A Tankcsapda tagjai unalmas emberek Debrecenben, az ország kedvenc slágerei egy dunakanyari nyaralóban születnek, a zajos rockturnékat mátrai bringázással a legjobb kipihenni. Van, aki egy tolnai szegénysorról érkezett, és van, aki koncertek után 700 kilo- métert utazik az otthoni fenyvesekig. A Road Movie Album virtuális ország- és világjárás, ismeretlen szemszögből: a Road Movie videóklip-sorozat tíz népszerű hazai zenekara és zenésze mutatja be nekünk azokat a tájakat, amelyekhez a legjobban kötődnek, Rúzsa Magdi vajdasági szülőföldjétől a Hiperkarma Komlóján át a Wellhello Balatonjáig. A Road Movie Magyarország szeretetéről szól. Ismert és kevésbé ismert tájakról, úgy ahogy azt a hozzájuk kötődő magyar zenészek és zenekarok látják. A Road Movie videóklipsorozat dalait és klip- jeit ezek a vidékek ihlették. Ebben az albumban a zenészek azt is elmesélik, hogy mi minden köti őket Fonyódhoz, Domoszlóhoz, Ta- másihoz, Debrecenhez vagy Gyergyószentmiklóshoz. A Road Mo- vie olyan helyeket és élményeket mutat meg, amiket nem biztos, hogy egy turisztikai ajánlóban megtalálunk. Mégis arra csábítanak, hogy induljunk el, és fedezzük fel, ismerjük meg jobban ezeket a tájakat. Jó országjárást!

Zo 150. miesta kandidátky neparlamentnej strany sa za desať rokov dostal na post najmocnejšieho človeka v štáte. Pohŕdal klasickou politikou, brojil proti štandardným politikom a vyhadzoval im na oči ich nesplnené sľuby. Porazil Smer a stal sa premiérom, no vo funkcii vydržal len rok. Ukázalo sa, že vládnuť bez politického remesla sa nedá a že voliči chcú, aby sa politici správali aspoň trochu štandardne. Nakoniec po ňom zostalo toľko nesplnených sľubov, nedotiahnutých nápadov a poprených vyhlásení, ako po máloktorom inom politikovi. Reportér Denníka N Dušan Mikušovič sledoval politickú kariéru Igora Matoviča niekoľko rokov. Kniha vychádza z rozhovorov, ktoré absolvoval s ním aj ďalšími politickými aktérmi a zo situácií, ktoré sa doteraz na verejnosť nedostali. Popisuje Matovičov rok vo funkcii premiéra a ako k nej desať rokov smeroval. Predstavuje Igora Matoviča v rôznych rolách, ktoré mu počas jeho pôsobenia v politike prischli: Matovič ako homo vulgaris, ako podcenený víťaz, poslanec s obrázkami, bojovník s hnusobou, vynálezca atómovky či minister bez titulu. Texty Dušana Mikušoviča dopĺňajú fotografie reportéra Denníka N Tomáša Benedikoviča.

Fejetony Tomáše Baldýnského vycházejí ve středečních Lidových novinách dlouhá léta. Po celou dobu v nich vtipný glosátor komentuje nejen dění na svojí domovské filmové scéně, ale také politické kotrmelce a ostatně společenské taškařice všeho druhu. Baldýnský vnímá svět poněkud netradičněji než ostatní novináři, přes výhružky od osob, jichž se svými texty dotknul, totiž i nadále odmítá rezignovat na smysl pro humor, který je jeho hlavní a ničivou zbraní. Kniha obsahuje sto pečlivě vybraných textů, které nejen že neztratily aktuálnost, ale v některých případech je doceníme dnes více než v době jejich vzniku. Tomáš Baldýnský: Po celou dobu své "seriózní" kritické kariéry filmového kritika a později televizního producenta si odskakoval k humoristické tvorbě, která mu obvykle přinášela mnoho nových přátel a vřelých slov ocenění, ať už to byl comics Zelený Raoul ("Tvůrci tohoto comicsu nepatří do lidské společnosti!", Miloš Zeman), internetový týdeník Baldachýn ("Vyzývám Tomáše Baldýnského na souboj!", Jiří Pomeje) či humoristický server Kompost.cz, jenž získal dva České zavináče a uznání tehdejšího premiéra této země ("Za tímto humorem stojí milióny mrtvých!", Vladimír Špidla), někdy však i hořké zklamání - to když jeho muzikálová adaptace plicní operace Václava Havla Jeden a půl plíce po jediném provedení upadla v zapomnění. Za kameru se poprvé postavil v roce 2003 při tvorbě investigativního videoklipu Mufíme si pomáhat ("Geniální hříčka. Zábavná, originální, krásně dojemná, neuvěřitelně vtipná - více takových filmů a nadšených filmařů s úžasnými nápady!!!", Kateřina Grossmanová), který byl dle zasvěcených jedním z důvodů, proč se na obrazovku vrátili Jů a Hele, později napsal a produkoval seriál Comeback (2008), který dle jiných zasvěcených hodlá Nova opakovat bez ustání buď do chvíle, kdy přijde apokalypsa, a nebo až její manažery během revoluce konečně někdo postaví ke zdi. Je obtížné dohledat, jak dlouho už každou středu otiskuje fejeton v Lidových novinách, podle jeho informací je to dvě stě dvanáct let, ale jak jeho čtenáři vědí, má sklony k přehánění, takže řekněme, že už je to dost dlouho na to, aby se stal klasikem.

