Séria nadčasových rozhovorov je výnimočná svojím nenásilným vniknutím autora „pod kožu“ pýtaného, postupným odkrývaním jeho duše, myšlienok, názorov a pocitov. Čitateľ sa stáva účastníkom nezvyčajne úprimnej sebareflexie, spovede o životných skúsenostiach, hodnotách, ale aj omyloch a životných ponaučeniach. Je to otvorený dialóg navzájom sa rešpektujúcich ľudí a výsledok ich obojstranného záujmu nájsť odpovede na mnohé, doposiaľ nezodpovedané otázky. Kniha je pre čitateľa ideálnym prostriedkom pozitívnej inšpirácie myšlienkami a názormi činorodých osobností. Emil Horváth ? Božidara Turzonovová ? Pavol Hamel ? Martin Huba ? Ľubomír Feldek ? Juraj Lukáč ? Dušan Kováč ? Juraj Čutek ? Katarína Vavrová ? Robo Roth ? Stanislav Štepka ? Dalibor Karvay ? Milan Ondrík ? Fero Lipták ?Zdeno Cíger

Kniha rozhovorov Tomáša Gálisa s Ivanom Miklošom by mohla slúžiť ako podrobná učebnica o tom, prečo je nevyhnutné permanentne zlepšovať fungovanie štátu, ako sa robia reformy a ako to vyzerá v spoločnosti, keď sa reformy odkladajú, robia polovičato alebo politici vládnu bez vnútornej potreby zlepšovať svet. Oliver Brunovský, editor Denníka E, zakladateľ týždenníka Trend Ivan Mikloš, bývalý podpredseda vlády, minister privatizácie aj financií sa celý život zaoberá reformami. Bol najdlhšie slúžiacim ministrom ponovembrového Slovenska, ktoré v čase, keď robil bolestivé zmeny v spoločnosti, označila Svetová banka za najreformnejšiu krajinu sveta. V rozhovoroch s editorom Denníka N Tomášom Gálisom však vysvetľuje nielen to, čím sme na Slovensku prešli za vyše 30 rokov, ale aj na akých princípoch fungovala socialistická ekonomika a akými zmenami prechádza Ukrajina. Nemá problém otvorene povedať, čo je podľa neho správne a kde urobili chyby nielen oni s Mikulášom Dzurindom, ale aj ostatné politické garnitúry v ponovembrovom Česko-Slovensku, na Slovensku a aj na Ukrajine, kde Mikloš pôsobil. Vďaka Miklošovej hlbokej znalosti problematiky, schopnosti zrozumiteľne vysvetliť zložité ekonomikcé procesy a aj vďaka encyklopedickým znalostiam Tomáša Gálisa je kniha vyčerpávajúcim sprievodcom našou ekonomikou. Kniha je doplnená fotografiami fotografa agentúry AFP a Denníka N Vladimíra Šimíčka, ktoré urobil počas pôsobenia Ivana Mikloša na Ukrajine. Myslenie ľudí sa až tak zásadne nemení, čo je vlastne zásadný problém reforiem. Myslím, že to bol Ralf Dahrendorf, ktorý povedal, že politický systém sa dá zmeniť za šesť mesiacov, ekonomický za šesť rokov, ale hodnotový za šesťdesiat rokov. Myslenie ľudí sa mení len s generáciami, pretože je do značnej miery zotrvačné. I.Mikloš

Pouhým okem je nevidíme, ale ovlivňují nás zcela zásadně. Řeč je o virech a bakteriích, které jsou základem života na Zemi. Kdy jsou pro nás nebezpečné a kdy naopak prospěšné? Knižní rozhovor novinářky Martiny Riebauerové s hlavním epidemiologem IKEM Petrem Smejkalem pojednává o velkých epidemiích dějin i chování lidí během nich. A vzhledem k době vzniku se stal také kronikou koronavirové epidemie tak, jak ji oba aktéři denně prožívali.

