První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor základních děl marxismu-leninismu. Ve Spisech Jiřího Weila, které tímto svazkem zahajujeme, jsou publicistice vyhrazeny tři svazky. Svým záběrem usilují postihnout veškeré polohy původního autorství Weilova novinového působení. Stranou tohoto obsáhlého výboru zůstaly pouze texty, v nichž převažuje zřetel zpravodajský a referentský. Než Weil publikoval svůj první román, měl za sebou bezmála dvacet let rozsáhlé novinářské činnosti, která je svými tématy a v jistém výseku i tvárnými postupy s pozdější beletristickou tvorbou úzce propojena. V rozvrhu Spisů Jiřího Weila proto publicistiku nevydělujeme do samostatné divize, která následuje za pracemi beletristickými, jak to můžeme vidět na uspořádání celkových řad většiny spisovatelových vrstevníků (bratři Čapkové, Nezval, Poláček, Seifert, Weiner), ale tři knihy statí rozmisťujeme v číslování SJW mezi svazky beletristické, jako č. 1, 3 a 8 (podobně, jako to rozvrhli pořadatelé nedokončených spisů Neumannových z let 19621984). Jiří Weil ke knižně pořádané vlastní publicistice nikdy nepřikročil (jen v roce 1924 vydal dvě brožury a v roce 1937 k nim přibyla útlá kniha reportáží, přičemž dvě z těchto tří publikací zahrnovaly i předtím časopisecky otiskované články). Lze jen uhadovat, zda si takovou zdrženlivost uložil proto, že k nějaké dílčí sumě nebyl od třicátých let 20. století až do konce let padesátých vydavatelsky vlastně nikdy vhodný čas, anebo kvůli tomu, že své psaní pro noviny nepokládal za tak podstatné, aby je chtěl šířit knižně, resp. kvůli tomu, že od poloviny třicátých let směřoval víc a víc k osobitému projevu beletristickému. Uspořádal, k vydání připravil, ediční poznámku a komentáře napsal Michael Špirit.

Galerie osudů českých mužů a žen, kteří se dokázali postavit nacistickému režimu, je více než rozlehlá. Vstupte do ní prostřednictvím rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Eduardem Stehlíkem – portréty jednotlivých hrdinů a hrdinek jsou založeny na svědectvích a fotografiích sesbíraných v průběhu mnoha desítek let. Rozhovor, jejž vedl novinář a dokumentarista Martin Brabec, je zároveň sondou do rozmanité a často napínavé práce historika.

Pronikavý knižní rozhovor s novinářem, popularizátorem vědy a spisovatelem Karlem Pacnerem vychází k jeho životnímu jubileu. Otázky pokládala zkušená publicistka Martina Riebauerová, tč. šéfdramaturgyně Událostí, komentářů ČT. Nesměřují pouze do minulosti. Jsou velmi aktuální. Autor reflektuje různé oblasti vědy i moderní historie s důrazem na špionáž s nebývalým přehledem. Vyjadřuje se k projektům Elona Muska stejně kompetentně jako k nebezpečí oligarchického pojetí řízení státu v době koronavirové.

A Köszönöm, Prospero! Huszti Péter önéletrajzi trilógiájának harmadik kötete. A legendás szerepek sokaságát eljátszó színművész életműve - szerencsére - még korántsem zárult le, de itt elmesélt történeteiben olykor mégis tetten érhető az összegzés szándéka. Huszti Péter ez alkalommal is a tőle megszokott pontos és szép szavakkal tárja elénk emberi és művészi tapasztalatainak kvintesszenciáját. A korábbi kötetekhez hasonlóan, e könyv lapjain is gyakran felbukkannak a nagy elődök és az egykori kollégák, hol vidám, hol szomorú történetek idézik fel a ma már az égi színházban játszó hajdani barátokat. A kötet egyik különösen izgalmas fejezetében Huszti Péter megosztja velünk azt a titkot is, hogyan, milyen forrásokból, élményekből, mélyen megélt érzelmekből táplálkozik, születik meg egy-egy színházi előadás. "Titokzatos világ a színház. Egyre veszedelmesebben szív be minket a tragédia örvénye. A padlás szűk tere, az összezártság különös hangsúlyt adott a gesztusoknak, szemvillanásoknak, félbehagyott mondatoknak, elhallgatott szavaknak." Huszti Péter

