Výbor z pozdních textů, v nichž se Voegelin silněji než ve svých dřívějších pracích soustředí na individuální zkušenost transcendence a její symbolizaci. Ústředním tématem jsou tedy na jedné straně zkušenosti člověka o jeho bytostném napjatém vztahu k transcendentnímu základu skutečnosti i jeho vlastní existence, na druhé pak symboliky, které z těchto zkušeností vzcházejí a jsou díky nim pochopitelné

Kniha světoznámého historika umění umožňuje základní orientaci ve zvláštní a fascinující oblasti lidské činnosti, jakou je právě umění. Na 684 stranách doplněných černobílými i barevnými reprodukcemi a vyklápěcími přílohami se pokouší srozumitelným způsobem utřídit nepřeberné bohatství jmen, období a slohů.

Knižná publikácia inovatívnym spôsobom spája žáner výstavného katalógu a konferenčného zborníka. Popri odborných a esejistických textoch obsahuje aj kvalitné reprodukcie diel vystavujúcich umelcov. Tematicky sa kniha venuje aktuálnym problémom dialógu medzi technosférou, reprezentovanou predovšetkým búrlivým rozvojom počítačových technológií (vrátane programov na spracovanie a úpravy obrazov) a sférou

Více než dva roky byli Bodo Plachta a Achim Bednorz na cestách za působišti slavných skladatelů po celé Evropě. Výsledek této spolupráce, výpravná publikace s texty a fotografiemi, nám představuje více než třicet umělců v jejich nanejvýš individuálním pracovním a každodenním prostředí od Haydna a Mozarta přes Bacha a Wagnera až po Chopina, Verdiho, Orffa, Sibelia a Schönberga. Achim Bednorz nám předvádí

Druhá kniha z edície Umenie v skratke je venovaná jednému z najvplyvnejších umeleckých hnutí 20. storočia – surrealizmu. Kľúčové myšlienky tohto hnutia predstavil francúzsky básnik André Breton v Manifeste surrealizmu v roku 1924. Surrealisti sa zahĺbili do podvedomia a neostýchali sa prepájať bizarné, vzájomne nesúvisiace predmety. Osvojili si všetky dostupné médiá, od úžasnej kožušinovej šálky Meret

Meyer Schapiro (23. 9. 1904, Litva – 3. 3. 1996, USA) byl jedním z nejvýznamnějších amerických historiků a teoretiků umění ve 20. století. Svou mnohostrannou erudicí, hloubkou pohledu a nezvykle širokým spektrem zájmů vytvořil předpoklady k prudkému rozmachu americké uměnovědy a vychoval množství úspěšných žáků, dále rozvíjejících jeho podněty. Vedle svých amerických učitelů Arthura K. Portera a Charlese

Umění je jedním ze stavebních kamenů civilizace. Co však dělá umění uměním? Jaký byl ideál krásy v pojetí starověkého Řecka? Jak působí barva nebo tón na naši duši? – Další titul ze série přehledových oborových publikací, určených pro nejširší veřejnost od úplných začátečníků až po pokročilé studenty a odborníky, se zabývá historií umění od prehistorických jeskynních maleb až po umělecká hnutí a směry

A kötetben az alábbi várak legendája, története elevenedik meg, Abonyi Zoltán rajzaival illusztrált lapokon: Kőhalom, Csicsóvár, Selmecvára, Világos, Zboró, Likava vára, Krasznahorka, Galambóc, Ajnácskő, A keresdi vár, Castrum léta, Kékkő vára, Somlyó vára, Árva, Szádvár, Székelykő, Csejtevár és asszonya, Kosztolán, Veneturné vára, Mesés várak, A Makromannok vára, Kapivár, Érsek-Újvár, Sáros-patak,

Italsky? kulturni? historik a teoretik Carlo Ginzburg proslul zejme?na svy?mi „mikrohistoricky?mi“ studiemi – texty zame?r?eny?mi na kaz?dodenni?, loka?lni? a individua?lni? uda?losti, osoby c?i komunity, v jejichz? pr?i?be?zi?ch za?roven? prosvi?taji? obecne?js?i? proble?my dane? doby. V této studii pr?edstavuje na?stup epistemologicke?ho modelu na konci devatena?cte?ho stoleti?, zaloz?ene?ho na c?teni?