A webkamerás szexipar legmélyebb bugyraiba enged bepillantást annak a fiatal férfinak a története, aki egy egzisztenciális zuhanás után belecsöppen egy olyan zárt közegbe, amelyben felnőtt tartalmú online médiatartalmakat készítenek dömpingben. Ahogy a rendszer részévé válik, hősünk kívül-belül átitatódik a mocskos erotikának azzal a világával, amelyért minden magára valamit adó perverz a tűzbe menne, ha megadatna neki a lehetőség. Márpedig a történet hősének megadatik, szinte az ölébe pottyan. Majd ahogy egyre magasabbra tör a ranglétrán, szinte mindennapossá válik számára ez az életvitel. Közel egy évtized kell ahhoz, hogy végül felismerje, sem az nem jó, ahogy most zajlik az élete, sem az, ahogy a másik 95%-hoz tartozó embereké, ezért elhatározza, hogy egyik csoportba sem akar tartozni. Felismerése következtében úgy dönt, felszabadítja a lelkét és nem csapja be sem önmagát, sem mást, soha többé.

Proč mohla většina evropských zemí kvůli covidu nařídit svým občanům, aby nikam nechodili, a proč to lidé akceptovali? Proč se tak snadno vzdali svých ústavních práv, za která mnozí jejich předkové neváhali obětovat život? Jak je vůbec možné, že nejen česká vláda zastavila na dva nebo tři měsíce ekonomiku, i když tím způsobila její nejhlubší propad v období od války? Najít vyčerpávající odpovědi na tyto otázky je práce pro týmy filozofů, psychologů a sociologů. Prvním krokem k pochopení však může být kronika o neobvyklé cestě, kterou prošla česká společnost v časech koronaviru. Jako taková kronika mohou posloužit i články, které mapovaly události minulých měsíců v Týdeníku Echo.

Kniha přináší rozhovory s předními českými a zahraničními ekonomy, akademiky, byznysmeny a intelektuály o přeměnách světa v příštích třiceti letech. Jaké scénáře a trendy převládnou v budoucnosti? Kdo uspěje v digitální a nejisté době a jaké vzdělání, dovednosti a vlastnosti budou pro mladou generaci klíčové? V těchto dnech se píše historie, podotýká špičková manažerka Marian Salzmanová v rozhovoru s investičním stratégem Štěpánem Uheríkem k turbulentní současnosti, a globální chaos představuje jako nový normál. Dvojice, které vedly rozhovory: Martin Kupka Ondřej Neff / Michael Romancov Jan Kofroň / Michal Skořepa Raffaella Tenconiová / Pavel Hnát Bublu Thakur-Weigoldová / Miroslav Novák Jan Lamser / Helena Horská Petr Knap / Pavel Kysilka Petr Beneš / Štěpán Uherík Marian Salzmanová / Lenka Čábelová Bob Kartous / Ján Lalka Aleš Špidla / Roman Chlupatý František Kinský. Svět zažívá historický zlom, který akcentuje mnohé hrozby, o nichž psal George Orwell ve slavných dílech 1984 a Zvířecí farma. Naše současnost je nicméně mnohem překotnější, než si dokázal představit. Podle McKinsey Global Institute zažíváme změnu 10x rychlejší a 300x razantnější než přinesla průmyslová revoluce. Negativa jsou tak větší, silnější, rychlejší, jakoby by byla na steroidech. Stejně je to pak s příležitostmi, které průvodce chaosem rovněž rozebírá. Je na každém z nás, jak se k zásadním proměnám světa postaví.

