Amikor Edwin Hubble az 1920-as években belenézett a teleszkópjába, döbbenten állapította meg, hogy gyakorlatilag az összes általa látott galaxis távolodik egymástól. Ha ezek a galaxisok mindig is így mozogtak, gondolta, akkor kellett lennie egy olyan pillanatnak, amikor mind egy helyen voltak. Ez a felfedezés teljesen átformálta a vitát az emberi létezés egyik legalapvetőbb kérdéséről: hogyan kezdődött

Kvantechismus Adrzeje Dragana je knihou pro všechny, kteří byli s fyzikou na štíru, a přesto je zajímají témata jako černé díry, kvantová teleportace nebo antihmota. Díky jeho přístupnému stylu nepotřebujete roky studia ani žádné odborné znalosti, naopak spíš ochotu připustit si, že vlastně neznáte ani součet úhlů v trojúhelníku. Stačí otevřená mysl a touha rozšířit své znalosti o světě. Proč autor

Mi okozta 13,7 milliárd évvel ezelőtt az ősrobbanást? Fogas kérdés-jóllehet a Világegyetem azóta eltelt történetét sokan kimerítő alapossággal tanulmányozták. Most azonban Stephen Hawking és munkatársai megkísérelték az emberi tudás végső határát is legyőzni. Volt-e a térnek, ... Folytatás ›› az időnek, az anyagnak és az energiának valamilyen kezdete, vagy öröktől fogva léteznek? Értelmes-e egyáltalán

1968 egy történelmi viharokkal és viszályokkal terhes év volt – végrehajtották a Tet-offenzívát, meggyilkolták Martin Luther Kinget és Robert Kennedyt, Chicagóban a Demokrata Párt országos konvenciója idején zavargások törtek ki. Ilyen nyomás alatt kellett végrehajtani az Apollo–8 küldetését, Amerika nagyságának legmerészebb és legkockázatosabb próbáját. Magával ragadó és szakavatott beszámolójában

Dnes a denně se setkáváme s řadou přístrojů a mechanismů, které využívají prostých i složitějších fyzikálních principů, ale ať už si to uvědomujeme, nebo ne, o fungování těchto věcí většinou nic moc nevíme a málokoho z nás napadne se nad tím zamyslet. James Kakalios to udělal za nás; ve své knize nás provádí všedním dnem a připomíná nám, co všechno bereme do rukou, zapínáme, používáme od probuzení

Toto jsou odpovědi na otázky o tom, jak funguje tento svět a jakou roli v něm hraje člověk. Jakmile pronikáš k pramenům znalostí prapůvodní fyziky, na jedné straně chápeš jednoduchost uspořádání vesmíru, na straně druhé jsi překvapen, kdo a jak to mohl vytvořit. To je opravdu evoluční průlom pro světovou vědu, která dneska zůstává ve stadiu výzkumů epochálních objevů, udělaných ještě před sto lety.

Další kniha známého publicisty, bývalého redaktora a spolupracovníka ČRo o historii a neznámých skutečnostech z historie kosmonautiky. Čtenářům tentokrát představí osudy mužů, kteří podstoupili dlouhou a strastiplnou cestu, na jejímž konci mohl Jurij Gagarin 12. dubna 1961 zvolat ze špice rakety Vostok své \"Pajechali!\". Kniha pojednává o hrdinech, o nichž nepsaly noviny, nebyli v televizních reportážích

Nové objevy o dvojčeti Země – i jinde ve vesmíru může existovat život! Roku 1995 dva švýcarští astronomové objevili planetu obíhající jinou hvězdu než naše Slunce. Tento objev navždy proměnil naše chápání vesmíru, neboť dokazoval, že Země a další nebeská tělesa v naší sluneční soustavě nejsou ve vesmíru osamělá. Dnes, o více než dvacet let později, známe přes 860 takových planet, přičemž mnohé z nich

Tiszta éjszakákon számtalan csillag szikrázik az égen. A Nagy Göncölt könnyen felismerjük, de vajon melyik csillagok tartoznak az Oroszlán vagy a Skorpió csillagképhez? A könyv segítségével gyorsan és biztosan megtalálhatjuk a 25 legszebb csillagképet! Ebben segítenek bennünket a jól áttekinthető csillagtérképek, a csillagképek megtalálását megkönnyítő közérthető magyarázatok, érdekes legendák és történetek,

Ústředním tématem Smolinovy knihy je názor, z jistého úhlu pohledu revoluční, že čas je skutečný – revoluční ve srovnání s tradičním vědeckým postojem, že čas je, řečeno s Einsteinem, jen „tvrdohlavě přetrvávající iluze“. Smolin tvrdí, že fyzikové mylně zavrhli skutečnost času, protože zaměňují své matematické modely – které času nepodléhají, protože se týkají se neexistujících abstrakcí – se skutečností.

