Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany „Žďárských hor“. Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes. Tentokrát však nejde pouze o příběhy ze života sedláků, chalupníků a obecních chudých. Objevuje se zde i chvilkový citový zmatek mladého bohoslovce, který však za něj, aniž to tušil, vyřešil jeho otec.

Snad každý zná jedno z předních děl české klasické literatury, humoristický román Bylo nás pět. Významný český spisovatel, humorista a novinář Karel Poláček v něm nezaměnitelným způsobem vzpomíná na své dětství v Rychnově nad Kněžnou. Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je školák Petr Bajza, který prožívá nesčetná dobrodružství se svými kamarády Čeňkem Jirsákem, Antonínem Bejvalem, Édou Kemlinkem

Známý teplický lékař (a rockový fanoušek) Jaroslav „Yarda“ Pichlík je v literatuře zatím známý jako autor zasvěcených recenzí o rockové hudbě. Jeho knižní prvotina však obsahuje dvě desítky povídek žánru „literatury de faktu, artefaktu, nefaktu a antifaktu“, plných typického drsného humoru a nabízejících převážně situace, rozpoložení a události z doby před rokem 1989, které se odehrály v autorově osobním

Jak napovídá název, v knize jsou zařazeny povídky lehčího provedení s humorným obsahem, které střídají další útvary, zaměřeny k tomu, aby se čtenář zamyslel nad problematikou, která je v současné době v naší společnosti aktuální - otázka dlouhověkosti, zločinu, mezinárodní situace či netradičním způsobem pojaté krátké cestopisy z míst, které autor osobně navštívil. Jednu z povídek, která si jednoznačně

Michal Viewegh se v nových povídkách pouští do známého hájemství příběhů „o manželství a o sexu“, ale jak je pro něj v posledních dílech typické, pohled je to trpký, sebeironický a občas černočerně vtipný. Spisovatelovo alter-ego Oskar přichází o manželku, peníze, rodinné zázemí a v jednom případě dokonce i o psa, ale své ztráty sčítá s posmutnělým klidem. Tvrdý střet s realitou zde má řadu podob,

V knize Myslivecká jitra popisuji své zážitky z naší krásné Drahanské vrchoviny. Mnohé z nich jsem prožil za časných jiter, když se les probouzí. Právě v těch chvílích může myslivec uvidět ptáka nebo jinou zvěř, kterou dosud nikdy nezahlédl. Naše krásné lesy mají pro nás vždy nějaké překvapení. Byl jsem svědkem prudkých soubojů jelenů, bojů o život více jak metrákových kňourů a zahlédl jsem také sokola,

Píše se rok 1936 a nacistické Německo zvyšuje svou agresivitu proti sousedním státům. Na pozadí dosud mírové diplomacie zuří už dávno souboj dvou vojenských zpravodajských služeb – německého abwehru a čs. 2. oddělení Hlavního štábu. V kritické době pak přichází do Prahy dopis s nabídkou služeb od člověka, jenž později dostane kódové označení A-54. Ale jde o seriózní nabídku, nebo jen o součást aktivních

Povídky z období normalizace od předního českého filmového scenáristy jsou plné příběhů lásky a zloby. Drsná skutečnost pochmurných dob se v nich mísí s fantazií spisovatele obdařeného darem pozorování , schopností humorného nadhledu i neotřelým, krásným jazykem.

„Protože naše příběhy jsou omezeny plochou listu jednoho papíru, musíme se vyjadřovat nanejvýš stručně,“ zahájil hodinu slohu mistr Proslov. „Všichni víme, že každý, naprosto každý, každá osoba, každá postava, každá bytost, ať žije kdekoli, tedy i v příbězích, se mění a vyvíjí. Jak vyjádřit, co nejjednodušeji a nejúsporněji, na postavách našich příběhů tento proud změn? Docela prostě. Měníme vlastní

Sedm příběhů, sedm hlavních hrdinek, sedm různých osudů majících jedno společné – přebohatý život starých žen, naplněný nejrůznějšími dramaty. Dramaty, jež vycházejí z bohatství i chudoby, životních snů, nesplněných přání. Ale v každém osudu, i v tom nejtěžším, jsou také světlejší stránky. O tom nás přesvědčí i babičky na stránkách této knihy...

