Kniha představuje tři Handkeho divadelní texty z různých období tvorby, jejichž spojníkem je svět mezi samotou a láskou, ostychem z lidí a slávychtivostí, jazykem, filozofií a politikou, mezi snem a světem.

Sborník pěti současných her vydaný jako součást mezinárodního projektu Fabulamundi ve spolupráci s Divadlem Letí. Publikace představuje pět dramatických textů, s nimiž divadlo při své účasti v projektu pracovalo: Alexandra Badea: Spojení Evropa; Ella Hickson: Autorka; Pier Lorenzo Pisano: Jen pro tvé dobro; Volker Schmidt: Textilní trilogie; Joan Yago: Krátké rozhovory s výjimečnými ženami. Hry reflektují podstatné rysy současného života, ať již jde o témata politická, jako je závislost ekologie na lobbingu v nejvyšších politických evropských kruzích, nebo soukromá, jako je věčné hledání osobní i umělecké identity, tíživost neměnných rodinných konstelací a zmatky v sexuálních preferencích. Výbor přináší i bizarní vhled do života proslulých žen či příběh z nedaleké budoucnosti, kde chudí Evropané hledají jako gastarbeitři práci na bohatších, vyspělejších kontinentech.

Nová edice Hry VH do kapsy nabízí studentům, a nejen jim, jedinečnou možnost mít vždy po ruce divadelní hry Václava Havla, i když právě nemají přes rameno přehozený batoh nebo tašku. Satirická komedie Zahradní slavnost patří k prvním českým absurdním hrám a v šedesátých letech byla v legendárním Divadle Na zábradlí vůbec první divadelní hrou Václava Havla uvedenou na jeviště. Mladý milovník šachové hry, snaživý Hugo Pludek se podobně jako český Honza vydává do světa, aby něčím byl. Rychle pochopí zákonitosti úspěchu, zorientuje ve světě frází a byrokratických mechanismů, pružně se přizpůsobuje všemu, co ho může dovést až na vrchol. Ale je to ještě Hugo Pludek? Kromě šikovného formátu charakterizuje tuto edici Knihovny Václava Havla užitečná výbava - doplňkové texty, které přibližují historické, kulturní i osobní souvislosti vzniku her a přinášejí přehledný autorův životopis, výběrovou bibliografii a další užitečné informace o samotných hrách, autorovi i době.

Slavné drama norského klasika, které v době svého vzniku šokovalo společnost kritickým pohledem na postavení ženy v tehdejší společnosti, je dodnes vyhledávaným titulem v repertoáru českých i světových divadel. Mistrovsky napsaná postava hlavní ženské hrdinky Nory přitahuje nejen herečky, které nutí k vysokému nasazení, ale znovu a znovu přitahuje inscenátory a v neposlední řadě diváky. Vychází v moderním překladu Františka Fröhlicha jako 107. svazek edice D.

Drama o čtyřech dějstvích v překladu L. Suchařípy.

"Remélem, hogy a drámák számos részlete az általam fordított szövegben világosabb, érthetőbb, mint a régebbieknél. Érthetőbb lesz, hogy egy jelenetben a szereplők között milyen lélektani viszony áll fenn, gúnyos vagy fennhéjázó, biztató vagy reménykedő, leereszkedő vagy megalázó hangot ütnek-e meg. Ezeket az árnyalatokat egy száz-százötven éves (vagy akár ötvenéves, de szándékosan régiesre hangolt) fordításból már kevéssé tudjuk kihallani, a régi szöveg "kikontrasztosítja" a lélektani viszonyokat, azaz a sokféle színárnyalatból csak a fehéret vagy feketét, a jót vagy rosszat érezzük ki - bár tény, hogy azt elemi erővel. A kérdés az, hogy amit elvesztünk a réven (ódon hangulat, termékeny homály, irodalmiság és klasszikus "illat"), azt vajon visszanyerjük-e a vámon (érthetőbb szöveg, közvetlenebb lélektani hatás, pergőbb játéklehetőség)." Nádasdy Ádám