Bestsellery Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak v kompletu s audioknihami. Raději zešílet v divočině Aleš Palán foto Jan Šibík Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. Kniha zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin 2018. Audioknihu čte Igor Bareš, Norbert Lichý, Jana Stryková, David Novotný, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Vilma Cibulková a Stanislav Šárský. Jako v nebi, jenže jinak Aleš Palán foto Johana Pošová Samotáři nežijí jen na Šumavě. Autor představuje dalších osm solitérů žijících stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. Najdeme zde rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý dlouhý život. Setkáme se s chlapíkem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme dokonce do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři opět přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Kniha získala ocenění Magnesia Litera v kategorii publicistika za rok 2019. Audioknihu čte Igor Bareš, Hynek Chmelař, Jan Vlasák, Miloslav Maršálek, Aleš Procházka, Miroslav Táborský, Jan Kolařík a Petra Bučková.

A legendás - és nem mellesleg magyar származású - Harry Houdini minden idők legnagyobb szabadulóművésze. Zárak, csomók és bilincsek felnyitásának elsajátításával kezdte pályáját a XX. század legelején, és két évtized alatt minden elképzelhető gúzsból és zárt térből kiszabadult. Láncokkal, vizes lepedőkkel, kötelekkel éppúgy megbirkózott, mint vízzel teli tejeskannával, kényszerzubbonnyal (felhőkarcoló tetejéről lelógatva), vagy épp tengerbe süllyesztett, lelakatolt ládával. És persze a halálos izgalmakra éhes közönséggel is. Sikerét nemcsak látványos mutatványainak, hanem legalább annyira személyes kisugárzásának köszönhette. Houdini szuperhős volt - így természetesen számos könyv született már róla, és szerepel a XX. századi amerikai irodalom egyik nagy klasszikus regényében, Doctorow Ragtime-jában is. Kalush és Sloman nemcsak Houdini pályájának minden fontos részletét és sikerének titkát igyekszik feltárni ebben a minden korábbinál alaposabb (és egyben olvasmányosabb könyvben), hanem egy izgalmas új cselekményszállal is szolgál: a szerzőpáros szerint a szabadulóművész az európai nagyhatalmak és az Egyesült Államok titkosszolgálatai számára is dolgozott... Fordította Tábori Zoltán

Dětství, mládí a střední věk jsou úseky života, s nimiž si vesměs spojujeme příjemné vzpomínky. Ale stáří! Jen zcela výjimečně natrefíme na někoho, kdo ho velebí. Vždyť ani zatvrzelý optimista netuší, jakou bude mít jeho stáří podobu. Jak a kde zemře. Jaká nemoc ho paralyzuje. Šestnáct osobností převážně z uměleckého světa ukazuje čtenářům podzim života v příznivějším světle. Nejsou to senioři, kteří tráví volný čas u lékaře či v nemocnici, lidé psychicky labilní či negativističtí. Protagonisté rozhovorů, uveřejněných vesměs v magazínu MF DNES, dokážou stárnout s grácií. Všichni ti umělci, lékaři či sportovkyně v životě něco dokázali. A činí se i dál. Chátrání těla sice zabránit nedovedou, přesto si zachovávají nadhled a smysl pro humor. Svým postojem inspirují.

Jako by mu nestačil smích, který s kolegy z Divadla Járy Cimrmana vyvolává u několika generací diváků. Jeho role hraběte von Zeppelin, princů Jasoně a Drsoně či praktikanta Hlaváčka, nemluvě o četných ženských postavách, jsou bez nadsázky kultovní. Miloň Čepelka (* 1936) přitom není jen hercem výrazných komických rolí. Je též spoluzakladatelem Divadla Járy Cimrmana a zároveň vůbec jediným člověkem, jenž hrál se Svěrákem a Smoljakem i v „konkurenčním“ Salonu Cimrman, který provozoval objevitel pojizerského génia Jiří Šebánek. Čepelka ovšem není jen tím, kdo rozdává smích, jeho záběr je mnohem širší. Je autorem několika sbírek povídek a románů s veskrze hororovou tematikou, a také několika epických básní o smrti. Uvádí dechovku a píše pro ni texty, zatímco v šedesátých letech psal texty pro hvězdy pop music, třeba pro Martu Kubišovou. Kniha rozhovorů známého publicisty Aleše Palána s Miloněm Čepelkou není jen pohledem do zákulisí oblíbeného českého divadla, je pohledem za kulisy samotného Miloně Čepelky. Někdy je to docela horor, jindy velká legrace.