Kniha fejetonů o lásce, vztazích, nemocech, běžném životě a třeba i bulváru. Ve své knize jich Ivanka Devátá shromáždila více než šedesát. Navíc tu nechává promlouvat i věci samy, takže se dozvíte, co si myslí rohožka, klobouk, váza či kapesník. A že u toho nebude chybět humor, tím si můžete být jisti!

A világhírű nu-metal zenekar, a 25 millió lemezt eladó Korn ikonikus basszusgitárosaként, Reggie "Fieldy" Arvizu mindent megkapott az élettől, amire vágyott, az élete mégis zsákutcába került. Önéletrajzában kendőzetlenül, sőt, nyers önkritikával néz szembe magával és tart tükröt zenésztársai elé is. Fieldy kimaxolta a sex & drugs & rock'n'roll életstílust, az önpusztításra gyakorlatilag elvégzendő munkaként tekintett, még akkor sem hagyta abba, amikor már maga is tudta, hogy semmi értelme. Édesapja halála kellett ahhoz, hogy radikálisan új irányba terelje az életét és egyben új emberré váljon. Az együttes gitárosához, Headhez hasonlóan ő is megtért, és többek között ennek is köszönhető, hogy a régi, beképzelt, elviselhetetlen, kötekedő Fieldy össze sem hasonlítható a mai, józan, szerethető énjével.

Mirek Michálek se ve své humorbidní sbírce fejetonů a glos zabývá základními problémy moderní společnosti, jako jsou například nespavost, Moravské národní obrození, pochopení díla Roberta Musila nebo tajemství černých děr a veřejných záchodků. Třináct filozofujících i absurdních textů zakončených netradičními rýmy s prvky nonsensové poezie doplňují kresby akademického malíře, erotického kreslíře a tvůrce objektů Ivana Komárka. Kniha je určena milovníkům češtiny a literatury, vyznavačům humoru a nepřátelům moru.

Sztehlo Gábor evangélikus lelkésznek, a Világ Igazának egy eddig ismeretlen munkatársa kap nevet, arcot és hangot ezzel a kötettel: Tolnainé Kassai Margit banktisztviselő, fotográfus, 1944-45-ben a Jó Pásztor Bizottság gyermekotthonaiban bujkáló gondozónő memoárnaplója máig kéziratban rejtőzött. A német megszállás és Budapest felszabadulása közötti időszakot megörökítő szöveg igazi felfedezés: olyan kisportrék sorát tartalmazza a mentett gyerekekről, a rájuk vigyázó, szintúgy bujkáló felnőttekről és az események sok más szereplőjéről, amelyek közel hozzák a budapesti zsidók üldözése, a menekülés és az embermentés, az ostrom és a háború utáni néhány hét mindennapjait. Itt semmi sem csupán fehér vagy fekete: a szerző a legszörnyűbb körülményekről szólva is képes hol friss humorral, hol kesernyés iróniával, mindvégig rendkívül szórakoztatóan és elgondolkodtatóan írni. A memoárnaplót Kunt Gergely társadalomtörténész kísérő tanulmányával, jegyzetekkel és annotált névmutatóval adjuk közre.

Rozhovor s Dariou Klimentovou, českou baletkou s ohromující kariérou. 18 let působila jako primabalerína - první sólistka - v Anglickém národním baletu. Pro své kariérní úspěchy a ocenění ji lze považovat za naši nejvýznamnější baletku ve světovém měřítku. Dnes vyučuje na Královské baletní škole v Londýně a fotografuje, zejména prostředí světové baletní scény.