Hlavní postavy románu jsou tři kamarádi. Jeden z nich – vypravěč – se ocitá v Oslu těsně po tragické střelbě na ostrově. Na cestu si bere jako četbu do letadla knihu o německé teroristické skupině RAF. Z tíživé atmosféry se vrací zpátky do Prahy, aby zjistil, že jednomu z trojice zabavilo kvůli banální pohledávce exekutorské komando dům a ještě k tomu mu jen tak pro zábavu vyděsili ženu natolik, že

„Šťastná to žena!“ — múdra, láskavá, starostlivá, milujúca svoju rodinu, vychovávajúca vnúčatá a ochotná poskytnúť každému dobrú radu i pomoc. Taká je babička, hlavná hrdinka knihy Boženy Němcovej. Dielo sa dočkalo divadelného, televízneho i rozhlasového spracovania a mnohých vydaní aj prekladov. Ponúkame vám Babičku v slovenskom preklade Terézie Vansovej. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Jednoho dne se Oliver probudil na pustém ostrově. A Agáta zase v rozpadajícím se domě. Jak se to stalo? Rozhodně ani jeden z nich o něco podobného nestál. Mohou uniknout? A kde je ta spřízněná duše, na kterou zřejmě všichni čekají? Oba hlavní protagonisté příběhu pohybují ve spleti svých představ, nočních můr a drobných rodinných křivd, z níž se nemohou vyprostit. Ústředním tématem knižního debutu

Filozofická próza průzračná jako horký středozemní den Muž, který přišel o manželku, se vrací na místo, kde spolu trávili dovolenou. A kde také před lety ztratil iluze o vlastní bezúhonnosti. Řecko a jeho vůně, hotel a podivná netečnost hrdiny uvnitř. V jiném podnebí ho přepadají nové myšlenky a vlivem zdánlivých náhod, křivd a zrad se jeho život přetváří do zcela jiné podoby. Vypadá to, že domů už

Autor ve své knížce upřímně a bez přikrašlování, s naprostou syrovou otevřeností, hovoří o skutečném lázeňském životě, takovým jaký opravdu je a jak ho měl možnost za svých více jak padesáti lázeňských pobytů poznat. Příběhy, které psal sám život plný napětí, očekávání, touhy, smyslnosti a erotického náboje. Zároveň v plné nahotě ukazuje i negativní charakterové vlastnosti některých lázeňských hostů,

Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem. S rodinou, čerstvou známostí, zaměstnavateli, ale i sama, jen tak s batohem. Míst, kam se vydat na dovolenou, způsobů, jak se tam dost, a možností, s kým onen čas strávit, je skoro nepřeberně. Co ale mají společného hrdinové povídek deseti soudobých českých autorů, je fakt, že si svůj výlet představovali úplně jinak,

Stárnoucí muž se vydá hledat dávno ztracené štěstí, protože už dál v sobě nesnese tu „prázdnotu mezihvězdného prostoru“. Kdy byl vlastně život nejlepší? Když se potkali? Právě je vzali na olomouckou univerzitu, byli z toho v sedmém nebi, i když v pekle estébácké normalizace, ve které hamletovské „být, či nebýt“ znamenalo „bít, či být bit“. Přišly nezvládnutelné úkoly, děsivé zkoušky, setkání s moudrostí

Jeden z nejznámějších románů Bohumila Hrabala vypráví o krásné ženě správce pivovaru, svérázném strýci Pepinovi i o životě na maloměstě (Nymburk) v době, kdy docházelo k velkým průmyslovým objevům, kdy probíhala překotná modernizace, kdy se „zkracovaly vzdálenosti i čas“. Zkracovaly se ovšem i dámské sukně a především vlasy. Na motivy Hrabalova románu natočil Jiří Menzel stejnojmenný film s Magdou

Zpřetrhané struny jsou příběhem vroucí lásky, která nemohla být naplněna kvůli maloměšťácké morálce, stavovské hrdosti a malicherným sporům. Starosta Sedláček je váženým a bohatým občanem, jehož dvě krásné dcery mají nejlepší předpoklady k výhodnému sňatku, když se do nich zamilují úspěšní synové místního továrníka Čecha. Starší Běta si však nápadníka sama odradí svým upjatým chováním, o němž je přesvědčena,

Dva letití stárnoucí kamarádi se vydávají na vysněnou cestu autem po francouzské Bretani. Ještě než ale překročí hranice, přiberou mladou půvabnou stopařku a nabídnou jí, aby je na výletě doprovodila. Společně pak obdivují památky, sluní se na širokých poloprázdných plážích, pochutnávají si na dobrém provensálském víně a jídle a baví se životními historkami. Postupně se mezi nimi rodí přátelství, které