„Az ?információnak nincs szaga. Nem számít, hol találtad vagy kitől loptad.” Jake Adelstein Tokióban élő külföldiként a csodával határos módon lett újságíró Japán egyik legnagyobb napilapjánál, a Jomiuri Shimbunnál. Oknyomozó munkája olyan helyszínekre szólította, ahová átlagemberként soha nem juthatott volna el. Rádöbbent, hogy a hierarchikus, udvarias, modern és csillogó társadalom álarca mögött egy másik Japán, egy pénzhajhász, romlott, szexuális perverzióktól fűtött, kegyetlen világ lappang. Nyomozásai közben maga is egyre mélyebben belekeveredett ebbe a közegbe, és olyan információkhoz jutott, amelyek barátai, családja és a saját életét is halálos veszélybe sodorták. A jakuza, a japán maffia félmillió dollárt kínált neki, ha nem írja meg ezt a könyvet, amelynek minden szava igaz – de ő nemet mondott. A kötet japán kiadója halálos fenyegetéseket kapott, a szerző pedig hosszú ideig bújkált. Jake Adelstein az oknyomozó újságírás legjobb hagyományait krimiszerű izgalommal, szarkasztikus elbeszélésmóddal, fekete humorral és öniróniával ötvözi. Minden mondata kaland – s e kalandok sora a modern japán társadalom képét is kirajzolja a maga ellentmondásosságával együtt: tudásalapú társadalom, felhőkarcolók, jólét, biztonság, puritanizmus, ugyanakkor mélyszegénység, elnyomott bevándorlók, letagadott múlt, bűnbandák, szexuális kizsákmányolás kavalkádja. Kihagyhatatlan könyv mindazoknak, akiket a modern Japán vagy a maffiatörténetek foglalkoztatnak, de az oknyomozó újságírás iránt érdeklődőknek is nagy hasznára válik.

Kiválóságok, akik a kultúrában, a tudományban, az üzleti világban maradandót alkottak. Beer Miklós, Dr. Csikai Miklós, Eötvös Péter, Gombár Csaba, Mészáros Márta, Ráday Mihály, Orbán Ottó kapták meg 2018-ban a Hazám-díjat. Olyan alkotó egyéniségek, akikről egyenként is érdemes könyvet írni. Van már ilyen. Lesz még ilyen. A könyv Őket, az alkotó egyéniségeket mutatja be egy-egy portréinterjúban. Aktuális gondolataikat, érzelmeiket, hitvallásukat, pályaívüket, fontos és tanulságoktól sem mentes életrajzi történeteiket, humorukat és bölcsességüket ismerhetik meg az olvasók. A XXI. Századi Társaság rangos kitüntetését minden év novemberében a magyar szellemi élet hét kiválósága veheti átértékőrző és értékteremtő életművük elismeréseként. A díj a feledés elleni emlékezést valamint példát adó értékeink megbecsülését szolgálja ezzel a könyvvel együtt. Hagyományteremtő módon a díjazottakkal készített életinterjúkat 2005-től kötet formájában jelenteti meg a Kossuth Kiadó.

Hovanyecz László beszélgetőpartnerei között akad tudós, színművész, akadémikus, zenetörténész  és festőművész egyaránt. Ami az interjúalanyokban közös, az nem más, mint hogy valamennyien  a XXI. század társaság által alapított Hazám-díj kitüntetettjei voltak az elmúlt években.  A rövidke e-kötetek a Kossuth Kiadó Értékteremtők sorozatában megjelent írásokat tartalmazza. 

Kiválóságok, akik a kultúrában, a tudományban, az üzleti világban mardandót alkottak. Bojár Gábor, Csomós Mari, Iványi Gábor, Kocsis Zoltán, Komoróczy Géza, Szalai Erzsébet és posztumusz Esterházy Péter kapták meg 2016-ban a Hazám-díjat. A könyv Őket, az alkotó egyéniségeket mutatja be egy-egy portréinterjúban. Gondolataikat, érzelmeiket, hitvallásukat, pályaívüket, fontos és tanulságoktól sem mentes életrajzi történeteiket, humorukat és bölcsességüket ismerhetik meg az olvasók. A XXI. Századi Társaság rangos kitüntetését minden év novemberében a magyar szellemi élet hét kiválósága veheti át értékőrző és értékteremtőéletművük elismeréseként. 2016-ban a hetedik díjazott, Esterházy Péter író, posztumusz kapta meg az elismerést. A díj a feledés elleni emlékezést valamint példát adó értékeink megbecsülését szolgálja ezzel a könyvvel együtt. Hagyományteremtő módon a díjazottakkal készített életinterjúkat 2005-től kötet formájában jelenteti meg a Kossuth Kiadó.

