Po vzore známej knihy Humans of the World, prestížny časopis Forbes spojil sily s renomovanou reportážnou fotografkou Janou Čavojskou a prinášajú knihu Humans, 2021. Je to jedinečné dielo plné malých, ale veľavravných príbehov ľudí zo Slovenska, ktorí museli v súvislosti s pandémiou niečo zmeniť vo svojich životoch, aby sa mohli opäť "nadýchnuť". To niečo bolo pre ich ďalšiu existenciu veľmi dôležité a zároveň inšpiratívne pre nás všetkých. "V čase vrcholiacej druhej vlny pandémie ochorenia covid-19, keď mnohí prepadali beznádeji, sme sa rozhodli nájsť ľudí, ktorí napriek zložitej situácii menia Slovensko k lepšiemu. Nie sú to politici, vedci ani verejne činné osoby. Nerobia veci, ktoré by sme mohli označiť ako veľké. Nevynašli liek na koronavírus ani riešenie klimatickej krízy. Sú to ľudia ako ja a ty. Menia svoje malé svety. Ich spoločným znamením je, že sa nevzdali. Neprestali hľadať riešenia a inovatívne cesty k nim. Neodradilo ich, že je to náročné. Vytrvali a môžu nám byť inšpiráciou. Tieto príbehy nájdete na ďalších stranách tejto knihy. Dúfam, že vám pomôžu nájsť lepšie Slovensko." autorka knihy, Jana Čavojská

Může vzniknout kniha přímo při běhání? Rozhovor novináře Tomáše Poláčka s kardiochirurgem Janem Pirkem je důkazem, že ano. V průběhu jednoho roku spolu pravidelně vyráželi běhat a zcela upřímně si při tom povídali o životě, práci i dění kolem nás. A také o umění poznat moment, v němž začíná cílová rovinka kariéry i lidského bytí. Bilanční dialog vedený v době pandemie ukazuje v plné pestrosti Pirkovy názory i vzpomínky na nesmírně zajímavý, bohatý život.

Kňaz a mních benediktín. Napísal viac ako 200 kníh. Anselm Grün prináša prostredníctvom svojich kníh nádej a povzbudenie čitateľom na celom svete. Je to azda najznámejší súčasný autor duchovnej literatúry, jeho spisovateľské portfólio tvorí vyše 15 miliónov predaných kníh. V knižnom rozhovore hovorí páter o tichu, modlitbe, výchove detí, syndróme vyhorenia, peniazoch a ďalších aktuálnych témach. To všetko s presahom do jeho osobného života, názorov a postojov zoči-voči ponúkaným témam. Známy benediktín nás pozýva nahliadnuť za brány kláštora i jeho srdca. A odkrýva svet, v ktorom je dôležitá pokora. Pokora voči sebe i Bohu.

Utazás a totális háború mélyére Amit sokan el sem tudtak képzelni, az vált valósággá Nincs többé állam. Franciaország három nap alatt összeomlott és ki van szolgáltatva az utcákat uralmuk alatt tartó gyilkosoknak és a vidéket terrorizáló martalócoknak. Mindenhol az őrület, a nyers erőszak, a halál és a fosztogató bandák kegyetlenkedései. A különböző párizsi kerületeket uraló iszlamista kalifátusokban minden képzeletet felülmúló öldöklés veszi kezdetét, ezeknek elsődleges célpontja az őshonos fehér lakosság. Átlőtt koponyák, a menekülők árnyai, az elpusztított utcák, holttestek, ameddig a szem ellát, sírás, sikolyok, az automata fegyverek gyakorlatilag bárhol felcsattanó sorozatai, gejzírként feltörő lángok. A Gerilla - Franciaország végnapjai nemzetközi bestseller bemutatta Franciaország összeomlását. Köszöntünk az odüsszeia szédületes folytatásában! Laurent Obertone újságíró és író, akinek első regényét tucatnyi nyelvre lefordították, kitol minden határt, és fejest ugrik velünk egy hangos, sötét és brutális világba, melynek realizmusa példanélküli. A Gerilla saga 2. kötete, A barbárok ideje a hírszerzés és a különleges erők vészforgatókönyvein és polgárháborúk túlélőinek közvetlen elbeszélésein alapul.

