Kniha je reprezentativním souborem textů Iris Marion Young, významné americké sociální a politické filosofky. Publikace se věnuje hlavním tematickým oblastem, jimiž se Young zabývala: reflexe individuální a skupinové konstituovanosti, teorie demokracie, lokální a globální spravedlnost, koncept strukturálních nerovností, feministická filosofie.

Najvýznamnejší predstaviteľ filozofie obdobia neskorej renesancie 15.–16. storočia sa vo svojich statiach často vydáva do časov antiky a hľadá v nich príklady pre svoju súčasnosť. V diele Úvahy o prvej dekáde Tita Livia sa podujal podrobne preskúmať najmä prvých desať kníh Dejín rímskeho historika Tita Livia. Najstaršie dejiny Ríma skúma podrobne, aby v nich našiel tie najsvetlejšie stránky, ale i

Kniha si klade za cíl představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a imaginárna a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se podle Dufrenna

Alchymická svatba Christiana Rosenkreuze je jedním ze tří slavných rosekruciánských manifestů, poprvé publikovaná v roce 1616. Kniha je hermetickým alegorickým příběhem iniciační cesty Christiana Rosenkreuze. Jak autor uvádí, tato kniha byla a je průvodcem pro lidi, kteří se aktivně zabývají procesem vnitřní transformace. Autor před čtenářem ve svých komentářích odemyká dveře, ukazující možnosti, kterými

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O.

Kniha, ktorú beriete do rúk, je ovocím desaťročia skúmania sebatranscendencie na priesečníku filozofie náboženstva, filozofickej antropológie a hermeneutickej religionistiky. Na jej stránkach nájdete nový inverzný model sebatranscendencie založený na filozofickej analýze intencionality a fenomenologickej analýze sebatranscendencie, ako ju ilustrujú príklady veľkých postáv spirituality z Východu aj

V tomto diele Nikolaj Alexandrovič Berďajev (1874–1948) tvrdí, že „ruský komunizmus je tradičnejší, než si ľudia obyčajne myslia, je transformáciou a deformáciou starej ruskej mesiášskej idey“, má jednoducho dlhoročnú tradíciu. V knihe vystupuje celá galéria postáv ruských revolucionárov, čudákov, rojkov i praktikov, anarchistov a nihilistov, konštitučných demokratov, sociálnych revolucionárov, socialistov

René GIRARD je francúzsko-americký mysliteľ, ktorého je ťažké presne definovať a zaradiť do jednej vedeckej disciplíny. Záber jeho výskumu je nesmierne široký, od literárnej vedy, cez filozofiu, antropológiu až po teológiu. Celé Girardovo myslenie vš ak zjednocuje teória o mimetickej túžbe a teória o obetnom baránkovi, ktorými vniesol revolúciu do viacerých humanitných vied. Ústredným pojmom jeho myslenia

První číslo revue vydávané společností Člověk a tradice spolu s nakladatelstvím Malvern je věnováno vztahu tradicev nejširším slova smyslu k současnému světu a také se pokouší definovat, co vlastně \"tradice\" představuje. Obsahuje jak příspěvky známých cizích autorů René Alleau, Annick de Souzenelle, Valentin Tomberg, René Daumal a další, tak i původní eseje našich autorů jako je Marin Žemla, Karel

Sofisté zůstávají v běžném pojetí padouchy a podfukáři dějin filosofie, politováníhodnou úchylkou, na niž Sókratés a Platón reagovali vytyčením cesty pravého myšlení. Navíc se jejich úvahy zpravidla dochovaly jen ve stručných zlomcích nebo v parafrázích myšlenkových rivalů s Platónem na prvním místě.

První díl vybraných spisů katolického teologa a biskupa skryté církve Jana Konzala (1935–2021) obsahuje jeho zásadní texty, které vyšly knižně v druhé polovině devadesátých let. Jde především o syntetickou teologickou práci Orientace, na které Konzal pracoval již v dobách normalizace.

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Výbor zahrnuje dva texty Eliase Canettiho. V souboru esejů Kniha proti smrti autor – vědom si konečnosti lidské existence, ale až zápasivě ji nepřijímající – medituje způsobem někdy až neuvěřitelně překvapivým nad ohraničeností existence člověka; jeho konečnost tu vášnivě odmítá, tu se s ní rezignovaně smiřuje.

Filosof náboženství a pedagog Martin Buber (1878–1964) se stal známým také německým překladem Bible, na němž spolupracoval s F. Rosenzweigem.

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci.

Úvod do filozofie pro cizince je učební text určený především pro výuku zahraničních studentů, kteří se v České republice připravují na studium na univerzitě. Text je rozdělen do 14 kapitol.

Autor dovede oslovit a zaujmout muže po celém světě svými pronikavými úvahami o křesťanském zrání mužů uprostřed společnosti, která se žene za hodnotami, jež člověka nemohou naplnit, uspokojit, připravit na chvíle krizí a zkoušek. Jedná se o rozsáhle přepracovanou knihu Cesta divokého muže, která u nás vyšla před 5 lety a oslovila široký okruh mužů v jejich hledání mužské identity a spirituality.

Cieľom štúdie je analýza ekstatickej temporality (náhlosti), tzn. nemetafyzicky chápaného času, a to vprotiklade k metafyzickému chápaniu, v ktorom je ekstatická temporalita prístupná iba ako bytie a čas.

Jeden ze základních textů řecké filosofie. Co je vlastně skutečné?

Filosofie 20. století se vyznačuje nejen proslulým obratem k jazyku, ale i neméně významným obratem k tělesnosti. Problematika tělesnosti se v průběhu minulého století stala centrálním filosofickým tématem, které otevřelo nové horizonty myšlení a vynutilo si mnohdy proměnu samotného stylu filosofického tázání.