A kötet döbbenetes, ugyanakkor felemelő olvasmány. A halál közeléből visszatértek beszámolói és haldokló betegek életvégi élményei alapján végzett tudományos kutatásainak tanulságai megszívlelendőek.A szerző az intenzív osztályokon ápolónővérként eltöltött éveket követően öt teljes évet áldozott arra az alapos, kiterjedt kutatómunkára, melynek során egyedülálló alapossággal tárta fel és rendszerezte a halálközeli élmények jelenségével kapcsolatos tényeket, élményeket, tapasztalatokat. A téma tudományos vizsgálata precízen dokumentált esetek százain alapul.Részletes beszámolókat olvashatunk arról, hogy a halálközeli élmények milyen drámai módon változtatták meg az átélők további életét, hogyan fordultak teljes lényükkel azon értékek felé, melyek az életben, az emberi kapcsolatokban valóban lényegesek.

Jak daleko je z Čečenska do Česka? Zdálo by se, že je to na druhém konci světa. Ale najednou jsou tanky od Grozného na Ukrajině. V dnešním světě už nic není příliš vzdálené. Nejen proto je dobré přečíst si novou knihu jednoho z nejzkušenějších současných polských reportérů. Pohled na válku v Čečensku, kterou Wojciech Jagielski zažil na místě, je nesmírně aktuální. Také to měla být blesková operace. Vidíme stejné ruské chyby, stejnou neústupnost, bezohlednost k civilním obětem a manipulaci s fakty. Neochotu vyjednávat s druhou stranou a lži na mezinárodním fóru. Ale přeci jen potřebujeme zkušeného průvodce, protože Čečensko je země pro Středoevropana v mnoha ohledech exotická. Především je to muslimská společnost a aspekt víry hrál nejen v této válce důležitou roli. Ruská strana mohla řadu let bojovat s „islámskými teroristy“ a atmosféra na přelomu tisíciletí tomu nahrávala. Čečenští horalé jsou svými povahami skutečně tvrdí a nebojí se žádné zbraně – jak se ukázalo v Beslanu. Tradiční klanová společnost uznává jiné hodnoty a ne vždy je dokážeme pochopit. Tento příběh o touze po svobodě je také vyprávěním o cti, krevní mstě a silných rodových vazbách. Kamenné věže vychází v překladu Petrušky Šustrové v edici Prokletí reportéři.

Kniha Jen jsme šli kolem je výběrem inspirativních rozhovorů s významnými osobnostmi, mistry svých oborů, kteří v ní bilancují své životy a reflektují svou dobu. Řada z nich už nežije, jejich příběhy jsou ale natolik silné, že by byla škoda se o ně nepodělit. Je v nich totiž otištěna hluboká podstata lidství a vůle po svobodě, která formovala generace 20. století. Rozhovory vznikaly během deseti let pro časopis Vital, který spojuje generace tím, že píše i o stáří – takovém, jaké je a jaké by být mohlo. A píše o něm tak, aby to bavilo i třicátníky. Stáří je totiž zatím jediný známý způsob, jak se dožít vysokého věku. Daisy Mrázková • Miloš Doležal • Arnošt Lustig • Lenka Reinerová • Miloš Vojtěchovský • Josef Koutecký • Věra Nováková • Oldřich Škácha • Vratislav Brabenec • Agniezska Holland • Karel Tejkal • Milena Kalinovská • Alexej Kelin • Michael Třeštík • Ivan Vyskočil

Změnit mlhovinu ve tvar. Další vydání úspěšního rozhovoru Neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka jistě není nutno představovat. Jeho život je v zajetí vědy, která ho okouzluje, vzrušuje a stále překvapuje. Svoje vědecké poznatky přiblížil čtenářům velice přístupnou formou v mnoha publikacích. V rozhovoru s novinářkou Libuší Koubskou se zpovídá ze svého vztahu k medicíně, hovoří o povaze a evoluci života na Zemi, o lidském mozku a o povaze lidských společností. Tedy o všem, co považuje za nejpodstatnější.