Priateľské rozhovory pápeža Františka s talianskym kňazom Luigim Mariom Epicocom, spisovateľom a docentom filozofie na Lateránskej univerzite v Ríme, sa uskutočnili v mesiacoch jún 2019 až január 2020 v rámci prípravy na 100. výročie narodenia svätého Jána Pavla II. Hlavnou témou ich rozhovorov bola postava tohto veľkého pápeža, ktorému ľud zhromaždený na Námestí svätého Petra už v deň jeho pohrebu privolával: Santo subito! Nech je ihneď svätý! Spomienky Svätého Otca Františka na svojho predchodcu sú mimoriadne živé, intenzívne a hlboké. Siahajú od správy o jeho voľbe v rozhlase, ktorú si vtedajší provinciál jezuitov vypočul počas šoférovania z teologickej fakulty do noviciátu v San Migueli, až po správu o jeho smrti cestou autobusom, keď už ako buenosaireský arcibiskup išiel navštíviť ľudí v slumoch na periférii Buenos Aires. Aj keď majú otázky talianskeho kňaza širší horizont, odpovede Svätého Otca sú k veci, úprimné a pôsobivé. Svedčia o jeho prekvapujúcej vnútornej slobode, spojenej s odzbrojujúcou odvahou a autentickou františkánskou jednoduchosťou. Zo štylistického hľadiska si jeho odpovede zachovávajú sviežosť dialógu a príchuť hovoreného jazyka. Ako autor hovorí, aby nič nevyšlo nazmar, pozbieral zvyšné odrobiny (Jn 6, 12) z veľkého pecňa chleba, ktorý pre všetkých rozmnožilo magistérium pápeža Františka, ktoré umožnilo preniknúť do srdca i mysle oboch veľkých pápežov a zozbierať vzácne autobiografické útržky spomienok pápeža Františka.

Lenka Procházková dnes patří k nejvýraznějším českým prozaikům. V první fázi tvorby byly její knihy a články publikované pouze v samizdatových a exilových nakladatelstvích. Ani po roce 1989, kdy se okruh jejích čtenářů rozšířil, se nevzdala vysokých nároků na kvalitu vlastní tvorby a zachovala si absolutní svobodu při výběru témat a způsobu jejich zpracování. Je autorkou více než 20 knih, řady rozhlasových, televizních a divadelních her a současně se věnuje i publicistice s politickými tématy. Z románů je nejznámější "Beránek" ztvárňující netradičním způsobem život Ježíše, "Smolná kniha" zachycující milostné drama v prostředí disentu a "Slunce v úplňku - příběh Jana Palacha". Po třech sbírkách politických textů ("Bílý klaun", "Nejsou to bohové!" a "Živé duše") vychází sbírka čtvrtá "My kacíři". Kniha obsahuje politické projevy, články a rozhovory Lenky Procházkové, které byly od září 2017 do srpna 2019 publikované pouze na nezávislých webech. Výjimkou je text Osamělost Jana Palacha, který autorka napsala pro časopis PŘÍSNĚ TAJNÉ. Součástí knihy je i projev Lenky Procházkové, se kterým vystoupila 12. června 2019 v senátě před hlasováním o své nominaci do Rady ÚSTRu a v němž vyjmenovala varovné příznaky, které jsou charakteristické pro nástup totalitního režimu.

Az immár klasszikus regény vagy novellafüzér (a műfaji határok a Sinistra körzet esetében is elmosódnak), amelyet Bodor egyik fő műveként tart számon az irodalomtörténet, épp negyedszázada, 1992-ben jelent meg először. Az egyszerre ismerős és holdbéli tájnak ható hegyvidéki terepen kirajzolódó történet a totalitárius rendszer működését mutatja be mély iróniával és fekete humorral egy szigorúan behatárolt, kevés szereplős, groteszk világban. "...(Bodor Ádámot) olvasván egyáltalán nem gondolunk szavakra: megaláztatásokra gondolunk, kiszolgáltatottságra, reményre, fagyra, dérre, erdőre, bűzre, medvére, pálinkára, férfira, nőre. A bársonyfenekű Elvira Spiridonra, a nagy fehér cubákú Aranka Westinre, a buja tündérből szőrös állattá változott Connie Illafeldre, Bebe Tescovinára, akinek a szeme éjszaka világít, mint a hiúzé. ...Hogy mindez realizmus-e vagy szür vagy mágikus - ezen manapság nem érdemes studírozni. Vagy sohase is volt? Egyre bizonyosabb, hogy valaki álmodik minket. E könyv után növekvő kíváncsisággal és konstans rémülettel kérdeznénk, hogy mi van, ha ez a valaki fölébred. Ki?" (Esterházy Péter)

"Nem életrajzi könyvet szeretnék írni. Nem úgy kezdődik, hogy >>1947. október 7-én születtem Budapesten. Szüleim pedagógusok voltak.

