Poltergeist je hlasitý paranormální jev, duch domu, který se projevuje nevysvětlitelnými přesuny nábytku, šramotem za zdí či samovolnými explozemi. Živí se strachem a samotou, úzkostí a izolací. Titulní figura a nevyjádřený subjekt páté básnické sbírky Martina Pocha terorizuje nic netušící obyvatele, zanechává po sobě hmatatelné stopy, které mohou být pozůstatkem manželské hádky, živelné katastrofy

Nová básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění. Páteří sbírky je dvanáct rozsáhlých básní vycházejících z „třetího pásu“ každého ikonostasu, tedy z pásu dvanácti největších křesťanských svátků v církevním roce od srpnového Proměnění Páně až po pozdně jarní

Směs básní o realitě života – o překážkách a problémech, se kterými se může setkat jak bytost z přirozena, tak bytost nadpřirozená. Někdy dost vážné, někdy velmi odlehčené, ale v důsledku s jedním sdělením: že život je přese všechno krásný. Jak napsal americký hudebník a básník Jim Morrison, jenž svůj život prožil naplno, ač krátce: „Žádná nekonečná odměna nám nepromine promarnění úsvitu.“

Čtvrtá kniha básní Jaroslava Hutky. Přestože Hutka je právem vnímán především jako písničkář, jeho tvorba básnická a prozaická tvoří většinu jeho literárního díla. Ve sbírce Karanténa (2000) poznáváme Hutku jako básníka, kterého známe zejména ze sbírek Koryta krve a Hořký déšť. Tedy jako toho, kdo dokáže v jednom asociativním proudu propojit existenciální rozměr každodennosti, osobní deník, aktuální

Sonet, to jsou verše plné zakleté touhy, kterou snad jen volta devátého řádku může obdařit nábojem vykoupení - ale také popravčí salvou zatracení. Tak vidí tuto královskou básnickou formu spisovatel a hudebník Josef Pepson Snětivý, jenž svou čtvrtou sbírku pojal výlučně v jejím znamení. Vznikala povětšinou na samém konci roku 2014 a začátkem následujícího, tedy v období, které v autorově životě patří

S rozvojom aténskej demokracie sa v metropole Grécka začína od 5. storočia pred Kr. rozvíjať nová forma dramatického umenia. V Aténach vznikajú súťaže, ktorých obsahom sú predstavenia dramatickej tvorby. Hry a súťaže sa stávajú súčasťou sviatkov, osláv a občanom-divákom sa predvádzajú na nich dramatické, divadelné predstavenia. Drámy v tomto období, a to najmä tragédie, sa stávajú významnou záležitosťou,

Když měl stručně zhodnotit normalizační básníky, napsal jejich ústy, jejich perem: Moje věčné image,/ z prdelí mít garage. Před pětatřiceti lety jsem si všiml, že jsem v antikvariátě na Na Můstku denně. Z pro nás mystického prostoru \"zezadu z krámu\" mi přinesl jednu z tisíců tehdy zakázaných knih. Václav Renč, Setkání s Minotaurem. Tisíckrát jsme spolu mluvili. Nejde o to, že věděl o literatuře hodně.

Po předchozí trilogii básnických sbírek NU CO, LEDA ŽE a TAK JO (vydal RADIX 2015 a 2016) pokračuje autor v mapování citlivosti a paradoxnosti naší doby. Je to dynamická výpověď o naší tmě, o nedostatečnosti svítání… Jsou tu i oběti, o kterých se mlčí… Je tu hledání slov, která se brání svědectví… slov, která zrála na jidášově větvi, která touží po pointě, jež je někde v hodně nejistém nebi… nebi zářícím

Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně? Stalo se to přece jinak – ale to už nevíme, přeznačila to paměť i všechno, co následovalo. A co někdy následovalo právě proto, že jsme si minulost zapamatovali špatně. Sbírka o pasti paměti, vzpomínce jako přibližné mapě času i o „zlaté lásce zkratek“ a období

Básnické sbírky Ladislava Zedníka nejsou určeny k jednorázové konzumaci. Je potřeba pročíst se k nim opakovaným vstupováním do řádků: koncentrované a mnohovrstevnaté básně ostatně formálně ztvárňují to, na co se tematicky zaměřují: jsou to řezy časoprostorovými vrstvami osobní i nadosobní historie. Nezřetelnost hranic, tekutá proměnlivost iluzorní jevovosti, odrazy a zrcadlení jako podstata skutečnosti.

