Kniha rozhovorov ponúka životný a profesijný príbeh profesora Tibora Žilku. Maďarského chlapca zo slovenského prihraničia očarila literárna veda a stal sa uznávanou medzinárodnou autoritou. Mal podiel na zrode Ústavu literárnej a umeleckej komunikácie v Nitre, prednášal na slovenských aj maďarských univerzitách, vychoval veľa slovenských aj maďarských literárnych vedcov. Svoju dvojjazyčnosť a dvojdomosť vníma ako dar, hoci dvojitá identita bola pre neho neraz aj bremenom.

Keď klub Detroit Red Wings po dvadsaťročnej mizérii začal začiatkom 90. rokov minulého storočia kriesiť hokej v americkom meste motorov znovu k životu, jeho predstavitelia i majiteľ vedeli, že jeden z najvýdatnejších prameňov talentovaných hokejistov je za železnou oponou. V Rusku. Vtedy ešte v Sovietskom zväze. Nebolo žiadnym tajomstvom, že ruskí hokejisti chcú hrať v NHL. Tí najlepší z národného mužstva, ako aj tí najtalentovanejší z novej generácie. Len nikto nemal odvahu to nejako zorganizovať. Inými slovami: zorganizovať ich útek. Vtedy sa na scéne objavuje autor tejto knihy, novinár Keith Gave. Na požiadanie klubu sa stáva prvým poslom, ktorý informuje ruských hokejistov, že Red Wings urobia všetko pre to, aby ich dostali do Ameriky. Čitateľ nájde v knihe množstvo detailov a zákulisných informácií tohto dramatického príbehu, o ktorých verejnosť doposiaľ nevedela. Je to svedectvo z prvej ruky od človeka, ktorý bol pri tom od prvej chvíle draftu prvých dvoch ruských hokejistov v roku 1989 až do okamihu, keď Ruská päťka zodvihla v roku 1997 nad hlavu Stanleyho pohár. A bol prítomný aj na ich čestnom kole s Pohárom na Červenom námestí v Moskve. Ruská päťka - čiže hokejisti Sergej Fiodorov, Viačeslav Fetisov, Vladimír Konstantinov, Viačeslav Kozlov a Igor Larionov - urobila pre vzájomné vzťahy medzi Ruskom a USA viac ako diplomati za celé predchádzajúce desaťročia. Ich podiel na uvoľnení napätia medzi oboma veľkými národmi je nezmazateľný. Nejde len o športovú knihu, ale v mnohých významoch - a možno najmä - o knihu vypovedajúcu prostredníctvom dramatického príbehu zo športového prostredia o atmosfére ideologicky znepriateleného sveta v druhej polovici 20. storočia a jej vplyve na ľudské osudy.

Simona Borženská je dcéra Dušana Borženského (prezývaného Borža), ktorý bol v minulosti označovaný za mafiánskeho bosa košického podsvetia. Za spolupáchateľstvo v prípade troch vrážd si odpykával 23-ročný trest odňatia slobody. Boržovi pocas výkonu trestu bola diagnostikovaná rakovina. Po 21 rokoch strávených vo väzení podľahol onkologickému ochoreniu 17. mája 2021. Boržova dcéra Simona v knihe odpovedá na otázky týkajúce sa svojho detstva i mladosti. Otca zažila na slobode do veku troch rokov. Základ rozhovorov tvorí Simonino prežívanie vzťahu k otcovi počas 21 rokov vo väzení. V knihe nájde čitateľ odpovede na otázky, čo prežíva dieťa, ktorého otec je označovaný za bosa mafie a je odsúdený na dlhé roky väzenia. S akým postojom spoločnosti sa dcéra Boržu stretávala a čo všetko musela znášať pre otcovu kriminálnu minulosť? Simona úprimne odkrýva svoje myšlienky, city a túžby vo vzťahu k otcovi, ktorého napriek všetkému veľmi milovala. Otvorene hovorí o utrpení, ktoré prežívala ona i jej otec počas ich dlhého odlúčenia. Opisuje, s akou odhodlanosťou zaňho bojovala a čo všetko preňho robila, keď zomieral na rakovinu vo väzení.

Oceňovaná kniha Ivici Đikiće pojednává o nejmasovějším válečném zločinu spáchaném v Evropě od holokaustu. Systematické povraždění – genocida – více než osmi tisíc zajatých Bosňáku, jehož se dopustily jednotky bosenských Srbu během několika dní léta roku 1995, je výzvou pro historiky i literáty. Đikić zvolil cestu úcty k faktografii a pramenům a optiku plukovníka Ljubiši Beary, jenž byl mozkem celé operace. Výsledkem je fascinující výprava do „srdce temnoty“, která zkoumá příčiny a architekturu zla.

