At a time when science can seem complex and remote, it has a greater impact on our lives, and to the future of our planet, than ever before. It really matters that its discoveries and truths should be clearly and widely communicated. That its enemies, from the malicious to the muddled, the self-deluding to the self-interested, be challenged and exposed. That science should be brought out of the laboratory, taken into the corridors of power and defended in the maelstrom of popular culture. No one does this better than Richard Dawkins. In bringing together his forewords, afterwords and introductions to works by some of the leading thinkers of our age - Carl Sagan, Lawrence Krauss, Jacob Bronowski, Lewis Wolpert - and a selection of his reviews, both admiring and critical, of a wide range of scientific and other works, Books do Furnish a Life celebrates the writers who communicate the ideas of science and the natural world in both fiction and non-fiction. It celebrates the courage of those who write about their experiences of escaping religion and embracing rationality, of protecting the truths of science and analytical rigour against charlatanry and obfuscation.

Molnár Piroska a Nemzet Színésze mintegy fél éven át beszélgetett Bíró Krisztával gyerekkoráról, színészi pályájának állomásairól, emlékezetes szerepeiről, előadásokról, kollégákról, magánéletéről, gazdag és tartalmas életútjának sokszor regényszerűen izgalmas történetéről. Életnagytakarításnak nevezte a dialógusban született vallomást, ebből lett ez a könyv, amelyet a kiadó Molnár Piroska három szeretett kollégája és rendezője, Babarczy László, Zsámbéki Gábor és Ascher Tamás ajánlásával bocsát útjára.

Život po Osvětimi Není to kniha o Osvětimi. Tato kniha přináší zprávu o moudrosti člověka, který prožil hrůzy koncentračního tábora, ale nezlomilo jej to. Dříve než byl do Osvětimi deportován jeden z jeho učitelů, vyprávěl jim, že v každém člověku žhne malá jiskra. Na ni ostravský rodák a malíř Jehuda Bacon vzpomínal, když nejprve do Terezína a později do Osvětimi odvlekli i jeho. V knižním rozhovoru s Manfredem Lützem Jehuda Bacon vypráví o tom, co prožil v koncentračním táboře Osvětim, a o tom, co z děsivých událostí vytěžil pro sebe, svůj život a svou uměleckou tvorbu.

Umělecký fotograf Jan Saudek v květnu 2020 oslaví 85. narozeniny. Při té příležitosti vychází jeho originální knižní rozhovor s katolickým knězem Karolem Lovašem. Nahlédněte do mysli jednoho z mála současných českých umělců, který se proslavil i za hranicemi naší země. Součástí publikace jsou i exkluzivní dosud nepublikované mistrovy fotografie.

Svazkem Magorova oáza se uzavírá vydávání díla Ivana M. Jirouse v nakladatelství Torst. Svazek obsahuje časopisecky publikovaný cyklus Na Oáze, množství drobných textů z let 1997-2011 a též všechny Jirousovy rozhovory z daného období. Ve své první části je svazek doplněn texty vzniklými před rokem 1997, které nebyly obsaženy ve výboru Magorův zápisník. Vznikla tak obsažná kniha, která umožňuje čtenářům číst spolu s pěti předchozími svazky Jirousovo dílo jako celek, jako jedno ze stěžejních děl poválečné české literatury. Knihu k vydání připravila a ediční poznámku napsala Adéla Petruželková, úplnou bibliografii Jirousova nebeletristického díla sestavil Michael Špirit, jmenný rejstřík sestavila Eva Vrabcová.

Rozhovory

"Arra viszont Markó sem számított, hogy az egykor tengerészgyalogosként is szolgáló nyomozó a földön haldokolva, utolsó erejét összeszedve is képes tökéletesen célozni. Háromszor lőtt, az egyik lövedék Markó fején ment át. A magyar gengszter hatalmas, izmos teste zsákként dőlt el az étterem ajtaja előtt." Dezső András a történeti levéltárban porosodó, egykoron szigorúan titkos rendőrségi és állambiztonsági dossziék, periratok, korabeli újságcikkek százain rágta át magát, öreg zsiványokkal, volt rendőrökkel ült le beszélni. A tények, nem a mítoszok érdekelték. Könyvében a magyarországi szervezett bűnözés kialakulásának és fejlődésének történetét meséli el, eddig soha nem publikált, csak kevesek által ismert epizódokat is feltárva. A sztorit olvasva a hetvenes évek hírhedt kasszafúróitól a Los Angeles-i magyar maffia támogatását élvező budapesti betörőeliten át megismerkedhetünk az alvilág kultikus, sokszor tragikus sorsú figuráival is. Ki volt a hetvenes évek legendás gengsztere, a Los Angelesben agyonlőtt Markó Béla? Mivel kezdte karrierjét Vizó, a diszkópápa? Honnan indult az 1996-ban meggyilkolt dúsgazdag vállalkozó, Prisztás József? Miből szerezte első millióit a luxus Bentleyében agyonlőtt Seres Zoltán? Kik azok a túlélők, akik évtizedeken át meghatározói szereplői voltak ennek a körnek? A szerző nemcsak a szervezett alvilág kalandos krónikáját írta le példátlan részletességgel, hanem megrajzolta azt a folyamatosan változó társadalmi és gazdasági környezetet is, amely az elmúlt negyven évben nemcsak a bűnözők és ügyeskedők, de mindannyiunk életére hatással volt. Dezső András az Index újságírója. 42 éves, nős, két gyermeke van. Kétszer nyerte el a legjobb oknyomozó újságíróknak járó Göbölyös Soma-díjat, ezen kívül az Európai Sajtódíjra is jelölték. Rendszeresen publikál az alvilágot, titkosszolgálatokat érintő témákban. Több tényfeltáró írását a nemzetközi sajtóban is szemlézték.

"HA RÖVID AZ ÉLET, TOLDD MEG EGY BALLÉPÉSSEL!" A könyvben hét beszélgetést olvashatsz volt börtönlakókkal, igazi nehézfiúkkal, akik együttesen csaknem 100 évet töltöttek a rácsok mögött, és most az életükről vallanak Dorkának. Megismerkedhetsz az Isten ostorával, aki 13 évesen lókötéssel kezdte, Felipével, akit fénykorában a fél magyar rendőrség üldözött az M3-ason, a Profival, aki a magánzárkán hosszú éveken át csak gyúrt és olvasott, vagy Árpival, aki már régen nem is élne, ha nem került volna be a sittre. Elgondolkodhatsz a pokolról, az emberölésről és az ártatlanságról, borzadhatsz, félhetsz, nevethetsz és sírhatsz. BÜKY DORKA, a Feldmár Intézet igazgatója 2011 óta dolgozik a börtönben, a Feldmár Andrással kifejlesztett Mesekör program keretében. A fogvatartottak saját életük élményeiből állítanak össze mesejátékokat, amit aztán dramatizálnak, rendeznek, megzenésítenek és előadják a gyerekeiknek.

A magyar-francia kapcsolatok évszázadokra nyúlnak vissza, és ellentmondásoktól sem mentesek. Franciaország Szent Lajos, XIV. Lajos, Napóleon és De Gaulle országa. Mindezek a nevek magyarázzák azt, hogy a magamfajta, a frankofónia iránt elkötelezett jogász számára miért jelent kihívást és nagy élményt, hogy Franciaországban rendkívüli és meghatalmazott nagykövetként képviselhettem hazámat. A második Orbán-kormány (2010-2014) idején szemtanúja lehettem a francia politikai élet megrázkódtatásainak és rezzenéseinek, Nicolas Sarkozy elnöksége utolsó éveinek és François Hollande elnöki időszaka első esztendeinek. A két eltérő - és a francia társadalom által erősen kritizált - habitusú köztársasági elnök kül- és belpolitikai törekvéseinek figyelemmel kísérése mellett láthattam, hogy a hagyományos politikai pártok milyen belső válságokon mennek keresztül, s hogy mi tette lehetővé Emmanuel Macron köztársasági elnökké választását. Egyetemi tanári és korábbi alkotmánybírói megbízatásomra tekintettel nagykövetként szerepet kaphattam a magyar alkotmányos identitás védelmezésében, az alkotmányozás folyamatának bemutatásában. Ugyanakkor a magyar-francia gazdasági kapcsolatokban az úgynevezett vállalati viták rendezésében ügyvédi tapasztalataimat is hasznosítani tudtam. Párizsi nagyköveti éveim alatt naplót vezettem, rögzítettem mindazt, amit láttam és átélhettem. Mindamellett igyekeztem bemutatni a diplomáciai élet mindennapjait, egy nagykövetség küzdelmeit és örömeit.

Joachim Gerhard je německý občan, který žil normální život a vychovával své dva syny. Když bylo Jonasovi 21 a Lukasovi 17, rozhodli se konvertovat na muslimskou víru. Do té doby byli obyčejnými německými kluky, studovali, sportovali, chodili za holkama, popíjeli s kamarády... Pak se všechno změnilo, začali se modlit pětkrát denně, zavrhli sport i kamarády, radikalizovali se. A pak náhle zmizeli do "svaté války", do Sýrie. Pro jejich rodiče, ale hlavně tátu Joachima Gerharda začala noční můra. Rozhodl se, že přivede syny zpět. Cestuje po nebezpečných místech, své syny aktivně hledá, vyjednává s pašeráky lidí....

Prečo si Leško myslí, že Kaliňáka by nepochovala ani vražda v priamom prenose? Počúva tréner Kozák fanúšikov pri výbere hráčov do zostavy? Čo si myslí prezident Kiska o politikoch, ktorí si získavajú popularitu vyvolávaním strachu? Rozhovory o Slovensku pripravené redaktormi denníka SME, ktoré majú presah, trvanlivé jadro, obsahujú originálne myšlienky alebo postoje tých najvýznamnejších osobností. Takých je 15 interview, ktoré sú obsahom knihy SME rozhovory.

Míg a keresztények egy része azt gondolja, hogy nemcsak joguk, hanem kötelességük is részt venni a politikában, mások határozottan tiltakoznak a kereszténység és a politika közös platformja ellen. Úgy vélik, e barátságban elhomályosul a kegyelem evangéliuma, és könnyen a hatalmi harc eszközévé válik. Jézus nem kötötte a tanítványai lelkére, hogy jól szerepeljenek a közvélemény-kutatásokban, ám azt meghagyta nekik, hogy só és kovász legyenek. De hogyan cselekedhetnének felelős állampolgárként a keresztények? Milyen célokat tűzzenek maguk elé egy modern demokráciában, amelyben különböző vallások és világnézetek élnek egymás mellett? A szerző ötféle megközelítésben mutatja be, miként viszonyulhatnak a keresztények a kormányhoz, illetve az egyház az államhoz. Számos történelmi példát kínál hit és közélet viszonyára, köztük a legutóbbi amerikai elnökválasztás tanulságait is elemzi.

"John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě ""socialistického beatnika"", který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování. Jan Novák (1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004, Paseka, Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005. John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Je zakladatelem Spolku Šalamoun, který se angažuje v kontroverzních soudních kauzách, a několikrát byl nominován na funkci veřejného ochránce práv. "

Kdo jiný by měl vyprávět o zločinech 90. let než Josef Klíma? Legenda investigativní novinařiny se vrací k podcastu České podsvětí a popisuje zásadní kauzy z 90. let: navštívíte s ním Discoland Ivana Jonáka, nahlédnete pod pokličku ruskojazyčných mafií, připomenete si řádění Ivana Roubala či Orlických vrahů a posvítíte si na Radovana Krejčíře i Františka Mrázka. Josef Klíma původní materiál podcastů prohloubil, rozšířil o výpovědi vyšetřovatelů a doplnil obrazovou přílohou.

Paralelní svět, stát ve státě, Vatikán světských… Koupit si lístek na kolotoč je snadné, získat od světských rozhovor, nebo s nimi dokonce vyjet na štaci naopak téměř nemožné. Kamila Hladká toto prostředí poslední dva roky soustavně sleduje na různých místech po celé republice a přináší autentické příběhy několika generací českých kolotočářů, které zachycují svérázné lidské osudy, osobitou a mnohdy podivnou atmosféru poutí, maringotek, kolotočů, střelnic a strašidelných domů, jež jsou po staletí nedílnou součástí naší tradice a kultury. Touha po svobodě, romantika zašlé minulosti, život na čtyřech kolech… lidi od kolotoče. Publikace vychází s doslovem Markéty Skočovské, která tuto oblast dlouhodobě mapuje, dobovými materiály a fotografiemi Jana Cágy, držitele mnoha ocenění a několika Czech Press Photo.

Britská spisovateľka a expertka na riešenie následkov katastrof Lucy Easthope doslova žije pohromami. Keď sa zrúti lietadlo, vybuchne bomba alebo keď sa začne pandémia, zavolajú práve ju. Patrí medzi popredné svetové autority v oblasti obnovy po katastrofách a medzi prvých ľudí, ktorí sa ocitnú na miestach tragických udalostí. Poskytovala poradenstvo prakticky pri všetkom, od zemetrasenia a cunami v Indickom oceáne v roku 2004 cez teroristické útoky v Londýne v roku 2005 až po požiar v Grenfell Tower či pandémiu covidu - 19. Pri každej katastrofe je to práve Lucy, ktorá zbiera kúsky a úlomky stôp a pripravuje svet na ďalšiu pohromu. Radí ministrom, pomáha postihnutým komunitám a drží za ruku všetkých, čo prežili. V dojímavých memoároch s názvom Až sa usadí prach odhaľuje, čo sa deje bezprostredne po tragédiách, a pozoruje, ako ich ľudia prežívajú a zotavujú sa z nich. Zavedie čitateľov a čitateľky na miesta za policajnou páskou, predstaví obete a ich rodiny, no spolu s ňou nazrú aj do brífingových miestností a bunkrov, kde vládne zmätok a cítiť pach zatuchnutých sušienok. S múdrosťou, húževnatosťou a úprimnosťou sa kniha Až sa usadí prach snaží čitateľom ukázať, že aj v najtemnejších dňoch musíme hľadať humor, ľudskosť a nádej.

Svědectví o tom, jak se dystopie, kterou známe z filmů a knih, stává realitou. Venezuela, kdysi nejbohatší stát Latinské Ameriky s obrovskými zásobami ropy, je dnes rozvrácenou zemí, kde vládne hlad, násilí a chaos. Civilizace se tu naprosto zhroutila. Nefunguje elektřina, nedostává se pitné vody ani benzinu, peníze ztratily hodnotu a platí se zlatem. Vláda splynula se zločinci, armáda s kartely, a kdo neutekl za hranice, stává se otrokem ve zlatých dolech, protože tam aspoň dostane pravidelně najíst. Slovenský novinář Tomáš Forró se opakovaně do Venezuely vracel, naposledy patrně jako jediný zahraniční novinář v době, kdy se už z této nebezpečné země stáhly neziskové organizace a navštěvovat ji přestali i dobrodruhové. Vznikla tak jedinečná reportáž o rozvratu společnosti a státu. Tomáš Forró (1979) je slovenský reportér, který se zabývá krizovými oblastmi a vojenskými konflikty po celém světě. Ze zkušenosti s oběma z bojujících stran na východě Ukrajiny čerpal ve své knize Donbas (č. Paseka 2020). Je držitelem tří slovenských novinářských cen, mimo jiné za sérii reportáží z Latinské Ameriky – o zemětřesení v Ekvádoru, občanské válce v Kolumbii a anarchii ve Venezuele, odkud si přivezl materiál pro svou zatím poslední knihu.

Sándor Erzsi 1956-ban született Budapesten. Tizennégy évig volt színész Miskolcon és Kecskeméten, tizennyolc évig volt a Magyar Rádió szerkesztője. Többnyire újságíró. Közben pedig anya... "nehezített terepen". Erről szól a könyv. "Nem tudom, hogyan kell sérült gyereket nevelni. A tapasztalatok levonására nekem mindössze egy vak fiú adatott. Nem tudtam, jó-e az út, amin járok, azt sem, hová tart, vezet-e egyáltalán valahová. Csak azt tudtam, hogy a cső végén egy szabad, bátor, önálló srácnak kell majd kijönnie, és azt akartam, hogy ebbe senki se rokkanjon bele. Annak, hogy megírtam ezt a könyvet biztosan van valami értelme. Talán csak annyi, hogy valaki belekapaszkodik az egyik mondatába, esetleg néhány percre megnyugszik, netán megérti, hogy mások is félnek, és senki sincs biztonságban. Szerintem nincsenek "jó" megoldások, csak ösztönös próbálkozások, hogy ne csak kibírjuk, de jól is érezzük magunkat a bőrünkben. Ennél sokkal bonyolultabb programban nem tudok hinni. Mindenesetre szabadon kísérletezhetünk, hiszen csak az életünkről van szó. Azt hiszem, rengeteg módja van annak, hogy egy szülő alkalmatlanná tegye a gyerekét az életre. Az egyik legpokolibb az, ha nem nézünk szembe az adottságainkkal és a tényekkel. Illúzióba ringatni egy gyereket csak azért, mert mi magunk nem vagyunk képesek elviselni a bizonyosság terhét, jelentős bűn." (a Szerző)

Koronavírus, COVID-19, világjárvány/pandémia, karantén, maszk, szkafander, távolságtartás, kijárási korlátozás, részleges vagy teljes lezárás (lockdown), PCR-teszt, szerológiai teszt, antigén gyorsteszt, alapbetegség, lélegeztetogép, immunitás, nyájimmunitás, vakcina ? errol szól az életünk a szinte egyik pillanatról a másikra gyökeresen megváltozott világban.Baji Anikó a járvány magyarországi elso hullámáról vezetett Egy triage naplója ? Harc a láthatatlan ellenséggel blogja alig néhány hete jelent meg könyv alakban. Az a napló elsosorban még a járvánnyal kapcsolatos félelmekrol, várakozásokról szólt, hiszen az elso hullám viszonylag enyhén érintette hazánkat.A folytatás egészen más olvasmány. A szeptemberben nekilendülo második hullám ránk rúgta az ajtót, már szinte minden a COVID-ról szól. A betegség beleette magát az életünkbe, az egészségügyi dolgozók pedig erejükön felül küzdenek a rájuk szakadó betegáradattal.A továbbra is a frontvonalban dolgozó Baji Anikó naplóját még írja az élet, a járvány; most a szeptember-október hónapokról szóló feljegyzéseket adjuk az olvasó kezébe. Akiket érdekel, hogy miként zajlik egy sürgosségi osztály munkája a koronavírus-vészhelyzetben, és szívesen látna néhány emberi arcot a járványról közölt szikár számadatok mögött, azok számára kihagyhatatlan olvasmány!