A Narcos , a Netflix kultikus sorozatának főszereplői, a legendás DEA ügynökök, Steve Murphy es Javier F. Pena szenzációs visszemlékezése a Pablo Escobar elleni hajtóvadászatról. Több évtizedes pályafutásuk legnagyobb kihívása a Pablo Escobar elleni harc volt Kolumbiában. A Netflix Narcos sorozata révén halhatatlanná vált két egykori kisvárosi zsaru most először meséli el az igaz történetét, hogyan vadászták le a világ elsőszámú narkoterroristáját, a kihívásokat, amelyekkel szembe kellett nézniük, és azokat a vadonatúj módszereket, melyekkel sikeresen megdöntötték a világ legkeresettebb bűnözőjének terror uralmát. Az olvasók megismerhetik a Search Bloc, a Pablo Escobar felkutatására létrehozott különítmény működésének belső titkait, és a közös kolumbiai - amerikai munkacsoportét, melyek 18 hónapos intenzív munkája vezetett el végül Escobarhoz. 1992 júliusától 1993 decemberéig Steve és Javier állandó készültségben éltek, a medellini katonai akadémián felütve főhadiszállásukat. Itt éltek, és itt dolgoztak,a kolumbiai hatóságokkal karöltve, hogy levadásszák azt az embert, aki sokak szerint érinthetetlen volt. Az ő személyes élményeik, a most először nyilvánosságra kerülő, a DEA korábban titkosított belső információival együtt adják a gerincét ennek a lenyűgöző történetnek, két amerikai ügynökről, akik mindent kockára tettek,hogy elkapják a világ legkeresettebb bűnözőjét, Pablo Escobart.

Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Máme se obávat silného státu? A jaký smysl má mýlit se? Pandemie nemoci covid-19 přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno odborníků? Publicista Aleš Palán se rozhodl uvěřit člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s předním českým biochemikem a prorektorem Karlovy Univerzity Janem Konvalinkou je výletem do světa vědy, smrtících virů, i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, který se původně chtěl stát egyptologem, aby se nakonec ocitl ve světě neviditelných zabijáků. Jeho nadhled i humor ale dávají naději, že vědění je silnější než strach. S fotografem Janem Šibíkem se autor rozhovoru Aleš Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny. Knihu rozhovorů s Janem Konvalinkou rámují fotografie karantény z jara 2020, které Šibík pořizoval od prvního do posledního dne.

Knižní rozhovor populární moderátorky Světlany Witowské s televizní a rozhlasovou legendou Kamilou Moučkovou není klasickým rozhovorem, ale skutečným dialogem dvou silných žen, které kromě profese pojí i silné přátelské pouto navzdory rozdílu dvou generací. Vyprávění o soukromí, práci, úspěších i pádech charismatické hlasatelky Kamily Moučkové (*1928), která se v životě statečně bila s nepřízní osudu. Ikona srpna 1968, signatářka Charty 77 i profesionálka, která se po listopadu 1989 dokázala vrátit do veřejného prostoru. Svižně psaný dialog dvou výrazných osobností, zvyklých se bystře se ptát a bez vytáček odpovídat, je plný pochopení, vřelosti a humoru, v němž se současnost propojuje se zásadními momenty našich dějin. Kniha prozrazuje také leccos o ženské duši a zralém pohledu na vztahy, politiku i muže. Rozhlasová a televizní hlasatelka, která oslavila 91 let, proslula zejména jako hrdinka srpna 1968, kdy jako první národu oznámila z obrazovky Československé televize okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Jaké to ale bylo ještě před tím, když si budovala profesní kariéru první televizní hlasatelky v Evropě a starala se současně o tři děti i prvního manžela? Jaké v dobách, kdy už byla slavnou hvězdou, kterou zastavovali cizí lidé na ulici? A jaké potom, kdy z nařízení vlády nesměla na obrazovku a její kamarádi raději přecházeli na druhý chodník, aby se s ní nemuseli zdravit? Dvacet let pak nesměla ani mýt schody a rodinu živila, jak to šlo například lepením pytlíků. A do toho řešila vztahy se svými nejbližšími: jaká byla její dvě manželství i dlouholeté soužití s hercem Jiřím Zahajským? Jak prožívala rozchody s muži svého života, včetně těžkého střetu s otcem, komunistou Vilémem Novým, který neslavně proslul odsuzujícím komentářem činu Jana Palacha? I o tom vypráví kniha Hlavou proti zdi. Kamila Moučková v ní odpovídá na otázky Světlany Witowské tak, jak je zvyklá zpříma, pravdivě, vtipně a někdy ostře, jak si její vyprávění právě zaslouží.

