\"Szokás mondani, minden élettörténet egy regény. Azaz mindenkinek megvan a maga regénye, Komoróczy Gézáé egy korszakos, iskolateremtő tudós története. Nagyszabású életregénye reprezentatív szereplőkkel élesen látja és láttatja a valóságot, saját, páratlan személyiségének tapasztalatain keresztül idézi elénk a család és a tudomány történetét a nemzeti történelemről és emlékezetről, a személyes identitásról,

V další knize Witolda Szabłowského najdete nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů, kterým sundali řetězy a učí je žít volně, bez drilu. Autor nachází překvapivou paralelu mezi osudem zvířat a vývojem postkomunistických zemí východního bloku. Pomocí metafory nám ukazuje, jak složitá může být cesta ke svobodě pro společnost, která žila dlouhá léta za železnou oponou,

Trochu jiné rozhovory se 22 osobnostmi, které jdou až na dřeň. Velmi otevřené rozhovory s předními osobnostmi především české kulturní scény, ale nechybí i několik »výletů« na Slovensko, do Itálie či do Rakouska. Spisovatel Miroslav Graclík v nich nezná žádná tabu a ptá se i na třinácté komnaty zpovídaných, kteří mu upřímně a bez sebecenzury odpovídají. Většinu osobností do knihy nafotil Václav Nekvapil.

Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou a také jedenadvaceti \"nejbližšími a blízkými\". Kolegové z DVTV a České televize Danielu hodnotí jako bytost urputnou, průvodce jejím biřmováním mluví o lidskosti a pokoře, kamarádky vyzdvihují její smysl pro \"nejapný humor\", Libuše Šafránková odhrnula oponu osudového propojení jejich duchovní cesty a dcera Natalie

Dva autoři naprosto odlišných „rodných listů“ – věku, životní zkušenosti, celoživotní politické a světonázorové orientace – se sešli na stránkách této knihy psané formou dopisů, postupně rozkrývajících jednotlivé vrstvy paměti obou aktérů. Je to z principu dramatická konfrontace: Na jedné straně zkušená literátka (nar. 1930) z elitní pražské rodiny (matka spisovatelka B. Sílová), která byla aktivní

Rozhovory

Kniha rozhovorov s piatimi slovenskými biskupmi pôsobiacimi v zahraničí. Predstavíme vám životný príbeh a pôsobisko Milana Lacha (USA), Ladislava Hučka (Česká republika), Vladimíra Feketeho (Azerbajdžan), Mariána Pacáka (Kanada) a Milana Šášika (Ukrajina).

Slovem „legenda“ je dnes označován kdekdo, ale osobnost Jiřího Suchého vrací tomuto označení původní význam. Tento knižní rozhovor je bilanční - vznikl k jeho pětaosmdesátinám. Mluví se v něm o Suchého osobních zápasech, o jeho talentech, ale hlavně o tingltanglovém divadle, jehož hlavním smyslem je již téměř šedesát let rozesmávat diváky. Jiří Suchý je ukázkou vůle, pracovitosti, kreativity i smyslu

Kniha fejetonů, jejichž tématem jsou většinou muži, soužití s nimi, partnerství, přátelství a rodičovství. Hlavní linií knížky je láska a sexuální přitažlivost, což s nadhledem a vtipem ilustrují kresby Mišo Dúhy.

Autistické ženy jsou jako nepolapitelné stíny. Dospělá žena s vysokofunkčním autismem je pro nás prakticky neznámým fenoménem — pokud se objeví ve filmu či literatuře, pak pravděpodobně jako ženská verze mužského nerda se zájmem o počítačové hry, matematiku, Rubikovu kostku nebo vlakové jízdní řády. Švédská spisovatelka Clara Törnvallová, jíž byl autismus diagnostikován ve dvaačtyřiceti letech, zjistila,

Kordos Szabolcs Hungary-sorozata folytatódik. A legújabb kötet a hazai hírességek és a szórakoztatóipar kulisszatitkaiba kínál exkluzív betekintést. A Showbusiness, Hungary nem afféle könyvbe kötött sztármagazin; a szerző  pletykák helyett e nagyon is nyilvános, mégis titkokkal teli világ működését mutatja be azok elbeszélésein keresztül, akik apró fogaskerékként vagy éppen Magyarország legkeresettebb

Hovanyecz László beszélgetőpartnerei között akad tudós, színművész, akadémikus, zenetörténész és festőművész egyaránt. Ami az interjúalanyokban közös, az nem más, mint hogy valamennyien a XXI. század társaság által alapított Hazám-díj kitüntetettjei voltak az elmúlt években. A rövidke e-kötetek a Kossuth Kiadó Értékteremtők sorozatában megjelent írásokat tartalmazza.

