Legendy Židů patří neoddiskutovatelně do pokladnice světové literatury, do níž vstoupily jako příběhy, jež v Bibli nenajdete nebo jako veškeré židovské legendy v kostce. Ginzberg vynikal schopností vstřebávat stovky příběhů a jejich verzí v původních jazycích a všímat si rozdílů, jež naznačují, který příběh je původní a který odvozený. Toto Ginzbergovo dílo dodnes představuje odrazový můstek pro studium

Židovský náboženský myslitel Sa\'adja ben Josef (882–942) je autorem teologicko-filozofického pojednání Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů. O tomto textu lze bez okolků tvrdit, že je revoluční, a to jak svým obsahem, tak i formálním zpracováním. V rámci židovské nábožensko-právní literatury totiž dokládá „zrození autora“ a představuje nový typ textu, který nepracuje s asociativním výkladem

Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.

O modlitbě Otčenáš bylo již napsáno mnohé. Tato kniha si dává za cíl sestoupit k semitským pramenům této biblické modlitby a rozjímat nad ní v duchu mystické židovské tradice, která od nejstarších dob posvátné texty doprovází. Dle této tradice má v bibli každá maličkost svůj význam – příběhy, jednotlivá slova, číselné symboly i tvary písmen, to vše má původ v Bohu. Text modlitby, nad kterou se v knize

Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům: -základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů (Maimonides, Nachmanides, Raši, …) -kapitoly od Stvoření světa po Mojžíšovo putování pouští seznamují zájemce s obsahem příběhů, důraz je však kladen především na interpretaci významu událostí -pro snazší pochopení je publikace

Obrazová publikace Sedmero požehnání má být průzorem do světa, který je současnému člověku vzdálený a málo známý. Má mu poskytnout obraz komunity, která si střeží svůj poklad především ve svých srdcích, a který probleskuje i v přítomných černobílých fotografiích. Název knihy odkazuje k rituálu Sedmi požehnání (ševa berachot), která jsou recitována během židovského svatebního obřadu. Setkání tradičních

Pojednání o životě a díle proslulého židovského učence, jemuž je připisováno autorství Zoharu, základního kabalistického spisu, jenž obsahuje mystické výklady biblických textů.

Autor zpracovává téma velmi neotřelým způsobem. Pohybuje se mezi několika oblastmi bádání – teologií, filosofií, religionistikou a historií. Přináší řadu originálních pohledů na proměny židovsko-křesťanských vztahů v historii i na jejich další perspektivy. Jádrem knihy jsou však duchovní inspirace judaismu pro současné křesťanství

Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství. Je Freudův výklad, že Mojžíš byl Egypťan, koncept monoteismu přejal z egyptských představ a byl Židy zabit poté, co jim monoteismus představil, opravdu psychologickým dokumentem Freudova nevyřešeného vztahu k vlastní židovské identitě?

Žili muslimové a židé ve středověku mírumilovně bok po boku v jakési „mezináboženské utopii“? N ebo byli židé pod muslimskou nadvládou pronásledováni podobně jako v křesťanských zemích? V e své knize Pod křížem a půlměsícem, která přehledně rozebírá postavení židů v křesťanském a islámském světě z hlediska právního (srovnává islámské, křesťanské a pohanské římské právo), hospodářského a sociologického,

Kniha, ktorá sa dá čítať aj odzadu. Opisuje fungovanie dobročinnosti a sociálnej práce v židovskej komunite. Poukazuje na nesporný prínos tejto komunity pre sociálnu prácu.

Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse – O svobodě a náboženství obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Tato kniha dále rozšiřuje a prohlubuje texty Příběhů Tóry. Právě její autor dr. Jan Divecký volně přeložil a uspořádal výběr

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) \"Adama I\" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého \"Adama II\". Klasická práce spojující kantovský existencialismus a židovskou teologii. V r. 1964 přednesl Solovějčik úvahu Konfrontace. V ní poprvé nastínil tezi o \"dvojím druhu\" člověka, založenou na interpretaci

Židé v českých zemích. Společná cesta dějinami nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost. Příběh židovských komunit autoři nahlížejí jako součást dějin českých zemí a prostřednictvím dobových pramenů i výpovědí se zaměřují na perspektivu Židů, zejména na sociální a kulturní provázanost židovského a nežidovského obyvatelstva. Jednotlivé kapitoly spojují témata

Jiří Weil napsal Žalozpěv za 77.297 obětí v roce 1958 u příležitosti slavnostního setkání v Pinkasově synagoze, rekonstruované v památník obětem holocaustu. Dílo pozoruhodné hledáním literárního tvaru pro sdělení nesdělitelného napsal v době, kdy pracoval jako knihovník židovského muzea, kdy nemohl publikovat a kdy zároveň pracoval na slavném románu Na střeše je Mendelssohn, přeloženém do mnoha jazyků.

Mytické zárodky některých z nich sice vidí již ve starověkých představách, ty však začínají nabývat své nejznámější podoby mystických symbolů teprve s dějinnými počátky kabaly v raném středověku. V každé její vývojové fázi (od dob knihy Bahir, jihofr ancouzské a španělské kabaly, přes období Zoharu a safedských mystiků až po lurjánskou a chasidskou nauku) autor nachází nové prvky, jimiž se konkrétní