Další svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.

První vydání dosud nepublikovaných textů Františka Bardona, vycházející k 60. výročí jeho úmrtí. Tyto texty byly původně určeny pouze jeho nejbližším žákům, sdružených v tzv. Kruhu světla. Představují velmi mocné klíče ke skrytým silám člověka. Vlastní texty jsou doplněny i studiemi jeho žáků.

Řecké slovo gnósis znamená „poznání“, které se podle gnostiků týkalo především odhalení skutečné povahy pozemského světa a vlastní spřízněnosti se světem božským. Úkolem člověka je svou božskou část „probudit“, a otevřít si tak možnost pro opravdovou spásu (která představovala návrat do světa božského). Gnostické interpretace se napájely z mnoha tradic (náboženských, filosofických i mytologických),

A lelkiismeret fogalma és tapasztalata uralta sokáig a keresztény erkölcspszichológiát, a modern kor azonban igyekezett megszabadulni tőle és gondjaitól. Legfeljebb kényelmes erkölcsi hivatkozásként maradt meg benne. A Szabadságolt lelkiismeret című munka a lelkiismeret tapasztalata és fogalma történetével foglalkozik. Bemutatja a tapasztalat különféle értelmezéseit és a fogalom különböző jelentésváltozatait,

Text se zabývá prózou dvou současných francouzských autorů. V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled na společensko-ekonomické změny, kterými prošla Francie během dvacátého století. U Jeana Rouauda je to zejména první polovina dvacátého století a její válečná traumata, ale i přerod Francie z rurální země v moderní industriální společnost. U Françoise Bona se zase hlavní pozornost soustřeďuje

Kniha Tajemství jednoduché cesty byla pro Mabel Katz výchozím bodem. Po jejím vydání začala moderovat vlastní rozhlasové a televizní pořady. V současné době vede úspěšné a žádané kurzy a semináře po celém světě. Strávila dvanáct let intenzivním učením u mistra Ihaleakalá Hew Lena a dnes je Mabel Katz považována za přední autoritu na učení ho´oponopono. Její jednoduchý a vytříbený styl přesahuje jazykovou

Tomáš Hauer v publikaci věnované soudobým postmoderním teoriím nejprve vysvětluje genealogii pojmu postmodernismus a analyzuje francouzské filosofické myšlení na cestě od strukturalismu k postmodernismu. Na základě této analýzy pak vymezuje současný postmoderní kulturní obrat a zamýšlí se nad rolí veřejného prostoru v postmoderní společnosti. Čtenář se m.j. seznámí s dílem francouzských filosofů J.

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O.

Kniha poprvé českému čtenáři souhrnně představuje myšlení předního světového filosofa náboženství Richarda Kearneyho. Jeho středobodem je koncepce tzv. možného Boha, s jejíž pomocí odstraňuje staleté nánosy spojené s náboženskými představami a ukazuje, že přijetí systematické kritiky náboženství neznamená jeho konec, ale naopak skýtá možnosti, jak se vrátit k samotnému jádru zkušenosti víry. Kearney

Jana Trajtelová (1983) vyštudovala filozofiu na Trnavskej univerzite v Trnave, kde tiež získala doktorát z filozofie za prácu venovanú fenomenológii západnej mystiky. V súčasnosti pôsobí ako odborná asistentka na Katedre filozofie Trnavskej univerzity. Venuje sa predovšetkým filozofickej antropológii, filozofii náboženstva a fenomenológii, aktívne sa zapája do publikačnej a prekladateľskej činnosti.

Audiobook Eyeless in Gaza - Bringing Philosophy to Life #21, written by Albert A. Anderson. In this podcast episode, Albert A. Anderson grapples with the moral complexities of the Israel-Hamas conflict, asking fundamental questions about the justification for deadly force and the role of social justice. Delving into philosophical analyses, the episode challenges conventional notions of justice, examining

Kniha Pascalovské meditace (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil. Východiskem knihy je kritika „scholastického rozumu“, tedy snaha odkrýt sociální podmínky umožňující veškerou intelektuální práci; nejdůležitější

V době, kdy jsme konfrontováni s proměnlivým a nejistým světem, snižuje se důvěra ve společnosti, daří se konspiračním teoriím a z veřejné diskuse se znepokojivě vytrácí vzájemný respekt, roste význam porozumění etice a jejím základům. Simon Blackburn v knize představuje základní otázky a problémy současné etiky, ale zároveň nás nutí zamýšlet se nad světem kolem nás.

André Comte-Sponville je současný francouzský filosof a mediální osobnost. Po ukončení studií pracoval jako učitel filosofie na středních školách, později byl téměř patnáct let univerzitním profesorem, nejdéle na katedře filosofie univerzity Paris-1 Panthéon-Sorbonne.

Druhý svazek Studií a statí Jaroslava Stříteckého obsahuje celkem 40 textů. Zastoupeny jsou jak rozsáhlejší studie s poznámkovým aparátem, tak stati psané volněji.

V 50. letech rozvinul Eric Voegelin tezi o gnostické povaze modernity. Teze narazila na zásadní kritiku, dnes však s diferenciací přístupů k projektu moderny znovu nabývá na aktualitě.

Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice. Rozsáhlá práce literárního historika Františka Kautmana reflektuje změny, k nimž došlo v Československu a vůbec v Evropě na přelomu 80. a 90. let.

Tato útlá knížka obsahuje soubor výroků známého českého guru a duchovního mistra Josefa Veselého.Autor se zde ve snaze pomoci hledajícím na jejich cestě zabývá řadou spirituálních témat.

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.

Moderní evangelický pohled na problémy a souvislosti dnešního světového hospodářského řádu, který hledá cestu ke spravedlivému a humanistickému uspořádání. Druhý díl.