Jak to dopadne, když si uznávaný komentátor Jindřich Šídlo sedne s Tomášem Etzlerem, spolupracovníkem americké CNN a bývalým reportérem České televize v Číně, a povídají si o novinařině? Co tato profese obnáší dnes, v době Facebooku a Youtube? V čem je americká žurnalistika jiná než evropská, respektive česká? A proč vlastně lidé odcházejí do zahraničí? Dva ostřílení novináři spolu diskutují o řadě vážných i méně vážných témat.

Marilyn Monroe. Szépsége még mindig megigéz, szerelmi élete továbbra is lenyűgöz. Charles Casillo több év hosszas kutatómunkája és tucatnyi új interjú révén korábban sosem látott részletgazdagságban tárja elénk a hús-vér embert, a bámulatosan összetett személyiséget, a varázslatos és őrjítő, ám egyszersmind súlyosan sérült tehetséget. A könyvből megismerhetjük a díva zaklatott gyermekkorát, a sikerért folytatott állhatatos küzdelmét, a hírnév szédítő forgatagát, és egyben fény derül súlyos, kezeletlen személyiségzavarára is. Casillo külön figyelmet szentel Marilyn Monroe utolsó éveinek, valamint újabb részletekkel szolgál a két Kennedy fiúval folytatott viszonyáról és élete utolsó, rejtélyes napjáról.

Jako novodobý klasik tohoto žánru uvádí v dovětku ke sbírce svých nejnovějších fejetonů z let 2016 až 2018, že by si přál, aby ani touto už dvacátou knížkou nezradil zvídavost bývalého středoškoláka. Dívat se na svět s humorem umí v mládí leckdo, ale jak dokazuje autorova nová knížka Rudolfu Křesťanovi to vydrželo po celý život. Je vítaným spolupracovníkem několika periodik a taky oblíbeným hostem Českého rozhlasu. Pro jeho tvorbu je příznačný pohled na svět z té lepší stránky. Podobně laděné jsou i nápadité ilustrace jeho ženy Magdy.

Zséda hetedik kalendáriuma a színek varázslatos birodalmába kalauzol minket. Inspiráló divattippek, hasznos tanácsok és lebilincselő olvasnivalók segítenek abban, hogy egész évben a legjobb formánkat hozhassuk, és megvalósíthassuk terveinket.

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.

Čo sa stane s človekom, keď padne impérium? A čo sa stane so všetkou tou vierou, ktorú v sebe mali milióny? Vyparí sa? A dá sa vôbec zo dňa na deň začať veriť niečomu inému? Časy zo second handu začínajú v gorbačovovskej ére a končia pri Lukašenkových manévroch v bieloruskom Minsku – je to teda tá najčerstvejšia história, ktorú bývalé sovietske impérium ponúka. Svetlana Alexijevič zavŕšila týmto dielom sériu kníh o osudoch a dejinách ruskej duše. Súčasťou knihy je aj rozsiahly osobný rozhovor Nataľje Irgunovovej, v ktorom Svetlana Alexijevič prezradí mnohé o svojej dlhoročnej intenzívnej práci, za ktorú ju v roku 2015 ocenila Švédska kráľovská akadémia Nobelovou cenou.

Existuje tu dnes niekto, kto by vedel o vesmíre, hmote a čase hovoriť tak zanietene a zároveň fundovane ako Jiří Grygar? Tak, že si po prečítaní rozhovorov s ním všetky tie veci o hviezdach, galaxiách, čiernych dierach alebo čiernych superdierach zamiluje aj laik? Grygar dokáže hovoriť ľahko aj presne, pútavo i poučne, je až neuveriteľné, ako nás dokáže vtiahnuť do tajomstva minulosti vesmíru. Stojí za to prečítať si o tom, čo je to skrytá hmota vesmíru, ktorým z dvoch druhov smrti by zomrel Einstein, keby vletel do čiernej diery, aký koniec asi čaká náš vesmír a prečo je človek zázrakom vesmíru. Táto kniha patrí do rúk každému, kto chce spoznať, v akom vesmíre žije. Rozhovor je oveľa pútavejšia a prístupnejšia forma, pre čitateľa zaujímavejšia ako dlhý náučný text. Dobré otázky z nás vydolujú aj to, čo by sme sami nenapísali, takže o sebe a svete viac prezradíme. A ako to hovorí aj Jiří Grygar o tejto knihe, tak ako Štefan Hríb sa ho ešte nikto nepýtal.

