Krišnamurti byl indický filozof a významný duchovní učitel 20. století. Bývá spojován i s Teosofickou společností, přestože se od ní později oddělil, jelikož nechtěl patřit ke žádnému kultu, organizaci či náboženskému hnutí. Jeho krédem při hledání pravdy byla svoboda a přesvědčení, že pravdu nelze organizovat. Krišnamurtiho filosofie připomíná evropský existencializmus, ale vychází také z ducha tradic východního náboženského myšlení (upanišády a buddhizmus). Tato publikace obsahuje Krišnamurtiho přednášky z let 1979-1980, které se konaly v Anglii, USA a Švýcarsku. Témata, o nichž se zde uvažuje: Jáství, bezpečí, emoce, slova, vhled, vzděláváná, bolest, pravda, násilí, naděje, tvořivost, jednání, strach, reinkarnace, smrt, nespokojenost, osvícení, sex, vědomí, zodpovědnost, symboly, víra, svoboda...

Kniha přináší komentáře Sri Chinmoye ke starověkým písmům, která jsou základem hinduistické duchovní tradice - k Védám, Upanišadám a Bhagavadgítě. Pojetí Sri Chinmoye je prosté a praktické, přitom však nabízí hloubku a bohatou poetiku. Tato kniha je jak vynikajícím úvodem pro čtenáře, kteří k tomuto tématu přistupují poprvé, tak i řadou osvěcujících meditací pro ty, kteří jej dobře znají. V knize je i několik zhudebněných manter.

Tři povídky vyprávějí vážným i rozverným tónem o končícím dětství - "čase her a malin nezralých", o prvních setkáních s láskou a prvních zklamáních, o bojích, které -náctiletí svádějí za splnění svých snů. Ještě málo znají různé fígle a podrazy, teprve se učí umění svádění a ještě většímu umění zodpovědnosti a tolerance. Dospělým očím se zdají k politování i k popukání směšní.

Využití moderního, našim potřebám přizpůsobeného Feng Shui vyžaduje optimální nasazení mnohotvárných pomocných prostředků, které již nevycházejí pouze z klasické čínské tradice, nýbrž které již zcela zdomácněly v našem kulturním prostředí. Každý symbol je nositelem síly, která mocně působí na své okolí, potřebuje však k tomu „správné“ místo.

Základní text taoismu, jenž patří více než dva tisíce let k hlavním zdrojům čínského myšlení. Je nejčastěji překládaným čínským textem do západních jazyků a dnes je považován za jedno z klíčových děl světové filosofie.

Míjejí staletí, králové přicházejí a odcházejí, císařské říše vzkvétají a upadají, ale Lao-c, Buddha, ježíš, Kršna, ti zůstávají. Jsou jako věčné hvězdy - klidní a neměnní ukazují směr těm, kdo jsou připraveni nechat se vést, vlévajíce všechno, c o mají, do srdcí, jež jsou otevřená.

Buddhistický mnich, opat kláštera v Západní Austrálii, původem Angličan a vzděláním fyzik, vypráví milou a příjemnou formou, se vždy přítomným úsměvem, příběhy ze života. Krátké povídky mají mnoho významových vrstev a vypovídají o pohledu dnešního buddhisty na dnešní svět a člověka s jeho strázněmi a problémy. Jsou o tom, jak dosáhnout štěstí.

Tato kniha se zabývá hlubokými duchovními kořeny Gándhího světských úspěchů. Svými vlastními slovy v ní odhaluje své intelektuální, morální a duchovní přístupy k božství.

Kniha Indické cesty do duchovného sveta je výsledkom mnohých ciest a veľkým dobrodružstvom štyroch vedcov zaoberajúcich sa indickými náboženstavmi, ktorí sa s čitateľom vydávajú objavovať Indiu a jej spritualitu originálnym a v našom prostredí úplne novým spôsobom.

Jak pěstovat lotos aneb Jak se zenový buddhista připravuje na smrt (Zen-buddhistická Kniha mrtvých). Úvod do meditační praxe a vysvětlení jednotlivých pozitivních i negativních aspektů meditace a s ní spojených vizí. Autorkou je Róši Jiyu-Kennett (1924–1996) , která byla dlouhá léta představenou kláštera Shasta, duchovního centra zenové školy Sótó, jenž založila v r.1969. Poté, co ji uvedl D.T.Suzuki do zenu školy Rinzai, studovala buddhistické učení v Malajsii a pak u opata chrámu Dai Hon Zan Sódžidži v Japonsku. Když dosáhla - jako první žena ze Západu - kněžské hodnosti Sei (odpovídající doktorátu teologie), byla jmenována představenou chrámu Unpukudži. Od r. 1972 přednášela též na Kalifornském institutu transpersonální psychologie.

