42. svazek Spisů Josefa Škvoreckého přináší autorovy pozdní prózy, soubor Povídky z Rajského údolí a novelu Pulchra. Povídky nás vracejí do let, která Škvorecký prožil v Kanadě jako exulant, především však jako učitel tvůrčího psaní na torontské univerzitě. Leitmotivem komických próz jsou hrátky s češtinou a angličtinou, jejichž prostřednictvím autor s nadhledem zprostředkovává a komentuje vybrané

Milana Nikla byste za kamaráda pravděpodobně nechtěli - je samolibý, netrpělivý, pro ostré slovo nejde daleko. A že by mu to nějak extra pálilo, to se taky nedá říct. Skoro to vypadá, že je mu navěky souzeno zůstat hercem lokálního významu, jenže jak je známo - štěstí se může usmát i na ty, kdo si to nezaslouží. A Milanovi se tak z ničeho nic začnou plnit sny. Albert Čuba ve své literární prvotině

Texty otištěné v této knize dlouho kolovaly mezi kamarády. Zaznívaly na literárních čteních, vycházely časopisecky, objevovaly se v různých sbornících. Ke svému autorovi - novináři, muzikantovi a překladateli Michalu Bystrovovi - patří stejně jako jeho písničky a články. Popravdě k němu patří víc než cokoliv jiného. Žánrově rozevlátý soubor představuje Bystrovovu tvorbu v celé její šíři: od milostné

Hana píše a překládá texty. Ve svém volnu pracuje na vlastním rukopise, protože jako každý třetí člověk na zeměkouli i ona se chce stát spisovatelkou. A jako mnoho dalších žen na světě prahne po muži snů a po všem, o co ji první manžel, hafefobik s chorobným strachem z doteků, připravil. Ovládaná a poblázněná svou vulvou narazí na svého oblíbeného spisovatele, pro změnu ovládaného a poblázněného rozdrceným

Alena Mornštajnová opět jiná a zase skvělá! Říkají jí Cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu — a Cácora zůstala viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě jednoduše vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit.

Prozaik Vladimír Raffel (1898–1967) nepatří mezi spisovatele, jejichž jméno se v literární historii skloňuje příliš často. Tento bytostný intelektuál, jakkoliv plodný a nesporně tvůrčí, v zásadě celé své dílo vychrlil ve dvacátých letech minulého století, aby se pak již nadosmrti umělecky odmlčel a věnoval se „pouze“ své psychiatrické praxi. Přesto zanechal v dějinách české literatury nesmazatelný

Svazek soustřeďuje průřezový výběr z celoživotní dramatické tvorby Josefa Topola (1935—2015), mimo jiné též zakládajícího člena Divadla za branou, signatáře Charty 77 a držitele literární Ceny Karla Čapka. Symbolické básnické drama z kolektivizovaného venkova Konec masopustu (1963), existenciální dialog Kočka na kolejích (1965), citově hořká jednoaktovka Hodina lásky (1968), podobenství o bezvýchodnosti

V autobiografické próze, která je pásmem záznamů a úvah inspirovaných putováním do Indonésie, se Lubomír Martínek mimo jiné soustavně vymezuje vůči životnímu stylu založenému na těkavě povrchní konzumaci zážitků. Jeho Muškátový oříšek tak není jen osobitým, \"antituristickým\" cestopisem, ale také polemicky zahrocenou esejí o \"běžných povinnostech člověka\", který se rozhodl na svých cestách vzdorovat

Všechny to aspoň jednou za život zažily. Nepříjemné setkání s vlčicí. Může se vyklubat z šéfky i z dobré kamarádky. I z žen ve vlastní rodině. Julie o tom ví své. Ženy v její rodině si po celé generace předávaly velmi těžké břímě. Trpěly, ale nevěděly proč. Nebo si to nechtěly připustit. Všechno zakopávaly pod koberec. Julie je během dětství vystavena soustavnému psychickému deptání. Řešila v sobě

Naše nevědomí si s námi dělá, co ho zrovna napadne. Pohlcující, ničivá matka, ma donin komplex, strach z převzetí zodpovědnosti za vlastní život, vražedná sebenenávist… to všechno jsou témata, s nimiž se Nigredův hrdina Nick, hloubavý čtenář Dostojevské ho, musí vyrovnávat. Činí tak s neohrožeností hodnou Ladislava Klímy a výsledkem jsou umně vybudované introspektivní příběhy odehrávající se na pomezí