"Aki ismeri a költő korábbi, évtizedekkel ezelőtti színművét, az atomfélelemmel és bunkerral is kacagtató sorsszimfóniát, a 80 liter levegőt, annak nem lesz újdonság Lezsák Sándor új darabjának sírásban-nevetésben, vagyis a groteszkben csúcsosodó komédiája. Aki viszont most találkozik először a költő ilyesfajta felhőtlen játékával - furcsán hangozhatik, ám komorabb hangja ellenére a történelmet búvárló Csaba királyfi a friss drámának valamiképp előzménye -, az is jól elszórakozhat a 20-21. század közép-európai valóságának a furcsaságain. Mert a Nagypapa a bőröndben - szerzője népszínműnek mondja - nem más, mint Kárpát-medencei kórkép, nagyon is életszerű valóságdarabokkal (falurombolás, elvándorlás, besúgások rettenete, stb.) megtűzdelve. Legjózanabb, legigazabb szereplője, a zsákfalu sokat szenvedett, megalázott, halálba kergetett mesteréért mindig kiálló, fehér köpenyben a beteg emberiséget gyógyító "bolond", kinek csörgősipkája nem más, mint életszeretet. Kacajos hangulata ellenére is félelmetes látlelet a magyarságvállalás, a szülőföldön való maradásról, az igaztalant a feledés kráterjába taszító közösség (akár Erdély) mindennapjairól."(Szakolczay Lajos)

Lútkohry je zbierka textov bábkových hier pre dospelého diváka, ktoré vznikli v rozmedzí rokov 2005 až 2015 pre Dezorzovo lútkové divadlo. Dezorzovo lútkové divadlo je jediné bábkové divadlo pre dospelého diváka na Slovensku. Inscenácie divadla videli tisíce divákov na Slovensku, v Čechách, v Poľsku a v Taliansku. Tvorba divadla bola ocenená niekoľkými domácimi aj zahraničnými oceneniami.

Výber divadelných hier Petra Pavlaca prináša jeho texty pre divadlo: Deus ex machina, FUN(e)BRAK s. r. o., Moja mama mala brata, Partybr(e)akers, Cirkus (alebo Ako zabíjať Láskou), Červená princezná, Einsteinova žena a Slovo Válkovo. Vstupný text napísal Ľubomír Vajdička, záverečné slovo Patrik Lančarič, ktorý o svojom divadelnom súputníkovi okrem iného napísal: „Pavlac používa divadlo ako priestor pre uvažovanie o živote, o svete. Priestor pre kritické myslenie. Pre myslenie. Divákovi ponúka svoju hru ako propozíciu k pozorovaniu a uvažovaniu.“

Sofokles je jeden z najväčších starogréckych dramatikov. V jeho hrách dominuje ľudská vôľa, psychológia jednotlivých postáv a z nej vyplývajúce antagonizmy a konflikty, ktorých povaha býva práve tak osobná ako spoločenská. Jeho zachované dramatické dielo je dodnes živé, no spomedzi všetkých hier najživšia je Antigona. Hra sa odohráva v mýtickej dobe pred tébskym palácom. Po smrti kráľa Oidipa sa vlády v Tébach spoločne ujali jeho dvaja synovia Polyneikes a Eteokles. Zakrátko však vznikli medzi nimi rozpory a v boji sa navzájom pripravili o život. Po ich smrti sa vlády ujal ich strýko Kreón. Dej Sofoklovej Antigony sa začína vo chvíli, keď nový tébsky kráľ vydá rozkaz, že iba Eteokles smie byť pochovaný so všetkými poctami. Jeho brat Polyneikes, ktorý sa pokúšal dobyť Téby, si však podobný pohreb nezaslúži, a preto má ostať nepochovaný napospas divej zveri. Knižné vydanie obsahuje celkom nové, prepracované vydanie prekladu hry Antigona. Jazyková interpretácia profesora J. Špaňára vznikla ako podklad prebásnenia na objednávku SND a dielo prebásnil Ľubomír Feldek (1970). Text hry vyšiel aj knižne (Slovenský spisovateľ – 1974, Tatran – 1982). Výsledkom nového Feldekovho prebásnenie hry (prepracoval takmer celý jej preklad) je jambický trimeter, ktorý znova upevnil a verše všetkých replík sú teraz dvanásťslabičné – tak ako v origináli.