Rukami mu prešli stovky mladých a manželov. Má dlhoročné skúsenosti, ktoré ponúka s láskou, ale triezvo. Kňaz ThLic. Marián Valábek SDB sa dlhodobo venuje sprevádzaniu snúbencov a riešeniu kríz a problémov manželov. Je riaditeľom Centra pre rodinu v Bratislave, spoluzakladateľom Manželských stretnutí a prednášal nové formy pastorácie rodiny. Kedy začať s prípravou na manželstvo? Na čo nezabudnúť? Prečo je manželstvo bláznovstvom? Dá sa zvládnuť s jedným človekom do smrti? Existuje šanca pre ľudí na pokraji rozvodu? Aj tieto otázky otvárame v knihe, ktorá nemá byť dogmatickým ani morálnym výkladom, ale rozhovorom o problémoch a ďalších skutočnostiach v manželskom a rodinnom živote.

Šest příběhů, šest rozhovorů, šest tváří. Nakolik je postižení nebo nemoc skutečnou překážkou plnohodnotného mateřství? S čím vším je třeba počítat, když se hendikepovaná žena rozhodne mít dítě? Autorka formou rozhovorů s hendikepovanými ženami a jejich muži zkoumá vztah mezi hendikepem a mateřstvím. Zaměřuje se na okamžik rozhodnutí se pro mateřství a na změnu, kterou narození dítěte do života obou partnerů přináší. Všímá si, jak se mateřstvím proměňuje vnímání vlastního zdravotního omezení a nakolik mateřská role vtahuje do veřejného prostoru. Knihu doprovázejí fotografie Věry Koubové.

Detská nevinnosť a vojnové besnenie. Tieto dve veci v žiadnom prípade nejdú dokopy. A predsa v každom konflikte trpia najmä bezbranné deti. Tak je to dnes v Sýrii či Afganistane, a tak to bolo aj pred viac ako sedemdesiatimi rokmi počas Veľkej vlasteneckej vojny v Sovietskom zväze. Kto iný by mohol spracovať túto nesmierne ťažkú tému, ak nie laureátka Nobelovej ceny za literatúru, fenomenálna Svetlana Alexijevič? Už viackrát dokázala, že na vojnu a ľudské utrpenie sa dokáže pozrieť z najrôznejších uhlov pohľadu a nikdy pri tom nestratiť z očí aj obyčajného človeka. Po mimoriadnej knihe Vojna nemá ženskú tvár, v ktorej skúmala účasť žien v predných líniách sa rozhodla preskúmať aj to, ako vojnové utrpenie ovplyvnilo deti. V knihe Poslední svedkovia rozpráva príbehy ľudí, ktorí boli v čase Veľkej vlasteneckej vojny ešte malými deťmi. Ich dediny boli vypálené. Rodičia zastrelení priamo pred ich očami. Vojna sa ich dotkla svojou slizkou rukou, poznačila ich a tým, ktorí prežili, sa navždy vyryla do sietnic i myslí. Nikdy na ňu nezabudli. Nikdy na ňu nezabudnú. Poslední svedkovia sú zavŕšením hrôzostrašnej pentalógie Svetlany Alexijevič, v ktorej zaznievajú tisíce zlomených hlasov. Vypočujeme ich?

Vyrazte na cestu po Slovensku spolu s reportérom Andrejom Bánom. Cesta z východu na západ, od Čiernej nad Tisou po Bratislavu, a rovnako aj kľukatá púť v čase, od Jánošíka, cez Tisa, až po ´Ndranghetu a „našich ľudí“,to je kniha reportáží Andreja Bána Slon na Zemplíne. Reportér a fotograf Andrej Bán pozná Slovensko ako vlastnú dlaň. Tridsať rokov brázdi jeho prašné i asfaltové cesty a popri tom spoznáva ľudí a ich príbehy. V jeho textoch výrazne cítiť pozorné oko fotografa, v jeho fotografiách zase presný postreh výborného rozprávača. Kniha Slon na Zemplíne je intímnym svedectvom o krajine i ľuďoch žijúcich svoje životy v dedinách a mestečkách ďaleko za horizontom všeobecnej pozornosti. Vedľa muža, ktorý sa rozhodol žiť v súlade s prírodou neďaleko Sečoviec stojí príbeh oklamaných farmárov a agromafie z východného Slovenska, rozprávanie o Rómovi, ktorého umučili policajti sa dotýka rýdzo slovenskej tragédie arizácií židovského majetku. Reportáže Andreja Bána z knihy Slon na Zemplíne sú pestrou freskou príbehov z krajiny, ktorú poznáme zo všetkých najmenej.

