Vila Tugendhat je jedním ze tří–čtyř děl, které jsou přelomem v kulturních dějinách. Její příklad je nesmírně silný. Po desítky let ovlivňoval architekturu a její tvůrce po celém světě – a ovlivňuje stále. Její poselství je univerzální. Není divu, že probouzí stále sílící pozornost a vede k touze po nalezení odpovědi na otázky, proč právě toto dílo a jaké jsou jeho konstitutivní prvky. Publikace Jana

Káhira je jedním z architektonicky nejbohatších měst světa a jejímu panoramatu dominují stovky mešit pocházejících z různých historických období. Od počátku 19. století do současnosti prošla jejich architektura překotným a bezprecedentním vývojem, do kterého se promítla celá řada faktorů. Obecně šlo zejména o pronikání vlivu moderní architektury západního ražení a z ní vycházejících globálních architektonických

ARCHITEKTURA 5889 je dosud nejrozsáhlejší publikací o stigmatizované předrevoluční architektuře z let 19581989. Dva svazky o bezmála čtrnácti stech stranách, vážících 5,6 kg, jsou pevným stavebním základem pro narovnání vztahů mezi širokou veřejností a stigmatizovanou architekturou předrevolučních desetiletí. Ambiciózní počin na poli dokumentární literatury vznikal téměř deset let, na třicet odborníků

Mezi dvěma kritickými úvahami docentky Školy architektury z Cambridge, USA Any Miljacki a profesora pražské Akademie výtvarných umění Rostislava Šváchy najdete informace o autorství soutěžních návrhů, projektů a realizací i jejich ocenění. Podrobný výčet prací je oživen čtrnácti krátkými rozhovory.

Na pozadí jedinečného znojemského panoramatu, jak jej známe například z Kraví hory, se psaly dějiny nejen střední Evropy. Umělecké památky, kterým je tento průvodce věnován, tak vznikaly v úzkém dialogu s radostmi i strastmi své doby.

Benátské vily jsou světoznámým architektonickým fenoménem. Tato monografie mapuje promítání změn v architektuře Terrafermy v důsledku okupace ostrovním státem Benátkami v průběhu čtyřsetletého období.

Brněnsko bylo od konce 18. století průmyslovým centrem regionu. Dnes již není většina továren v provozu a řada z nich se bourá.

Sluneční hodiny jsou krásnou ozdobou budov i veřejných prostranství. Odborná veřejnost však odhaduje, že každé třetí jsou chybné a nefungují správně.

Uplynulo sto let od konce 1. světové války a založení Československé republiky, jejíž existence trvala pouhých dvacet let. Ve městech a především po venkovské krajině východních Čech je na ni rozptýlena řada památek z oblasti hmotné kultury, které stojí za ochranu a péči, zachování do budoucích let a turistické objevování.

Publikace pojednává o architektuře 2. poloviny 18. století. Jejím hlavním cílem je nahlédnout architekturu v Čechách během tohoto složitého období v kontextu architektury evropské, bez předem určených slohových kategorií a nutnosti sledovat jejich \"národní příběh\". Kniha ječleněna na tři části.

Budeme-li v Česku hledat místo s nejvyšší koncentrací kvalitní současné architektury na jednoho obyvatele, prvenství si překvapivě odnese Alenina Lhota na Táborsku. V této jihočeské osadě je vedeno osm adres a trvale na nich pobývá pouhých deset obyvatel.

Svědectví o kráse zániku, která se skrývá na dosah našich všedních kroků. K jejímu objevování je však třeba najít odvahu.

Od samého počátku své tvorby se autor vyjadřuje prostřednictvím kresby. Jeho současnému kresebnému projevu předcházejí téměř tři desetiletí intenzivního vývoje.

Rozhovory a přednášky o architektuře přináší třetí díl sborníku občanského sdružení Kruh. První část nazvaná Junioři se formou dialogů mezi učiteli a žáky snaží postihnout téma českých výrazných škol architektury (je zde zastoupena škola Jana Bočana, Romana Kouckého, Ladislava Lábuse, Emila Přikryla, Martina Rajniše, Miroslava Šika a Aleny Šrámkové). Druháčást s názvem \'Matadoři\' je věnovaná rozhovorům

It is a unique book. Hand draw sketches by an architect.

Ženy v pražskej architektúre a sochárstve od stredoveku až po dnešok.

Druhá kniha z edice Památky Unesco nakladatelství Foibos pojednává o nevelké osadě Holašovice, která leží v půvabné krajině jižních Čech nedaleko Českých Budějovic v Šumavském podhůří. Obec Holašovice je příkladem nejzachovalejší jihočeské lidové architektury z 18. a 19. století.

Nejpůsobivější renesanční vilu na sever od Alp nechal v závěru 16. století vystavět Vilém z Rožmberka. V posledních letech zámek procházel množstvím stavebních, restaurátorských a instalačních zásahů a v letošním roce byl v plné kráse představen veřejnosti.

Britský architekt a kritik Paul Shepheard představuje nový hlas v současných postmoderních debatách o historii a smyslu architektury. V tomto pozoruhodně neortodoxním, napůl románovém eseji s postavami a dialogy (ale bez zápletky) Shepheard rýsuje hranici kolem předmětu architektury, popisuje její místo v umění a technice, její místo v historii a její místo v našich současných životech. V době, kdy

Josef Antonín Jíra (1868-1930) náleží k nejvýznamnějším postavám pražské archeologie. Soukromá archeologická sbírka, kterou vytvářel od devadesátých let 19. století, patřila ve své době k nejpozoruhodnějším v celých Čechách. Jírův životní příběh je typickým příběhem člověka, který se dokázal ze skromných poměrů vypracovat vlastní pílí v jednoho z nejlepších terénních archeologů v Čechách. A v osudech