Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu divadlo ulice pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst. Měl tím na mysli nejen všudypřítomný dopravní lomoz a ruch, ale i novou urbánní ikonografii, kterou tvořily vývěsní štíty, portály obchodů, osvětlené výkladní skříně, fasádní velkoplošná reklama a blikající

Jeden z najváženejších divadelných režisérov Peter Brook sa v Kvalite milosti zamýšľa nad pozoruhodnou škálou shakespearovských tém. V podobe tejto zbierky esejí dostávame od najväčšieho súčasného shakespearovského režiséra neoceniteľný darček. Jeho inscenácie navždy zmenili náš pohľad na také rôznorodé hry, akými sú Oko za oko, Kráľ Lear, Titus Andronicus či Sen svätojánskej noci. Práve o nich a aj

Profesor Bohumil Nuska, významná osobnost naší současné estetiky a filozofie, uzavírá trilogii o rytmu jako jednom z nejvýznamnějších fenoménů určujících život člověka. Závěrečný a nejrozsáhlejší díl po předchozích dvou, věnovaných rytmu obecně (2013) a poté z rytmu odvozených kvalit v lidské aktivitě a tvorbě (2016) nyní autor pojednává o vztahu divadla a rytmu, o typologii divadla, o polysémantičnosti

Štúdie: Martin Bernátek, Tatiana Brederová, Lenka Dzadíková, Marek Godovič, Milo Juráni, Ľubica Krénová, Eva Kyselová, Tatjana Lazorčáková, Marek Lollok, Martin Macháček, Nina Malíková, Martina Mašlárová, Iva Mikulová, Nora Nagyová, Jitka Šotkovská, Martina Ulmanová, Michal Zahálka Odborný garant kolokvia a zostavovateľ: Mgr. art. Karol Mišovic, PhD. Lektorovali: prof. PhDr. Zuzana Bakošová - Hlavenková,

Kniha předního českého divadelního teoretika a historika Jana Císaře je reflexí současné inscenační praxe včetně proměn, které divadlo prodělalo v posledních desetiletích. Kniha představuje fundovaný a zároveň čtenářsky přístupný teoretický výklad o současném postavení divadla, včleněný do historického a filozofického kontextu a doplněný celou řadou příkladů z konkrétních inscenací. Jan Císař zkoumá

A hercegnő naplója szellemes, provokatív, őszinte, intelligens és szókimondó. Épp olyan, mint szerzője volt, a napló megszületésekor mindössze 19 éves Carrie Fisher. A színésznő emlékei rendezgetése közben, régi újsághalmok között bukkant rá saját, kézzel írott naplójára, és szembesült egykori tinédzser önmagával, azzal, hogy milyen is volt megélnie a Csillagok háborújának forgatását vagy éppen hosszúra

Aristofanes zaujímal kritický pohľad na všedné, opakované stvárňovanie komických scén, ktoré sám odmietal. Hľadal námety, ktorými by sa od iných komikov líšil svojou originalitou a zároveň poukazoval na spoločenské problémy jeho doby. Dlhotrvajúca peloponézska vojna, ktorej zastaveniu nepomáhali ani snahy umiernených politikov o uzavretie dlhodobého mieru, nedala Aristofanovi pri jeho tvorbe pokoja.

Nejslavnější hra českého klasika - báchorka určená dospělým i dětem. V půvabné pohádce se prolínají reálné, typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil. Je to také národní mýtus, součást naší společné paměti – vypráví o našich kořenech. Co generace, to interpretační přístup: o otevřenosti textu pojednává studie prof. Jana Císaře Rozporuplný Tyl. Jungiánský rozbor hry

Profesionalizácia, europeizácia a estetizácia divadla spájajú druhú slovenskú činohernú generáciu SND so štyridsiatymi rokmi 20. storočia; jej najmladší príslušníci nastúpili do divadla na konci dekády - Karol Machata, Mária Kráľovičová, Eva Kristinova, Viera Strnisková. Najpodnetnejším inšpirátorom sa stal Ján Jamnický, popri ňom Ferdinand Hoffmann. Jej vzostup sa v povojnových desaťročiach spojil

Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku I+II Od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A-Z)

Publikace obsahuje vybrané studie Zdeňka Stříbrného (z let 1965–2000), profesora dějin anglické a americké literatury. Těžištěm knihy jsou především práce o anglickém renesančním dramatu, zejména o osobnosti a tvorbě Williama Shakespeara. Knihu doplňuje obsáhlá vzpomínková autobiografie, která je pozoruhodným svědectvím o životních osudech středoevropského vzdělance v druhé polovině dvacátého stol

Elfriede Jelinek (nar. 1946) je přední rakouská spisovatelka, jejíž dílo se vyznačuje společensky kritickým a jazykově hravým patosem. Obdržela řadu prestižních ocenění jako např. Cenu Georga Büchnera, Cenu Franze Kafky, Nestroyovu cenu a v roce 2004 Nobelovu cenu za literaturu. Patří k nejhranějším autorům německy mluvícího divadla a byla časopisem Theater heute několikrát zvolena dramatičkou roku.

Divadelní hra U mučednického kůlu aneb Jak se obětovat pro umění je klasická nenáročná fraška, lehce okořeněná satirou, která však nechce pranýřovat, ale o to více pobavit.

Často uváděná hra ruského klasika z roku 1850 předznamenává tvorbu A. P. Čechova. Nudný život Natálie Petrovny, jejího manžela, milence Rakitina, schovanky Káti a synka Kolji na venkovském statku rozbouří příjezd mladého učitele Beljajeva. Realistický a zároveň groteskní příběh odehrávající se v parném létě s lehkou ironií je zároveň zasvěceným vhledem do ženské duše

Lenka Lagronová má velmi zajímavou cestu životem. Po studiích na pedagogické fakultě přešla na pražskou DAMU, kde se setkala se svou budoucí stálou spolupracovnicí, Lucií Trmíkovou. Taky s režisérem Petrem Léblem, který je dnes už bohužel jen legendární postavou českého divadla. Právě s ním přišla jako dramaturgyně do Divadla Na Zábradlí, aby spolu zahájili skvělou etapu českého divadelnictví. Postupně

Tri mladé ženy. Na prahu života a testu zo ženského magazínu. V ženských priestoroch, v ženských situáciách, v ženských rozhovoroch. O mužoch? Aj. Najmä však o... Klaudia zvádza nevypovedaný boj so svokrou, Patrícia nosí v hlave iba dieťa a Ljuba sa nevie vtesnať do zodpovedného dospeláckeho režimu. Nahliadnutie do tajného sveta ženskej kabelky, hlavy aj duše. Asociatívny prúd prehovorov, ktoré len

Autorka zasvěceným pohledem zkoumá divadelní představení jako způsob komunikace mezi divadelními tvůrci a diváky, společenský kontext vzniku divadelního představení, roli publika v dialogu s herci i možnosti této zvláštní formy mezilidské komunikace. Čtivým způsobem popisuje také chování současných diváků a odpovídá mimo jiné na takové otázky, jako např. jak často, s kým a na co chodíme do divadla,

Ceněná kniha o divadelní improvizaci byla dlouho očekávaná, nyní vyšla v českém překladu. Jedinečný soubor improvizačních technik a cvičení, nápadů a metod podporujících spontaneitu a originalitu z pera britského divadelníka. Kniha seznamuje se specifickou metodou výuky herců, kterou Keith Johnston uplatňoval nejen v londýnském divadle Royal Court, ale i ve vlastním souboru The Theatre Machine.

U nás málo uváděnou hra Pán z Prasečkova napsal Moliere jako dvorskou zábavu - komedii-balet. Pro Národní divadlo ji za použití překladu Svatopluka Kadlece upravili režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek. Kromě textu komedie \"o lakotě, intrikách, ziskuchtivosti, hlouposti, pýše a touze po dobrém společenském postavení\" svazek obsahuje též obsáhlou studii o vzniku hry (Š. Otčenášek),