Důvěrně známý rozpor mezi lidmi náboženskými a lidmi nenáboženskými je ve svém dělení příliš hrubý. Miliony lidí, kteří se považují za ateisty, mají přesvědčení a zkušenosti podobné a právě tak hluboké, jako jsou ty, které věřící pokládají za náboženské. Říkají, že i když nevěří v osobního boha, věří v nějakou sílu ve vesmíru, jež je větší než my. Tématem této knihy je to, že náboženství je hlubší

Joseph de Maistre (1753–1821) jogász, diplomata és író. A savoyai–piemonti politikai elit tagja. A francia katolikus konzervatív gondolkodás meghatározó alakja. Magyarul megjelent művei A pápáról (1867) és az Elmélkedések (2020). A harmadik fontos műve a most közreadott Szentpétervári beszélgetések. A jelen kötet de Maistre két fontos művét tartalmazza. A Szentpétervári beszélgetések és az Az áldozathozatalról

Kniha je gratulačním sborníkem sestaveným u příležitosti sedmdesátých narozenin významného novolatinisty a komeniologa Jiřího Beneše. Uvozuje ji dvojice laudatio z pera Stanislava Sousedíka, resp. Pavla Spunara, po nichž následuje kompletní jubilantova bibliografie. Následuje soubor celkem šestnácti dosud nepublikovaných studií od badatelů působících na poli klasické filologie, medievistiky, neolatinistiky,

Málokteré město Rudolf Steiner navštívil tolikrát jako Prahu. V letech 1907 až 1924 sem zavítal celkem dvanáckrát. Proslovil zde desítky přednášek pro veřejnost i členy Theosofické a později Anthroposofické společnosti. Setkal se zde s řadou pražských osobností, mnohé z nich navštěvovaly jeho přednášky - ať již to byl Gustav Meyrink, Franz Kafka, Max Brod, Berta Fantová a její sestra Ida Freundová,

Spal som a snil o tom, že život je radosť. Zobudil som sa a zbadal, že život je povinnosť. Pracoval som a spoznal: povinnosť je radosťou. /Rabindranath Tagore/. Už z uvedeného výroku vyplýva, že autor sa v diele zaoberá zmyslom života človeka, čo je vyjadrené Franklovým hlavným pojmom Wille zum Sinn. Zaoberá sa otázkami slobody, svedomia, zodpovednosti, schizofrénie, eutanázie, psychochirurgie, atď.

V spoločenskom a kultúrnom živote starých Grékov a Rimanov nebol rok jeden v ničom výnimočný. V Aténach alebo v Ríme nikto netušil. že kdesi v Palestíne sa narodil a žije dieťa menom Ježiš. Prvé kontakty apoštola Pavla s obyvateľmi Atén v roku 51 sa skončili fiaskom. o niečo úspešnejší bol v Macedónsku. v Solúne a v Korinte. kde v rokoch 49 až 52 založil prvé kresťanské spoločenstvá. Kresťanstvo bolo

The philosophy of Confucius was so powerful that it dominated intellectual life in ancient China for centuries. It even came to be considered a religion, and there are still temples where Confucius is worshipped as the God of Culture. His writings were transmitted as aphorisms, each one of them one concentrated teaching about philosophy, ethics, or society.

Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“. S využitím myšlenek těchto autorů charakterizuje monografie povahu estetické oblasti jako děje v silném slova smyslu,

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci. Protože tyto obrazy a ilustrace vznikly v přímé reakci na konkrétní filozofické práce, lze jejich části spojovat s myšlenkami a úryvky zdrojového textu. V knize, kterou držíte v rukou, je nastíněna historie tohoto opomíjeného

Unikátní pohled do současnosti i nedávné minulosti dvou národů. Unikátní svědectví lidí, kteří píší naše nové společné česko-německé dějiny. Patnáct kapitol plných emocí, patnáct rozdílných lidských příběhů, patnáct různých pohledů na historické okamžiky i dějiny každodennosti uplynulého půl století. Dvojjazyčnou knihu Zeď mezi námi doprovází snímky renomovaných fotografů, předmluva ředitele Českého