Písanie švajčiarsko-slovenskej spisovateľky a novinárky Ireny Brežnej formovala zlomová skúsenosť emigrácie v roku 1968. Vynútená aj zvolená viacdomosť sa pre ňu stala zdrojom nevšedných postrehov o spoločnosti na Východe i Západe. Texty v tomto výbere, ktorý je už šiestou autorkinou knihou vychádzajúcou v slovenčine, vznikali v rozpätí rokov 1981 až 2017. Prinášajú rozmanité témy prepojené premýšľavo esejistickým, hravo poetickým a zároveň reportážne konkrétnym uvažovaním o zneužívaní, ale aj o (sveto)občianskom využívaní moci, o strachu z inakosti a vytváraní spoločenstva, o lžiach a ideáloch, o odstupe a blízkosti, o spolužití či jednoducho o jedinečnosti života – v Československu, Rusku, Guinei, Čečensku, vo Švajčiarsku, na Slovensku...

Najväčšia politická lož v dejinách moderného Slovenska znie: Stačí prestať kradnúť a problémy sa vyriešia. Nestačí a nevyriešia. Tri desaťročia ekonomickej histórie krajiny sú plné šialených rozhodnutí. Ich dôsledky sa počítajú na miliardy eur, premárnené životné osudy a životy ľudí. Súčasťou mnohých zlomových okamihov bola korupcia, ale hlavným vinníkom problémov bola neschopnosť, malichernosť, neochota a nedostatok guráže. Slovensko na ceste za prosperitou stratilo vôľu hľadať riešenia. Kniha Ako skapal tatranský tiger ukazuje najdôležitejšie rozhodnutia, ktoré ovplyvnili hospodársky vývoj krajiny od jej vzniku v roku 1993 až do roku 2020. Jednotlivé časti knihy sa venujú najdôležitejším témam a okamihom ekonomickej histórie ponovembrového Slovenska: privatizácia, vznik koruny a prijatie eura, krachy bánk a nebankových spoločností, zdravotníctvo, dôchodková reforma, reformy, verejné financie, spory okolo eurovalu. Od koruny ku korone – Najväčšia politická lož v histórii Slovenska: „Stačí prestať kradnúť".PRIVATIZÁCIA: Všetko bude inak a bude to lepšie – Slovenská cesta transformácie: cudzie nechceme, svoje si rozdáme.KORUNA A EURO: Graf, ktorý zmenil históriu – Koruna: nečakane úspešná mena, ktorá nečakane rýchlo odišla do histórie.BANKY: Keď traja robia to isté – Ako bankári ošklbali Slovensko a nič sa im nestalo.VEREJNÉ FINANCIE: Zastavme ich, bratia – Ani minimálny, ani sociálny. Štát na Slovensku je slabý a deravý.DÔCHODKY: Čistá zloba – Ako zlodeji budúcich dôchodkov obrali mladých o dôstojnú starobu.ZDRAVOTNÍCTVO: Keď slabý štát zabíja – Tragédia zdravotníctva, v ktorom pacient nikdy nebol na prvom mieste.EUROVAL: Malá, ale sebecká krajina – Ako Slováci vytrestali Grékov a takmer zastavili Európu na ceste do nevoľníctva.REFORMY: Ako skapal tatranský tiger – Prečo Slovensko nerieši problémy a ľuďom je to jedno.

Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (19211988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás. Ten po návratu z vězení (19501964) v šedesátých a sedmdesátých letech připravil a vysvětil na kněze řadu mladých mužů, a to celibátních i ženatých. Ludmilu Javorovou vysvětil na kněze západního obřadu římskokatolické církve v prosinci 1970 přes značný odpor v řadách biskupů a kněží skryté církve z okruhu Koinótés. Ludmila Javorová nemohla své kněžské povolání nikdy vykonávat zcela veřejně, ale dodnes je vnímá jako své životní poslání, byť stále ve skrytosti. Knižní rozhovor s ní je nejen unikátním svědectvím o životě skryté církve, ale především rozpravou o kněžství, jeho spiritualitě, o postavení žen v církvi a o možném přínosu ženství do všeobecně mužského prostředí katolického kléru.

Italský investigativní novinář Gianluici Nuzzi předkládá široké veřejnosti nanejvýš informovaný vhled do nejtemnějších finančních hlubin Vatikánu. Kniha, psaná reportážní formou, pracuje s tisícovkami nikdy nezveřejněných či přímo tajných dokumentů, které odhalují nevýhodné smlouvy, tajná konta i podivné bankovní transakce. Svatý stolec a zejména papež František tak čelí dvojímu ohni, vnitřnímu boji a vzrůstajícímu riziku úplného bankrotu.