V této knížce jsou rozhovory s lidmi z celého světa, kteří dokázali žít naplno i přesto, že jim život postavil do cesty neskutečné překážky, nejčastěji v podobě ochrnutí. Tito lidé sice nezískali Oscara, nemají svoji hvězdu na chodníku slávy ani neplní stránky bulvárních časopisů, přesto si však zaslouží náš obdiv a pozornost. Vytáhli si sice v životě krátkou sirku", ovšem nevzdali to a dosáhli svou vůlí úžasných výkonů. Jsou to obyčejní lidé, kterých by si v normálním životě člověk snad ani nevšiml, ale právě kvůli svému postižení a přístupu jsou inspirací pro ostatní, kteří leckdy ani nevědí, co s časem, co se životem, a neváží si ani svého zdraví, ani toho, co mají. Tyto rozhovory pořízené oběma autory jsou doplněny o podobně autenticky získané příběhy lidí, kteří měli svůj sen a šli za ním navzdory překážkám, nepřízni okolí a systému. Šli za ním, protože zjistili, že to stojí za to a že mají jen jeden život a druhá šance nebude, proto je třeba ho žít tady a teď.

Je synonymom čistoty. Ušľachtilosti. A zároveň nemým svedkom všetkých vojen dvadsiateho storočia. Poznáte koňa, ktorého postoj na zadných je symbolom víťazstva a veľkosti? Holandský spisovateľ Frank Westerman cestuje po celej Európe a rozpráva nám fascinujúci príbeh lipicanských koní, na pozadí ktorého sa zrkadlia vojny, etnické konflikty, história konskej drezúry, ale aj otázky rasy, genetiky a príbehy najväčších objavov v týchto odboroch. Začalo sa to v 16. storočí, kedy sa v habsburských stajniach rozhodli vyšľachtiť koňa, ktorý bude hoden nosiť na svojom chrbte monarchov. Tak vznikli snehobiele lipicany, najkrajšia a najčistejšia rasa. Neobyčajné zviera. Nadzviera. V roku 1867 cisár František Jozef vstupuje na chrbte lipicana na budínske návršie, aby prebral uhorskú korunu. Lipican kráčal i v slávnostnom sprievode prezidenta Reagana a hrdo stál v stajniach rumunského diktátora Nicolae Ceauşesca. Niet divu, že lipicanov si zamilovali aj nacisti. Biely kôň sa stal symbolom moci a prestíže. Frank Westerman sa necháva viesť históriou lipicanského plemena a rozpletá pri tom nečakané súvislosti európskych dejín. Keď si prečítate knihu Čistá biela rasa, na biele žrebce v Topoľčiankach sa budete pozerať celkom inak.

Prezident Miloš Zeman má za sebou náročný a zároveň veleúspěšný rok. Během několika měsíců se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, britskou královnou Alžbětou II., ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Vedle toho se hlava státu vyjadřovala k pokračující migrační krizi, stoupajícímu počtu útoků páchaných islámskými teroristy, a pokud to bylo nutné, beze strachu zkritizovala evropské lídry i vedení Evropské unie. Neméně nasazení věnoval historicky první přímo zvolený prezident řešení domácích politických krizí, varování před nastolením novodobé cenzury médií či kritice rostoucího vlivu nikým nevolených nátlakových politických neziskových organizací. Miloš Zeman má téměř za sebou první funkční období. V obhajobě českých národních zájmů by rád pokračoval dalších pět let. Do rukou se vám dostává kniha nových rozhovorů s hlavou státu, které vedl Radim Panenka z ParlamentníchListů.cz, svými glosami doplnil hradní mluvčí Jiří Ovčáček a unikátními snímky dotvořila prezidentská fotografka Hanka Brožková.