Bradatý hipster a liberálny slniečkár? Ak si myslíte, že poznáte Martina Poliačika, táto kniha vás presvedčí o opaku. Rozhovor s ním dlhé hodiny viedol Braňo Dobšinský, ktorý ho naozaj neriešil. Žiadna téma nebola tabu. Martin v knihe hovorí otvorene o deťoch, drogách a šamanoch, dalajlámovi, cirkvi a viere, o Blahovi a aj o fašistoch, Čaputovej a Sulíkovi, ambíciách a strachoch, Sorosovi aj Zomri. Kniha Ja som povahou fikus približuje desať rokov v slovenskej politike a kľúčové udalosti osobného života, ktoré z Martina Poliačika urobili osobnosť, ktorou dnes je.

A szerző Nagy-Britanniában orvosrezidensként dolgozott 2004 és 2010 között. Képzése alatt mindvégig naplót vezetett; az Ez fájni fog lapjain a Nemzeti Egészségügyi Szolgálat frontvonalának esetei és napjaink válságának elemzései olvashatók. Egy fiatal orvos számol be életéről, örömeiről, bánatairól, áldozatvállalásokról és a számunkra, magyarok számára is ismerős őrjítő bürokráciáról. Kész szerelmi vallomás ez azokhoz, akiken bármelyik pillanatban az életünk múlhat. A morbid humor kedvelői ki ne hagyják! Íme a naplóm a Nemzeti Egészségügyi Szolgálatnál töltött időmből, a véres valóság. Hogy milyen volt a frontvonalban, hogyan csapódtak le a dolgok a magánéletemben, hogyan sokalltam be egy szörnyű napon. (Elnézést a spoilerezésért, na de a Titanic vetítésén is tudni tetszettek, mi a vége.) "Fájdalmasan mulatságos. A fájdalom és a mulatságosság hogy, hogy nem, valami teljességgel jóvá, nemessé és szerethetővé adódik össze." Stephen Fry

Kniha představuje známého evangelizátora P. Michala Zamkovského, dřívějšího představeného slovenské provincie kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). S pokorou a nevšední otevřeností hovoří o svém životě, o poslání lidových misií, které na Slovensku obnovil, i o aktuálních výzvách v církvi. Rozhovor s ním vedli Imrich Gazda a Pavol Rábara.

Tato sbírka publicistických prací Petra A. Bílka shrnuje jeho brilantní sloupky, psané s velkým vtipem a nadhledem zejména pro časopisy A2 a Respekt. Jejich společným tématem je úpadek obecného kulturního prostoru, který autor spatřuje v banalizaci veřejného diskurzu, v nekompetentnosti a nezodpovědnost diskutu-jících a v nahrazení reálných vztahů virtuálním světem sociálních sítí. Bílek v předmluvě ke své knize píše: "Před osmi léty jsem v návalu autorské ješitnosti dal dohromady první soubor své časopisecké publicistiky. Kniha Mikešova aféra a jiné případy nesla podtitul Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru. Nynější ‚pokračování' by mohlo nést podtitul Glosy o zanikání kulturního prostoru. Nedávám jej nicméně do názvu nejen proto, že by mohl zavánět lacinou elegičností, ale taky proto, že nechci laskavému čtenáři vnucovat pocit, že vskutku žijeme v době, v níž můžeme být svědky tak zásadních zániků. Což mi nijak nebrání, abych sám tento pocit v sobě nosil a živil."

Dramatik Josef Topol (19352015) v knižním rozhovoru s novinářem Karlem Hvížďalou hovoří o svém dětství v Poříčí nad Sázavou, studiu v Benešově, práci v Divadle E. F. Buriana, o Otomaru Krejčovi a Národním divadle, vzniku Divadla za branou a všech svých divadelních hrách. Všímá si též svého vzácného přátelství s Jiřím Voskovcem, konce Divadla za branou, práce v dělnických profesích a nesnadného života na přelomu 70. a 80. let. Kniha přibližuje řadu významných českých herců i mnoha Topolových přátel (např. básníka Jiřího Kuběny či filosofa Josefa Šafaříka). Karel Hvížďala rozhovor doplnil mnoha unikátními dokumenty z Topolova archivu: dopisy jeho prarodičů a rodičů, Topolovými deníky z 50. a 70. let, jeho dopisy ženě Jiřině ze Spojených států v polovině 60. let a dobovými recenzemi a rozhovory. Vznikla tak unikátní vzpomínková koláž mimořádné ceny. Svazek je důležitým svědectvím o českém divadle a kulturním životě v období šedesáti let. Doprovozen je více než stovkou vzácných fotografií z Topolova rodinného archivu, z nichž většina je zde publikována poprvé.