Hans Albert (* 1921) navazuje na kritický racionalismus Karla Poppera, jehož předpoklady (kriticismus, falibilismus, realismus, pluralismus ad.) systematicky rozvíjí v kontextu teorie poznání a teorie vědy, sociální a politické teorie. V diskusi s celou škálou „tradičních“ filosofických směrů se pokouší navrhnout takovou metodologii řešení problémů, jež bude odpovídat reálné poznávací praxi. Traktát

Tématem knihy je politická filosofie, jejíž výklad probíhá na základě konfrontace s aktuálně převládající politickou ideologií Západu - levicovým liberalismem. Ukazuje se, že ideologie levicového liberalismu zásadně koliduje s lidskou přirozenosti a nároky přirozené etiky. Velká pozornost je také věnována filosofické definici totality a jejímu prosazování v rámci levicového liberalismu.

Ústředním tématem knihy profesora německých studií a srovnávací literatury na Brownově univerzitě Gerharda Richtera je specifická figura modernity, figura následování, přežívání, nastupování či přicházení po někom nebo něčem, figura, již by bylo možné nazvat potomností. Na analýzách textů autorů jako Kafka, Heidegger, Benjamin, Brecht, Adorno, Lyotard nebo Derrida ukazuje, jakým způsobem se potomnost

Souhrnný a v mnoha ohledech nový pohled na nejrozsáhlejší Platónovo dílo jako na nejdůležitější dokument jeho politického myšlení. Ačkoli je dialog Zákony v tom hlavním ohledu v souladu s Ústavou a Politikem, když ústřední politickou roli přisuzuje filosofickému vládci, oproti těmto známějším Platónovým dílům obsahuje zřetelnější formulaci vztahu filosofa ke zřízení a zákonům obce, k empirickým předpokladům

Kniha vznikla jako odpověď na hnutí existencialismu, které se rozšířilo v západní Evropě, zvláště ve Francii, po druhé světové válce. Court traité de l’existence et de l’existant (1947) se soustřeďuje zvláště na ideje J. P. Sartra, avšak zabývá se také dalšími existencialistickými filosofy, včetně Martina Heideggera a předchůdce existencialismu S?rena Kierkegaarda. Ve skutečnosti jde v knize o mnohem

Řecko-české vydání dvou spisů Dionysia Areopagity, neznámého autora z 5.–6. stol., jehož výklad křesťanské theologie prismatem novoplatónské filosofie výrazně ovlivnil myšlení křesťanského středověku. Překlad M. Koudelky a V. Hladkého je doplněn řeckým textem a úvodní studií.

Kniha Osoby představuje poslední, třetí díl pomyslné trilogie, spolu s první knihou Účelnost jako filosofický problém a druhou Štěstí a vůle k dobru; obě knihy již dříve vyšly v českém překladu. V první se Spaemann věnoval dějinám a obhajobě teleologického pohledu na přírodu a člověka, ve druhé pak zejména etice, s cílem překonat dichotomii mezi eudaimonismem a deontologismem.

Kniha konfrontuje úvahy o díle Franze Kafky od třinácti autorek a autorů z šesti zemí a tří kontinentů. Kafkovo dílo je zde zkoumáno z perspektivy různých filozofických oborů: ontologie, epistemologie, filozofie jazyka, etiky, politické filozofie, filozofie literatury a estetiky.

Zborník textov z 5. českého platónskeho sympózia, ktoré sa konalo v Prahe v dňoch od 10. do 11. 11. 2006.

Přestože studie H. L. Dreyfuse a P. Rabinowa je jednou z vůbec prvních knižních publikací věnovaných Michelu Foucaultovi, stále patří k těm nejdůkladnějším a nejoriginálějším knihám, které byly tomuto filosofovi kdy věnovány. Autoři systematicky zkoumají Foucaultovo – v době vydání jejich textu dosud neuzavřené – dílo, přičemž základním výchozím bodem se pro ně stává Foucaultův „metodologický“ spis