KLEOPATRA Ak je to láska – koľko je jej? Povedz! ANTONIUS Almužnu zrátaš. Pravú lásku nikdy. KLEOPATRA A ja chcem predsa nájsť jej hranice! ANTONIUS Skôr nájdeš novú zem a nové nebo. Práve ste si prečítali jeden z najkrajších dialógov o láske zo Shakespearovej hry Antonius a Kleopatra – i jeden z najkrajších ľúbostných rozhovorov, aké pozná svetová literatúra. Antonius a Kleopatra sú milenci, ktorí naozaj žili, no ich láska sa stala rovnako slávnou legendou ako láska Romea a Júlie, ktorá sa zrodila v básnickej fantázii. Napokon William Shakespeare (1564 – 1616) nebol obyčajný dramatik, o ňom sa vždy bude hovoriť ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil pre vydavateľstvo Ikar Ľubomír Feldek. Všetky preklady, ktoré vydávame v tejto sérii, sa opierajú o najlepšie anglické kritické vydanie THE ARDEN SHAKESPEARE.

Audiokniha Ucho, kterou napsal Jan Procházka. Trezorové dílo o dusivé atmosféře let minulých. Vydali Audiopohádkáři CZ a Filip Mareš ve spolupráci s Nakladatelským domem Grada pod značkou Cosmopolis v roce 2022. Účinkovali: Anna – Lucie Vondráčková, Ludvík – Milan Enčev, příslušník STB – Filip Mareš scénář – Jan Procházka úpravy – Lenka Procházková režie – Lukáš Burian producent – Filip Mareš hudba, střih, zvuková postprodukce – Zdeněk Berry Beran Ve spolupráci s Divadlem Radka Brzobohatého a Berrymusic Production ve First Floor Studios Barrandov natočili Audiopohádkáři CZ.

Audiokniha Přelet nad kukaččím hnízdem, kterou napsal Dale Wasserman. Hra podle slavného románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven Příběh známý z filmu režiséra Miloše Formana z roku 1975, ověnčeného pěti Oscary Před šedesáti lety vyšel poprvé román Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Příběh o zneužití moci, manipulaci s vědomím lidí, o strachu a touze člověka vzdorovat nátlaku, o léčení vlastních komplexů týráním slabších proslavil film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem.

David Mamet patrí popri O´Neillovi, Millerovi, Williamsovi, Albeem a Shepardovi k najvýznamnejším žijúcim dramatickým umelcom a jeho prelomové dielo predstavujeme slovenským čitateľom v komplexnej podobe po prvý raz. Divadelné hry Kryptogram, Edmond, Americký bizón, Oleanna, V pote tváre orať budeš, Kačacie variácie a Sexuálna perverzita v Chicagu, ktoré sú zaradené do výberu a tvoria reprezentatívny prierez Mametovou tvorbou preložili Zuzana Flašková, Laco Kerata, Alexandra Ruppeldtová, Juraj Šebesta. Mamet napísal takmer tridsať divadelných hier, niekoľkokrát získal cenu OBIE a v roku 1984 Pulitzerovu cenu za najlepšiu drámu roka Glengarry Glenn Ross. Všestrannosť spisovateľského talentu dokazujú jeho novely, zbierky básní, divadelné hry a knihy pre deti, ako aj eseje o divadle a filme. Je známy a oceňovaný aj ako filmový a televízny scenárista a filmový a divadelný režisér. Z jeho filmov spomeňme aspoň Poštár zvoní vždy dvakrát, Verdikt, Dom hier, Vrtieť psom, Hannibal či Spartan.

Caragialova vrcholná komedie Ztracený dopis (1884) je dodnes uváděna na rumunských i zahraničních scénách. Odehrává se začátkem 80. let v rumunském provinčním městečku, ale celkový smysl toto vymezení daleko přesahuje. Zápletka je založena na volebním konfliktu mezi konzervativci a liberály a dostává se do pohybu díky kompromitujícímu milostnému psaníčku. Komično vyplývá z neočekávaných situačních zvratů, z vystižení charakterových nedostatků postav a z jejich barvité jazykové charakteristiky. Naléhavý pocit absurdity se dostavuje při rozuzlení, v němž se vítězem stává kandidát, který všechny překoná svou primitivností i nemorálností. V komedii Bouřlivá noc (1879) autor představuje společenskou vrstvu zbohatlíků, která se vytvořila po rusko-turecké válce (1877-78), v níž rumunské knížectví získalo nezávislost na Turecku. Satiricky odhaluje flagrantní rozpor mezi mondénními aspiracemi těchto „parvenus“ a jejich faktickou zaostalostí a nevzdělaností. Situační komika pramení z časté záměny postav a jazyková komika je založena na používání zkomolených slov francouzské provenience. Komedie Když se slaví karneval (1885) má nejblíže k žánru frašky. Je plná záměn postav „qui pro quo“; odehrává se na bukurešťském předměstí během karnevalu, na němž si místní „lepší společnost“ chce dokázat, jak vznešeně se umí chovat. V tomto případě autor parodoval nejen přízemní maloměšťáky, ale také dobový žánr melodramatu. V jednoaktovce Pan Leonida proti reakci (1880) pan Leonida v županu a pantoflích planě horuje pro republiku a revoluční změny. Stylizuje se do role politického teoretika a jeho výklad událostí, založený na bezmyšlenkovitých frázích, je jen směšnou karikaturou. Pravý charakter se naplno projeví ve chvíli, kdy se zdá, že propukla revoluce. V dramatu Křivda (1890) je městské prostředí vystřídáno venkovským a komika tragičnem. Postavy jsou silné charaktery, schopné velkých vášní. Psychologická zápletka spočívá v tom, že hostinská Anca žije několik let s vrahem svého muže, ale jen proto, aby důkladně připravila odhalení vraždy, vedena přesvědčením, že zlý čin nesmí zůstat nepotrestán.