Kniha rozhovorů s novinářkou, redaktorkou, filmovou publicistkou a překladatelkou Agnešou Kalinovou (1924–2014) zachycuje takřka celý její život a má charakter pamětí. Silný osobní příběh Agneši Kalinové, neodmyslitelný od politických zlomů, k nimž došlo během jejího života, je zároveň dramatickým obrazem společnosti 20. století, což byl i záměr tazatelky. V první části líčí šťastně prožité dětství v Prešově, v asimilované židovské rodině, které skončilo ve chvíli, kdy se do té doby tolerantní a přátelská atmosféra menšího kulturního města změnila vlivem agresivního nacionalismu. Před násilnou deportací uniká do Maďarska, kde se dva roky skrývá v katolickém klášteře a ke konci války v Budapešti. Teprve po návratu na Slovensko se dozvídá o tragickém osudu celé prešovské židovské komunity včetně svých rodičů, příbuzných a známých. V části věnované poválečné době, kdy věřila, že nová společnost bude svobodná a že komunistická strana nedopustí návrat nacionalismu, vzpomíná na studia, rodinný život s manželem, o 11 let starším divadelníkem Ladislavem Jánem Kalinou, pod jehož vlivem se vydala na dráhu překladatelky a novinářky. Tato práce ji velmi bavila, zvláště pak šťastná léta v týdeníku Kultúrny život, kde se věnovala hlavně filmu. Zároveň se zmiňuje o prvních varovných signálech, plíživé nejistotě a strachu, když perzekuce, velmi často s antisemitským pozadím, zasáhla začátkem padesátých let i okruh jejích známých, a popisuje střídavé projevy uvolňování a zostřování režimní moci. Po uvolnění na konci šedesátých let zaznamenává novou atmosféru strachu, tentokrát za normalizace, kdy nesměla publikovat ani překládat a spolu s rodinou byla vystavena pronásledování a šikaně. Také o této nesvobodné době, svém i manželově zatčení, pobytu ve vazbě a nakonec nepodmíněném odsouzení Jána Kaliny na dva roky píše Kalinová s vědomím vnitřní svobody, nestěžuje si a hlavně se nevzdává. V roce 1978 získala celá rodina povolení vystěhovat se do Německa, kde se usadila v Mnichově. Kalinová pocitově i informačně bohatě přibližuje svůj osobní i pracovní život v Rádiu Svobodná Evropa, kde byla zaměstnaná až do roku 1995. Ze vzpomínek na práci v RFE je zřejmé, jakým zadostiučiněním pro ni byla možnost svobodně říkat své názory. Celé vyprávění plasticky přibližuje události skrze fascinující příběh člověka, který dokázal najít způsob, jak si statečně a za všech podmínek zachovat lidskou důstojnost a zůstat svobodným.

"Valljuk be, régóta ki voltunk éhezve egy igazán jó televízióműsorra. Hiányzott az elegancia, a melegség, az őszinteség a képernyőről. Amikor elindult a Virtuózok, a lelkesedés mindannyiunkat magával ragadott. Vártuk a péntek estéket, végre volt miért bekapcsolni a tévét, mert a Virtuózok inspirált, felemelt, meghatott, hitet adott és példaképeket. Nekünk, műsorkészítőknek küldetéssé vált, hogy a televízió által sokakkal szerettessük meg az addig csak kevesek által hallgatott klasszikus zenét. A műsorban szereplő tehetséges fiatal zenészek most interjúkban mesélnek arról, hogyan vált életük részévé a zene, amely számukra sikerélményt és önbizalmat ad. Beavatnak mindennapjaikba: kiderül, egyikük sem csodabogár, terveik, álmaik aligha különböznek más gyerekek vágyaitól. Megszólalnak a szülők és a tanárok is, akik nem hallgatják el a zenetanulással járó nehézségeket, kétségeiket sem. A zsűritagok és a televíziósok pedig a beszélgetésekben is a komolyzenét körbevevő falakat lebontva teszik mindenki számára közérthetővé, szerethetővé a klasszikus muzsikát. A műsor emlékezetes pillanatait csodálatos fotókkal és zenei válogatással idézzük föl, ily módon is feledhetetlenné téve a Virtuózokban átélt élményt. Az interjúkat olvasva, remélem, hogy az olvasók is úgy vélik majd, a zenetanulás, a gyakorlás komoly munkája ellenére, lélekemelő elfoglaltság, s hogy a klasszikus zene nem a kiváltságosak jutalma, nem csak a vájtfülűeké, hallgatásához különleges zenei műveltségre sincs szükség, csupán nyitott fülre és szívre." (Varga Edit)