Přijměte pozvání na Kafe s Jolanou a s Jiřím Langmajerem, Zdeňkem Svěrákem, Bolkem Polívkou, Ondřejem Sokolem, Ester Ledeckou, Marií Rottrovou, Lucií Bílou a dalšími. Ve svých nevšedních rozhovorech Kafe s Jolanou, nazvaných podle stejnojmenného pořadu na Aktuálně.cz, vyměnila Jolana Voldánová studio za kavárny, divadelní šatny, parky či ateliéry. Zjistila, že jedině tam, kde je hostům dobře na duši i na těle, můžou vzniknout nevšední setkání a zajímavé rozhovory. Poznáte, že nikdo z nás nemá v životě nic zadarmo. Dokonce ani ti, kteří dostali do vínku jedinečný talent. Běsy a životní zkoušky provázejí každého z nás, ale jen někdo je dokáže beze zbytku využít ve své profesi. Kde ale chybí vášeň, chuť pracovat až do úmoru, touha stále se zlepšovat a schopnost překračovat svůj vlastní stín, tam ani největší talent a chtění nic nezmůžou. Některá setkání u kávy byla až dojemná, některá vtipná a rozverná… V každém případě vám nabízíme trochu jiné rozhovory s lidmi, kteří nechali autorku nahlédnout i tam, kam běžně nikoho nepouštějí…

Romové se vždy lišili od „většinové“ společnosti – fascinovali ji i dráždili. Pronásledování a pokusy o asimilaci jsou v dějinách tohoto národa přítomny už od středověku, kdy do Evropy přišel. Literární reportáže známé polské reportérky přibližují život Romů v postkomunistických zemích z mnoha perspektiv. Autorka se vydává například mezi Romy do severních Čech, bulharských věznic nebo rumunských ghett. Sleduje střet staré kočovné, svobodomyslné kultury a moderního světa. Zkoumá, jak se vztah k Romům proměňuje v návaznosti na historický a politický vývoj nebo jak reagují na jejich přítomnost západoevropské státy – například v souvislosti s masovou emigrací českých a slovenských Romů do Anglie či Kanady. Ostałowska se snaží vnímat situaci nezaujatě, hovoří nejen s Romy, slovo dostávají rovněž představitelé měst, zaměstnanci vězení, sousedé… Kniha Cikán je Cikán nabízí překvapivý vhled do mnohotvárného a pestrého romského světa, který dosud zůstává částečně zahalen tajemstvím.

Petr Uhl (* 1941), strojní inženýr, disident, vězeň svědomí, poslanec, novinář a v neposlední řadě manžel a otec se v obsáhlém rozhovoru se Zdenkem Pavelkou vrací do dětství, prožívaného v Praze a Janských Lázních, vzpomíná na své rodiče, školy a raná i pozdnější šedesátá léta uprostřed studentského dění, na hojné rozhlížení po světě za hranicemi, když to režim umožnil, i seznamování se s radikální evropskou levicí, zejména francouzskou. Bez hořkosti přibližuje své dva dlouhé pobyty v českých věznicích, aktivity kolem založení Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných i dobu po listopadových změnách v roce 1989, kterou nehodnotí nijak laskavě. Už letmý pohled do textu nenechá nikoho na pochybách, že Petr Uhl je člověk veskrze politický a svět i jeho obyvatele poměřuje přísně a nekompromisně metrem svých levicových idejí, které nezviklala ani drsná léta reálného socialismu, jež nemilosrdně trestala jeho neoblomnou zásadovost, urputnou snahu po zlepšování společnosti a osobní statečnost.

Kordos Szabolcs Hungary-sorozata folytatódik. A legújabb kötet a hazai hírességek és a szórakoztatóipar kulisszatitkaiba kínál exkluzív betekintést. A Showbusiness, Hungary nem afféle könyvbe kötött sztármagazin; a szerző  pletykák helyett e nagyon is nyilvános, mégis titkokkal teli világ működését mutatja be azok elbeszélésein keresztül, akik apró fogaskerékként vagy éppen Magyarország legkeresettebb celebjeiként részei a gyakran szemfényvesztő hókuszpókusznak.