Vlčice, tak se v Anglii přezdívá sedmi královnám, jež vládly od XII. století až po éru Tudorovců, která začala na konci XV. století. Tyto panovnice vynikaly velkou inteligencí, měly vnitřní mužskou sílu, vyvolávaly divoké reakce. Jejich pojmenování si známý český novinář, dramatik a spisovatel Karel Hvížďala vypůjčil pro portrét dvou silných žen, které představuje ve své nové knize. I Magda Vášáryová (která kandidovala na slovenskou prezidentku) a Iva Brožová (která vyhrála spor s českým prezidentem) jsou velmi inteligentní a ambiciózní, svými postoji vyvolávaly rovněž často divoké reakce a pocházejí z tradičních měšťanských učitelských rodin, jejichž členové v minulém století měli dost odvahy postavit se proti oběma vládnoucím nenormalitám. Proto od malička věděly či alespoň tušily, že legitimování myšlenek autoritou, obecným míněním nebo sociálním vytvářením pravdy je odporné a nebezpečné.

Sírni csak a győztesnek szabad." - Székely Éva a Nemzet Sportolója címmel kitüntetett olimpiai bajnok úszónő.

Ľubomír Feldek už roky vdychuje svojimi fejtónmi do denníka SME ľudskosť, jemnocit a leganciu. S pokojom, pokorou a veľkorysosťou človeka, ktorý má veľa spomienok a vie, že tie sú dôležité aj pre ďalšie generácie. Nechce do čitateľa vnášať ťažobu. Hľadá poéziu v rýchlom prúde udalostí, ktoré nás často strhávajú bez šance nadýchnuť sa. Spomalí nás, aby sme videli drobné nuansy bytia, ktoré občas prezradia viac než dlhočizné prísne analýzy. V tejto knihe prinášame čitateľom výber fejtónov, ktoré autor napísal v rokoch 2014 až 2016 pre denník SME, ako aj bonus, ktorý v novinách nikdy nevyšiel v podobe rozprávky o Európe a rozprávky o Slovensku.

Ľudí, ktorých osudy zachytáva publicistka Ľubica Hargašová, sú pre nás všetkých príkladom, že aj malá krajina môže svetu dať špičkových odborníkov. Je úplne jedno, z akej oblasti. Čo bránilo týmto ľuďom, aby sa presadili u nás doma? Prečo opustili domov? Kedy nastal prelomový moment, ktorý ich vymrštil medzi elitu? Vrátia sa niekedy?

Publikácia Vyznania a priznania predstavuje súborné vydanie rozhovorov s literárnymi vedcami, režisérmi, herečkou, spisovateľmi a prekladateľmi v slovensko-českom kontexte. Autorka namiesto klasického čerpania informácií z literatúry zvolila formu neformálnych rozhovorov, v ktorých spoznáva ich inšpiračné zdroje a dôležité témy ovplyvňujúce ich tvorbu. Sleduje ich životnú púť prostredníctvom troch tém - vedec/umelec, inšpiračné zdroje a pracovný priestor. Kniha je určená pre všetkých, ktorí už s nejakou skúsenosťou v umeleckom svete pracujú a potrebujú mať istú motiváciu, dodať si odvahu, nebáť sa riskovať, poctivo pracovať, nepremárniť voľný čas. Je to oddychové čitanie pre upevnenie, odhalenie a usporiadanie si vlastných myšlienok.

František Mikloško v rozhovore s Jánom Štrasserom citlivo rozpráva o osobných témach ako rodina, priateľstvá či náboženstvo. Už od vysokoškoslkých štúdií sa angažoval v tzv. tajnej cirkvi. Otvorene sa vyjadruje aj k politickým a spoločenským otázkam, veď dvadsať rokov bol poslancom parlamentu a ako aktívny politik sa stal priamym svedkom mnohých kľúčových udalostí v dejinách Slovenska. Hovorí o Charte 77, slovenskom samizdate, sviečkovej manifestácii, delení Československa aj mečiarizme. Spomína mnohých svojich politických partnerov i oponentov. Priamo odpovedá tiež na otázky smerujúce k cirkvi a náboženstvu.