Kniha pátra Šebastiána Laba je odpoveďou na publikáciu o Róbertovi Bezákovi Vyznanie, ktorá vyšla koncom minulého roka. Autor vo svojej knihe upriamuje pozornosť čitateľov na druhú stranu mince kauzy "Bezák". Poukazuje na rôzne činy a výpovede odvolaného arcibiskupa, čím objasňuje aj možné príčiny jeho odvolania. V knihe je odcitovaná jednak korešpondencia samotného arcibiskupa v čase jeho pôsobenia v Trnavskej arcidiecéze, ale aj rôznych duchovných, ktorí dávno pred odvolaním upozorňovali na jeho netradičné vystupovanie. Páter Šebastián Labo sa nedožil vydania tejto knihy, zomrel 22. 5. 2014. Je však autorom mnohých kníh s duchovnou tematikou, pozoruhodné je jeho spracovanie zahraničných ciest Jána Pavla II. počas jeho dlhého pontifikátu.

V knize se autoři vracejí k tomu, co je provázelo po celé roky práce na dříve vydaných knihách společných rozhovorů: zda se ke všem těm právním, historickým a etickým tématům váže ještě cosi obecnějšího, hledání samotného smyslu existence člověka i společnosti. Hledání smyslu znamená schopnost určit rozdíl mezi tím, co nás přesahuje a zůstává nám nepřístupné, tedy transcendencí, a tím, jak si tento přesah převádíme do imanentního světa naší kultury, umění nebo společenských pravidel. A protože právě o tom s gustem a zalíbením oba autoři diskutují, zůstává jejich kniha, navzdory svým velkým ambicím, především čtenářsky atraktivní.

A ?hollywoodi filmmogul, Harvey Weinstein szexuális zaklatási ügyeinek felderítése az utóbbi évek legnagyobb újságírói bravúrja volt. A New York Times két riporternője nélkül Weinstein talán soha nem került volna a vádlottak padjára. Kantor és Twohey most könyvben írta meg mindazt, ami az újságcikkekből kimaradt. Először szólal meg az Oscar-díjas Gwyneth Paltrow és azoknak a nőknek egész sora, akik korábban a producer bosszújától félve nem mertek a nyilvánosság elé állni. A szereposztó dívány ezekben a történetekben rendszerint Weinstein Los Angeles-i szállodai szobájában volt, ahova munkamegbeszélésre hívta áldozatait, de behűtött pezsgővel és csábító ajánlatokkal fogadta őket. A szerzők egy krimi fordulatosságával írják le, hogyan tudta magándetektívek és ügyvédek egész hadseregével és áldozatainak lefizetésével eltüntetni zaklatási ügyeinek és erőszakoskodásának nyomait, s hogyan vetettek véget űzelmeinek. A Pulitzer-díjas riporterek könyvét a Washington Post Woodward és Bernstein Az elnök emberei című könyvéhez, a Watergate-botrány krónikájához hasonlította, azzal, hogy a mű már „megjelenése pillanatában a nyomozó-újságírás klasszikusa lett”.

A XXI. Század Társaság 2000-ben alakult. Tagjai József Attila emlékére alapították a Hazám-díjat, amelyet 2001 óta minden év novemberében a magyar szellemi élet 7-7 kiválósága kap meg. Hagyományteremtő módon a díjazottakkal készített életinterjúkat kötet formájában megjelenteti a Kossuth Kiadó.

A XXI. Század Társaság 2000-ben alakult. Tagjai József Attila emlékére alapították a Hazám-díjat, amelyet 2001 óta minden év novemberében a magyar szellemi élet 7-7 kiválósága kap meg. Hagyományteremtő módon a díjazottakkal készített életinterjúkat kötet formájában megjelenteti a Kossuth Kiadó.