Az itt szereplő aktivisták életének és munkájának egytől egyig az elhivatottság, a teherbírás, az önkritika, az együttérzés, a szolidaritás és egy jobb világba vetett hit az alapjai. Mindannyian tudatos érdekvédők: tudják, hogy miért küzdenek, és azt is, hogy ezt hogyan szeretnék elérni. A legtöbben másokkal együtt, közösségben dolgoznak, mert anyaként nagyon jól ismerik az odafigyelés, az együttműködés és a türelem szükségességét és erejét.Azt reméljük, hogy a kötet inspiráció lehet azoknak a nőknek és partnereiknek, akik egyszerre nevelnek gyerekeket és végeznek közéleti munkát, illetve hasznos fogódzó lehet azok számára, akiket foglalkoztat a gyerekvállalás gondolata, de tartanak az anyaság elszigetelő hatásától.A könyv reményeink szerint azok számára is példákat mutat, akik maguk kiváltságos helyzetben vannak és szeretnék jobban megérteni a közéleti szerepvállalásban akadályozott társaikat, hogy ezáltal empatikusabban, szolidaritással, partneri alapon tudjanak viszonyulni hozzájuk és velük együtt küzdhessenek egy igazságos társadalomért. Interjúalanyok:Badzsó Istvánné AngélaBaranyi KrisztinaBende Anna és Kovács VeraBolba MártaCsordás AnettDánielné Tóth BeátaDömösi EmeseFazakas PálmaHoffmann KrisztaHorváth-Kertész NoémiKeszler VikiLaborczi DóraPeksa KamaSeres BarbaraSzilvásy ZsuzsannaVárnai Anna Fotók: Csoszó GabriellaBorítókép: Krasznahorkai EmmaAz interjúkat készítette: Gimes Dóra, Csengei Andrea, Dósa Mariann és Udvarhelyi Tessza

Szeptemberben indult az ATV-n a Húzós ötödik évada Rónai Egonnal, és most itt van a korábbi adásokból összeállított ötödik Húzós-könyv! Legalább olyan izgalmas, tanulságos és szórakoztató olvasmány, mint a korábbiak. A paletta is rendkívül színes, „megszólal” benne csillagász, filmrendező, író, orvosprofesszor, politikus, sportoló, színész, rádiós és televíziós műsorvezető, üzletember, valamint zenész. Kedves Olvasó, jó szórakozást! Bajnai Gordon: „Ennek az országnak az egyik legnagyobb baja az, hogy a politika olyan mélységig beleásta magát az életünkbe, a barátságba, a családba, a munkahelyi kapcsolatokba, a sportba, a kultúrába, hogy a mi életünk szól a politikáról, ahelyett – ahogy egy normális országban –, hogy a politika szólna a mi életünkről.” Bródy János: „…néha az az érzésem, hogy nincs is olyan nagyon messze az a birka ország, amiről a legutóbb írtam.” Gálvölgyi János: „…egy kazettám eljutott Benny Hillhez, akitől kaptam egy levelet, és kaptam harminc darab dedikált fényképet, többek között ilyet: „Szeretett mesteremnek, Gálvölgyi Jánosnak! Benny Hill” Kint van a szobám falán.” Gerendai Károly: „Ma Magyarországon az már gazdag embernek számít, aki hó végén nem küszködik napi pénzügyi problémákkal. [...] Én mindig is arra vágytam, hogy […] megengedhessek magamnak sok mindent… Ráadásul vitatkozom ezzel „a pénz nem boldogít” mondással, mert nekem az a véleményem, a pénz arra van, hogy boldogítson. Az egy másik kérdés, hogy önmagában csak ez nem elegendő a boldogsághoz.” Gundel Takács Gábor: „Ha az ember tudja, milyen a legkisebb pontnak lenni, és ezt nem felejti el, akkor ember tud maradni később is. […] De híresnek lenni, meg ismertnek lenni, azért az, bizonyos emberi szempontból, akár csapda is lehet. És akár maga alá is temetheti az embert.” Kaáli Nagy Géza: „…a meddőség egy betegség, egy népbetegség. [...] Ezek a gyermektelen párok kegyetlen lelkiállapotban vannak amiatt, hogy nem lehet gyerekük, szenvednek. Na, most ezekben az egyébként is küszködő emberekben, legyenek hívők vagy nem hívők, bűntudatot ébreszteni, minimálisan szólva, nem szerencsés dolog.” Karinthy Márton: „…életem meghatározó figurája volt apám. Olyan valaki, akivel mind szembesülni, mind harcolni, mind legyőzni, mind túlhaladni, mind egyáltalán túlélni, az mind program volt. Elég erős egyéniség volt, ahogy mindig mondta, nemcsak a nagyapád van itt szellemében, hanem én is itt vagyok élősúlyban.” Pásztory Dóra: „Egyszerűen idegesített, hogy van, amit nem tudok megcsinálni, és magamnak akartam bebizonyítani, hogy márpedig meg tudom csinál