Jelenleg majd húszezer ember ül börtönben Magyarországon. Az elítéltek egy másik világba kerülnek, amelynek saját szabályrendszere és értékrendje van. A legtöbbeknek pokolian nehéz alkalmazkodni, de akadnak olyanok is, akik otthonosabban mozognak a rácsok mögött, mint a külvilágban. Dodi az utóbbi típusba tartozik. A rabok és az őrök élő legendaként tekintenek rá az ország összes börtönében. Legtöbbször rablásért, betörésért csukták le, és ő minden lehetséges alkalommal megpróbálkozott a szökéssel. Egy fegyveres postarablás után nevezeték ki az őt üldöző rendőrök "az első számú közellenségnek". Havas Henrik hónapokon keresztül interjúzott vele. Dodi mesélt neki a gyerekkoráról, a bűncselekményeiről, a börtönéletről, a szökési kísérletekről. A könyv betekintést enged a bűnelkövetés lélektanába, az igazságszolgáltatási rendszer problémáiba, valamint új szemszögből mutatja be a rendszerváltáskori Magyarország történetét.

A ?The New York Times két újságírója a színfalak mögé invitálja az olvasót, hogy bemutassa korunk egyik legnagyobb sikertörténete, a Facebook igazi arcát. Az óriáscégről, amely új alapokra helyezte az emberek közötti kapcsolattartás módjait, kiderült, hogy a felhasználók személyes adataival kereskedik, algoritmusai felgyorsítják, sőt tudatosan erősítik fel a megtévesztő, gyűlöletkeltő és kirekesztő szólamokat a profit érdekében. A fejlesztők azt az utasítást kapták, hogy kerül, amibe kerül, de láncolják a platformhoz a felhasználókat, ugyanis figyelmük minden rezdülése pénzzé tehető, ami az elsődleges szempont, még akkor is, ha ez a gyűlöletbeszéd, az összeesküvés-elméletek terjedését vagy épp a párbeszédre képtelen véleménybuborékok kialakulását eredményezi. Amíg a fogyasztók és a törvényhozók az adatvédelem sérülékenységével és az álhírek nyugtalanítóan gyors terjedésével voltak elfoglalva, a Facebook a világ legmohóbb adatbányász-gépezetévé vált, elképesztő extraprofitot termelt, és agresszív lobbitevékenységgel védte dominanciáját. Sheera Frenkel és Cecilia Kang egyedülálló tényfeltáró munkájukban lerántják a leplet a cégen belüli bonyolult politikai játszmákról, feltérképezik a szövetségek és rivalizálások hálózatát, hogy rávilágítsanak a techóriáson belüli végzetes ellentmondásokra.

Ezzel a kötettel, az ötödikkel, befejeződik Gion Nándor életműsorozatának kiadása. Ez a könyv az elmúlt években a sokat emlegetett, sok vihart kavaró, eddig autentikus kiadásból nem, csak kalózkiadásból ismert címadó mű mellett naplókat, interjúkat,fontosabb publicisztikai írásokat tartalmaz, némelyikük kötetben most olvasható először. Ezért az életműért, amely a szerzőt a huszadik század nagy magyar elbeszélői közé emeli, az ajándékért köszönet elsősorban őt, Gion Nándort illeti.