Americká spisovateľka, legendárna vojnová reportérka, vášnivá a nespútaná cestovateľka, ktorá sa nebála lietajúcich granátov, milovala nedotknuté pláže a dobrú whisky. Martha Gellhorn (1908 – 1998) počas svojej novinárskej kariéry nechýbala pri žiadnom veľkom konflikte 20. storočia. Písala o španielskej občianskej vojne, vylodení v Normandii, ako prvá informovala o oslobodení koncentračného tábora Dachau. Nevynechala ani Vietnam, vojny na Blízkom východe či konflikty v Strednej Amerike. V spomienkach sa vracia k najlepším zo svojich najhorších ciest, ktoré aj po rokoch zaujmú vykreslením situácií, miest či charakterov. S ironickým nadhľadom a svojským zmyslom pre spravodlivosť nás pozýva do Moskvy medzi sovietskych disidentov, nedávno dekolonizovanej Afriky, vojnového Karibiku, ale aj na návštevu Čankajšekovej Číny. Či už cestovala sama, alebo ju sprevádzal jej manžel Ernest Hemingway (v knihe ako N. S. – neochotný spoločník), bola mimoriadne otvorenou a výstižnou pozorovateľkou, a hoci ľudí považovala za najškodlivejší druh na planéte, vždy pevne stála na strane slabších a utláčaných.

Kniha formou rozhovorov prináša sedemnásť príbehov Slovákov, Čechov, Rusov, Buriatov a Ukrajinca, ktorí pri Bajkale nechali kus svojho srdca. Dozviete sa o histórii spätej s prítomnosťou Čechoslovákov či už v podobe légií alebo odvážlivcov rôznych profesií, dobrodruhoch a športovcoch. O sibírskych národoch a ich duchovných vodcoch šamanoch. O tom, ako vyzerá misionárska činnosť v najväčšom katolíckom biskupstve na svete. Bajkal je inšpirujúci a kto vdýchne jeho atmosféru, zostane asi do konca života závislým.

Ivan Mikloš, bývalý podpredseda vlády, minister privatizácie aj financií sa celý život zaoberá reformami. Bol najdlhšie slúžiacim ministrom ponovembrového Slovenska, ktoré v čase, keď robil bolestivé zmeny v spoločnosti, označila Svetová banka za najreformnejšiu krajinu sveta. V rozhovoroch s editorom Denníka N Tomášom Gálisom však vysvetľuje nielen to, čím sme na Slovensku prešli za vyše 30 rokov, ale aj na akých princípoch fungovala socialistická ekonomika a akými zmenami prechádza Ukrajina. Nemá problém otvorene povedať, čo je podľa neho správne a kde urobili chyby nielen oni s Mikulášom Dzurindom, ale aj ostatné politické garnitúry v ponovembrovom Česko-Slovensku, na Slovensku a aj na Ukrajine, kde Mikloš pôsobil. Vďaka Miklošovej hlbokej znalosti problematiky, schopnosti zrozumiteľne vysvetliť zložité ekonomické procesy a aj vďaka encyklopedickým znalostiam Tomáša Gálisa je kniha vyčerpávajúcim sprievodcom našou ekonomikou. Kniha je doplnená fotografiami fotografa agentúry AFP a Denníka N Vladimíra Šimíčka, ktoré urobil počas pôsobenia Ivana Mikloša na Ukrajine. „Myslenie ľudí sa až tak zásadne nemení, čo je vlastne zásadný problém reforiem. Myslím, že to bol Ralf Dahrendorf, ktorý povedal, že politický systém sa dá zmeniť za šesť mesiacov, ekonomický za šesť rokov, ale hodnotový za šesťdesiat rokov. Myslenie ľudí sa mení len s generáciami, pretože je do značnej miery zotrvačné.“

Audiokniha Vrah je v každém z nás, kterou napsali Lucie Bechynková a Jan Štoček. Legendární detektiv pražské mordparty Jan Štoček stojí za vyřešením zásadních tuzemských kriminálních případů, mezi které patří sériový vrah Ivan Roubal nebo Orlické vraždy. V otevřeném rozhovoru ho vyzpovídala Lucie Bechynková, zločinožroutka a zakladatelka podcastu Opravdové zločiny. Nahlédněte do zákulisí vyšetřování vražd…