Pálijština je jazyk, ve kterém jsou sepsána zásadní díla tzv. théravádského buddhismu, zejména samotný Pálijský kánon (Tipitaka), ale i další díla náboženská, filosofická a historická. Pálijština je doložena z cejlonských památek, ale je svým původem jazykem středoindickým, a tedy podobná nejen staroindickému sanskrtu, ale blízká i dalším indoevropským jazykům, jako je latina, řečtina či jazyky slovanské. Kniha vedle obecného úvodu o pálijském jazyce a dílech v něm napsaných obsahuje vlastní gramatiku, tedy výklad pálijského hláskosloví, tvarosloví a skladby, s pomocí přehledných tabulek.

Kniha je určena nejen zájemcům o Indii a východní kultury, ale i těm, kdo hledají duchovní poznání a smysl bytí i veškerého stvoření. Vždyť Indie prostřednictvím buddhismu a jógy ovlivnila nejen celou Asii, ale v několika posledních desetiletích i západní svět. Jógových a buddhistických center jsou na Západě tisíce a indičtí svatí muži i významní buddhističtí mniši dnes jezdí i sem. Lidé ze Západu zase hojně navštěvují indické duchovní mistry v jejich domovině, kde se jim dostane odpovědí širších a hlubších, než jaké naleznou v tradiční domácí kultuře. Svět svatých mužů Indie má přiblížit právě tato kniha. Vyvstává v ní živá duchovní tradice prastaré Indie, kterou nesou indičtí svatí muži, s nimiž autor knihy žil a putoval během natáčení řady dokumentárních filmů.

Filosofie buddhistického učence Nágárdžuny může vést k osvobození od extrémních představ o skutečnosti, o něž se opírají nejen indické, ale i moderní způsoby uvažovaní. Christian Thomas Kohl se pouští do budování mostu mezi východní moudrostí a západní logikou, který už byl zahájen kvantovou teorií a jejími pohledy na podstatu fyzikální reality.

Povídky obasažené v této části jsou volným pokračovaním vyprávění o Bobíkovi.Autorka v nich popisuje "psí mateřskou dovolenou" , na niž "nastoupila" co si od chovatelky přivezla Bora a Brena, štěňata německých ovčáků.

Osho ve své monotematicky zaměřené knize po-užívá různé archetypy (Adam, Robot, Žebrák, Milenec, Politik, Hazardér a Tvůrce), aby vysvětlil, jak muži fungují a jak mohou dospět k osvobození a k plnohodnotnému a naplněnému životu.

Nove, přepracované a rozšířené vydání. Zárodkem této encyklopedie je autorova publikace A Popular Dictionary of Hinduism (Curzon Press, London 1994, 1997), které se dostalo ocenění u čtenářské obce anglosaského světa. Oproti anglickému vydání populárního slovníku byla česká verze této příručky podstatně rozšířena a oproštěna požadavku přílišné populárnosti. Jelikož od pádu totality u nás vyšlo mnoho populárních i odborných spisů o Indii a indických naukách, dobrých, ale také pochybné kvality a spolehlivosti, pro mnohé z nich se osvědčí tato encyklopedie jako střízlivý a spolehlivý korektiv ohledně definice a objasnění významu důležitých termínů, a v případě sanskrtských výrazů zejména pokud jde o jejich správný přepis

Originální slovník z pera našeho předního, žel předčasně zesnulého indologa Vladimíra Miltnera, přináší už ve 2. (v LIBRI 1.) vydání čtenáři zasvěcené a srozumitelně vyložené pojmy spojené s buddhismem, a to včetně výkladu o jednotlivých školách a osobnostech spojených s počátky i šířením Buddhovy nauky, o rukopisech, komentářích, lokalitách a podobně.