V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této slavné tragédie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a vybaveny poznámkami pod čarou. Anglické poznámky fungují jako malý shakespearovský slovníček, české poznámky upozorňují čtenáře na klíčové souvislosti. Svazek uzavírá studie Bohuslava Mánka o českých inscenacích a překladech Othella.

Dráma 2017 Víťazné texty súťaže Dráma 2017 Snaha divadelným jazykom uchopiť aktuálnu chvíľu z jej komickej, tragikomickej či absurdnej stránky spája víťazné texty 18. ročníka súťaže pôvodných divadelných hier v slovenskom a českom jazyku. Vanda Zaplatílková Hutařová (1989) s textom Jen zavřít oči a Dušan Vicen (1966) s hrou Odpisy a priznania sa podelili o 1. miesto v súťaži, Miroslav Djablik (1957) získal za svoju hru Vianočný zázrak tretiu cenu, druhé miesto ostalo neobsadené. Finalistami sú predstavitelia dvoch generácií a zároveň skúsení autori. Česká teatrologička a režisérka Vanda Zaplatílková Hutařová bola víťazkou „dvojročníka“ súťaže 2014 – 2015, režisér a dramatik Dušan Vicen v predchádzajúcom ročníku napísal druhú najlepšiu hru, kým Miroslav Djablik, podľa vlastných slov „jeden z najlepších žijúcich neznámych dramatikov na Slovensku“, bol víťazom českého Radoka v roku 2007.

Publikácia z edície Nová dráma / New Drama obsahuje štyri hry súčasných holandských autorov a autoriek: Gerardjan Rijnders – Silikón, Judith Herzberg – Šrám, Rob de Graaf – Mako, Marijke Schermer – Hlina, vo výbere a preklade Alexandry Andreasovej, ako aj úvod holandskej teatrologičky Anje Krans o situácii súčasnej holandskej drámy, divadla a širšie i situácii kultúry a o zmenách, ktorými prechádza divadlo a dráma v Holandsku.

Parafráze na Pirandellovu úspěšnou divadelní hru "Jindřich IV.". Hraje se na hradě za dní nedávno minulých. Autorem parafráze je absolvent DAMU Jiří Zygma. Ve svých hrách Pirandello na základě relativismu v chápání skutečnosti zpracoval originálním způsobem téma krize osobnosti, problematiku identity moderního člověka a rozpor mezi ideálem a skutečností. Námětem jeho děl jsou bizarní, nevypočitatelné až absurdní příběhy s podivínskými postavami plnými prudkých vášní a zvratů. Ale i v krajní absurditě je Pirandello vždy konkrétní a aktuální, skutečný mistr divadelního umění. Roku 1929 byl Pirandello jmenovám členem Italské akademie a roku 1934 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „za jeho smělou a duchaplnou renesanci dramatického a scénického umění" (citace z odůvodnění Švédské akademie). Při návratu ze Stockholmu navštívil i Prahu.

