Kniha rozhovorov a úvah troch autorov: sociológa, filozofa a psychologičky o témach, ktoré sa nás v súčasnosti mimoriadne dotýkajú.V jednotlivých kapitolách diskutujú o vzťahu života a smrti, schopnosti a ochoty ľudí obetovať život, o postojoch k smrti a rituáloch s ňou spätých. Rozoberajú pojem a problém slobody, domova, úlohy umenia v živote, práva na eutanáziu a potrat, tému násilia, hrdinstva,

Česká expozice na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji slavila mimořádný úspěch. Po dlouhých třiačtyřiceti letech získala v konkurenci dvou set čtyřiceti šesti vystavovatelů cenu Mezinárodního úřadu pro EXPO (BIE) a pět dalších prestižních ocenění. Expozici Plody civilizace vidělo od května do října 2010 téměř devět milionů návštěvníků a více než milion dalších zájemců si prohlédlo její virtuální

Fascinuje nás veda, ľudská myseľ i vedecký pokrok. Žasneme nad tým, koľko toho dokážeme. A stále chceme viac. Nemali by sme však radšej spomaliť? Nevymklo sa nám to všetko z rúk?

Svazkem Korespondence se završuje vydávání devítisvazkových Spisů Jiřího Ortena. Kniha shrnuje Ortenovu korespondenci odeslanou i přijatou. Jeho korespondenčními partnery byly významné osobnosti české literatury (Ivan Blatný, Klement Bochořák, Hanuš Bonn, Karel Čapek, Václav Černý, Jiří Daniel, František Halas, Jindřich Heisler, Vladimír Holan, Jindřich Chalupecký, Jaromír John, Pavel Tigrid, Zdeněk

Doba, kdy byli básníci středem pozornosti veřejnosti, je dávno pryč, ani o Vrchlického či Nezvala by se dneska média neprala, ale litovat toho nemusíme. Ten, kdo chce, může bez váhání vstoupit do světa poezie, číst a číst a uctívat v tomto nekonečném vesmíru metafor, myšlenek či slovních hříček, koho chce. To samé, co Jan Burian napsal v kapitole o básnících jmenovitě o Pavlu Šrutovi , by se dalo použít

Sklepní práce (1973) je úplně první z řady Bondyho próz ze 70. a 80. let a společně s Lednem na vsi (1977) a s Bezejmennou (1986) tvoří soubor Bondyho autokonfesních textů. Jde o asambláž stylizovaných deníkových záznamů, filosofických či politických úvah, „hospodských vypravování“, fiktivních příběhů i záznamů snů – vše v konkrétním časovém rámci zimy 1972–73 s „dějem“ převážně na „jevišti“ pražské

V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této komedie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a opatřeny poznámkami pod čarou. Anglické poznámky fungují jako malý shakespearovský slovníček, české poznámky upozorňují čtenáře na klíčové souvislosti. Svazek uzavírá text Český Sen: poznámka o překladech, a přehled českých inscenací a

Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů, které sahají od autorových vzpomínek na dětství přes pronikavé vhledy do těch nejbizarnějších koutů města na Bosporu až po kritické úvahy o světových literátech i vlastním psaní a zahrnuje i delší povídku. Z

Dětství, kamarádi, první láska – to vše a mnoho dalšího se skrývá v knížce s poetickým názvem Ztracené podoby kraje. Mladý autor v ní nejen vypráví o životě v malebné vesničce uprostřed lesů, ale také se zamýšlí nad vztahy mezi lidmi v rodině, v milostném vztahu, v přátelství. Je toho hodně, co člověk může v životě získat, ale také ztratit. A obvykle záleží jen na něm, na jeho životních postojích,

Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.

Kurt Vonnegut nebyl jen přední americký prozaik, ale též vyhledávaný a oblíbený veřejný řečník. Výbor z jeho projevů nyní vychází pod názvem No není to krása? Najdeme zde devět autorových proslovů; jeden z nich byl pronesen u příležitosti přebírání prestižní ceny Carla Sandburga, jeden na shromáždění Indianské unie občanských svobod a sedm zbylých na různých univerzitních promocích (což je přímo vonnegutovsky

Úvahy o živote, samote, láske, ľudstve a ľudskosti s nádychom irónie. Text obnažený od zjemňujúcich slov a dekorácií.

Aleje jsou neodmyslitelně spojené s krajinou, majetkovými poměry, politikou, financemi a kulturou. Impulzem k sepsání této knihy byl dokumentární film \"Aleje jako součást naší krajiny\", který vznikl režisérským vedením Ljuby Václavové v roce 2007, na němž se oba autoři spolupodíleli. Od té doby stále přibývá otázek typu: Proč zachovávat aleje? Nejsou příliš nebezpečné? Je důležitý jejich kulturní

Knížka Jak (ne)dělat dějiny neaspiruje na milionový náklad a palcové titulky v bulvárních médiích. Její ambice jsou střízlivé - pokusit se přimět čtenáře k zastavení se a malému zamyšlení. Přehoupli jsme se z jednoho století do druhého, z jednoho režimu do jiného. Kolem nás běží tryskem dějiny. Kam vlastně? Ve světě je více formální demokracie, ale kupodivu nikoli více svobody. Klademe si otázky týkající

Obhajobou disertační práce Gogol a anglický román 18. století ukončil Jiří Weil (1900–1959) v roce 1928 studium slovanské filologie a srovnávacích dějin literatury na FF UK. Vedoucím práce byl Václav Tille, oponentem F. X. Šalda. ***** Weil ve své disertaci – v souladu s proklamovaným komparatistickým zaměřením – usouvztažňuje vývoj anglického romanopisectví 18. století s vývojem díla Nikolaje Vasiljeviče

Literárno-vedná štúdia je venovaná dlho zapovedanú autorovi, mimoriadnej osobnosti renesančného formátu, lekárovi a umelcovi, ktorého tvorbu Slovensko dosiaľ plne nedocenilo.

Kniha Jak to vidí současník dává českému čtenáři vůbec poprvé příležitost seznámit se s literárně kritickou tvorbou jedné z nejvýznamnějších autorek tohoto století Virginie Woolfové. Výbor čerpá z prvního svazku Čítanky pro každého The Common Reader

Druhá esejistická kniha Evy Kantůrkové navazuje na knihu Valivý čas proměn (ČS 1995). Zatímco Valivý čas proměn obsahuje eseje, úvahy a příležitostné texty z doby disentu, tato kniha zahrnuje texty datované po roce 1990. Autorka se v oněch letech aktivně podílí na životě veřejném, kulturním i politickém a paralelně pokračuje v ryze soukromém uvažování o záležitostech nadčasových i o lidech, jejichž

Publikace velmi známého publicisty, který svou identitu skrývá za pseudonym Tomáš Vlk. Skládá se z fejetonů, komentářů a úvah, které na jednu stranu mají vtipnou nadsázku (autor je básník) a na druhou stranu jsou přesně vypointovány (autor je především lékař). A hlavně vždycky šlápnou na kuří oko přesně tomu, jenž si to zaslouží.

Na půl cesty mezi autorským esejem a odbornou studií, Ouředníkova nová kniha čerpá látku stejně dobře z literatury jako z historie, filosofie či antropologie. Opět se zde setkáváme s klíčovou tematikou autora: společnost viděná prizmatem jazyka, topiky, loci communes. Od Homéra k církevním Otcům, od středověku k renesanci, od osvícenství k sociálním utopiím 19. století a k dystopiím současnosti, Ouředníkovy