Zpátky do minulosti! Tentokrát do roku 1952. Vydejte se strojem času do temného období roku 1952! Do skonu diktátora J. V. Stalina, který předznamenal aspoň úsvit naděje na zlepšení mezinárodní situace, sice zbývaly už jen měsíce, ale to tehdy ještě nikdo nevěděl. Ale i v nejtemnějších obdobích dokáží lidé prožívat chvíle štěstí, zamilovat se, přivést na svět děti, radovat se ze života. A třeba se bavit v kině na pohádce Pyšná princezna, nebo fandit Emilu Zátopkovi při jeho trojnásobném vítězství na olympiádě v Helsinkách.

Nie je to žiadna fatamorgána – pred očami sa im skutočne črtajú obrysy vysnívaného raja. Ďaleko za chrbtami nechávajú československú biedu a vyrážajú za volaním svojho srdca – do Sovietskeho zväzu. Tristo Slovákov a Čechov nastúpilo 29. marca 1925 na žilinskej stanici do vlaku, aby sa vydali na dlhočiznú dobrodružnú cestu do strednej Ázie. Bol medzi nimi aj Amerikou sklamaný Štefan Dubček s manželkou a so svojím štvorročným synom Alexandrom. Čo ich vyhnalo tak ďaleko? Predovšetkým viera, že v Sovietskom zväze zažijú to, čo ich doma nečakalo – úctu voči robotníkom a dostatok práce. V priebehu ďalších siedmich rokov odišlo do dnešného Biškeku viac ako tisíc ľudí z Československa, ktorí spoločne písali históriu československého družstva Interhelpo. Slovenský novinár Lukáš Onderčanin nám vo svojom dokumentárnom románe Utópia v Leninovej záhrade ponúka príbeh družstva Interhelpo, ktoré vzniklo v ďalekom Kirgizsku, aby pomohlo pri budovaní Sovietskeho zväzu. Z čriepkov mnohých ľudských osudov skladá pútavú mozaiku celej existencie československej komúny pod štítmi Ťanšanu, ktorá si medzi rokmi 1925 a 1945 zažila ťažké chvíle neľahkých začiatkov, obdobie rozkvetu, malé i väčšie vzbury ako aj definitívny rozklad. Je to kniha nielen o sile agitácie, ale aj o skutočnej moci nezničiteľných snov.

Riadil vplyvný úrad s dôležitým postavením v bezpečnostnej štruktúre štátu. Nedokázal dôveryhodne vysvetliť početné majetky ani vyvrátiť väzby na firmy, z ktorých viaceré profitovali zo štátu. V septembri 2020 ho zadržala NAKA a putoval do väzby, kde začal svedčiť proti bývalým kumpánom a rozkrývať korupčnú chobotnicu fungujúcu za vlád Smeru. Hlavný aktér knihy Kajúcnik Ľudovít Makó nie je iba jedným zo skorumpovaných exfunkcionárov a kľúčový svedok najzávažnejších káuz. Je ukážkovým príkladom toho, kam až dospel systém našich ľudí. Dvestostranová analýza sa prísne drží faktov. Vznikla vo verejnom záujme a v plnej nahote demaskuje obludnú mašinériu postavenú na peniazoch a moci. Autor knihy Kajúcnik Martin Turček pracoval s otvorenými zdrojmi a dostupnými svedeckými výpoveďami. Absolvoval desiatky stretnutí a precíznu prácu v teréne. Ako investigatívny reportér Aktuality.sk už od roku 2019 systematicky analyzoval Makóove majetky, prepojenia na miliónové firmy aj podozrivé tendre spojené s jeho menom či niekdajšou funkciou. Turčekov knižný debut je tak výsledkom jeho viacročného pátrania, doplneného o doteraz nepublikované zistenia. Súčasťou publikácie sú infografiky a desiatky ikonických aj menej známych fotografií.