Drama o dvou jednáních, jež se zabývá zálibou ve lžích, falešných snech a pokroucené fantazii. Autor hru napsal v řeckých Aténách. Řecká profesorka dějepisu je velmi cílevědomá a prostřednictvím cílené lži na základě překroucené historie to chce kvůli krizové situaci ve své zemi dotáhnout hodně vysoko až do politiky, k čemuž jí pomáhají demonstranti, osoby z lidu, které kolikrát nemají povědomí o základních věcech týkajících se jejich země, a proto jí slepě důvěřují a mylně považují za vyvolenou. Dva její kolegové jsou do sebe nešťastně zamilovaní, a protože nemohou mít děti, rozhodnou se ke konci hry rozejít, jelikož přišli na to, že jejich láska byla zbytečná a nenaplněná. Drama je velmi metaforické, a to zejména díky personifikovaným postavám, jako jsou Nenávist, Láska a Lež. Tyto zároveň vyplňují komické, někdy až drastické scény v druhé linii, blížící se prvkům epického divadla. Hlavní hrdinka to nakonec kvůli svým ambicím směřuje až do čela vlády pro účely převratu, za což je však mimo sebe samotnou obdivována jen svým kolegou, aby nahradila další zástupce klamů. Je otázkou, nakolik jí k tomu dopomohla lež a jak ona sama sebe vnímá před přírodou – symbolickými prvky v bodech zvratu jsou zde zemětřesení a moře, v dálce rozvášněný lid.

Ferko Urbánek bol predovšetkým dramatikom, autorom množstva divadelných hier, medzi nimi i Strašidla. Bohatý sedliak Skulík chce vydať svoju jedinú dcéru Helenku za richtárovho syna len kvôli majetku, po ktorom dlhé roky baží. Lenže Helenka ľúbi iného, Petríka. K šťastiu im pomôžu Petríkovi kamaráti Mišo s Paľkom. Vymyslia strašidlo, ktoré má vystrašiť sedliaka, pretože sedliak je poverčivý a verí na všelijaké čary. Všetko sa dobre vyrieši a z jednej plánovanej svadby sú napokon tri. S hrou sa dodnes stretávame v repertoári najmä ochotníckych divadiel.

Jedna pani povedala, prvá k tomu pridala, druhá zasa neverila, ale tretej oznámila, tá zas štvrtej prezradila, štvrtá piatej pošepkala, piata to zle počula, a tak všetko zmenila. Populárna jednoaktová veselohra Ferka Urbánka z roku 1920.

Rozsiahla lyricko-dramatická skladba o známej postave našej histórie. Ján Botto ju počas svojho života nestihol dokončiť, našťastie sa rukopisy po Bottovej smrti dostali do rúk jeho najbližšieho priateľa, Pavla Dobšinského…

Slavná a nesmrtelná Shakespearova tragedie o lásce dvou milenců z nesvářených rodů Monteků a Kapuletů vychází v nádherném básnickém překladu Josefa Topola jako 74. svazek edice D.

V roku 2014, keď Moskva založením proruských odštiepeneckých enkláv a okupáciou Krymu začala práce na demontáži Ukrajiny, ukrajinská dramatička a scenáristka Natalia Vorožbyt napísala hru Saša, vynes smeti. V tejto komornej hre sa navonok nič nedeje: kyjevská živnostníčka Kaťa (55) a jej tehotná dcéra Oxana (30) chystajú občerstvenie na pohreb a pritom spomínajú na zosnulého manžela a otčima Sašu (55). Dôstojník ukrajinskej armády zomrel na infarkt po tom, ako ho ponižoval nadriadený. Spomienky na mŕtveho sú živé aj doslova, keďže Sašov duch je v niektorých scénach prítomný a rozpráva sa so ženou a dcérou. Hovoria o tom, aký mali život. Čo bolo a čo nebolo, a ako sa malo udiať to, čo sa už zmeniť nedá. Vonku sa zatiaľ dejú veci nevieme, čo to je, len podľa strohých informácií a skutkov dvoch žien zisťujeme, že sa niečo chystá: Kaťa a Oxana si pre prípad, že nebude plyn ani elektrina, kúpia kotol na tuhé palivo, ktorým vykúria dom a dá sa na ňom aj variť. Robia si aj zásoby: dve vrecia zemiakov, vrece cibule, pohánku, drevo Aj benzínu toľko, aby vydržal do Varšavy, keby niečo. Ženy sa to obávajú aj vysloviť, my si dnes ľahko domyslíme, čo mali na mysli. Aj podľa toho, že Saša sa zo záhrobia chce vrátiť, aby bojoval za Ukrajinu. Keď Natalia Vorožbyt hru písala, netušila, že po ôsmich rokoch bude vlastným životným príbehom útekom z napadnutej Ukrajiny dopisovať svoju hru a sama bude potrebovať benzín do Varšavy, na dvojdňovú jazdu do bezpečia. Zlé tušenie sa naplnilo a obrátilo sa na proroctvo. War in progress urobil z hry work in progress.