Max Kašparů rád provokuje a vyrušuje. No nerobí to samoúčelne, ale chce odovzdať svoje cenné skúsenosti a svoj vzácny pohľad na svet. A cez príbehy vyučovať a naučiť, čo je v živote podstatné... Malá knižočka plná príbehov psychiatra, ktorý sa nechce prispôsobiť tomuto svetu a jeho diagnózy a pomenovanie chorôb z ulíc, kostolov a ordinácií. O tom sú diagnózy neprispôsobivého psychiatra. Odporúčania: Milí čitatelia, verím, že rovnako vy, ako aj ja s radosťou beriete do rúk knihu majstra pera Maxa Kašparů. Knihu na pohľad takú obyčajnú a útlu, avšak obsahom bohatú na osobnú skúsenosť, zrozumiteľnú vieru a predovšetkým neprehliadnuteľnú radosť zo života. V oblasti vzdelania by som si dovolil prirovnať autora k svätému Augustínovi v malom vydaní alebo Erazmovi Rotterdamskému, v oblasti altruizmu k svätej Matke Tereze, v oblasti humoru k jednovaječnému dvojčaťu svätého Filipa Neriho a mohol by som pokračovať ďalej. V každom prípade sa v publikácii stretnete s renesančným provokatérom, ktorý je nápadne podobný svojmu Majstrovi, ktorý vyrušoval a provokoval svojich súčasníkov. Nie však preto, aby ich vytočil, ale dal im priestor pochopiť, čo je dôležité a čo, naopak, možno tak trochu zanedbávať. Jednoducho povedané, nenechať na pokoji nič, čo si žiada pohyb tela, ducha i srdca. Ako ho oslovujem pri každom našom stretnutí: Pán profesor, píš a ostaň naďalej neprispôsobivým kňazom, lekárom a občanom! Skončiť s tým, to by si v jeho prípade vyžadovalo pristúpiť k sviatosti zmierenia! Boh, Cirkev a svet takýchto čudákov potrebujú. Príjemné čítanie! (P. Siard Dušan Sklenka, O. Praem.)

Prítomnosť sociológa, diplomata a spisovateľa Martina Bútoru v slovenskej politike, spoločnosti a kultúre je podstatná a všestranná. Všetky tieto témy sú predmetom podrobných a do hĺbky idúcich rozhovorov, ktoré s ním takmer rok viedol Ján Štrasser. Detailne sa v nich venujú Bútorovmu detstvu, dospievaniu, štúdiu, profesijnému i osobnému životu, analyzujú domácu i zahraničnú politiku a tie najpálčivejšie témy, ktoré hýbali a hýbu svetom: ekológiu, migráciu, klimatické zmeny, ľudské práva, pandémiu ochorenia COVID-19 a mnohé ďalšie. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

V čem jsou liberálové stejní jako fašisti? Jaké to je, když vás vaše společnost nenávidí? Lze překonat společenské propasti? Nad tématy naší současnosti a minulosti se setkávají dvě generace novinářů: česko-slovenský intelektuál, jehož formovalo dětství a mládí v disentu spolu s listopadovým angažmá, a nadějní žurnalisté, narození do svobodné společnosti. Těžko bychom hledali někoho, kdo lépe než Šimečka rozumí Čechům i Slovákům současně a dovede jejich příběh posoudit ve středo- a východoevropských souvislostech. Šimečkovy vlastní životní osudy, jimž se kniha také věnuje, ho přitom nevedou k pesimismu, ale naopak k vůli hledat východiska ze zdánlivě bezvýchodných situací. Během rozhovoru se karta několikrát obrací, ten, kdo odpovídal, se také ptá a mezigenerační dialog odhaluje, kde se dvě odlišné životní zkušenosti střetávají a na čem se naopak shodnou. Martin M. Šimečka (1957) po dráze samizdatového spisovatele (Vojenská knížka, Výpoveď, Žabí rok - Cena Jiřího Ortena 1988, Džin) na Slovensku založil a vedl vydavatelství Archa (1990-1996), působil jako šéfredaktor týdeníku Domino fórum (1997-1999) a deníku SME (1999-2006), poté v Čechách vedl týdeník Respekt (2006-2008) a do roku 2016 v něm působil jako editor. Je redaktorem a šéfem redakční rady slovenského Denníku N. Filip Zajíček (1992) po studiu na Univerzitě Palackého v Olomouci strávil Erasmus v belgické Lovani. Pracuje jako editor nových projektů v internetové televizi DVTV. S Kirillem Ščeblykinem se vystřídali v pozici šéfredaktora studentského webu The Student Times a za interview s Andrejem Babišem získali Novinářskou cenu udělovanou Nadací Open Society Fund za nejlepší rozhovor roku 2016 v kategorii psané žurnalistiky. Kirill Ščeblykin (1993) studuje právo a východoevropská studia na Karlově univerzitě. V rámci programu Erasmus strávil část studia v německém Heidelbergu. Pracuje v Deníku N jako redaktor zahraničního zpravodajství.