Dějištěm sedmnácti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Většina příběhů z tohoto povídkového výboru jsou všednodenní lidská mikrodramata, někdy jde více o zachycení nálady a atmosféry, jindy o odvyprávění příběhu nebo o záznam životního pocitu či zkušenosti. Čtenář tak v textech objeví podzim v krajině, jaro a kvetoucí trávy, žhavé léto, vánoční příběhy i povídky o vesnickém fotbale. V několika povídkách se Hájíček dotýká témat, ke kterým se později vrátil ve svých románech. Autor záměrně nezakrývá jistý odér regionálnosti, naopak jej používá jako koření a ozvláštnění obecně lidských příběhů. Neokázalost, pokud jde o styl, literární hrdiny i příběhy samotné, důvěrná znalost venkovského prostředí, vykreslení atmosféry — to jsou hlavní atributy Hájíčkova psaní. Návraty k realismu a přímočarému vyprávění jako by u autora nebyly otázkou volby, ale nutnosti či samozřejmosti vyplývající z témat a samotné podstaty a poslání jeho próz.

Japonská filozofie Wabi Sabi zprostředkovává úplně nové pojetí času: podle ní je nejdůležitější vzít ho do vlastních rukou v souladu se svými osobními potřebami. Množství času nehraje žádnou roli.

Souborné knižní vydání tří próz – Měsíc ve žních, Dimanche a Paris a Číňanova pěna. „Malá mondscheinsonate či sonata quasi una fantasia, jak dnes přítomnému souboru próz říkám, vznikala v letech 1970–2010, a to přesto, že jsem ji původně nepsal jako zamýšlený a komponovaný celek, navíc se její jednotlivé ,věty?celá léta toulaly ve skladišti mé paměti, stejně jako mezi složkami mých textů, zcela samostatně a nezávisle na sobě." (V. Binar)

Kniha s humorem i hlubokým vhledem nabízí řešení těžké životní situace, kterou prožívá polovina mladých žen. Zhruba tomuto počtu žen se totiž stane, že v průběhu těhotenství nechtěně přijdou o miminko. Přestože je to jev tak častý, neexistují k němu laikům dostupné knihy, ani veřejná diskuze. Hlavní hrdinkou knihy je dnešní typická vysokoškolačka. Studuje, absolvuje zahraniční stáže, dosahuje dobré pracovní pozice a pořizuje si s přítelem bydlení. Když se konečně chce stát maminkou, je jí přes třicet. S překvapením zjišťuje, že počínání nového života nemusí být procházka růžovým sadem, ale kovbojka bez záruky happyendu. Když lékaři začnou mlžit o tom, proč se početí nedaří, a bezradně krčí rameny, nepoddá se. Absolvuje řadu osobitých setkání s alternativními lékaři a léčiteli a na vlastním těle i duši vyzkouší řadu "nestandardních" postupů. Marně. Po dvou letech nezdarů propadá beznaději a háže flintu do žita. V tu chvíli zcela přirozeně otěhotní. Těhotenství na ni dopadá jako dar z nebes a ona ho prožívá s nezřízeně živočišným nadšením. Po čase si to však miminko rozmyslí a za dramatických okolností předčasně odchází. Radost a nadšení nahrazuje šok a citové vakuum. Není kam se obrátit o pomoc. Lékaři věc banalizují jako ztrátu "shluku buněk", manžel nechápe, proč se mu žena sesypala a okolí vše uzavírá větou: "furt lepší, než kdyby sis zlomila nohu". Ve chvílích největší samoty nachází hrdinka prostřednictvím internetové diskuze další ženy, které prožily to samé. Společně si radí, pumpují do sebe sílu a naději. Vyprávějí si svoje vlastní, často velmi podivuhodné příběhy. Dozvídáme se nevuěřitelné věci o tom, co všechno je na poli počínání nového života a jeho ztráty možné.

Poslední svazek souborného díla. Souborné dílo Jana Balabána, jednoho z nejvýznamnějších českých autorů posledního dvacetiletí, vrcholí svazkem sdružujícím jeho texty publicistické. Tato oblast tvoří nejméně známou, avšak neméně fascinující část Balabánovy tvorby.Do širšího povědomí se dostaly autorovy jadrné sloupky, jež psal v letech 2008–2010 pro týdeník Respekt, avšak rozhovory, které poskytl, a také jeho hojné kritiky výtvarných děl zůstávaly spíše stranou pozornosti. Díky pečlivé bibliografické práci přinášíme Balabánovy roztroušené publicistické texty v jednom svazku, a to např. včetně předmluv ke knihám či podstatných anketních odpovědí. Dílo autora, který znal svůj střed a uměl se pohybovat i v textech příležitostných, bude vydáním tohoto svazku kompletní.Třetí část Díla vychází ve dvou svazcích, samostatně neprodejných.