15. ledna 1622 – tedy pravě před 400 lety – se v Paříži narodil herec, divadelní principál, a především komediograf Jean Baptiste Poquelin známý pod jménem Moliére. Po Shakespearovi se objevil dramatik, jehož dílo jako by představovalo samostatnou kapitolu, ne-li rovnou epochu divadelních dějin, která navíc zůstává dodnes živá nejen pro francouzské publikum. U příležitosti výročí vznikla v Českém rozhlase nová inscenace snad nejznámější Moliérovy komedie Lakomec. Pětiaktová hra v próze, jejímž hlavním hrdinou je lichvář a chorobný lakomec milující více než kohokoli z bližních svoje peníze, byla napsána v roce 1668. Dnes patří k nejoceňovanějším Moliérovým hrám, ale v době svého vzniku velký ohlas nevzbudila. I když hrál titulní roli sám autor, který si v komických úlohách uměl získat přízeň obecenstva, dosáhl Lakomec v Palais Royal pouhých dvaceti repríz. Obliba komedie přišla až později, dnes patří k nejuváděnějším autorovým hrám a jméno hlavní postavy se stalo synonymem pro lakomého člověka. V dalších rolích: Harpagon - Ivan Trojan Kleant - Filip Kaňkovský Valér - Ondřej Brousek Eliška – Anežka Šťastná Mariana – Klára Suchá Anselm – Jaromír Meduna Frosina – Dana Černá Jakub – Václav Vydra Šimon – Jiří Knot Štika – Petr Lněnička Komisař – Lubor Šplíchal Treska – Jiří Maryško Bumbal – Petr Šplíchal

Jedno z nejvýznamnějších děl americké dramatiky 20. století je kritickým pohledem na moderní zkomercionalizovanou společnost. Příběh rodiny postaršího obchodního cestujícího, která ztrácí kontakt s realitou. Hlavní postava Willy Loman žije v iluzi dokonalosti a nepřipouští si, že věci už nejsou, jaké byly nebo jaké by si je přál. Seznamte se s nevyzpytatelnou pomíjivostí lidského úspěchu a popularity.

That done, our day of marriage shall be yours, One feast, one house, one mutual happiness. Dvom šťastným svadbám – jednej hostine – stôl potom v jednom dome prestrime. Na začiatku ukážkové priateľstvo Valentína a Protea, aj ich ukážková zaľúbenosť do dvoch dám, Júlie a Silvie. Potom zrada. A po zrade odpustenie. Aj taký býva život. Práve z podhubia tejto frivolnej hry vyrástla tragédia Romeo a Júlia – hra o milencoch, ktorí si boli verní až za hrob.

Shakespearova komedie Něco za něco (Measure for Measure, 1603) patří k tak zvaným temným či hořkým komediím. Odehrává se ve Vídni a jejím hlavním tématem je korupce. Hra velmi výmluvně dokládá známé přísloví, že moc korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně.

Sedmdesátá léta jednoho z nejdůležitějších divadel naší kulturní historie Zvukový komplet semaforských divadelních her ze 70. let navazuje na předchozí 2 boxy, zaznamenávající nahrávky z let 60. Zde jde o hry Jiřího Suchého s hudbou Ferdinanda Havlíka a v Člověku z půdy také Jiřího Šlitra. Na posledním disku nalezneme nedávno objevenou studiovou nahrávku dosud nevydaného alba Malý domácí tingl-tangl z roku 1978. Slavné představení Kytice zde také poprvé vychází zcela kompletní. Tři záznamy pořídil zvukař divadla Bohumil Paleček pro interní potřeby divadla, další čtyři ze záznamů jsou z archivu producenta Hynka Žalčíka, který je připravoval k vydání, z politických důvodů však k tomu v době normalizace již nedošlo. Na nahrávce se objeví desítky interpretů, spolupracujících s tehdejším Semaforem: Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Josef Dvořák, Ferdinand Havlík, Naďa Urbánková, Karel Černoch, Martha Elefteriadu, Petra Janů, Petra Černocká, Jiří Helekal, František Filipovský, Evžen Jegorov, Jiří Datel Novotný, Věra Křesadlová, Vladimír Hrabánek, Dagmar Patrasová, Magda Křížková a mnoho dalších. Komplet vybral a sestavil Lukáš Berný.