Ostrieľaný rozprávač Jan Pavel prichádza v novej knihe s príbehom neznesiteľného egoistu a fanfaróna Maggiho. Ten vďaka naivnej predstave o mäsiarskom remesle, ktorou ho ešte pred samovraždou naočkoval otec, odíde z gymnázia a nastúpi na učilište, aby sa aj on stal tým najlepším mäsiarom a obnovil slávu rodinnej firmy. Rýchlo sa naučí dokonale vykosťovať a búrať, navyše si hneď nájde aj dvoch kumpánov,

Jmenuji se Martin a jsem doktor. V rukou obracím starý deník plný vzpomínek a afrického písku. Napsal ho před několika lety jeden mladý medik během své mise v Súdánu. Jeho příběhy mě rozesmávají, fascinují a z některých mi je až smutno. Ten mladý kluk měl cosi do sebe, ale něco mu stále ještě chybělo – to, co ví dnes. A tak se ke svým starým zápiskům s odstupem času vracím a doplňuji příběhy svého

Vášnivý otevřený příběh o mateřské lásce, svobodě a ženské sexualitě, o tom, že nejenom muži touží po mladých dívkách, ale že i v tomto směru se jim ženy vyrovnají. Román o tom, když se všechno vyvine poněkud jinak...

V Božích mukách, první samostatné knize Karla Čapka z roku 1917, dostupuje jeho umění prvního ze svých vrcholů. Stavební princip jedenácti novelových balad spočívá v tom, že v nich všechno směřuje k nějaké neviditelné, neznámé nebo nerozluštitelné události: k původu záhadné stopy nalezené ve sněhu, k osudu dívky uprchlé z domova, k povaze a osobě prchajícího zločince, k cizí minulosti. Vše v ději ukazuje

Knihu o Máchově milence Eleonoře (Lori) Šomkové (1817-1891) napsala autorka s cílem představit veřejnosti tuto tehdy velice mladou dívku, kterou literární historici odbývali několika větami a označením většinou pohrdavým nicka . Autorka sleduje vývoj vztahu milenecké dvojice až k plánované svatbě, které předcházel porod Ludvíčka, syna Máchova, a ke všem těžkostem a tragédiím života Lori až k její smrti.

Kniha, kterou držíte v ruce, vypráví příběh, který by mohl být zdařilou fantazií, kdyby se neodehrál doopravdy. Jména vystupujících osob jsou vesměs skutečná, stejně jako metody, jež souvisejí s prací zpravodajských služeb, o níž autor, vynikající am erický novinář Bob Drogin, oceněný mimo jiné Pulitzerovou cenou, poutavě píše. Tajné služby existovaly a budou existovat, jsou nedílnou součástí všech

Zbyšek Štěpánek, jenž čtenářům předkládá v pořadí již třetí knihu, se narodil na Kladně. Vystudoval fakultu financí na Vysoké škole ekonomické v Praze a ve svém životě prošel mnoha profesemi. Pracovalv rozhlase, mládežnickém hnutí, pojišťovnictví, poraden

Zlatý věk je fantastický cestopis, ve kterém moderní Gulliver píše knihu o civilizaci na malém ostrově v Atlantiku. Ostrované na první pohled nedělají nic jiného, než sedí a pozorují svět, jeho světla a šumy. Ostrov postupně absorboval předchozí vlny dobyvatelů a z původních kultur zůstaly pouze torza velmi vzdálená svému původu. V místech, kde obyčejně očekáváme upevňování obecných hodnot a zásad,

Kniha pro malé i velké čtenáře vypráví o dobrodružstvích Šípa, jeleního krále našich hor, Krkonoš a Jizerek, o nebezpečích, která prožil jako malý kolouch, když ztratil matku a ujala se ho laní družina, než vyrostl a dokázal se nepřátelům ubránit sám. Avšak když brouk kůrovec zničil jeho rodný les, rozhodl se Šíp, teď už statný jelen, vyzbrojený parožím čtrnácteráka, vyrazit na východ hledat nový domov.