Tvrdé probuzení z amerického snu. Novodobí kočovníci bydlí ve svých karavanech a šancí na přežití je život na cestě od jedné sezónní práce k druhé. Knižní předloha stejnojmenného filmu režisérky Chloe Zhao ověnčená Oscary za nejlepší film, režii a ženský herecký výkon. Vydrží všechno, protože jim nic jiného nezbývá. Radují se z mála, protože víc nemají. Rádi by si užívali zaslouženého důchodu, místo toho češou ovoce, hlídají a uklízejí kempy nebo pracují ve skladech Amazonu – a potom jedou zase o kus dál. Žijí mimo společnost, která jim moc nenabízí a dívá se na ně podezřívavě. V Americe, kde úspěch znamená všechno a ztělesňuje ho velký dům a dobrá práce, možná dvojnásob. Sami se ale nevnímají jako bezdomovci. Rozhodnutí vyrazit ve svém pick-upu s přívěsem hledat náhodný přivýdělek pro ně představuje často jedinou možnost, jak neživořit na ulici. Zbavili se skoro všeho a získali svobodu, kterou ani nečekali. Novinářka Jessica Bruder nomády neromantizuje, obdivuje spíše jejich schopnost vydržet i ve svém věku těžkou fyzickou práci, přizpůsobit se, nestěžovat si. A uchovat si sny. Hlavní hrdinka Linda May by si ráda koupila kousek země, postavila tam nízkoenergetický domek z lahví a plechovek – zůstal by pak dcerám a vnoučatům. I když nic nemáme, chceme, aby po nás něco zbylo. Americký bestseller vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Romana Jakubčíka a Aleny Snelling.

Ak novinár kladie správne otázky a podarí sa mu zreprodukovať partnerove myšlienkové pochody a osobitý tón vyjadrovania, spoznáme nielen názory, ale bližšie a dôvernejšie i človeka, ktorý ich vyslovuje. A keď tým človekom nie je podenková hviezda dňa, ale skutočná osobnosť, čítanie nás môže vyprovokovať k vlastným úvahám a myšlienkam. Zoznámiť sa s takým inšpiratívnym človekom je potešením. Nech sú čitateľovi potešením aj tieto rozhovory o ľudskom tele s lekármi, psychológmi, trénermi, biológmi a ďalšími odborníkmi.

Síla intelektuálního a politického odkazu Václava Havla nepůsobí pouze v českém, potažmo středoevropském prostoru. Jako dramatik, esejista a disident byl Havel považován za morální a myšlenkovou autoritu už za normalizace i na Západě. A po roce 1989 se s prezidentem Havlem pravidelně setkávali přední političtí, kulturní a duchovní představitelé z celého světa nejen kvůli státním povinnostem, ale i proto, že o to mnohdy sami stáli. Václav Havel je v západní paměti živou postavou i dnes. Václav Havel Foundation Library v New Yorku si dala za úkol tuto paměť alespoň částečně zmapovat metodou orální historie. Výsledkem jsou pozoruhodné rozhovory s osobnostmi formátu diplomatky Madeleine Albrightové, někdejšího prezidenta USA Billa Clintona, historika Timothyho Snydera či hudebnice Suzanne Vega.

Uvěřily. A rozhodly se. Opustily rodinu i domov a odešly do Sýrie, aby bojovaly na straně ISIS za svého Boha a svou víru. Dvě sestry, Norky somálského původu – devatenáctiletá Ayan a šestnáctiletá Leila – žijí se svou rodinou v Oslu až do momentu, kdy zmizí v síti teroristické organizace. Norská reportérka a spisovatelka Asne Seierstad přichází se strhující knihou, ve které se snaží zjistit, proč se dívky zradikalizovaly, jaký to mělo vliv na jejich rodinu a jak vypadala snaha jejich otce přivést své dcery zpět. Dokumentárně-reportážní dílo Dvě sestry je hlubokou sondou pod povrch života dvojice dívek, která v pohodlí domova v jedné z ekonomicky a sociálně nejvyspělejší zemi světa podlehla fanatickému vlivu ISIS. Prostřednictvím rozhovorů s rodiči, přáteli a jejich okolím se autorka snaží porozumět, co vedlo dívky k tak zásadnímu rozhodnutí, jež obrátilo naruby hned několik životů.

Oblíbená autorka ve své knížce fejetonů nabízí humorný i moudrý pohled na podivuhodný svět maminek a Boží místo v něm. Formou krátkých čtivých příběhů se věnuje tématům rodiny a manželství, vztahu s Bohem a s lidmi.

