémem je, že jako člověk, který stále musí něco psát, nemám čas číst.

Cieľom knihy Základné otázky filozofie je poskytnúť čitateľovi komplexný pohľad na filozofiu z hľadiska Večnej filozofie. Večná filozofia (lat.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla. Třináctý svazek je uveden odbornou studií vracející se ke sporu mezi Husserlem a Heideggerem ohledně hesla „Fenomenologie“ pro Encyclopaedia Britannica; dále následují odborné studie k Schelerově filosofii života,

Devatenáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky obsahuje filosofovy zápisky na nejrozmanitější témata, kterými se zabýval v letech 1946–1950. Sám k tomu říká v zápisu ze dne 14.

Čtivá příručka vás seznámí se základy stoické filozofie a nabídne vám možnosti jejího praktického využití v každodenním životě. Kde najít radost?

Monografia v zrozumiteľnej podobe predstavuje slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie ruského myslenia o človeku a zmysle jeho života vo svetle hľadania pravdy, dobra a krásy. V centre autorkinej pozornosti sú ruskí filozofi, ale aj literárni géniovia, ktorí oslovili nielen ľudí svojej doby, ale majú čo povedať aj ľuďom 21. storočia.

Matka Tereza zasvätila celý svoj život pomoci chudobným a slabým. Nezaujímala sa o svetské záležitosti a financie.

Způsob, jakým se autor věnuje tajemství zla, by se dal nazvat mystickým. Nenabízí řešení, alespoň ne v rozumové oblasti.

Irena Štěpánová in this book explores Isaac Newton’s engagement with ancient wisdom, the Hexameral tradition, Hermeticism, theology, alchemy as well as natural philosophy. In so doing, she brings together the established historiography with her own new insights.

\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá.

Kniha je pokusem o netradiční pohled na lidské prožívání v perspektivě „první osoby“. Je navržena specifická metoda, zvaná „introspekce plus“, při níž nedochází k separaci mezi subjektem introspekce a výzkumníkem, jak je běžné v současné kognitivní vědě. Introspektor zkoumá své vlastní mžikové prožitky, jako například spontánní mikrosny či letmé pohledy.

Druhý diel jedenásť zväzkových Dejín filozofie jezuita Frederica Coplestona zahŕňa dobu od Augustína k Dunsovi Scotovi. Ide teda o dobu od vrcholnej patristiky až k vrcholnému stredoveku.

V průkopnické a čtivé Darwinovské levici předkládá patrně nejznámější filozof současnosti, Peter Singer, řadu argumentů, s jejichž pomocí dokazuje nutnost radikální revize, jíž musí projít politická levice, aby překonala svoje zastaralé chápání lidské přirozenosti. Na její cestě k dosažení společenských a politických cílů jí podle něj mohou posloužit právě poznatky moderní evoluční teorie.

Zborník textov zo štvrtého českého platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 1. - 12.. 11. 2004.

Kniha je rešerše filosofických otázek týkajících se základního fyzikálního a biologického výzkumu lidské mysli. Nagel tvrdí, že přírodní a společenské vědy nejsou schopny vysvětlit existenci mysli a vědomí v paradigmatu, ve kterém se momentálně pohybují a tudíž je třeba revidovat používané metodologie.

Finálna časť rozsiahleho traktátu britského filozofa Henryho Sidgwicka (1838-1900) venovaného systematickej analýze a komparácii princípov morálky zdravého rozumu a moderných etických teórií. Jedno z najprepracovanejších diel anglofónnej analytickej morálnej filozofie si za cieľ kladie hľadanie harmónie metód etiky využívaných v bežnom morálnom uvažovaní bez kompromisov konfliktov, neistoty či náhodnosti.