\"Je to tam holka - máš rakovinu.\" Prodala dům a vyrazila do světa s uzlíčkem buchet, živíce se tím, co našla v lese a na poli.

„Nekonečná čtyřverší“ undergroundové legendy Kde leží klíč k legendě se značkou JHK? Zdálo by se, že ji stvořily jedinečné formy plus dekadence plus underground, ale spíš to bude tak, že to, o čem on jedinečně píše, jsou záležitosti obecně srozumitelné pro všechno živé a občas snad i myslící. Básník, aby jím skutečně byl, musí vydat své svědectví. Jenže pak je zde ještě jiný zápas. Vyvzdorovat na nicotě

Básnické dílo Jiřího Wolkra (1900—1924) si v sobě uchovalo nezaměnitelnou výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a záhy podnítilo četné polemiky o směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality. Česká knižnice proto přináší výbor, který chce sejmout z Wolkra tuto zjednodušující, v povědomí čtenářů stále přetrvávající

Nejslavnější sbírka žijící legendy českého básnictví je zároveň skutečným skvostem tuzemské poezie XX. století. Od jejího prvního vydání uplynou brzy již celá čtyři desetiletí. Čas však nejenže tuto sbírku — která se v polovině šedesátých let stala na zdejší literární scéně naprostým zjevením — nepřipravil o nic z její magické, imaginární, hypnotizující atmosféry, ale naopak jí umožnil dozrát podobně,

Kniha básní Jiřího Brůny vychází opět ve dvoujazyčném vydání / ČJ , AN / a je doplněna ilustracemi pražské malířky Mirky Mádrové. Prvními třemi spoluautorskými knihami byly Básně a obrazy, Psověk a Každý jiný den. Dalšími tituly jsou z nakladatelství Mezera – Rozhovory s anděly, Rozhovory bez Andělů a Andělé na Zemi. Nově Tramvaj plná Andělů tentokráte v nakladatelství Moniky Elšíkové.

Karel Malík (*1960), hudebník, skladatel, textař a básník, hráč na altsaxofon a kytaru. Působil v kapelách O. P. N., Hudba Praha a dalších. Jeho charakteristický hlas pak přichází nejvíc ke slovu v jeho vlastní kapele - založené v r. 1988 - Echt! Výkřičník je pro tento lyricko-úderný, keltsky furiantský pub-rock namístě. Třetí z Malíkových knížek - Chaos - obsahuje trefné verše, s ironickým i sebeironickým

Svou v pořadí třetí básnickou sbírkou rozvíjí Lukáš Bárta osobitou poetiku, v níž se mu daří dobývat z převážně městské každodennosti působivé mikropříběhy a evokovat nevšední obrazy. Jeho \"poezie významové víceznačnosti plné jinotajů, hádanek, zajímavých metafor a promyšlených spletitých asociací\" (M. Kovářík) se vykazuje zralým autorským rukopisem, uměřenou prací s básnickým slovem a schopností

Čtyřdílná básnická sbírka vnáší do pozoruhodného oblouku autorovy dosavadní tvorby akcent vesmírný, objektivizující, někdy i hymnický. Dřívější experimentální charakter Štolbovy lyriky ustupuje do druhého plánu, aby se v prvním vyjevila poezie jako gejz

Záhady, tajemno a dobrodružství odehrávající v hrncích, pekáčích, pánvích, sklínkách i sklenicích. Martyrium civilních molekul při jejich \"transmutaci\" v lahůdku. Není to běžná kuchařka. Je to snadno srozumitelné vyprávění o chemický dějích probíhajících při vaření doplněné základním vysvětlujícím chemickým aparátem. Zvláštní pozornost je věnována i způsobům jak jíme a jídlo chutnáme - tedy psychologii

Bilanční sbírka reflektující konec jedné životní epochy, \"šlapání zelí\" jak zmizelého starého, tak i vznikajícího nového života. Sova létá nocí a loví vše živé...