Josef Váchal této knihy vytvořil pouhých 17 exemplářů. Edice faksimile Kázání proti hříchu spěšnosti z roku 1939 zahrnuje celý text se všemi, autorem kolorovanými, dřevoryty. Dílo je parafrází na barokní tisky kázání a postyl, ústředním tématem je "hřích spěšnosti" a automobilismu vůbec. Kniha je originální jak autorovým stylem, tak spojením grafiky a textu. Mnohý čtenář a obdivovatel jedinečného, ve své době opomíjeného, Váchalova díla má tak možnost seznámit se s těžko dostupným autorovým textem a současně se potěšit krásnými ilustracemi. Kniha je doplněna o textový přepis Kázání a doslov Jiřího Oliče.

V publikácii Cesta k zmysluplnému životu ponúka tibetský duchovný vodca dalajláma svoje múdre slová o tom, ako naplniť jedinú túžbu všetkých ľudských bytostí - nájsť šťastie a dosiahnuť zmysluplný život. Schopnosť splniť túto túžbu sa ukrýva v každom z nás. Naučí vás, ako prekonávať pocity hnevu a nedôvery či žiarlivosti a neistoty. Oboznámite sa tiež s hodnotou meditácie, niekoľkými meditačnými technikami a dozviete sa aj o živote Buddhu. Kniha predstavuje praktickú príručku každodenného života a zároveň oplýva nadčasovou múdrosťou. Určená je pre všetkých ľudí hľadajúcich múdrosť, osvietenie a šťastie.

Autor se zde pokouší co nejstručněji a nejsrozumitelněji pokrýt široký komplex událostí od Šákjamuniho smrti do 5.stol., tedy období raného buddhismu. Druhou část tvoří texty nejvýznamnějších buddhistických súter - Diamantová sútra, Sútra srdce a úvod do Gandavjúhy.

Unikátní antalogie, vzniklá při příležitosti Dne Země v r. 1990, do níž přispělo 30 světově proslulých vědců, básníků, buddhistických mnichů, spisovatelů, aktivistů mírových hnutí a ochránců životního prostředí.

Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola (1898–1974) v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti. Označuje jej za učení vyhrazené pro elity, přičemž jeho pozdější podobu náboženství přístupného každému považuje za úpadkovou. Tvrdí, že jádro buddhismu je metafyzické a iniciační, takže jakákoli interpretace buddhismu coby pouhého moralismu stojícího na soucitu, humanitarismu a utíkání před životem je veskrze plytká, profánní a povrchní. Evola prohlašuje původní buddhismus za doktrínu, jež plně odpovídá vnitřnímu rozpoložení kasty kšatrijů čili válečníků. Tito válečníci hrdinně neulpívají na ničem z tohoto ani žádného jiného světa, dokonce ani na samotné ideji „odpoutání“. Zabývá se především praktickou stránkou buddhismu, jeho propracovaným systémem askeze a svůj výklad opírá zásadně jenom o nejstarší buddhistické texty. Tvrdí, že techniky oproštění lze snadno oddělit od zbytku Buddhovy nauky, takže jich ve svém každodenním životě mohou využít i nebuddhisté.

Filokalia vznikala od 4. do 15. stol. a výsledkem se stala sbírka textů, která je klíčová pro porozumění pravoslaví. Autoři textů byli mniši a jejich smyslem bylo povzbudit duchovní život, lásku k dobru a kráse. Filokalia tak více než jakýkoli jiný text zrcadlí východní náboženskou interpretaci Bible; klade důraz na mystickou a kontemplativní praxi a napomáhá zapojit všechny naše smysly při pobožnosti a modlitbě. Kniha je výběrem sedmi témat z celkového pětisvazkového díla a je doplněna o výkladové pasáže. Nabízí tak velmi cenný úvod do tradice východního křesťanského náboženství.

Toto uznávané duchovní dílo je považováno za jednu z nejlepších uceleně a autoritativně podaných prezentací učení tibetského buddhismu, jaké kdy bylo napsáno. Představuje příručku pro pochopení života a smrti a velkolepý zdroj posvátné inspirace z hloubi tibetské tradice. Tibetská kniha o životě a smrti poskytuje srozumitelný a inspirativní úvod do meditační praxe a úvah o přirozenosti mysli, karmě a znovuzrození, soucitné lásce a péči o umírající a o zkouškách i odměnách, jež čekají na duchovní cestě. Interpret: Lukáš Hlavica