Henrieta Moravčíková je historičkou a kritičkou architektúry. V rozhovore s novinárom Patrikom Garajom hovorí o spoločenských presahoch architektonickej tvorby, o aktívnom prístupe k ochrane významných diel modernej architektúry, o vzdelávaní mladých profesionálov, práci na medzinárodne oceňovaných publikáciách a o vlastnej profesijnej ceste. „Všetci sme istým spôsobom vystavení účinkom architektonických a urbanistických riešení. Architektúra je vecou verejnou, a preto je veľmi mocným nástrojom. Dokáže človeka determinovať a ovplyvňovať, organizovať aj väčšie skupiny ľudí, spoločenstvá a masy. To je veľmi dôležité. Okrem toho, že je výtvarným alebo formálnym prvkom, je architektúra spoločenským fenoménom. Možno aj preto je pre mňa taká zaujímavá.“

Ján Szelepcsényi je slovenský dirigent, hudobný skladateľ, kritik, diplomat a vysokoškolský pedagóg. Slová v čereni sú záznamom jeho stretnutí s kardinálom Jánom Chryzostomom Korcom a prinášajú komentáre ku krížovej ceste, ktorou kardinál prešiel vo svojom zápase o vieru, nádej a budúcnosť svojho národa. Autor sa s Jánom Korcom zoznámil v čase jeho pôsobenia v kňazskom seminári. Sporadické stretnutia v rám­ci televíznych diskusií v roku 1997 nakoniec prerástli do väčšieho projektu, pozostávajúceho z 15 polhodinových televíznych relácií, ktoré boli venované rozmanitým otázkam spoločenského i duchovného života. Príprava na tieto vystúpenia umožnila autorovi bližšie spoznať názory kardi­nála Korca. Szelepcsényiho zámerom bolo, aby na skvosty myslenia nesadol prach zabudnutia, nevšímavosti a ľahostajnosti.

Novinář, spisovatel, textař, pasák krav, filozof-samouk, ředitel prezidentské ochranky, protidrogový specialista, ředitel a spolumajitel firmy, noční vrátný, entomolog, geolog, vášnivý rybář, úspěšný podnikatel, věčný pesimista, který paradoxně dodává všem klid a optimismus. To je Jiří Ruml. 17. listopad 1990. Toho dne jsem viděl šéfa americké ochranky, jak jde spáchat sebevraždu. Havel měl s Bushem projev na Václavském náměstí, skončili a normálně nám utekli. Byla tam taková malá ohrádka mezi nimi a davem. Najednou koukám, jak Havel udělal cvak, otevřel si ohrádku a byli fuč. Oba dva, vzpomínal na krušné chvíle první polistopadový ředitel prezidentské kanceláře Jiří Ruml. Bratr Jiřího, bývalý ministr vnitra Jan Ruml o svém bratrovi řekl: Vždycky jsem ho obdivoval, protože on na co šáhnul, to se mu dařilo. Ne proto, že by měl kliku, ale protože má neskutečný talent. Poznal jsem to při pasení krav, při ochraně prezidenta, mezitím sbíral motýly a pak nechal motýly a začal sbírat šutry a ve všech oborech se vypracoval do naprosto špičkové pozice. Takový samouk, strašně úporný ve snaze něco se dozvědět, v něčem vyniknout.

Pravdivý príbeh o zabíjaní a spomínaní v Severnom Írsku. Únosy. Výbuchy. Nevysvetliteľné zmiznutia. Streľba na uliciach. Aj taký bol celkom nedávny obraz Severného Írska zmietajúceho sa od šesťdesiatych rokov až do konca 20. storočia v krvavom občianskom konflikte. Mimoriadny dokumentárny román Nič nehovor investigatívneho novinára Patricka Raddena Keefeho sa sústreďuje na prípad tridsaťosemročnej Jane McConvillovej, matky desiatich detí, ktorú v decembri 1972 odvliekli neznámi ľudia priamo z jej belfastského bytu, zatiaľ čo na nohách jej viseli plačúce deti. Až o mnoho rokov neskôr sa ukázalo, že Jane McConvillovú odsúdila IRA na smrť za udavačstvo. Či bolo na tom niečo pravdy, to už dnes sotva zistíme. Konflikt medzi republikánmi (katolíkmi) a unionistami (protestantmi) bol politický, etnický i náboženský zároveň. Severné Írsko sužoval od konca šesťdesiatych rokov až na samý záver storočia. Tridsať rokov sa Severné Írsko kúpalo v krvi a nečakaných teroristických útokoch. Na prípade Jane McConvillovej ilustruje Patrick Radden Keefe anatómiu a podstatu celého severoírskeho konfliktu, ktorý dostal priliehavý názov „The Troubles“ (Problémy). Kniha Patricka Raddena Keefeho Nič nehovor, ktorú časopis Time vyhlásil za najlepšiu reportáž roku 2019 bola ovenčená mnohými cenami vrátane prestížnej Ceny Georgea Orwella.

