Ben Shapiro v knize Jak zachránit západní civilizaci míří z pohledu dnešní krize Západu ke kořenům evropské kultury, na něž současná převažující ma-terialistická a hédonistická kultura zapomněla. Vysvětluje, že bez dědictví Athén a Jeruzaléma je ohrožena nejen svoboda a řád, soudržnost demo-kratické společnosti, ale i dnešní, nikdy v minulosti nevídaný blahobyt. Dramaticky popisuje 3 000 let evropských

O našich jedenácti prezidentech byla napsána řada životopisů. Ale prozatím se žádný z autorů nezamýšlel nad základní otázkou: jak odpovědně si počínali při výkonu svých funkcí právě v okamžicích, kdy rozhodnutí o dalším osudu republiky bylo výlučně nebo téměř výlučně v jejich rukou. U každého z nich nastaly takové chvíle a nebyly to jen roky 1938, 1948 či 1968. Autor nabízí i možné různé varianty pro

The first definitive account of the rise and fall of the Secret Service, from the Kennedy assassination to the alarming mismanagement of the Obama and Trump years, right up to the insurrection at the Capitol on 6 January 2021 — by the Pulitzer Prize winner and #1 New York Times bestselling co-author of A Very Stable Genius Carol Leonnig has been reporting on the Secret Service for The Washington Post

Monografie vysvětluje vývoj hospodářské a podnikatelské etiky v České republice v kontextu vývoje této mladé disciplíny v USA a Evropě. První část nabízí zasvěcený pohled na vývoj teoretického poznání a systematické uspořádání hlavních přístupů a konceptů v disciplíně, která dosud nemá sjednocující teorii.

Studie bývalého člena bankovní rady České národní banky Pavla Řežábka je pokračováním unikátního výzkumu, který rozšiřuje pohled na vztah měnové a fiskální politiky a navazuje na předchozí práci: Měnová politika a její interakce s politikou fiskální, která byla zaměřena na vysvětlení cílů obou politik a jejich vzájemného působení v období před poslední krizí roku 2008. Následná globální finanční a

Podle britského Guardianu budeme jednou dvojici knih Původ politického řádu a Politický řád a úpadek Francise Fukuyamy (* 1952) vnímat jako životní dílo tohoto amerického politologa japonského původu. Ve druhé knize s podtitulem Od průmyslové revoluce po globalizaci demokracie sleduje Fukuyama historický vývoj od Francouzské revoluce po arabské jaro s důrazem na nefunkčnost, a tedy úpadek současného

Publikace se zabývá otázkou průběhu, vývoje a proměnlivosti korejsko-japonských vztahů v 19. a 20 století s odkazem na rozvoj vzájemného postoje v 21. století. Mapuje jak samotné počátky oboustranného působení japonských ostrovů a Korejského poloostrova, tak vývoj diplomatických vztahů, k jejichž významné proměně došlo v druhé polovině 19. století v souvislosti s restaurací Meidži v Japonsku.

Kniha představuje multižánrovou publikaci věnující se pozdně socialistickému Československu. Autoři nehledají odpověď na klasickou historickou otázku, jak to doopravdy bylo?, jde jim spíše o zachycení dosavadních debat o normalizaci coby živém a často kontroverzním tématu.

Cílem knihy je vysvětlit pokles účasti v parlamentních volbách v Česku od roku 1990 do současnosti. Proto představuje ucelenou teorii volební účasti založenou na vnímání užitečnosti z hlasování, která je podmíněna jak individuálními zdroji, tak kontextem voleb.

Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu, který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a rámců, které provázejí éru modernity. Jako organizující kritérium této monografické řady slouží iniciační tematická těžiště - po prvním svazku s tématem Národ (2013) následuje téma Válka, poté Revoluce,

Ukládání a dopady mezinárodních mnohostranných sankcí patří v zahraniční odborné literatuře k poměrně intenzivně zkoumaným otázkám. V českém prostředí jí dosud nebyla věnována širší pozornost, přestože se ČR podílí na provádění sankčních rozhodnutí OSN a EU, a jak státní orgány, tak i soukromé subjekty se s ní setkávají ve své každodenní praxi.

Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka. Pozornost je věnována stranickému euroskepticismu, který má své postavení v každém ze sledovaných států.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody.

Kritická reflexe demokracie a občanské společnosti je kniha, v níž třináct autorů (Petr Bláha, Ivan Buraj, Petr Krejčí, Šimona Löwensteinová, Evžen Martínek, Jan Musil, Jan Payne, David Peroutka, Martin Šimsa, Zuzana Škorpíková, Jan Šmíd, Daniel Štěpánek, Hynek Tippelt) v pěti kapitolách (Teorie, Krize, Kritika, Skepse, Alternativy) kriticky reflektuje z různých pozic různým filosofickým a politickým

Nárůst spotřeby energetických surovin, bez nichž je chod moderního života nemyslitelný, ukazuje, nakolik jsou a ještě více budou země Evropské unie, včetně České republiky, závislé na jejich dovozu. Využití řídnoucích zdrojů je v současném světě značně konkurenční záležitostí, neboť zajištění stabilního přísunu těchto surovin za přijatelné ceny s sebou nutně přináší nutnost zajištění politického vlivu

Kniha navazuje na publikace Monitoring evropské legislativy 2004–2005,2006 a 2007. Shrnuje a doplňuje pravidelné, elektronicky uveřejňované monitoringy, které analytici CDK sepsali od ledna 2008 do dubna 2009, čímž završí funkční období Evropského parlamentu.

Súbor článkov a štúdií ku trom okruhom: Česká štátna idea, Filozofické základy Európy a Politické komentáre.

Práce analyzuje politické, ekonomické a kulturní vztahy mezi Československem a třemi nejjižněji položenými latinskoamerickými zeměmi, Argentinou, Chile a Uruguayí, v letech 1945 až 1989. Autor se opírá o dlouhodobou a systematickou práci s rozsáhlým pramenným materiálem z českých i latinskoamerických zdrojů.

Tato monografie představuje první pokus o komplexní analýzu politických, ekonomických a kulturních vztahů mezi oběma zeměmi. Ukazuje konkrétní oblasti spolupráce, v nichž si oba státy vydobyly dobrou reputaci, a na něž je tak možné v budoucnu navázat.

Napjaink világpolitikájának központi kérdése, hogy az Amerikai Egyesült Államok megtarthatja-e azt a globális vezető szerepét, amelyet különösen a Szovjetunió összeomlása után rivális nélkül birtokolt. Az utóbbi negyedszázadban a hatalom felaprózódása nemzetközi jelenség: egyre több és nagyobb befolyású, nem állami szereplő jelenik meg, és ez óriási hatással van a katonai, a gazdasági, a politikai