Latinsko-české vydání základní středověké encyklopedie vědění, zahrnující témata od svobodných umění přes antropologii a přírodovědu až po theologii. Sedmnáctou knihu své encyklopedie, nadepsanou De rebus rusticis O zemědělství, věnoval Isidor rostlinné říši. Jádro a hlavní část knihy představuje výklad jmen rostlin a obecných termínů, které s nimi souvisejí. Isidor se neomezuje jen na kulturní, cíleně

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla. Třináctý svazek je uveden odbornou studií vracející se ke sporu mezi Husserlem a Heideggerem ohledně hesla „Fenomenologie“ pro Encyclopaedia Britannica; dále následují odborné studie k Schelerově filosofii života,

Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období.

Italský humanista Lorenzo Valla (1407–1457) se proslavil snad nejvíce svým demaskováním Konstantinovy donace, dokumentu, podle nějž římský císař Konstantin Veliký svěřil vládu nad západořímskou říši do rukou katolické církve. Ve spise O svobodném rozhodování se věnuje otázce, která trápila nejednoho myslitele, totiž vztahu svobody a předurčení, již mj. pojednal „poslední Říman“ Boëthius ve své Útěše

Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14. století: Rogera Bacona, Petra Oliviho a Petra Auriola.

Marsilio Ficino (1433–1499) je znám především jako významný překladatel a komentátor Platóna a novoplatoniků. Platónská filosofie však u něj nestála osamocena, ale měla tvořit podpůrný pilíř křesťanství, formujíc tak spolu s ním křesťanský platonismus.

Dvanáct skeptických vhledů, které originální formou mapují naši existenci i občanské soužití, zároveň zkoumají to, co je, anebo by mohlo být ideálním stavem věcí. Jaké je to překvapení, když se objeví hlas, přesněji vícehlasí, jež všudypřítomný černobílý pohled na svět problematizuje?

Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako \"soustředné kruhy\".

Sborník Petru Rezkovi k jednasedmdesátým narozeninám edičně připravil Martin Pokorný a kromě editora do něho přispěli Jaroslav Blažek, Štěpán Kosík, Jiří Starý, Pavel Humhal, Karel Císař, Vojtěch Kolman, Kryštof Boháček, Veronika Konrádová, Jindřich Karásek, Robin Pech, Michael Špirit a Michal Blažek.

Knížečka O snech je záhadná i na poměry pozdněantického filosoficko-náboženského prostředí svého vzniku. Synesios z Kyrény (370–413 n. l.) v ní jako žák alexandrijské filosofky Hypatie v novoplatónském rámci a rétoricky bohatě vykládá o vztahu duše ke světu, o jejím nečekaně proměnlivém životě a případné spáse či ponížení.

Arthur Schopenhauer (1788 – 1860) – nemecký filozof, jeden z najvýznamnejších mysliteľov 19. storočia, tvorca voluntaristickej a iracionalistickej filozofie, často označovaný ako filozof pesimizmu, sa preslávil najmä svojím spisom Aphorismen zur Lebensweisheit (1851), ktorý v slovenčine vychádza pod názvom Životná múdrosť. V brilantných úvahách sa v ňom pokúsil podať „návod\\\" na prežitie čo najšťastnejšieho

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil.

Profesor University of Arizona David Schmidtz – vystudovaný filozof a ekonom – v knize Prvky spravedlnosti předkládá velmi srozumitelným jazykem své úvahy o tom, co je spravedlnost. Hodnotí vhodnost přístupu ke spravedlnosti skrze principy zásluh, reciprocity, rovnosti a potřeb.

Kniha vypráví příběh utváření, vzestupů a pádů moderního západního člověka, který se svými představami o světě a svém místě v něm výrazně odlišuje od lidí antiky a středověku. Hluboké změny, započaté italskou renesancí, německou reformací a ranou modernitou 17. století, se promítají do lidské psychiky a přes osvícenství až po dnešek vedou k požadavkům větší svobody a autenticity.

Sv. 4: Mezi písemnými prameny ze starověké Levanty tvoří nezanedbatelnou součást texty vědecké, právní, administrativní a školní povahy. Prostřednictvím komentované antologie se tak čtenář může seznámit s vývojem jednotlivých skupin textů či žánrů.

Druhá scholastika je dnes považována za samostatný kulturně-dějinný fenomén, který je třeba studovat s nemenší intenzitou než antickou nebo středověkou filosofii. Čtenáři předkládaná publikace představuje v česko-slovenském kulturním prostoru první monografické zpracování základních metafyzických otázek jednoho z hlavních představitelů této epochy, španělského teologa, filozofa a právníka Františka

Aurelius Augustinus neboli svatý Augustin patří k jedněm z nejpozoruhod­nějších postav dějin lidstva. Na jedné straně byl a je uznáván katolickou církví jako jeden z největších světců a učitelů, na druhé straně se k němu hlásily i různé proudy opoziční či reformní, tedy z hlediska katolíků často kacířské.

Zborník filozofických prác na tému poviedky L. Borgésa, ktorá donútila celý rad filozofov k novému premysleniu štatútu literárneho diela, vzťahu diela a textu, významu kultúrneho kontextu.

Práca z filozofie vedy písaná na spôsob učebnice slúži ako pomôcka k problematike vysvetlenia a príčinnosti. Záhŕňa kapitoly o filozofii vedy, o teóriách vysvetlenia, teóriách príčinnosti a tiež slovník s kľúčovými pojmami.

\"A kortalan kutatása\" Edmond Bordeaux Székely tudományos, irodalmi és gyakorlati tevékenységeinek önéletrajzi szintézise, ami több mint félévszázados munkásságának eredményeit dokumentálja. A trilógia első könyvében a lebilincselő önéletrajzi kalandjait meséli el, a Vatikántól és a Sorbonne-tól, Indián, a Pamír Fennsíkon (a híres hunzák otthona), Közép Afrikán, a Déli-tengereken keresztül Kaliforniáig,