Presvedčenie o výlučnosti ruského národa a jeho predurčenosti vládnuť svetu nie je vlastné len megalomanovi z Kremľa a jeho propagandistom. Toto presvedčenie zasiahlo aj značnú časť ruského obyvateľstva. Kto sú vlastne Rusi? Ako premýšľajú? Čo od nich môžeme čakať? V čom sú iní a je nejaká nádej, že sa Rusko zmení? Tito otázky tu zostanú aj dlho po tom, ako sa u našich susedov skončí šialený konflikt a v Kremli Vladimir Putin. Na veľa z týchto otázok odpovedajú respondenti knihy S Rusmi o Rusku. Sú to ľudia, ktorí sú pôvodom Rusi alebo sa v Rusku narodili a prežili tam podstatnú časť života. Mnohí z nich sa rozhodli odísť alebo boli k tomu prinútení. Niektorí zostávajú a pomáhajú režim budovať, iní proti nemu bojujú. Rozhovory vznikali od začiatku vojny do októbra 2022 a boli publikované v Denníku N. Ich autormi sú skúsení novinári a novinárky, ktorí sa dlhodobo zaoberajú situáciou v Rusku a na Ukrajine a niektorí z nich tam aj dlhodobo pôsobili. Preto boli schopní dostať sa aj k ľuďom loajálnym k režimu Vladimíra Putina - ľuďom, ktorí rozhovory dávajú len zriedka.V knihe nájdete rozhovory s historikom, ekonómkou, aktivistkou, filozofom, propagandistom, so satirikom, s novinárkou, s bývalým dôstojníkom, s poslancom štátnej dumy, s politickým geografom, so spisovateľkou či s hudobníčkou. Nie je to práve optimistické čítanie, ale obozretnosť založená na skúsenosti je vždy lepšia ako nepodložené ilúzie. V knihe nájdete tieto rozhovory a témy: *Filozof Michail Epštejn o nešťastí Rusov *Podnikateľ Jevgenij Bugrejev o tom, ako sa žije Rusovi na Slovensku *Historik Sergej Lukaševskij o Putinovej propagande *Propagandista Dmitrij Jevstafiev o expanzívnych plánoch Ruska *Politológ Vladimir Pastuchov o tom, prečo sa Rusi cítia ponížení a opovrhovaní *Satirik Viktor Šenderovič o pocite obkľúčenej pevnosti *Bývalý dôstojník Michail Kadala o ruskej armáde *Novinárka Žanna Nemcovová o ruskej spoločnosti za Putina *Ekonómka Natalija Zubarevičová o ruskej ekonomike *Historička Radžana Dugarová-De Ponteová o rusifikácii Buriatov a možnom konci Ruskej federácie *Aktivistka Jelena Gajevová o živote v strachu *Politológ Grigorij Mesežnikov o tom, prečo toľko Rusov stojí za Putinom *Novinár Alexandr Mitrofanov o cárovi Putinovi *Politický geograf Michael Romancov o veľmocenskom pocite *Spisovateľka Ľudmila Ulická o spoločnej minulosti Ruska a Ukrajiny *Aktivista Filipp Sedov o zaskočených slovenských konšpirátoroch *Hudobníčka Maša Aľochinová o súvise vojnových a feministických tém *Aktivistka Valentina Melnikovová o mŕtvych synoch *Poslanec Stanislav Naumov o tom, ako prežíva správy z frontu *Historik Nikolaj Mitrochin o ruskej cirkvi Autormi a autorkami rozhovorov sú: Kristína Böhmer, Tomáš Čorej, Petra Procházková, Iryna Puškar, Oliver Rehák, Vladimír Šnídl, Mirek Tóda, Daniel Vražda Zostavili: Tomáš Gális, Monika Kompaníková

Legendární detektiv pražské mordparty Jan Štoček stojí za vyřešením zásadních tuzemských kriminálních případů, mezi které patří sériový vrah Ivan Roubal nebo Orlické vraždy. V otevřeném rozhovoru ho vyzpovídala Lucie Bechynková, zločinožroutka a zakladatelka podcastu Opravdové zločiny. Nahlédněte do zákulisí vyšetřování vražd, které Štoček popisuje velmi osobitým stylem – v některých pasážích se vám bude tajit dech, v jiných se možná neubráníte smíchu.