Knižní rozhovor s renomovaným fyzioterapeutem prof. Kolářem „Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny,“ tvrdí profesor Pavel Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou Renátou Červenkovou vysvětluje základní principy lidského pohybu a jeho vývoje a také roli, jakou v něm sehrává náš mozek a třeba i špatné geny, stres, přetěžování, neuspokojivé vztahy, absence spirituality, touha „užívat si“... Odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně, jak se nám, laikům, často zdá. Proč nás bolí rameno, když máme nádor plic? Proč sušinka uveze na kolečku víc než kulturista? Proč magnetická rezonance nic neobjeví, i když nás záda pekelně bolí? Proč je někdo pohybově šikovnější než ti druzí? Proč si tsunami fotíme, místo abychom před ní utíkali?

V Krátkých rozhovorech s odpornými muži (1999) podává David Foster Wallace zprávu o lidských bytostech zasažených úzkostí, nejistotou a osamoceností. Formálně rozmanitý soubor povídek je jakousi verbální anatomií vztahu mezi pohlavími, výpravou do světa myslí a těl prozacového národa. Titulní cyklus, který prorůstá celou knihou, má podobu přepisu rozhovorů s 18 muži, jejichž promluvy jsou formovány nepřítomností tázající osoby. Strach mužů z ženských soudů tu ústí v egománii, mizogynii a objektivizaci svého protějšku. Wallacovy prozaické útvary jsou obydleny personalizovanými postoji, s nimiž by se málokdo chtěl identifikovat, které se ale mnohým budou zdát až znepokojivě povědomé. Mluví tu přízraky, nebo skutečné osoby v nás?

Poznáme ich z médií, stretávame na ulici. Známe tváre, výnimoční ľudia. Luteráni, ktorí majú odvahu verejne hovoriť aj o intímnych a duchovných veciach, o večnosti aj o zázrakoch, o Bohu aj o vzťahu k evanjelickej cirkvi. Simona Bubánová, Deana Jakubisková, František Kovár, Tomáš Krčméry, Alexandra Kusá, Janko Lehotský, Hana Lasicová, Fedor Malík, Vladimír Petrík, Jakub Pavlús, Iveta Radičová, Anka Šikulová

Jakupcsek Gabriella Magyarország egyik legismertebb és legnépszerűbb televíziós műsorvezetője. Szinte mindenki ismeri felkészültségét, alaposságát, finom kérdezési stílusát. Könyvében végiggondolja, melyek az élet megúszhatatlan helyzetei, melyek azok a kérdések, amelyekkel előbb-utóbb mindnyájan szembesülünk - s közben arra is keresi a választ, hogy hogyan mesélheti el mindezt a kislányának. Az anya felelősségérzetével, a barátnő kedvességével és a kommunikációs szakember hozzáértésével mesél a tőle megszokott könnyed, önironikus, mégis komoly hangon mindenkit érintő és érdeklő témákról. Ír sikerekről és kudarcokról, a női létről és az anyaságról, házasságról és válásról, gyerekvállalásról és karrierről, a gyereknevelés során felmerülő kínzó kérdésekről és saját kiskori élményeiről, családról és hivatásról, és természetesen a tévéről, amely számunkra a szórakozást, számára viszont a munkát jelenti. Jakupcsek Gabriella bensőségesen társalog, kérdez és válaszol - ám ez alkalommal, oly sok emlékezetes talkshow után, ő a mi vendégünk! Megosztja velünk azokat a történeteket, melyekkel munkája során találkozott és amelyeket ő maga élt át. Személyesen és őszintén. Nem ad végleges válaszokat, nem nyújt megoldásokat, hanem közös gondolkodásra hívja az olvasót: hogyan magyarázzuk el a gyerekeinknek az élet dolgait, melyeket olykor mi magunk is nehezen értünk?