Známý soudobý teoretický fyzik a nadšený popularizátor vědy Carlo Rovelli se ve své knize zaměřuje na zrod a interpretaci snad nejpozoruhodnější fyzikální teorie všech dob – kvantové mechaniky. Její základy položil Werner Heisenberg na odloučeném ostrově Helgoland v polovině 20. let minulého století a poznatky teorie se dodnes vymykají našim zažitým představám o fungování fyzikálního světa. Vědci se

Soubor Noční obloha představuje 20 perforovaných karet s vyobrazením souhvězdí, které rodinám a nadšeným pozorovatelům hvězd pomohou najít jejich tvary na oční obloze, doprovázených příručkou, která zkoumá význam těchto hvězdných vzorců. Tato přenosná a interaktivní souprava zahrnuje různá souhvězdí severní a jižní polokoule, jako je Orion, Pastýř, Býk, Panna, Perseus, Velká Medvědice, Hydra a mnoho

Táto kniha je vašou vstupenkou na fascinujúci let do kozmického priestoru, ktorý začína na planéte Zem a smeruje k hraniciam známeho vesmíru a ešte kúsok ďalej. Počas tejto cesty objavíte skutočnosti, o ktorých ste predtým nemali tušenie: fakty o vesmírnych telesách susediacich s našou planétou, vzdialených hviezdach a supernovách i záhadách ukrytých v čiernych dierach, neprebádaných galaxiách, kvazaroch

Co je to prostor a čas? V jakém smyslu jsme my součástí vesmíru? V jakém smyslu je vesmír součástí nás samých? Odborníkem na všechny tyto nutkavé otázky je uznávaný astrofyzik a autor mnoha bestsellerů Neil deGrasse Tyson. Čas zabývat se úvahami o kosmu má v dnešní době málokdo. Pro nás ostatní je ideální právě tato stručná a srozumitelná kniha plná Tysonova osobitého humoru, jejíž lehce stravitelné

Astronomie přináší neustále nové poznatky a zvyšující se počet čtenářů. Zájem o tuto problematiku podnítil autory k napsání druhého svazku \"Astronomie - 100+1 záludných otázek\". Kniha zodpovídá 101 otázek kolem dějících se procesů ve vesmíru. Opírá se o nejnovější poznatky v oboru. Napsaná je pro nadšené pozorovatele večerní oblohy i širokou veřejnost se zájmem o astronomii. Odpovědi na otázky ze

A modern fizika csúcspontjainak megértése a hegymászáshoz hasonlítható. Amikor magasra érünk, ritkább lesz a levegő, hozzá kell szoknunk - ez az akklimatizáció. Így vagyunk a fizikával is: feljebb haladva az ismeretekben egyre kevésbé tudjuk használni szokásos tudásunkat, és mind több új, megemésztésre váró fogalmat kell bevezetnünk. A nemzetközileg elismert fizikus professzor, dr. Rockenbauer Antal

In June 1925, twenty-three-year-old Werner Heisenberg, suffering from hay fever, had retreated to the treeless, wind-battered island of Helgoland in the North Sea in order to think. Walking all night, by dawn he had wrestled with an idea that would transform the whole of science and our very conception of the world. In Helgoland Carlo Rovelli tells the story of the birth of quantum physics and its

Harvard\'s top astronomer takes us inside the mind-blowing story of the first interstellar visitor to our solar system In late 2017, scientists at a Hawaiian observatory glimpsed a strange object soaring through our inner solar system. Astrophysicist Avi Loeb conclusively showed it was not an asteroid; it was moving too fast along a strange orbit, and leaving no trail of gas or debris in its wake.

Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců, mezi nimi Fermat, Pascal, Huygens či Leibniz, začali ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá. Za jedno z nejvýmluvnějších pojednání tohoto druhu je považováno Umění odhadu Jacoba Bernoulliho (1654–1705),