Jak daleko je z Čečenska do Česka? Zdálo by se, že je to na druhém konci světa. Ale najednou jsou tanky od Grozného na Ukrajině. V dnešním světě už nic není příliš vzdálené. Nejen proto je dobré přečíst si novou knihu jednoho z nejzkušenějších současných polských reportérů. Pohled na válku v Čečensku, kterou Wojciech Jagielski zažil na místě, je nesmírně aktuální. Také to měla být blesková operace. Vidíme stejné ruské chyby, stejnou neústupnost, bezohlednost k civilním obětem a manipulaci s fakty. Neochotu vyjednávat s druhou stranou a lži na mezinárodním fóru. Ale přeci jen potřebujeme zkušeného průvodce, protože Čečensko je země pro Středoevropana v mnoha ohledech exotická. Především je to muslimská společnost a aspekt víry hrál nejen v této válce důležitou roli. Ruská strana mohla řadu let bojovat s „islámskými teroristy“ a atmosféra na přelomu tisíciletí tomu nahrávala. Čečenští horalé jsou svými povahami skutečně tvrdí a nebojí se žádné zbraně – jak se ukázalo v Beslanu. Tradiční klanová společnost uznává jiné hodnoty a ne vždy je dokážeme pochopit. Tento příběh o touze po svobodě je také vyprávěním o cti, krevní mstě a silných rodových vazbách. Kamenné věže vychází v překladu Petrušky Šustrové v edici Prokletí reportéři.

Rozhovor salesiána Zdeňka Jančaříka s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem poodhaluje skrytá zákoutí českých dějin. Jak je to s vírou v národě svatého Václava a Josefa Švejka?

Psychológ Ján Hrustič hovorí, že osamelosť je, keď sme vedľa seba, ale každý vo svojom svete. Keď partnerstvo upadne do rutiny a láska je vyčerpávaná hádkami, vzájomnými zraneniami, netoleranciou a nepochopením, prichádza odcudzenie a pocit osamelosti. Nie je to však nezvratný proces a máme ho v našich rukách - stačí zamerať pozornosť na tie správne veci, naučiť sa vhodne komunikovať a nájsť odvahu vziať na seba zodpovednosť za kvalitu vzťahu. Čo spôsobuje, že sa vo vzťahu cítime osamelo? Čo robiť, ak sa zo vzťahu vytratila intimita? Ako a kedy sa s partnerom rozprávať o nepríjemných veciach a načo je dobrá nezáväzná konverzácia? Aký je rozdiel medzi zaľúbenosťou a zrelou partnerskou láskou? Akú úlohu v partnerstve zohráva egocentrizmus, manipulácia či vzťahy s rodičmi? A je pravda, že vďaka konfliktom sa naše vzťahy rozvíjajú? Ján Hrustič má za sebou 40 rokov praxe psychológa a terapeuta. Mnohým párom pomohol vrátiť do vzťahu blízkosť a dôveru, no mnohým pomohol aj dôstojne sa rozísť, či vyrovnať sa s rozchodom. Ďalších sprevádzal obdobiami osamelosti, neistoty, pochybností a pomohol im dozrieť a vyrásť. V rozhovore s Monikou Kompaníkovou sa zameriava na problémy blízkych vzťahov a ich korene a ponúka konkrétne techniky ako do partnerstva vrátiť pocit naplnenia, intimity, blízkosti a zároveň slobody. V druhej časti knihy hovorí Ján Hrustič aj o sebe, o svojom detstve na dedine v rusínskej rodine, o svojej ceste k psychológii a k mystike. Sám prešiel vďaka psychoterapii a pracovným skúsenostiam s väzňami či hendikepovanými mladými ľuďmi veľkou osobnou transformáciou a jeho rady tak nevychádzajú len z teórie, ale najmä z dlhoročnej praxe.

The Paris Review, jeden z najvýznamnejších literárnych časopisov na svete, publikuje už od päťdesiatych rokov rozsiahle a precízne rozhovory s poprednými autormi a spisovateľkami. Za takmer sedemdesiat rokov svojej existencie ich vyšlo niekoľko stoviek a len veľmi ťažko nájdete významného spisovateľa, ktorý by mu rozhovor neposkytol. V knižnom vydaní sme sa rozhodli postupne predstaviť každú literárnu dekádu zrkadlom jej najdôležitejších spisovateľov a autoriek.V našom výbere trinástich rozhovorov zo šesťdesiatych rokov sa okrem iného dozviete ako vznikal kultový Keroucacov román Na ceste, čo si myslela Simone de Beauvoir o láske, a prečo sa Céline na sklonku života stránil ľudí. V knihe nájdete rozhovory s nasledovnými autormi a autorkou: Saul Bellow, Jorge Luis Borges, William Seward Burroughs, Louis-Ferdinand Céline, Jean Cocteau, Simone De Beauvoir, Aldous Huxley, Jack Kerouac, Henry Miller, Vladimir Nabokov, Boris Pasternak, Ezra Pound, Isaac Bashevis Singer