“Slovensko je stále krajina na tekutých pieskoch. Spoločnosť väčšinovo nie je ustálená, hodnotovo ukotvená, je v neustálom mentálnom pohybe a nevieme, kam to vyústi,” tvrdí Martin M. Šimečka v knihe rozhovorov s Jánom Štrasserom. Spomienkami na detstvo v rodine komunistami prenasledovaného disidenta a mladosť strávenú v spoločnosti československej intelektuálnej elity približuje udalosti, ktoré formovali Slovensko. S dokonale pripraveným Jánom Štrasserom spomínajú aj na rok 1968, normalizáciu, pozadie Nežnej revolúcie a rozpad Československa, roky mečiarizmu a Ficových vlád a napokon na dva roky pandémie a vlády Igora Matoviča. Posledná kapitola je venovaná parlamentným voľbám v roku 2023. Nie je to kniha len o Martinovi M. Šimečkovi, ale kniha o krajine, ktorá napriek bohatým skúsenostiam s totalitnými režimami opäť stojí na rázcestí a váha, ktorým smerom sa vydať. Martin M. Šimečka dostáva množstvo prívlastkov. Je známy ako jeden z najvýraznejších slovenských intelektuálov, ale tiež ako spisovateľ, disident, novinár, redaktor, komentátor, bežec, cestovateľ, tulák. Hovorí, že bol zakázaným autorom ešte predtým ako napísal prvú knihu. Časť roka trávi pravidelne na samote na Muránskej planine, časť roka medzi stredoeurópskou intelektuálnou elitou.

Odhaľoval prešľapy a podozrivé obchody mocných. Upozorňoval na klientelizmus a korupciu za bývalých vlád Smeru. Rozkrýval pavučinu vzťahov smerujúcich na najvyššie poschodia politiky a biznisu. Napokon zomrel rukou vraha, ktorý popravil i jeho snúbenicu. Sledujte krok za krokom vyšetrovanie dvojnásobnej vraždy novinára Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej, ktorá otriasla spoločnosťou, vyvolala najväčšie občianske protesty od novembra ’89 a spôsobila búrku na politickej scéne. Kniha VRAŽDA JÁNA A MARTINY – VYŠETROVANIE vychádza na šieste výročie spomienky na novinára a archeologičku. Autorka Laura Kellö Kalinská sleduje kauzu od konca februára 2018, keď sa dostali na svetlo sveta oficiálne informácie o ich smrti. Odvtedy absolvovala stovky stretnutí, rozhovorov a konzultácií a naštudovala tisícky strán dostupných dokumentov. Výsledkom je kniha, ktorá prináša zhrnutie všetkých faktov na jednom mieste, vyvracia špekulácie a vysvetľuje verejnosti, prečo pred súdom napokon skončili, respektíve boli medzičasom právoplatne odsúdení konkrétni obžalovaní. Autorka v knihe analyzuje, čo sa dialo po príchode prvej policajnej hliadky na miesto činu v nedeľu večer 25. februára 2018, aké chyby sprevádzali prvotnú obhliadku a ktoré nepovolané osoby prišli do Veľkej Mače. Detailne mapuje kroky najväčšieho vyšetrovacieho tímu v dejinách slovenskej kriminalistiky pod vedením Petra Juhása. Podrobne rozoberá, na základe čoho vylúčili muži zákona jednotlivé vyšetrovacie verzie i falošné stopy. Čitateľ sa tak na základe faktov a logických argumentov dozvie, ako policajti vyskladali obraz posledných hodín Jána a Martiny pred smrťou aj čo robili páchatelia niekoľko dní i pár desiatok minút pred zločinom. Dostane tiež odpoveď na otázky, prečo bol identikit už „len“ návnadou či prečo nemohli k dolapeniu vrahov pomôcť satelitné snímky z americkej družice. Pridanou hodnotou knihy je doteraz nepublikovaná fotodokumentácia vyšetrovacieho pokusu polície i neskoršej rekonštrukcie zločinu za účasti vraha, unikátne zábery Miroslava Marčeka z výsluchovej miestnosti, keď sa po mesiacoch mlčania rozhodol povedať pravdu, či fotografie z konfrontácie Aleny Zsuzsovej a Zoltána Andruskóa. Nechýbajú snímky dôkazov a kľúčových dokumentov vrátane priznania vraha či prvej výpovede šoféra, zábery z policajných razií aj zo sledovania podozrivých pred ich zadržaním. Obálku knihy ilustroval výtvarník a pedagóg Vysokej školy výtvarných umení v Bratislave Gábor Gyenes.