Doba z druhé ruky je zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, laureátky nejprestižnějších ruských, evropských i amerických literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… Před čtenářem defilují rozmanité osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese. Hrdinové knihy považují za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let. Byla to chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, po níž přišlo vystřízlivění. Kapitalismus si Rusové představovali jako jakýsi velký supermarket a najednou se ze dne na den probudili v zemi, která patřila do třetího světa a jíž přestali rozumět. Anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, bezostyšné loupení a zločinnost, ztrátu orientace, hospodářský pokles a korupci. Doba z druhé ruky je kniha, jež nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Čtenáře nutí zamyslit se, co je to Rusko a proč je neschopné rychlejší modernizace. Proč se obliba autokrata Putina pohybuje kolem 85 % a proč 70 % Rusů považuje Stalina za velkého muže. Je to kniha o tom, proč je velkoruský šovinismus nejen stále živý, ale, žel bohu, i stále militantnější. Knihy Světlany Alexijevičové na pomezí beletrie a investigativní žurnalistiky byly přeloženy již do 22 jazyků a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii a USA, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013). 8. října 2015 se Světlana Alexijevičová stala držitelkou Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015.

Nahliadnite do zákulisia firmy WeWork v podaní novinárov, ktorí odhalili škandalózne praktiky jeho bezškrupulózneho zakladateľa trpiaceho grandióznym sebaklamom. Adam Neumann sa do New Yorku presťahoval v roku 2001 potom, ako odslúžil päť zo siedmich rokov povinnej vojenskej služby v izraelskom námorníctve. O pätnásť rokov neskôr sa ocitol v pozícii sympatického riaditeľa spoločnosti s hodnotou 47 miliárd dolárov. Takmer dvojmetrový mladík s dlhými vlasmi a ústami plnými rečí, že život má byť prechádzka ružovou záhradou, bol zosobnením predstáv o podnikateľovi zo Silicon Valley. Ponúkal takmer hypnotizujúcu víziu: radikálnu zmenu pracovného prostredia šitú na mieru generácii mileniálov. Nazval ju WeWork. Neumannove ambície podporované miliardami dolárov od investorov rástli do neba. WeWork už nemal byť len poskytovateľom kancelárskych priestorov, mal stavať školy, budovať mestá či kolonizovať Mars. Spoločnosť v honbe za víziou svojho zakladateľa míňala peniaze rýchlejšie, než ich dokázala nadobudnúť. Šéf firmy brázdil celú zemeguľu na súkromnom lietadle v marihuanovom opare a snažil sa získavať ďalší kapitál, no koncom roka 2019, bezprostredne pred vstupom na burzu, sa mu všetko rozpadlo pod rukami. Neumanna vyhnali z vlastnej firmy, no jeho status miliardára tým nijako neutrpel. Nevšedný rast firmy WeWork prilákal najrôznejšie postavy finančného systému, ochotné ignorovať zjavné riziká. Jej náhly prepad však začal nadobúdať podobné kontúry ako v prípade neslávne známej firmy Theranos. Ako je možné, že sa niektoré z najväčších bánk a množstvo renomovaných investorov dokázalo nadchnúť pre takýto zjavný podfuk? A čo to znamená pre budúcnosť startupov v Silicon Valley? Odpoveď na tieto a ďalšie otázky o vzostupe a páde firmy WeWork hľadajú reportéri denníka Wall Street Journal Eliot Brown a jeho kolegyňa Maureen Farrell.

PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů v Čechách (na Závisti), řídila pravěké oddělení Archeologického ústavu, mnoho let redigovala také prestižní archeologické periodikum Památky archeologické. Přednášela rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její doménou se staly zejména doby laténská a římská. Předkládaná kniha může být významným příspěvkem k poznání rozvoje moderní české archeologie, zahrnujícím počátky Akademie věd, normalizační období i složitou transformaci po sametové revoluci. Zároveň vede čtenáře k hlubšímu pochopení archeologie jako takové, neboť přemýšlení o vlastním oboru a jeho možnostech poznání se táhne jako červená nit celým naším rozhovorem