Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává charakteristiky Saint-Simona, Owena

Predložená práca nadväzuje na monografie Úvod do metodológie spoločenských vied (2011) a Empirické a teoretické postupy spoločenských vied (2014), ktoré autor napísal v spoluautorstve s prof. J. Viceníkom. Obsahujú analýzu diskusií o povahe a význame metodológie vied, ľudského sociálneho systému, konania a sociálnej zmeny, ich špeciálnovednom pozadí a pod. V centre pozornosti je analýza \"konfliktu

Semmi sem leplezte le jobban a kommunizmus követőit, mint a \"lét határozza meg a tudatot\" tétel állandó szajkózása. Ők is tisztában voltak vele, hogy Karl Marx állítása merő tévedés, ezért aztán hatalmas energiákkal kísérelték meg a tudat átformálását. Mivel politikai utódjaik, a kortárs baloldali gondolkodás képviselői is tisztában vannak a világ valódi rendjével, éjt nappallá téve, könyvtárakat

Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci. Monografie tvůrčím způsobem zasazuje oblast nových médií do interdisciplinární perspektivy: vztah mezi digitálními médii a teoretickou rovinou je sledován

Kniha přináší politicko-filosofický spis Jana Jesenského (1566–1621) Pro vindiciis contra tyrannos oratio (tj. Řeč ve prospěch nároku na odpor proti tyranům) z roku 1620 ve dvojjazyčném latinsko-českém čtenářském vydání pod zkráceným názvem Proti tyranům. Jesenský, který jako rektor pražské univerzity náležel k čelným představitelům povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi II., zamýšlel v tomto

Az elhívásra válaszolva Smith Wigglesworth szaván fogta Istent – ez a döntése drámai eredményekkel járt. A vakok újra láttak, a süketek hallottak, a betegek egészségesek lettek, a mentális betegségekben szenvedők meggyógyultak. Még halottak is feltámadtak. A hited növekedni fog, ahogy olvasod Wiggleworth téged is tettekre sarkalló megértéseit a hittel teljes életről. Wiggleshworth-höz hasonlóan te

Práca predstavuje súbor dvadsiatich recenzií, publikovaných autorom v dlhšom časovom oblúku rokov 1990 - 2006 v časopise Filozofia. Objektom autorových recenzií boli vedecké práce, publikované v knižnej podobe, či už charakterom monografií, resp. monografických zborníkov.

Kontroverzní lingvista a svérázný filozof Roy Harris v knize Racionalita a gramotná mysl provokativním způsobem reviduje západní představy o vztahu gramotnosti a racionality. Je racionalita jen vedlejším produktem gramotnosti? Jak souvisejí Aristotelovy představy o jazyce či takzvaný jazykový mýtus s logickým a racionálním myšlením? Jaká je souvislost mezi schopností číst a psát a schopností počítat?

Titul se zabývá vysvětlením termínu pojem. Populární formou dokazuje, že nejlepší explikace je procedurální. Toto pojetí je založeno na Tichého Transparentní intenzionální logice (TIL), a autor proto seznamuje čtenáře opět populární formou se základními pojmy a principy TIL. Čtenář se naučí sesta- vovat konstrukce, které odpovídají pojmům, a získá schopnost kritického myšlení, které se nespokojí s

Ki ne szeretne testileg és szellemileg is fitt lenni? Ép testben ép lélek - tartja a közmondás. Manapság azonban mintha épp az ellenkezője lenne a trendi. Egyesek a testükkel, mások az agyuk révén akarnak kitűnni. Előbbiek azzal hivalkodnak, hogy iz mosak, csinosak és nem strapálják magukat a gondolkodással. Utóbbiak viszont a tudásukra és kreativitásukra büszkék, és nem fecsérlik az idejüket a testükre.

Sir Francis Bacon had a tremendous impact on science and philosophy during the scientific revolution in XVIIth-century England. He was the first to argue for a skeptical and methodical approach in science, based on careful observation of events in nature, and founded on induction. His work, firmly grounded in empiricism to prevent projection of one\'s preferred hypothesis, made him the father of scientific

Oproti mechanismům, jimiž se panovník až do doby klasicismu snažil zajistit bezpečí svého teritoria, staví Foucault technologie bezpečnosti, resp. korelace mezi nimi a populací. „Teritorium“ a „populace“ slouží jako protikladné póly, mezi nimiž se jeho uvažování rozvíjí. Jak došlo k přechodu od svrchovanosti nad teritoriem k regulaci populace? Jaké byly účinky této proměny na rovině vládních praktik?

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés. V základě nauky o čtyřech temperamentech stojí teorie živlů v řecké předsókratovské filozofii a medicíně (Hippokratés, Galénos). Burtonovo zpracování je navzdory desítkám jiných zcela ojedinělé právě proto, že je

Svazek nabízí uvedení a zároveň kritické zhodnocení dvou nejživějších filosofických směrů 20. století, především v jeho první polovině: analytické filosofie a amerického pragmatismu. Ačkoli oba směry mají dodnes své stoupence, jejich kořeny spočívají v 19. století. Svazek je členěn na tři hlavní části: v první části nalezneme autory jako jsou Bernard Bolzano, Franz Brentano nebo Ernst Mach, u nichž

Hans Albert (* 1921) navazuje na kritický racionalismus Karla Poppera, jehož předpoklady (kriticismus, falibilismus, realismus, pluralismus ad.) systematicky rozvíjí v kontextu teorie poznání a teorie vědy, sociální a politické teorie. V diskusi s celou škálou „tradičních“ filosofických směrů se pokouší navrhnout takovou metodologii řešení problémů, jež bude odpovídat reálné poznávací praxi. Traktát

Pierre Teilhard de Chardin (18811955) byl francouzský jezuita, přírodovědec a filozof, který ve svém díle vytvořil teorii evoluce založenou na křesťanském myšlení. Protože jako kněz nesměl bojovat, účastnil se první světové války po celé čtyři roky jako nosič raněných. Při jejich zachraňování z bojiště prokazoval chladnokrevnou odvahu a ve chvílích mezi bitvami psal v zákopech dopisy své sestřenici

René Guénon (1886-1951) byl významný francouzský filosof a metafyzik, zakladatel školy integrálního tradicionalismu neboli perennialismu. Proslul svou kritikou moderního světa a snahou o esoterické smíření různých ortodoxních světových náboženství, v jejichž pozadí viděl obrysy univerzální, primordiální Tradice. Lidstvo podle Guénona podstupuje proces sestupu z duchovního zlatého věku, kdy veškerý

Kolektívna monografia k sa zaoberá niektorými základnými otázky slobody. V prvej kapitole R. Kišoňová sa zaoberá niekoľkými vybranými charakteristikami základných slobôd a ich prioritami. Priorita slobody predovšetkým znamená to, že prvý princíp spra vodlivosti prisudzuje základným slobodám osobitý status. Tieto slobody majú špecifické postavenie vzhľadom k odôvodneniam odkazujúcim k verejnému dobru

Autor je historik antického myslenia. Sústreďuje sa na sókratovskú tradíciu, ale venuje sa aj moderným interpretáciám starovekého myslenia (Nietzsche, Heidegger, Patočka, Foucault). Táto kniha sa zaoberá myslením neskorého Foucaulta, ktorý patrí k hlavným predstaviteľom francúzskej intelektuálnej avantgardy 2. polovice 20. storočia.

Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace.