Plešatá zpěvačka s podtitulem Antihra byla v době svého vzniku objevem. Jde o první Ionescovu divadelní hru, která zároveň otevírá cestu dalším tvůrcům tzv. absurdního divadla. Patří mezi nejvýznamnější literární a dramatická díla dvacátého století.

Stále živé dílo italského klasika patří k vrcholům commedie dell´arte. Klasickým postavám vévodí a nečekané zápletky musí řešit Truffaldino, který slouží dvěma pánům (sám netuší, že jeden z nich je dívka převlečená za muže). Temperamentní komedie vrcholí tradičně šťastným koncem milostné zápletky. 60. svazek edice D.

„2019 novemberétől – részben már a járvány idején – írtam két tragédiát és egy közjátékot a XX. század második felének magyar történetéből. Történészek és levéltárosok több évtizedes munkája kellett hozzá, hálával tartozom nekik. Elképedtem, mi minden történt az én életem idején, hihetetlen fordulatokkal szembesültem, amelyekről fogalmam sem volt, annak ellenére, hogy a szereplők közül párat személyesen ismertem. Arra kellett ráébrednem, hogy ezek a történelmi alakok nem kevésbé érdekesek, mint a Shakespeare-figurák, és hogy voltaképpen a XV. századi Everyman (Akárki) című angol moralitás modern változatán dolgozom. A jegyzőkönyvek, emlékiratok, naplók szövegét igyekeztem minél teljesebben megőrizni. Remélem, előadják e darabokat egyszer. Addig is olvassák úgy, mint egyetlen sötét kalandregényt.”

Jedna z nejoblíbenějších a nejčastěji uváděných Shakespearových her. Příběh odehrávající se za jedné čarovné noci plné kouzel, záměn, nedorozumění, příběh poblázněných milenců, krále a královny elfů i dojemný pohled na řemeslníky, kteří chystají představení na oslavu svatby, je plný fantaskní divadelní imaginace.

Po svojej premiére v januári 1988 sa divadelná hra Umenie neodísť hrala v období končiaceho socializmu a prichádzajúceho Novembra 89. Názov hry v sebe skrýva trošku iróniu, trošku paradox a trošku metaforu svojej doby. Divák aj čitateľ vedia svoje. Vedia, že za umením neodísť sa skrýva neochota až neschopnosť odísť. Autor zasa vie, že názov Neschopnosť odísť by nikoho nezaujal a hra by prehrala hneď na začitku. Neschopnosť odísť sme videli naživo v Novembri 89 a potom opakovane znovu a znovu, či už boli ľaví, praví, strední alebo obojživelní. A dnes tú neschopnosť vidíme opäť, opakovane a na pokračovanie. Hra je nadčasová a kniha vychádza preto, aby nás udržiavala v kondícii a schopnosti rozlíšiť neschopnosť odísť od umenia neodísť aj v budúcnosti.

Všechno nejlepší (si) přeje Cabaret Calembour aneb Trio Šotek, Orozovič, Suchý. Ti se před deseti lety potkali na pražské DAMU a společně začali tvořit skeče a divadelní hry. Díky nim se divák mohl divit, jak se dostala kostra plejtváka do Prahy nebo že v borůvčí nečíhá jen škodná. A protože Cabaret slaví desáté narozeniny, rozhodl se, že svůj specifický humor, jazykové hříčky a divadelní hry přetaví do knihy plné všeho nejlepšího. Nápadité zápletky, třeskuté skeče a důvtipné dialogy a písňové texty pro všechny, kdo mají rádi Cabaret Calembour, ostatní kabarety, Voskovce s Werichem nebo vtipné knihy.

Klasické české drama z vesnického prostředí. Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.

Tragédie známeho stoického filozofa L. A. Senecu vychádzajú prvýkrát v slovenčine práve v Divadelnom ústave v edícii Svetová dráma – antológie. Výber tvorí Agamemnón, Oidipus, Faidra, Médeia, Trójanky v preklade Martiny Borodovčákovej a v prebásnení Ľubomíra Feldeka. Texty divadelných hier dopĺňajú odborné štúdie spoluautorov, ale i kalendárium Senecovho života a diela, poznámkový aparát vrátane menného a zemepisného registra. Má ľudská krutosť hranice? Existuje nejaká božská spravodlivosť, keď bohovia netrestajú ničomnosť a neodmeňujú cnosť? Aj takéto otázky možno nájsť v tragédiách L. A. Senecu, jedného z najdôležitejších osobností na poli politickom, ale i literárnom: Seneca bol vychovávateľom a poradcom kontroverzného cisára Nera a zároveň plodným autorom filozofických morálnych dišpút a tragédií, ktoré vo výraznej miere ovplyvnili Shakeaspeara či ďalších renesančných autorov. Seneca bol autorom neistých a krutých čias, desivého obdobia dejín. A možno prekvapí, že Senecov svet je taký ako náš.

Inspirací k napsání této hry se stala návštěva delegace Mezinárodního Červeného kříže v Terezíně v roce 1944, kterou nacisté povolili, aby předvedli světu, že se zprávy o vyvražďování Židů nezakládají na pravdě. Hra má pět částí. Zahajuje ji monolog zástupce Červeného kříže. Pak se v retrospektivě odehrávají výjevy, v nichž jsou obyvatelé města – vězňové – nuceni nacvičovat a předvádět určené role, aby před zástupcem Červeného kříže maskovali skutečné podmínky vězeňského života. V jednom z výjevů dva chlapci roztáčejí káču, v jiném mladý pár hovoří o budoucnosti a v dalším si malé děvčátko hraje s panenkou, kterou učí plavat. V další části velitel tábora přijímá delegáta Červeného kříže (terezínské ghetto ve skutečnosti navštívila v červnu 1944 tříčlenná delegace). Velitel pak nutí židovského vězně jménem Gershom Gottfried (terezínský „židovský starší“ se jmenoval Paul Eppstein), aby pro delegáta zinscenoval představení o životě ve „zkrášleném“ ghettu. V závěrečné části Gershom vybízí své herce, aby se při hře „soustředili na svá gesta a slova“. Ví, že musejí ignorovat vlaky, které odvážejí vězně do míst, o nichž diváci vědí a vězňové se obávají, že jsou to tábory smrti. Samotné slovo „Himmelweg“ byl eufemismus používaný v táborech smrti k označení cesty do plynových komor. Mayorgův vrstevnatý text se zabývá nejen historickou brutalitou, ale zkoumá i smysl divadla života a smrti. Po úvodním monologu, odehrávajícím se několik let po události samotné, se děj hry vrací zpět a ukazuje zkoušení velmi neobvyklé hry, kdy židovským vězňům přiděluje role nacistický velitel. Při opakovaných návratech si diváci nikdy nejsou zcela jisti, zda jsou zpátky v roce 1944 nebo tady a teď, v přítomném prostoru a čase. Španělskou premiéru měla tato hra 17. 10. 2003 v Teatro Alameda v Málaze a o rok později ji s úspěchem nastudovalo Národní dramatické centrum (CDN) na jevišti Teatro María Guerrero v Madridu. Anglická premiéra následovala roku 2005 v londýnském Royal Court Theatre a hru pak viděli i diváci v Paříži, Buenos Aires, New Yorku nebo kanadském Winnipegu. Juan Antonio Mayorga Ruano (narozený roku 1965 v Madridu) je jedním z nejhranějších současných španělských dramatiků jak doma, tak v zahraničí. Vystudoval filosofii a matematiku a je profesorem dramaturgie a filosofie na Královské vysoké škole dramatického umění v Madridu. Rovněž vede seminář „Paměť a myšlení v současném divadle“ ve Filosofickém ústavu CSIC. Jeho nejvýznamnější filosofickou prací je Konzervativní revoluce a revoluční konzervace. Politika a paměť u Waltera Benjamina (Revolución conservadora y conservación revolucionaria. Política y memoria en Walter Benjamin). V roce 2011 založil soubour La Loca de la Casa (Tichý blázen), s nímž o rok později inscenoval své dílo La lengua en pedazos (Jazyk na kousky). Je velmi plodným autorem – od roku 1989 píše jednu až dvě divadelní hry ročně. Jeho hra El chico de la última fila (Kluk z poslední řady) se stala předlohou filmu Françoise Ozona Dans la maison (U nich doma), který získal Zlatou mušli jako nejlepší film a cenu poroty za nejlepší scénář na festivalu v San Sebastiánu v roce 2012. Juan Mayorga je nositelem několika ocenění, z nichž nejvýznamnější je Národní cena za dramatickou literaturu (2013).

Jeden z nejvýznamnějších francouzských předválečných dramatiků napsal svou poslední hru na konci války a zamýšlí se v ní osobitým způsobem nad poválečnou budoucností. Drama označované jako prorocké, staví na absurdní situaci, kdy se kriminální živly vrhají do podnikání a chystají se začít těžbu nafty přímo pod Paříží. Svět korupce a nečistých metod v podnikání se dostane do střetu se světem Aurelie, Bláznivé ze Chaillot, která proti nim zmobilizuje prosté lidi ze svého okolí. Vychází v překladu Karla Krause jako 119. svazek edice D.

Audiokniha Hácha 1939, kterou napsali Jiří S. Kupka a Lukáš Burian. Účinkovali: ministr – Milan Enčev , Brody – Alžběta Fišerová, Max – Marek Helma, Emil Hácha – Antonín Hardt , komorná – Jitka Sedláčková, doktor – Lukáš Burian, ministr Meissner – Vojtěch Havelka režie – Lukáš Burian producent – Filip Mareš hudba, střih a zvuková postprodukce – Zdeněk Berry Beran mix a mastering – Pierre Savage Ve spolupráci s Divadlem Radka Brzobohatého a Berrymusic Production ve First Floor Studios Barrandov natočili Audiopohádkáři CZ.

Audiobook Pygmalion written by George Bernard Shaw remains one of the most popular stories – but mainly in the medium of the musical; the evergreen My Fair Lady. But much of the charm and wit comes from the words and timing in Shaw’s original play. Here are the characters of Professor Higgins, his friend Colonel Pickering, and their charge, Eliza Doolittle.

Audiobook Waiting for Godot. Samuel Beckett, one of the great avant-garde Irish dramatists and writers of the second half of the twentieth century, was born on 13 April 1906. He died in 1989. He won the Nobel Prize for Literature in 1969. His centenary will be celebrated throughout 2006 with performances of his major plays, but the most popular of them all will be, without doubt, the play with which he first made his name, Waiting for Godot.

Per Olov Enquist (1934-2020), švédský dramatik, prozaik a esejista, je dnes nejpřekládanějším a nejhranějším představitelem současného švédského divadla. Do výboru z jeho dramatické tvorby jsou – v kompletně zrevidovaných překladech – zahrnuty všechny divadelní hry, s nimiž se už mohli seznámit naši diváci: Noc tribádek, Ze života žížal, V hodině rysa, Obrázkáři, Blanche a Marie, Faidra, které demytizují a zároveň „polidšťují“ známé postavy skandinávské kultury, světové vědy či antické mytologie (například spisovatele Augusta Strindberga, Hanse Christiana Andersena a Selmu Lagerlöfovou, filmového režiséra Victora Sjöströma či objevitelku radia Marii Curie-Skllodowskou), a příběh o lásce a „kocourovi, který zemře, ale vstane z mrtvých“ V hodině rysa. Doplňují je dva tituly přeložené do češtiny poprvé: Magický kruh, odhalující nelichotivé pravdy o Komunistické straně Dánska, a autorská adaptace proslulého Čechovova dramatu Tři sestry, teď staré.

Ústřední postavou vrcholného autorova dramatu z roku 1957 je Archie Rice, šmírácký komik působící na scéně upadajícího londýnského music-hallu. Hra je sondou do života chudé maloměstské londýnské rodiny a jejího neutěšeného života plného rozpadlých vztahů, lhostejnosti, prázdnoty a beznaděje. Odehrává se v době války o Suez a vytváří kritický obraz sociálních poměrů tehdejší Británie. O její nadčasovosti svědčí, že je stále uváděna divadly u nás i na světových scénách.

Coriolanus mal kritický pohľad na Rimanov, no Shakespeare ním dráždil hlavne svojich anglických súčasníkov. Nádherný Coriolanov príbeh sa končí tragicky, ale jeho posolstvo je živé dodnes – a bude aktuálne vždy a všade, kde zavládne rozčarovanie z politiky. William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek. Preklad sa opiera o najlepšie kritické vydanie THE ARDEN SHAKESPEARE.

V nadväznosti na projekt súborného dramatického diela Júliusa Barča-Ivana, ktorý sa stretol s veľkým ohlasom nielen u odbornej verejnosti, ale aj u širokého spektra čitateľov, vydal Divadelný ústav obdobnú publikáciu z pera Ivana Stodolu. Ide o náročný projekt, ktorý zahŕňa 35 hier, vrátane filmového scenára, bábkovej hry a televízneho scenára, pričom prinesie aj doteraz neznáme Stodolove tituly, ako aj pôvodné, necenzurované texty, ako boli publikované v období prvej Československej republiky. Kniha obsahuje aj podrobnú štúdiu z pera profesora Júliusa Pašteku, ktorý je zároveň editorom publikácie a prináša aj ďalšie cenné materiály, rozhovory, články autora, súpisy a mnohé iné.

Ve mlýně, na zámku, v lese i lesním zámečku se setkávají reálné postavy (Mlynář, Hanička, Učitelský mládenec, Klásek ad.) s bytostmi nadpřirozenými (Vodníci, Hejkal, Víly) - a urozený svět (Kněžna, Dvořan) je tu konfrontován s prostými vesničany

Pokračování kompletu nahrávek her divadla Semafor, které v této ucelené podobě vycházejí zcela poprvé. Souborné vydání devíti her z druhého období divadla Semafor, jehož autory jsou Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Hry tvoří pokračování vrcholného období slávy divadla, které zásadně ovlivnilo kulturní dění v naší zemi ve druhé polovině 20. století. Na scéně tohoto divadélka se vystřídaly takřka všechny tehdejší významné pěvecké a herecké hvězdy, oba autoři pro ně složili stovky písní a výstupů. Mnohé hry jsou nyní k dispozici v plné délce vůbec poprvé. Těžiště tvoří záznamy z archivu divadla Semafor, doplněné nahrávkami z archivu Supraphonu. Vychází k 90. narozeninám Jiřího Suchého (nar. 1. 10. 1931). Dobře placená procházka / Zavinil to bubínek / Zuzana je všude jako doma / Benefice / Ďábel z Vinohrad / Tak co, pane barone / Poslední štace / Jonáš a dr. Matrace / Revizor v šantánu + BONUS Sekta Zpívají a hovoří: Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Miroslav Horníček, Hana Hegerová, Naďa Urbánková, Miluše Voborníková, Milan Drobný, Miloslav Šimek, Jiří Grossmann, Eva Olmerová, Věra Křesadlová, Josef Laufer, Evžen Jegorov, Jaromír Mayer, Zuzana Burianová, Ferdinand Havlík, Luděk Nekuda, Miky Volek, Vladimír Hrabánek, Petra Černocká, René Gabzdyl, Magda Křížková, Angelo Michajlov, Antonín Hrůza a řada dalších "

Zborník víťazných divadelných hier súťaže Dráma

DRÁMA 2019 – 2020 Holokaust, násilie a smrť, ekologická úzkosť… Zborník finálových hier z dvoch ročníkov súťaže divadelných hier DRÁMA Divadelný ústav, 2021 Prvé vydanie Súťaž Dráma 2019: 1. cena – Pavol Weiss: Bolo nás jedenásť (My sme tu doma!) 2. cena – Jana Micenková: Rekonštrukcia prípadu Janko Rybárik 3. cena nebola udelená Pavol Weiss: Bolo nás jedenásť (My sme tu doma!) Takmer celé storočie a osudy niekoľkých generácií tvoria príbeh víťazného textu Pavla Weissa Bolo nás jedenásť (My sme tu doma!) – obdobie od konca tridsiatych rokov až po súčasnosť. Dres FK Topoľčany si obliekajú spolunažívajúci Slováci, Židia, Maďari, Česi… Po začiatku druhej svetovej vojny spoluhráči z mančaftu FK Topoľčany nahradia športový dres vojenskými uniformami znepriatelených strán či väzenskou rovnošatou v koncentračnom tábore. Jedenástka vojnu ani komunistickú totalitu neprežila, niektorí jej členovia však áno – aj vďaka pohotovému prezliekaniu rovnošiat. Z kamarátov sa stávajú arizátori, z arizátorov straníci a eštebáci s upraveným povstaleckým životopisom, vysťahovalci do Izraela alebo do zámoria, či naši úspešní súčasníci, ktorým z futbalového štadióna (vybudovaného bývalým vekslákom) znie staronový „bojový pokrik“: „My sme tu doma!“ Režimy sa menia, povaha človeka ostáva rovnaká. Jana Micenková: Rekonštrukcia prípadu Janko Rybárik Jana Micenková vo svojej hre Rekonštrukcia prípadu Janko Rybárik tematizuje pedofíliu cez príbeh mladého muža a manžela Janka Rybárika, ktorý sa pokúša o samoliečbu svojej sexuálnej orientácie. Jeho pokus zbaviť sa neodolateľnej pudovej náklonnosti k dievčatkám po nezvládnutej samokastrácii končí smrťou. Autorka Rybárikov príbeh skladá retrospektívne, z fragmentov rozprávaní Rybárikovej ženy, príbuzných, jeho kamarátov a kolegov, aj úryvkov z Rybárikovho denníka. Odsudzujúce komentáre niektorých postáv necháva Micenková v priamej reči postáv, formálne vo faktografickej rovine. Umocňuje tak tragický rozmer osudu hlavného hrdinu, ktorý sa so svoju orientáciou narodil, uvedomuje si svoju spoločenskú vydedenosť, podstupuje riziko radikálneho riešenia a svoj boj s pudom napokon prehráva. ------------------------------------------ Súťaž Dráma 2020: 1. cena – Tereza Trusinová: Right to Die 2. cena – Ján Mikuš: Otočte kone! 3. cena – Marcel Hanáček: Domov! Finalistka – Martina Havierová: Laura a jej (náš) svet Tereza Trusinová: Right to Die Text sa venuje právu na dobrovoľnú smrť v troch od seba nezávislých prípadoch – mladej mongolskej prostitútky v Japonsku, muža, ktorý v opitosti zabil svoje malé dieťa a aj po odpykaní si trestu väzenia sa rozhodol pre džinistickú samovraždu pomalým znižovaním dávok jedla (sallekhanu) a napokon osamelej 83-ročnej ženy, ktorá sa rozhodne pre samovraždu plynom. Tri príbehy sú súčasťou extrémnej reality šou, kde dvaja účastníci musia uhádnuť, ktorá z troch postáv nakoniec spáchala samovraždu. Ak sa im to podarí, vyhrajú obrovské sumu, trest za neuhádnutie je smrť. Podobnosť s netflixovským trhákom Squid Game nemusí byť zámerná, nesie však výrazný aktualizačný moment. Ján Mikuš: Otočte kone! Príbeh Slováka Jozefa Chovanca, ktorý v roku 2018 zomrel po brutálnom zákroku polície na letisku v belgickom meste Charleroi, inšpiroval Jána Mikuša na napísanie inscenačnej predlohy Otočte kone!. Autor, ktorý sa okrem divadelnej réžie venuje aj iným formám umeleckého prejavu, metódou viacžánrovej textovej koláže strieda dokumentárnu líniu svojho textu, tvoriacu kostru hry, s ironickou pirandellovskou rovinou divadla v divadle, v ktorej niekoľkonásobným ironickým a sebaironizujúcim „prezliekaním“ podrobuje kritike súčasnú slovenskú dramatiku. Tieto dve roviny oddeľuje metaforickými pastišami biblickej poézie a pridáva k nim dokumentárne úryvky o osude drážďanskej opery. Ján Mikuš ústami svojej postavy hovorí, že pohnútkou jeho účasti v súťaži DRÁMA bolo vyhrať prvú cenu, trochu si tak prilepšiť a so zvyškom sa podeliť; to sa takmer podarilo, výsledkom tohto zámeru je však text s bohatým

Moralizovat je nemorální. Autor této divadelní trilogie je si plně vědom svého zbytečného kázání bez širšího dosahu, a proto ji schválně nazval « Amorality », přičemž obsahuje úspěšné hry jako « Na hře závislí », « Pokřivený charakter », « Mythomania » nebo satyrskou dohru « Komentariát ». Čtenář tak má šanci zakoupit si hry z autorova posledního období v akci 3+1 za neuvěřitelnou cenu.

Jána Francisciho tentokrát predstavujeme ako prekladateľa. Poslovenčil veselohru H. Börnsteina Oklamaní klamári. „Budeže to kapitálny žart!“ Dramatická literatúra zo Zlatého fondu SME.

Hra jako náplň a smysl života. Záměrná manipulace s druhými. Nadčasový automat, který řídí osud postav ve hře, do které uživatelé s odsouhlasením vstoupili. Hra však začíná postrádat smysl, když Netofilia začne vítězit nad Autonomií a ze hry se nelze dostat ven - nelze ji ukončit. Svět ovládnou počítače a zlákaný "zachránce" nainstaluje do hlavního počítače program, který začne nutit hrát tuto hru všechny.

Jakuba Grajchmana často jeho súčasníci prirovnávali k Puškinovi, my ho dnes takmer nepoznáme. Pritom je považovaný za najvýznamnejšieho dramatika slovenského romantizmu. Bol kritikom svojej doby a hľadal riešenia a odpovede na mnoho problémov. Do úst hrdinov divadelných hier, ktorých je autorom, vkladal svoje filozofické úvahy. Jedným z nich je i Karol Búrny z hry Melancholický gavalier. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Výběr drobných divadelních her "největšího humoristy na světě", jak H.-P. Camiho nazval Charlie Chaplin, jemuž musel být groteskní, výbušný a někdy až drastický Camiho humor blízký. Camiho dílka nejsou pouze "komická", jsou přímo "camická", což je ve Francii označení pro druh humoru velmi osobitého a vyhraněného, široce rozpjatého, pojímajícího jak bláznivou, nespoutanou imaginaci, tak skryté významy a jemné slovní hříčky.Jisté představy vyvolají už názvy některých her - Opilcovo dítě, Návrat zpopelněného, Dcera chudého akrobata nebo Syn Tří mušketýrů... Hry jsou mj. od 60. let 20. století s úspěchem pravidelně uváděny pražským divadlem Orfeus.

Klasická dramatická báseň norského dramatika Henrika Ibsena pojednává o osobitém hledání životních hodnot nezkrotného Peera Gynta, který utíká před svou minulostí a stává se světoběžníkem, aby na konci své pouti zjistil, že to nejdůležitější, milovaná Solvejga, na něj čeká doma. Vychází jako 99. svazek edice D.

Publikácia Dráma 2011 je výsledkom rovnomennej súťaže pôvodných dramatických textov, ktorú organizuje Divadelný ústav. Autorkami a autormi hier, ktorí sa dostali do finále súťaže, sú:- Gabriela Alexová (Lúzri), - Anica Jenski (Neseš jí dítě)- Laco Remeň (Urob to sám).Autorov priblížia aj jednotlivé medailóny a úvodná štúdia o trendoch súčasnej slovenskej drámy so zameraním na vybraných dramatikov, ktoré napísala Juliana Beňová.Úvodné slovo k hrám napísala Iva Klestilová. Autorkou zaujímavého dizajnu knihy je grafička Eva Péč Brezinová.

Nejslavnější drama ruského spisovatele z roku 1902 je vzrušující a zajímavou sondou do života lidí na dně tehdejší ruské společnosti. Stále často divadly po celém světě uváděná hra vychází v edici D v překladu L. Suchařípy jako 68. svazek.

Za normálnych okolností sa kontrabas v orchestri stráca - nehrá totiž nijaké sóla, iba ak duetá. Pre kontrabasistu je však jeho hudobný nástroj celoživotným partnerom, láskou a zároveň nepriateľom. Monodráma nemeckého spisovateľa a dramatika Patricka Süskinda je slovenskej (nielen) divadelnej verejnosti známa predovšetkým vďaka úspešnému naštudovaniu v Štúdiu L+S v hlavnej úlohe s Martinom Hubom.