"Vajon ma mivel és főleg hogyan lehet nagy cégeket és nagy vagyont felhalmozni? Hazánk és korunk „aranyembere” meg tudja őrizni arcát és személyiségét? Gyermekei büszkén vállalják, vállalhatják édesanyjukat vagy édesapjukat? Netán folytatják azt, amit elkezdett?    A magyar újkapitalizmus alig több mint három évtizede egy sor rossz és nagyon rossz példát mutatott – gyors, látványos sikereket, melyeket előbb vagy utóbb csúfos bukás követett.    De az „üstökösök” mellett állócsillagok is megjelentek a magyar gazdaság egén. Olyanok, akikre ma is felnézünk, akiknek pályaívét már üzleti iskolákban is tanítják.     Őket, pontosabban őket is szólaltattam meg az elmúlt években készült interjúkban.    Példájukkal azt szeretném bebizonyítani, vagy legalábbis bemutatni, hogy most, ebben a korrupcióval, paternalizmussal átitatott és urambátyám légkörben működő magyar gazdaságban is lehet sikert elérni. A siker így is bárki számára kézzelfogható, akiben van tehetség, elhivatottság, kitartás és persze kurázsi."   Gattyán György, évente sokmilliárd adót fizet, miért szállt rá mégis az APEH? Demján Sándor szinte mindig nyert, az orosz lottón milliárdokat - veszített Őszintén bevallja: remekül értett vagyona elvesztéséhez Somody Imre Cukorka árusból ingatlanmogul - van ilyen: Futó Péter Sportközpontot épített egykori iskolájának a milliárdos Wáberer György Egy nő, akire a férfiak is felnéznek. Kósa Erika  Műkörömből milliárdokat? Lehetséges! Jákob Zoltán megcsinálta. A pékkirály, Palásti József soha nem nyugszik. Megint kitalált valami újat!

Kniha obsahuje dva rozhovory, které Martin Heidegger poskytl mediím u příležitosti svých 80. narozenin (1969), a především jeho rozhovor s redaktorem časopisu Spiegel z roku 1966, který byl na Heideggerovo výslovné přání otištěn až po jeho smrti v roce 1976. Tento obsáhlý rozhovor je doplněn improvizovaným komentářem Jana Patočky, který byl zachycen na magnetofonový pásek při soukromém semináři. Rozhovory i komentář jsou dúležitými dokumenty k debatě o morálně-politickém profilu M. Heideggera.

Publikace tří českých novinářů, přímých aktérů války v Iráku, přináší v deníkové formě jejich osobní svědectví. Každý ze tří reportérů viděl válku odjinud a každý z nich si odnesl trochu jinou zkušenost. Michal Kubal z České televize působil jako jediný český novinář během války přímo v Bagdádu, kde z bezprostřední blízkosti sledoval drama koaliční vzdušné ofenzivy, proplétal se neprůhlednými nástrahami saddámovské propagandy a nakonec se dočkal příjezdu amerických tanků a diktátorova pádu. František Šulc z Lidových novin se stal jediným českým "embedem", jak se novináři akreditovaní přímo u koaličních vojenských jednotek nazývali; jeho válečnými společníky a průvodci byli Seabees (Mořské včely) - elitní ženijní sbor amerického námořnictva. Barbora Šámalová z České televize pracovala v Kuvajtu a v Jižním Iráku; začátek války trávila společně s vojáky česko-slovenské protichemické jednotky a po vítězném postupu spojenců na jihoirácký přístav Umm Kasr a obklíčení Basry mohla sledovat bezuzdnou anarchii a humanitární katastrofu, která zdejší Iráčany postihla.

Nezabudnuteľné reportáže o krajine po občianskej vojne! V rámci edície Prekliati reportéri prinášame knihu reportáží z Bosny W. L. Tochmana Akoby si kameň jedla. Autor bol za knihu zaradený medzi finalistov literárnej ceny Nike a taktiež na ocenenie Prix Témoin du Monde, ktoré udeľuje Radio France International. Tento prvý preklad Tochmanovho diela do slovenčiny rozširuje počet jazykov, do ktorých bol preložený na dvanásť. Bosna, roky deväťdesiate. Vojna, etnická nenávisť, smrť, masové exekúcie, koncentračné tábory. Desiatky reportérov a televíznych štábov z celého sveta vyrážajú na Balkán, aby mohli podať svedectvo o zverstvách páchaných v rozpadajúcej sa Juhoslávií. Z médií presakujú znepokojujúce obrazy, zaznievajú hlasy katov i obetí, slová expertov i politikov. Každá vojna sa však jedného dňa končí. Novinári odchádzajú, experti miznú v informačnom šume, pozornosť médií sa obracia k iným vojnám, k iným nešťastiam. Čo sa deje v krajine, ktorou štyri roky zmietala vojna? Ako sa so stratou blízkych vyrovnávajú tí, čo prežili? Čo cítia a o čom premýšľajú? Kde hľadajú svojich mŕtvych? A ako ich nachádzajú? To sú otázky, na ktoré sa pokúša priniesť odpoveď kniha poľského reportéra Wojciecha Tochmana, ktorý sa o osudy ľudí žijúcich v Bosne zaujímal nielen počas vojny, ale aj po nej. V roku 1999 sa vracia na miesto činu, pozoruje pri práci antropologičku Ewu Klonowskú, ktorá zbiera a skladá pozostatky ľudských tiel vykopaných z masovch hrobov a na základe DNA identifikuje obete. Rozpráva sa s tými, čo prežili a z rozprávania o kostiach, ktoré patria ich blízkym, rekonštruuje vojnové osudy jednotlivcov i celých rodín, živých aj mŕtvych. Prostým jazykom rozpráva o veciach tragických, neskutočných, strašných. Jeho svedectvo núti zamyslieť sa nad hrôzami vojny, dvojznačnosťou ľudskej prirodzenosti a hlbokou ľudskou potrebou pochovať a oplakať svojich mŕtvych.