Mérgezés, kirakatper, az emberi jogokra fittyet hányó börtönbüntetés: Alekszej Navalnij láthatóan feldühítette az Oroszországot több mint két évtizede vaskézzel uraló Vlagyimir Putyint, nemhiába emlegetik az orosz autokrata első valódi kihívójaként. Honnan indult a jogászból korrupcióellenes aktivistává, majd a Putyin-rezsim ellenzékének első számú vezetőjévé vált férfi pályafutása? Mit lehet tudni személyiségéről és politikai nézeteiről azon kívül, hogy Putyin kérlelhetetlen ellenfele? És milyen jövőt jósol Oroszország és az orosz elit számára fokozódó népszerűsége? Az elismert Oroszország-szakértők, Jan Matti Dollbaum, Morvan Lallouet és Ben Noble részletes áttekintést nyújtanak az orosz ellenzéki vezető pályafutásának különböző állomásairól és változó nézeteiről. A könyv alaposan körüljárja, Navalnij tevékenysége és a körülötte szerveződő mozgalom hogyan alakította át az elmúlt évtized során a Kreml taktikáját, és tette még keményebbé a rezsimet. Vajon sikerrel járhat Navalnij Putyin országában? Mit hozhat diadala vagy kudarca Oroszország és az egész világ számára?

Tato sbírka fejetonů je k zamyšlení i k pobavení ctěných čtenářů. Vtipné postřehy vznikaly postupně a doslova se rojily jako včely "u plotny", když autorka, v době pandemického lockdownu, vařila pro svá vnoučata. Kniha nám připomene, co všechno jsme museli zažít a překonat, abychom zvítězili nad proradným virem. Autorka však své fejetony směřuje i k dalším otázkám našeho bytí. Umě reflektuje se zrcadlově čistou a prostou upřímností současné poměry ve společnosti, a tím otevírá pozoruhodný svět vztahů mezi lidmi. Tyto krátké texty jsou pro literární tvorbu autorky typické a každého zaujmou. Myšlenky od plotny jsou její třetí knihou.

Kdo jiný by měl vyprávět o zločinech 90. let než Josef Klíma? Legenda investigativní novinařiny se vrací k podcastu České podsvětí a popisuje zásadní kauzy z 90. let: navštívíte s ním Discoland Ivana Jonáka, nahlédnete pod pokličku ruskojazyčných mafií, připomenete si řádění Ivana Roubala či Orlických vrahů a posvítíte si na Radovana Krejčíře i Františka Mrázka. Josef Klíma původní materiál podcastů prohloubil, rozšířil o výpovědi vyšetřovatelů a doplnil obrazovou přílohou.

'The very treeline is on the move: a devastating image. This book is an evocative, wise and unflinching exploration of what it will mean for humanity.' Jay Griffiths The Arctic treeline is the frontline of climate change, where the trees have been creeping towards the pole for fifty years already. These vast swathes of forests, which encircle the north of the globe in an almost unbroken green ring, comprise the world's second largest biome. Scientists are only just beginning to understand the astonishing significance of these northern forests for all life on Earth. Six tree species - Scots pine, birch, larch, spruce, poplar and rowan - form the central protagonists of Ben Rawlence's story. In Scotland, northern Scandinavia, Siberia, Alaska, Canada and Greenland, he discovers what these trees and the people who live and work alongside them have to tell us about the past, present and future of our planet. At the treeline, Rawlence witnesses the accelerating impact of climate change and the devastating legacies of colonialism and capitalism. But he also finds reasons for hope. Humans are creatures of the forest; we have always evolved with trees. The Treeline asks us where our co-evolution might take us next. Deeply researched and beautifully written, The Treeline is a spellbinding blend of nature, travel and science writing, underpinned by an urgent environmental message.