Kniha Panovnický majestát vznikla na půdě Historického ústavu AV ČR jako výsledek dlouholetého bádání odborníků na dějiny raného novověku. Autoři si položili základní otázku, jakým způsobem a s pomocí jakých nástrojů byla vykonávána královská moc v Čechách 17. a 18. století, tedy v době, kdy Habsburkové drželi hodnost českých králů a zároveň sídlili ve Vídni. Jak vypadala jejich správa českých zemí

Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta; bábu potřeboval každý. Stála u biologického (vymanila dítě z lůna matky) i sociálního zrození (držela ho při křtu, občas byla kmotrou). Podílela se i na jiných úkonech, hrála důležitou roli při přechodových rituálech: zrození, křtu, úvodu i smrti. Přibližně v letech

Spisovateľa a historika Branislava Chovana (*1964 v Bratislave) poznáme ako autora netradičných textov o histórii. Už jeho knižný debut Na krížnych sestách svätého Urbánka (2011) zaujal čitateľov natoľko, že sa v krátkom čase dočkal ďalších vydaní. Urbánek - svojrázna kronika vinohradníckej oblasti Malých Karpát - je plná hravosti a humoru, chvíľami hraničiaca s čarovným svetom insity. Ani v ďalšej

V školách nás učia, že naši predkovia Slovania sem do strednej Európy prišli až niekedy v 6. storočí. To ale nie je pravda. Už i len dôkladnejšie a pozorné štúdium starých antických autorov jednoznačne poukazuje na to, že tu žijeme od pradávna. Prečo školský dejepis tieto poznatky ignoruje? Čo je príčinou tohto nenormálneho stavu? Aká je pravda o tzv. sťahovaní národov? Kto sa skrýva pod starými názvami

Nelze si ani představit utrpení vězňů z koncentračního tábora Gross Rosen v únorových dnech roku 1945. Kniha vychází k 70. výročí tragické události v CHoustníkově Hradišti. Připomíná konec 2. světové války a osvobození Královehradeckého kraje Rudou armádou.

Jakkoli Rabštejn díky svým historickým památkám, úchvatné poloze na ostrohu nad řekou Střelou, nezpochybnitelnému geniu loci i soupeření o post nejmenšího evropského města patří u nás k dobře známým a oblíbeným turistickým, rekreačním i filmařským lokalitám, knižního sepsání svých bohatých a pohnutých dějin se dočkává až nyní. Velkoryse ilustrovaná kolektivní monografie dvacítky autorů provede čtenáře

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.

Kniha představuje nižší duchovenstvo jako svébytnou součást raněnovověké společnosti. Na základě studia rozsáhlého souboru písemných pramenů (katalogů kléru, pozůstalostních spisů a dalších písemností), které vypovídají o kněžích působících od čtyřicátých do osmdesátých let 18. století na území olomoucké diecéze, autor zkoumá, do jaké míry se u moravského kléru ve studovaném období projevovaly rysy

Rok 1980, kterému je věnována tato kniha, byl rokem velkých sportovních událostí, ale také nenápadných, o to však významnějších politických posunů. Ostatně politika zasáhla i do zmiňovaného sportu – Letní olympijské hry v Moskvě bojkotovala řada západních zemí na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu.

Klement Gottwald byl po komunistickém převratu v roce 1948 oslavován i nenáviděn. Proto se i po sedmdesáti letech musíme ptát: Kdo vlastně byl Klement Gottwald a co o něm dnes vůbec víme?

Rok 1969 asi pro většinu lidí zůstane napořád ve stínu toho předchozího. Žije tady s námi ale sto tisíc těch, pro které byl tento rok naprosto zásadní.

Slováci a Československá socialistická republika – ďalší zväzok exkluzívnej edície Prameňov k dejinám Slovenska a Slovákov XIII d zachytáva bezmála tridsať rokov najnovšej slovenskej histórie – obdobie Československej socialistickej republiky. Začína sa roku 1960 prijatím novej ústavy, ktorá deklarovala víťazstvo socializmu v krajine.

Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu. Po měsíci upadl do zajetí, v němž trávil další 4 roky, dokud se nenastoupil do československých legií, v jejichž řadách působil až do svého návratu do Československa v roce 1920.

Historická monografie se zaměřuje na organizaci studia a studijní systém a popisuje mocenské a institucionální mechanismy ovlivňující školu v jednotlivých etapách její existence od jejího založení Benešovými dekrety v roce 1946 až po počátek 90. let. Prostřednictvím vzpomínek pamětníků se současně snaží zachytit i subtilní rovinu bytí na škole a možností studia a tvorby.

Československé ministerstvo národní obrany v Londýně předpokládalo, že se rok 1944 stane rozhodujícím pro porážku nacistického Německa. V případě povstání v českých zemích mohli sehrát rozhodující roli speciálně vycvičení příslušníci zahraniční armády.

Záverečný zväzok edície Pramene približuje udalosti od novembra 1989 do konca roku 1992, ktorý ukončil existenciu jednotného Česko-Slovenska. Krok za krokom dokumentuje historické dni zamatovej revolúcie, zvrhnutie komunistického režimu, narastajúci tlak na nové usporiadanie štátu, snahy o jeho zachovanie i tendencie, ktoré už od prvých revolučných dní smerovali k samostatnému Slovensku.

Kniha historických fotografií Senca a jehookolia.

Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen. Předmětem výzkumu se z nich zpravidla stávala a stávají toponyma honorifikační, zvolená na oslavu významných osobností. Užívání a důvody k udělení se však v průběhu času měnily, stejně jako typy pojmenovávaných objektů; nicméně v každém

Sametová revoluce v roce 1989 představuje jednu z nejvýznamnějších událostí v našich novodobých dějinách. Vytváří ostrý předěl nejen mezi dvěma historickými epochami, ale také mezi zcela odlišnými společnostmi a způsoby života. Připomeňme si znovu klíčové období, které stálo na počátku dalekosáhlých změn, jež vzápětí ovlivnily všechny vrstvy československé společnosti. V knize se například dočtete:

Publikace Zrozeni z osvícenských reforem. Toleranční kazatelé z Uher v procesu formování české společnosti (1781–1870) představuje socioprofesní skupinu protestantských pastorů augsburského a helvetského vyznání, nově „zrozenou“ v Čechách a na Moravě v důsledku tolerančního patentu císaře Josefa II.