Editor knihy Ľubo Bechný po úspešnej knihe rozhovorov Kristovci, prichádza na trh s novou publikáciou 12 statočných. Obsahuje rozhovory s osobnosťami, ktoré sa v istom okamihu svojho života dokázali vzoprieť zlu, bezpráviu, prípadne dlhodobo pôsobia v občianskom sektore a kultivujú spoločnosť. Autorský kolektív tvoria ľudia ako Andrej Bán, Dagmar Mozolová, či Terézia Rončáková. Vyspovedali MUDr. Vladimíra Krčméryho, Zuzanu Wienk, Antona Srholca, Zuzanu Melicherčíkovú, Zuzanu Števulovú, Juraja Kudiaka či novinárku Janu Teleki. V knihe sa nachádzajú aj rozhovory s hosťami zo zahraničia, čím dostáva medzinárodný charakter. Maďar Ivániy Gábor, kňaz, ktorý obetavo slúžil utečencom, Poliak Tadeusz Zaşepa, rektor univerzity, ktorý doslova zaplatil životom za odhalenie neférových procesov na akademickej pôde, a Rus Andrej Zubov, ktorý bol vyhodený z moskovskej univerzity za odsúdenie ruského vpádu na Ukrajinu. Z našich najbližších susedov môže čitateľ nahliadnuť do života kardinála Miloslava Vlka a evanjelického kňaza, profesora teológie Jakuba Trojana, ktorý sa dostal do problémov aj za to, že v roku 1969 pochoval Jana Palacha. Rozhovory s tými dvoma osobnosťami sú publikované v češtine z dôvodu väčšej autenticity. Autori rozhovorov pátrajú po motiváciách a zdrojoch, ktoré týmto osobnostiam nedovolia robiť kompromisy v oblasti morálky. Kniha je doplnená kvalitnými čiernobielymi fotografiami od viacerých autorov. Ako bonus čitateľ nájde v knihe krátke zamyslenie z pera bývalej premiérky Ivety Radičovej. Vzadu na obálke potom exkluzívny text psychiatra a teológa Maxa Kašparů. Vydanie knihy podporil prezident Slovenskej republiky Andrej Kiska.

Kniha A třináctý byl kat... je v mnoha směrech ojedinělá. Autor, na počátku devadesátých let, kdy se české věznice z velké části otevřely i veřejnosti, správně odhadl, že tato možnost nebude mít dlouhého trvání. Po dobu několika týdnů a měsíců navštěvoval česká i slovenská nápravná zařízení. Vnímal, prožíval a následně popisoval vězeňskou atmosféru. Hovořil i s nejtěžšími zločinci, včetně vrahů.

Roku 2009 v uliciach Bratislavy neznámy páchateľ prepadával osamelé ženy. Pri útoku používal ketamín – silné anestetikum, ktoré obeť okamžite ochromilo. Znehybnené ženy okradol, alebo sexuálne zneužil. Pátranie po sériovom zločincovi komplikovala skutočnosť, že obete okrem spôsobu napadnutia nemali nič spoločné. Polícia útočníka dodnes nevypátrala. Autor príbehu má každodennú skúsenosť s používaním ketamínu a detailne pozná jeho účinky a pôsobenie na organizmus. Na základe známych indícií vytvoril vlastný príbeh a možný obraz tzv. ketamínového fantóma.

Poprvé po sedmdesáti pěti letech se v roce 2018 neudělovala Nobelova cena za literaturu. Důvodem bylo sexuální násilí a jeho krytí v kruzích blízkých Švédské akademii. Odhalily ho investigativní reportáže Matildy Voss Gustavsson – právě z nich vychází i kniha Klub, příběh o zneužívání moci, mlčení a strachu. Skandál #MeToo ve Švédsku? Mladá švédská reportérka tomu nejdřív nechtěla věřit. Poté co si vyslechla několik svědectví, se rozhodla pátrat dál. Jejím cílem nebylo jen usvědčit Jeana-Clauda Arnaulta, francouzského fotografa a významnou osobnost švédské kultury, manžela známé básnířky Katariny Frostenson členky Švédské akademie. Manželé vedli známé kulturní centrum Fórum a také grantová podpora této soukromé instituce odhalila do očí bijící střet zájmů. Matildě Voss Gustavsson se podařilo přesvědčit oběti, aby promluvily. Jako v podobných případech se spisovatelky nebo umělkyně bály, že pokud Arnaulta obviní, nikdo jim neuvěří a budou mít zavřené dveře do kulturního světa. Reportážní kniha Klub představuje necenzurovaný portrét zákulisí švédského kulturního života, a především boje o moc a jejího zneužívání. Jedním z jejich projevů byl i Arnaultův pocit beztrestnosti při sexuálním násilí na ženách. Během čtení nás napadá – pokud se tohle stalo v rovnostářském Švédsku, jací kostlivci ve skříni čekají v jiných zemích? Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Martina Škapy.

