Edita Steinová (1891 – 1942) – filozofka, rehoľníčka a obeť holokaustu začala svoje autobiografické poznámky písať po nástupe nacizmu k moci a začiatku prenasledovania židovského obyvateľstva. Vo svojom nedokončenom diele sa vracia do rokov detstva a mladosti vykreslených na pozadí každodenného života jednej židovskej rodiny v cisárskom Nemecku na začiatku 20. storočia. Prináša spomienky na svoje študentské

Odsun, vyhnání, transfer či vystěhování nebo vyhoštění zůstávají i dnes označením pro nedobrovolný odchod statisíců německých obyvatel českého a moravského pohraničí po skončení druhé světové války. Z jejich pohledu šlo a ani nemohlo jít o nic jiného, než o nespravedlivé vyhnání. Jen nemnozí si připouštěli alespoň část viny za těžký osud, který je potkal. Vzpomínky shromážděné v této knize přinášejí

Krutý sever zabydleli drsní bohové, kteří neváhali stvořit svět z mrtvého obra – z jeho masa se stala hlína, z kostí vznikly hory, krev a pot se proměnily v moře. Patří mezi ně mocný Ódin se svými dvěma havrany, přímý a dobromyslný hromovládce Tór, lstivý Loki a mnoho dalších, kteří obývají světy stromu Yggdrasil a očekávají neúprosně se blížící ragnarök, tedy soudný den.

Populárně-naučná monografie o posledním Rožmberkovi popisuje život posledního rožmberského vládce jihočeského dominia. O Vokovi panuje řada legend a mýtů, které ho popisují jako prostopášníka a flamendra, k čemuž přispělo i populární filmové zpracování. Autor však vylíčil jeho osud a postoje jako komplikovanější, než by se z tohoto obrazu mohlo na první dojem zdát.

Kniha nezachycuje jen politický vývoj a významné události od pravěku po současnost (a to včetně Taiwanu, Tibetu, Hongkongu, Macaa a Sin-ťiangu), ale také hospodářské, technické i kulturní dějiny této ojedinělé civilizace. Text doprovází velká řada názorných ilustrací a uzavítrají ho přílohy (písmo, kalendář a chronologické tabulky: dynastie, vládci starověku a císaři a vládci Číny a Taiwanu od počátku

Historické dokumenty a osobnné skúsenosti autora z obdobia existencie agrárnej strany.

Marcus Tullius Cicero bývá jednomyslně považován za nejlepšího římského řečníka a mistra latinského jazyka. Mezi jeho nejslavnější řeči patří žaloba hamižného správce Sicílie Gaia Verra (In Verrem, 70 př. n. l.) či vystoupení proti Lucie Sergiu Catilinovi (In Catilinam, 63 př. n. l.) nebo Marcu Antoniovi (Philippicae, 44-43 př. n. l.). Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které Cicero přednesl

Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí. A také s trochou nostalgie po zanikajícím duchu místa, kde prožil své dětství a kde původní kolorit stále více podléhá technokratickým vizím.

Autor v rozsáhlém životopise jedné ze stěžejních postav závěru a rozuzlení éry studené války mezi Západem a Východem sleduje Michaila Gorbačova od nejútlejšího dětství v zapadlé povolžské vsi. Zaznamenává jeho politický vzestup do samého centra sovětské politické moci, jeho postupné chápání neudržitelnosti sovětského systému, střet se starou bolševickou gardou i osudovým rivalem Borisem Jelcinem, způsob,

Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Autor se na základě celoživotní badatelské zkušenosti domnívá, že historik by neměl jen vyprávět zajímavé příběhy a zprostředkovat, co je ukryto v archivech.

Během okupace Československa odešlo v letech 1938–1945 bojovat za svou vlast do zahraničí mnoho našich občanů. Ve Spojeném království jich během druhé světové války působilo více než deset tisíc.

Připojte se k autorovi C. A. Pickoverovi a prozkoumejte s ním 250 nejzajímavějších milníků ve vývoji medicíny za posledních 12 000 let. Vedle nečekaných výkonů, jako je úspěšná trepanace lebky v prehistorických časech nebo používání kokainu jako lokálního anestetika, se seznámíme s pestrou řadou témat: Hippokratova přísaha, biologické zbraně, klonování člověka, celková anestezie, transplantace obličeje,

Jedinečná kniha, napsaná původně v angličtině (On Behalf of Their Homeland) jedním z dlouholetých činovníků a předsedů exilové Společnosti pro vědy a umění (SVU) Miloslavem Rechcíglem ml. (* 1930 v Mladé Boleslavi), o jedinečné celosvětové organizaci, která vykonala mnohé pro zahraniční reputaci Československa a jeho nástupnických států.

Militaria, duely a ozbrojené konflikty neodmyslitelně patří k ikonickým prvkům představ o vývoji středověké Evropy. Prolnutí vzkvétajících (sou)bojových nauk a rozvoje knižní kultury v pozdním středověku dalo vzniknout specifickému žánru literatury – soubojovým příručkám, v německém prostředí zvaným Fechtbücher.

Po uzurpovaní moci v roku 1948 sa komunistická strana usilovala prerobiť spoločnosť v súlade s komunistickou ideológiou a zbaviť sa skutočných či domnelých odporcov režimu. Jedným z prejavov tejto snahy bola aj akcia zameraná na násilné vysťahovanie „nespoľahlivých“ občanov z veľkých miest na vidiek, čo malo slúžiť budovaniu novej beztriednej spoločnosti.

Kniha obsahuje eseje, rozhovory a polemiky, které vycházely od roku 2000 příležitostně v časopisech, sbornících a fotografických publikacích. Vznikaly většinou z vnějšího podnětu a obsahují interpretace mezních situací v historii komunistického režimu (únor 1948, srpen 1968, leden 1969, leden 1977, listopad 1989 atd.), které dodnes plně zaměstnávají odbornou historiografii i obecnou paměť.

V spolupráci ÚPN a Slovenského historického ústavu v Ríme sa v dňoch 17. – 18. júna 2015 uskutočnila v Bratislave vedecká konferencia pod názvom Svetový kongres Slovákov (SKS) v zápase proti komunistickému režimu.

Průvodce představuje historické události, které bezprostředně vedly ke vzniku Charty 77 a zásadním způsobem ovlivnily její podobu, strukturu signatářů a strategii jejich činnosti. Ustavení Charty 77 vzbudilo mimořádný ohlas a bylo jedním z důvodů masivní propagandistické a represivní kampaně, kterou proti signatářům Charty 77 iniciovali představitelé komunistického režimu.

Vladimír Fajnor - narodil sa 23. októbra 1875 v Senici, zomrel 5. januára 1952 v Bratislave. Bol najvýraznejšou slovenskou právnickou osobnosťou prvej polovice 20. storočia.

Po porážce německých armád ve Francii v srpnu 1944 se zdálo, že konec druhé světové války je již na dosah ruky a že vítězným angloamerickým vojskům nemůže nic zabránit v postupu do Německa. Složitá zásobovací situace spojeneckých armád, vzdalujících se rychle od přístavů v Normandii, však neumožňovala další útok na široké frontě a nutila spojenecké velení k soustředění sil pouze na jediném směru.