Vlajka Sovietskeho zväzu sa tu v dvadsiatom storočí roztrhala na desiatky drobných kúskov. Čečensko, Ingušsko, Abcházsko, Osetsko a mnohé ďalšie uznané i neuznané krajiny a krajinky. Vitajte na Kaukaze – neznámej planéte na mape sveta. Územie medzi Čiernym a Kaspickým morom obývajú po stáročia desiatky rôznych národov s vlastnými jazykmi, dejinami i kultúrou. Každá krajina a každý človek, ktorý tu žije, je jednou planétou neznámej „kaukazskej galaxie“, ktorá sa stala pre poľského reportéra Wojciecha Góreckého celoživotnou vášňou. So zmyslom pre dobrodružstvo, s citlivým senzorom na zaujímavých ľudí a s hlbokými vedomosťami o tejto oblasti sa vydáva na cesty naprieč celým Kaukazom, aby ho videl, spoznal a pochopil. A toto obrovské bohatstvo teraz ponúka aj nám všetkým.

Česko má Mariusze Szczcygła a jeho Gottland. Upřímné svědectví o přítomnosti i minulosti našich slovenských sousedů napsal výjimečný reportér Andrej Bán. Rok 2018 kompletně změnil tvář slovenské společnosti. Vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové hluboce zasáhla celou společnost a na povrch vyplavila vzájemné kontakty mafie s politickými špičkami. Andrej Bán byl při tom, stejně jako při všech důležitých událostech, které se na Slovensku udály za posledních třicet let. Reportér a fotograf Andrej Bán zná Slovensko jako vlastní dlaň. Třicet let brázdí jeho prašné i asfaltové cesty a při tom poznává lidi a jejich příběhy. V jeho textech je znát pozorné oko fotografa, v jeho fotografiích zas přesný postřeh výborného vyprávěče. Kniha Slon na Zemplíně je intimním svědectvím o zemi i lidech žijících své životy daleko za horizontem všeobecné pozornosti. Je to klikatá cesta z východu na západ, od Čierné nad Tisou po Bratislavu, a taky dlouhá pouť v čase, od Jánošíka, přes Jozefa Tisa, až po italskou mafii ´Ndranghetu a „naše lidi“, kteří si užívají výhod spojených se známostmi na nejvyšších místech. Reportáže z knihy Slon na Zemplíně jsou pestrou freskou příběhů ze země, která nám je nejblíže a známe ji možná ze všech nejméně. Andrej Bán, spoluzakladatel organizace Člověk v tísni za tuto knihu získal prestižní Cenu Nadace Tatra Banky za umění v kategorii literatura. Kniha Andreje Bána Slon na Zemplíně vychází v překladu Miroslava Zelinského.