Prečo s posledným ruským cárom Mikulášom II. zastrelili aj jeho kuchára? Čo sa varilo prvým likvidátorom černobyľskej katastrofy? A kto dal Gagarinovi pred odletom do kozmu vypiť pohár mlieka? Spoznajte Rusko cez kuchynské dvere vo vynikajúcej kulinárskej reportáži Witolda Szabłowského! Po úspešnej knihe Ako nakŕmiť diktátora prichádza poľský reportér Witold Szabłowski s jej voľným pokračovaním. Tentoraz vo svojej kulinársko-reportážnej knihe nazerá pod pokrievku Ruska a bývalého Sovietskeho zväzu. Szabłowského kniha Čo sa varí v Kremli vám prezradí, čo jedával Stalin na svojej tajnej dači neďaleko Moskvy, čo sa pieklo v peciach obliehaného Leningradu či aké bolo prvé jedlo vodcov Ruska, Ukrajiny a Bieloruska po rozpade ZSSR. Szabłowski nám však ponúka aj niekoľko „receptov“ z obdobia veľkého ukrajinského hladomoru a v špeciálnom predslove k slovenskému vydaniu nás pozýva „do kuchyne“ v obliehanej mariupoľskej fabrike Azovstaľ. Spoznajte Rusko, krajinu, ktorá buduje svoju moc nožom, naberačkou, vidličkou a... hladom. Asi nie je náhoda, že v krajine, v ktorej sú ľudia zo všetkého najviac kŕmení propagandou, je prezidentom a neobmedzeným diktátorom práve vnuk kuchára – Vladimir Putin. Kniha Witolda Szabłowského Čo sa varí v Kremli vychádza v preklade Karola Chmela.

Jak to dopadne, když si uznávaný komentátor Jindřich Šídlo sedne s Tomášem Etzlerem, spolupracovníkem americké CNN a bývalým reportérem České televize v Číně, a povídají si o novinařině? Co tato profese obnáší dnes, v době Facebooku a Youtube? V čem je americká žurnalistika jiná než evropská, respektive česká? A proč vlastně lidé odcházejí do zahraničí? Dva ostřílení novináři spolu diskutují o řadě vážných i méně vážných témat.

Nájdite si čas na priateľský rozhovor a objavte vnútorný život fascinujúceho vedca. Ako rešpektovaný odborník mal Carlos Calle jedinečnú pozíciu pri skúmaní Alberta Einsteina a jeho odborného, ale aj ľudského odkazu. V stručnom životopise sa zameriava na kľúčové udalosti zo života geniálneho fyzika. Potom už prichádzajú na rad samotné fiktívne rozhovory, ktoré sú založené na skutočných faktoch a na výrokoch Alberta Einsteina. Žiaľ, obmedzený priestor neumožnil detailne rozobrať jednotlivé fázy Einsteinovho uvažovania a vedeckej práce, no slávny fyzik kedysi povedal, že aj tie najkomplikovanejšie fyzikálne problémy treba vysvetliť tak, aby ich pochopilo aj dieťa. Keďže autor je v tejto oblasti odborník, zjednodušenie nie je na úkor presnosti. Je to skôr poučné zjednodušenie, ktoré k teórii relativity a k jej porozumeniu pritiahne viac ľudí. Calle upriami pozornosť aj na slávnu rovnicu E = mc2 a dotkne sa aj vzťahu medzi touto rovnicou a atómovou bombou. Bomba samotná je oprávnene námetom samostatnej kapitoly, lebo hoci sa Einstein na výrobe bomby priamo nepodieľal, napísal prezidentovi Rooseveltovi list, v ktorom ho žiadal o jej vývoj. Dozviete sa aj o Einsteinovom vzťahu k náboženstvu, o jeho rodine, o ženách, s ktorými mal vzťahy, aj o jeho záľubách. Toto príjemné čítanie je vhodné pre každého, kto si chce rozšíriť všeobecný rozhľad a koho, napriek tomu, že nie je matematik či fyzik, tieto odbory fascinujú a bavia. Predslov ku knihe napísal matematik a matematický fyzik sir Roger Penrose. Z anglického originálu preložila Nikola Betková.

A család a hétköznap és az ünnep színtere. Hús-vér valóság, öröm és bánat, nevetés és könny, halk vigasztalás és hangos veszekedés, teljesség és hiány. Attól kerek, hogy nem szabályos. Erről szól ez a könyv. A családról. A családokról. Az o családjaikról. A mi családjainkról. Most elkészült az elsőkötet után a második. A kötet szerzőit úgy válogattam össze, hogy legyen közöttük művész, sportoló, tudós, egyházi ember, vállalkozó, politikus, ismert és a többség számára ismeretlen, nagycsaládos, egyedülálló, betegséggel megküzdő, az örökbefogadásban érintett, az első házasságban életre szóló társra találó és olyan is, akinek ez nem elsőre sikerült. A könyv üzenete számomra nem pusztán az, hogy minden család, így minden történet egyszeri és megismételhetetlen, ahogy maga az ember; sem csak az, hogy a legtöbbünk életében a próbatétel is megjelenik, hanem az is, hogy ha el is bukunk, ne adjuk fel az ideát. S így – a Simone Weil-tol kölcsönzött gondolattal élve – végül megtanulunk „vágyakozni az után, ami a miénk.” Novák Katalin