Chtěli změnit umění a s ním i celou společnost. Umění změnili. Společnost ne… Velká říjnová revoluce, to nebyl jen razantní přelom v ruské politice. V očích revolucionářů se utvářela celá nová společnost, nový svět a nový člověk. Jedním z projevů této nové epochy lidských dějin mělo být i umění: to staré, buržoazní a tradiční bylo zavrženo ve jménu umění moderního a progresivního. V čele Sovětského

Mai szemmel nézve nem hétköznapi státuszú nőkről szól ez a könyv, akiket gyakran családjuk nehéz anyagi helyzete kényszerített erre a pályára, bár a keleti kultúrákban kegynek számított, ha valaki a legősibb foglalkozást űzhette. A kurtizánok olykor ki voltak rekesztve a társadalmi elitből, máskor pedig ők határozták meg azt. Befolyásos férfiakat édesgettek magukhoz, akik gyakran az idő múltával az

A 16 kötetes sorozat átfogó képet ad a Földünkön hajdan virágzó, letűnt civilizációk misztikus világáról. A legfrissebb kutatási eredményeken alapuló érdekes leírások és lebilincselő színes illusztrációk segítségével feltárul Ön előtt, hogyan éltek a mai ember ősei a Föld különböző pontjain. Fedezze fel az inkák és egyiptomiak titkait, Mezopotámia rejtett kincseit, ismerje meg a varázslatos görög és

A 16 kötetes sorozat átfogó képet ad a Földünkön hajdan virágzó, letűnt civilizációk misztikus világáról. A legfrissebb kutatási eredményeken alapuló érdekes leírások és lebilincselő színes illusztrációk segítségével feltárul Ön előtt, hogyan éltek a mai ember ősei a Föld különböző pontjain. Fedezze fel az inkák és egyiptomiak titkait, Mezopotámia rejtett kincseit, ismerje meg a varázslatos görög és

Konečně kompletní kniha o Leonardovi! Leonardo da Vinci byl nejen mistrem renesance, ale také géniem, který předběhl svou dobu. Mezi jeho nejznámější díla patří obrazy Mona Lisa a Poslední večeře, ale Leonardo byl mnohem víc než jen mimořádně nadaný a schopný malíř. Sám o sobě ve skutečnosti přemýšlel především jako o architektovi a válečném inženýrovi. Tato výjimečná kniha o Leonardu da Vincim představuje

Kniha obsahuje vybrané texty o dějinách architektury a historiografii dějin umění, z nichž jen část byla zveřejněna v českém jazyce. Jejich společným jmenovatelem je ambice překonat nacionalistický model historického vyprávění a v kontrastu vůči němu pěstovat transnacionální dějiny. Jak naznačuje ironicky míněný titul knihy, tento přístup může být obzvláště produktivní ve střední Evropě, která vždy

Veřejný prostor a umění mají jedno společné – slouží komunikaci. Město poskytuje veřejný prostor fyzickému pohybu, chůzi, dopravě, ale i setkávání a navazování sociálních kontaktů, je místem vyslovené i mlčenlivé vzájemné komunikace lidí. Umělecká díla vystavená pod širým nebem hrají v utváření tohoto veřejného prostoru komunikace důležitou roli. Oslovují procházející diváky, připomínají cosi ze společné

„Milý Tomáši, píšeš mi melancholicky, že Tvoje knížka o kýči není „politically correct“, že postmodernismus již dávno smazal rozdíl mezi kýčem a uměním, že kýč se stal tak všudypřítomný, že odhalovat ho vypadá jako projev elitismu. Ano, je tomu přesně tak. Mluvit o kýči se stalo neslušné ve chvíli, kdy svět se stal kýčem. Všimni si, že Kafka píše o byrokracii v době, kdy byrokracie je ještě téměř nevinná.

Vykřičená čtvrt Yoshiwara byla v období Edo považována za společenské centrum a místo kulturní revoluce. Umělci jako Utamaro, Hokusai a Kunisada otevřeli dveře rozkoše a nechali okolní svět nahlédnout za barevné zástěny čajoven. Tradiční kurtizány oiran a tayu předznamenaly zjevení v podobě gejš a jejich půvabné, zvukomalebné výrazovosti. Období Edo, z něhož dnešní umělecké Japonsko stále čerpá, zanechalo

Széchenyi Angliában leste el a lótenyésztés titkait. Igyekezett idehaza kamatoztatni tudományát, lótenyésztés a lóversenyek megszervezésével.

Autorka cílí na studenty kurátorských a edukativních studií uměleckých oborů, zavádí teoretické pojmy ke způsobu interpretace uměleckého díla, při rozhovoru s Jiřím Kovandou zkoumá vztah subjektivního prožitku a jeho objektivizace tvorbou.