Christopher Berry-Dee hovoří se sériovými vrahy. Coby uznávaný kriminolog si získal důvěru řady odsouzených monster. Vstoupil do přísně střežených věznic, kde s nimi probral jejich šokující zločiny. Výsledkem je tato kniha. Berry-Dee rekonstruuje případy Arthura J. Shawcrosse, Henryho Lee Lucase, Douglase D. Clarka a Carol M. Bundyové a řady dalších. Popisuje svá setkání s těmi nejhoršími, ale také reprodukuje jejich slova, jimiž ospravedlňují své zločiny. A umožňuje tak čtenáři nahlédnout do propasti…

Největší město republiky přitahuje největší počet zločinců. Poznejte ty nejhorší z nich! Z brutálních vražd a drastických zločinů z Prahy a jejího okolí vám bude tuhnout krev v žilách. Nepřikrášlené vyprávění o případech z moderní doby vám představí zabijáky z organizovaných gangů, sadistického kanibala, vraždy žen v jejich domácím prostředí a ještě mnohem víc. Ujistěte se, že jste zamkli na dva západy, seberte odvahu a ponořte se do mrazivých události, které otřásly hlavním městem České republiky.

In this compelling story of greed, chicanery and tarnished idealism, two Wall Street Journal reporters investigate a man who Bill Gates and Western governments entrusted with hundreds of millions of dollars to make profits and end poverty but now stands accused of masterminding one of the biggest, most brazen frauds ever. Arif Naqvi was charismatic, inspiring and self-made. The founder of the Dubai-based private-equity firm Abraaj, he was the Key Man to the global elite searching for impact investments to make money and do good. He persuaded politicians he could help stabilize the Middle East after 9/11 by providing jobs and guided executives to opportunities in cities they struggled to find on the map. Bill Gates helped him start a billion-dollar fund to improve health care in poor countries, and the UN and Interpol appointed him to boards. Naqvi also won the support of President Obama's administration and the chief of a British government fund compared him to Tom Cruise in Mission: Impossible. The only problem? In 2019 Arif Naqvi was arrested on charges of fraud and racketeering at Heathrow airport. A British judge has approved his extradition to the US and he faces up to 291 years in jail if found guilty. With a cast featuring famous billionaires and statesmen moving across Asia, Africa, Europe and America, The Key Man is the story of how the global elite was duped by a capitalist fairy tale. Clark and Louch's thrilling investigation exposes one of the world's most audacious scams and shines a light on the hypocrisy, corruption and greed at the heart of the global financial system.

Projekt Desať príbehov z lágrov GULAG je publicisticko-dokumentárna kniha desiatich mimoriadnych príbe- hov občanov, ktorí boli zo svojich domovov zavlečení do pracovných táborov GULAG v ZSSR. Autor publicisticko-dokumentárnej knihy, Peter Juščák, sa s témou deportácií zaoberá tridsať rokov. Tentokrát z množstva ľudských osudov vybral desať príbehov. Jeho rukopis s prináša dramatické osudy, na ktorých je možné ilustrovať celú problematiku deportácií. Každý z opísaných osudov je niečím charakteristický a zvláštny a je doložený množstvom dokumentár- nych podkladov. Poznamenávame, že kniha koncipovaná ako ilustrácia náročnej témy na príkladoch charakteristických osudov jednotlivcov doposiaľ na Slovensku nevyšla a je ojedinelým projektom aj medzi podobnou literatúrou v oko- litých krajinách..

Kniha krátkych duchaplných fejtónov vznikla na popud a v spolupráci s Máriusom Kopcsayom. Autorka sa v nich vtipne a múdro vysporiadava nielen s vlastným handicapom, ale i tým, čím sme nútení a čím žijeme na Slovensku teraz. Sama o tom píše: „Možno sa vám názov knihy páči, možno sa vám zdá zvláštny, možno čudný, možno vtipný, nuž akýkoľvek sa vám javí je vystihujúci preto, čo som do knihy dala. Je v nej moje súkromie, moje myšlienky a pocity s ktorými sa s vami rada od srdca podelím.“ Dizajn a ilustrácie knihy Peter Brunovský.