Kňaz, ktorý rozumie mužskej duši. Duchovný otec citlivo odkrývajúci otcovské zranenia a traumy. Univerzitný kaplán doc. ThDr. Juraj Sedláček, PhD., DiS. sa v knižnom rozhovore ponára do náročných tém dneška, mužstva a otcovstva. Cez svoje knihy, vlastné životné skúsenosti a mnohé stretnutia hovorí o otcovských ranách, bolesti a traumách. Rany síce odkrýva, ale ich nejatrí, naopak, ponúka pomoc, ktorou

Štefan Hríb sa pýta troch pozoruhodných kňazov: Marek Orko Vácha, Karel Satoria, Tomáš Halík Štefan Hríb viedol tri provokujúce rozhovory o Bohu a svete okolo nás. V tejto knihe nájdete prekvapujúce odpovede na otázky, ktoré položil inak, než sme zvyknutí. Aj preto je to dobrodružné čítanie. Kde sa stratil Boh Marek Vácha o tom, ako hľadať Boha v kráse prírody a jej zákonov, o Božom mlčaní a komunikácii

Rozhovor je veden po dvou liniích — životopisné a tematické. V té první dochází na životní peripetie od dětství v milovaném Hradci nad Moravicí přes středoškolská studia v Bohumíně, vysokoškolská v Brně, učitelské štace a partnerské karamboly až po odchod do Opavy a návrat do Brna. Ve druhé je vyzvětšováno šest podstatných stigmat autorova světa: 1. Místa, krajiny; 2. Lidé, přátelé; 3. Učitel, studenti;

Učiteľka na dôchodku Julija Votčer najprv dvíhala na Majdane mobily nebohých demonštrantov a oznamovala smutnú správu ich príbuzným. Potom založila organizáciu Moľfar a dodnes vozí na front potraviny, šatstvo, technológie i lieky pre vojakov. Gréckokatolícky kňaz Vasyľ Ivaňuk odšoféroval v prvý rok vojny s humanitárnou pomocou pre civilistov i vojakov 80-tisíc kilometrov. Dnes sa pravidelne vracia

Mnohí by chceli, aby sme uverili tvrdeniu, že Ukrajinci sú len malí Rusi. Táto krajina je však etnicky omnoho pestrejšia, ako by sa mohlo zdať. Teraz, keď sa naše oči upierajú na Ukrajinu, chceli a mali by sme ju lepšie spoznať. Táto kniha je na to výborná príležitosť. Arméni, Nemci, Mešketskí Turci, Židia, Rumuni, Švédi, ale aj Slováci, ktorí po druhej svetovej vojne uverili sľubom lepšieho života

Kasta je nálepka, ktorá hovorí, ako máme s človekom zaobchádzať. Dostane v nemocnici lieky? Môžu sa títo dvaja zosobášiť? Smie sa pohybovať po tejto časti mesta? Bude mať doma pitnú vodu? Prežije pôrod? Môžu ho beztrestne zastreliť? Aj o tom je Kasta Isabel Wilkerson. Lenže ako to súvisí s Amerikou? Analýzou ľudského genómu sa zistilo, že všetci ľudia sú na 99,9 % rovnakí! Rasa teda nie je vedecký,

Knížka s podtitulem 60 plus jeden fejeton o životě shrnuje autorčinu publicistickou tvorbu z posledních pěti let. V letech 2017–2021 psala měsíc co měsíc fejeton do magazínu Reportér: o společnosti, politice, kultuře, cestování i o sobě. Jen pro knižní vydání připsala poslední text, jakousi pomyslnou tečku za tím vším.

Knížka s podtitulem 60 plus jeden fejeton o životě shrnuje autorčinu publicistickou tvorbu z posledních pěti let. V letech 2017–2021 psala měsíc co měsíc fejeton do magazínu Reportér: o společnosti, politice, kultuře, cestování i o sobě. Jen pro knižní vydání připsala poslední text, jakousi pomyslnou tečku za tím vším.