Je polovica deväťdesiatych rokov. Stredná Európa si zvyká na slobodu a mieri do EÚ a NATO, čerstvo nezávislé postsovietske krajiny sa snažia oslobodiť od vplyvu Kremľa a novú situáciu chce na svoje posilnenie využiť aj Čína ako najľudnatejšia krajina sveta. Rusku sa to nepáči, ale zmietané hospodárskym prepadom, všadeprítomnou korupciou a organizovaným zločinom je príliš slabé, aby s tým niečo robilo. A na to všetko sa prizerá nespochybniteľný svetový hegemón, prvá a posledná skutočne globálna a neohrozená superveľmoc – Spojené štáty. Ako využijú svoje jedinečné postavenie? Je v ich záujme podporiť integráciu strednej Európy do EÚ? Do akej miery je vhodné podporovať Moskvu ohrozujúce ambície Pekingu, tak aby neohrozila Washington? A je možné pomôcť Rusku, aby sa stalo súčasťou západného sveta? Brzezinského Veľká šachovnica je žánrovou klasikou, historickým exkurzom, učebnicou geopolitiky aj napínavým románom, v ktorom sme tiež zohrali svoju rolu.

Az Operation Soros, vagyis a Soros-hadművelet olyan nyílt és fedett akciók sokaságából áll, amelyek alapvetően meg akarják változtatni a közép- és kelet-európai térséget. A Soros-birodalom története a '80-as évek derekán indult és ma is tart. Mindent fel akar számolni, alá akar ásni, amiért a 20. században milliók ontották a vérüket: a demokráciát, a szabadságot, az önrendelkezést és a nemzeti szuverenitást. Az egész világot behálózó szervezetei mostanra identitásunk alapjait is meg akarják rendíteni. Át akarják nevelni a gyermekeinket, szét akarják rombolni a családjainkat, el akarják venni a hazánkat.

Projekt Babišovo Palermo (druhý díl vyjde na podzim 2021) mapuje politický život Andreje Babiše v letech 2014 až 2021. Přináší souhrn skutečných důvodů jeho vstupu do politiky a detaily fungování strany ANO. Na rozdíl od knihy Boss Babiš, která vyšla v roce 2017 a která se věnovala zejména zrodu oligarchy, jeho kontroverznímu podnikání a klientelismu, je Babišovo Palermo dramatickým popisem chyb a omylů v jeho politické kariéře. Je také o jeho metodách "zaklekávání" a též o nových kmotrech ANO.

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality. V této surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat a podkopat náš smysl pro pravdu, jsme ztratili nejen víru v mír a demokracii, ale i představu o tom, co tato slova znamenají. Peter Pomerantsev nás zavede do předních linií dezinformační války, kde se setkáváme s twitterovými revolucionáři, populisty, identitáři, džihádisty, hlídači pravdy a mnoha dalšími. Čtyřicet let poté, co byli jeho rodiče jakožto disidenti pronásledováni KGB, Pomerantsev dokládá, že se Moskva opět stala propagandistickou velmocí. Jeho výzkum ho proto zavedl zpět do Ruska ale odpovědi, kterých se dopídil, nebyly takové, jaké očekával. Kniha Tohle není propaganda je zčásti reportáž, zčásti intelektuální dobrodružství zkoumá, jaká je role politiky i nás samých v době, kdy je pravda často obracena vzhůru nohama.

Kniha nabízí jedinečný pohled na financování politiky, zejména politických stran a volebních kampaní v ČR, a to od počátku 90. let až po současnost. Autor situaci financování politiky v České republice zasazuje do kontextu teoretických modelů a praktických mezinárodních zkušeností, zejména v Evropě, což umožňuje hlouběji pochopit politické souvislosti tohoto jevu. Řada odborníků nesporně ocení také empirickou část, která prezentuje a analyzuje obsáhlá data o financování a hospodaření českých politických stran a hnutí a data z monitoringů volebních kampaních, která v takovémto rozsahu a hloubce analýzy nebyla dosud publikována.

Ignác Romsics patrí medzi najuznávanejších maďarských historikov súčasnosti. Po minoriadne úspešnej syntéze Magyarország története a XX. században (Dejiny Maďarska v 20. storočí) vydal knihu o jednej z najdiskutovanejších otázok moderných maďarských dejín, o Trianonskej mierovej zmluve. V tejto knihe sa dozvieme o rozporoch medzi národmi rakúsko-uhorskej monarchie, strategických cieľoch prvej svetovej vojny, pokusoch o krízové riadenie uhorských revolúcií v rokoch 1918 - 1919. Spoznáme stanovisk á a rozhodnutia mierovej konferencie, argumenty i protiargumenty maďarskej mierovej delegácie pod vedením Alberta Apponyiho a napokon sa dozvieme ako sa dospelo k samotnej mierovej zmluve a jej realizácii. Neobyčajne informatívne a čitateľsky prístupné dielo čerpá z domácej a medzinárodnej literatúry o danej téme a z domácich i zahraničných archívnych výskumov autora. Súčasťou knihy je 24 máp, dokumentujúcich jednotlivé etapy rozhodovania o hraniciach v tejto časti Európy.

A 20. századot három nagy ideológia rendszer jellemezte: a fasizmus, a kommunizmus és a liberalizmus. Közölük mára csak az utóbbi maradt fenn. E kivételezett helyzetben a liberalizmus képviselői hajlamosak elfelejteni, hogy a liberalizmus is csak egy ideológia, nem pedig a politikai fejlődés végpontja, a demokrácia valamiféle csúcsteljesítménye. Patrick J. Deneen provokatív könyvében amellett érvel, hogy a liberalizmus eleve ellentmondásos képződmény: egyenlő jogokat hirdet, miközben hihetetlen anyagi különbségeket teremt; legitimitását a kölcsönös anyagi hozzájárulásból nyeri, mégis az egyént és a privatizációt erősíti; a személyes autonómiát tekinti legfőbb értéknek, ennek ellenére a történelem legátfogóbb államapparátusát hozta létre. A szerző vitára ingerlő, gondolatébresztő kötete arra hívja fel a figyelmet, hogy a politikai kultúrában jelenleg megfigyelhető szélsőséges folyamatok nem csupán a rendszer felszíni repedései, hanem a liberalizmus alaptulajdonságai, amelynek globális sikere egyben a saját kudarcát is előrevetítette. Patrick J. Deneen konzervatív nézeteket valló amerikai politológus, a Notre Dame Egyetem Politikatudomány Tanszékének professzora. Érdeklődési köre a politikai teológiától kezdve a gazdaságpolitikán át a demokráciaelméletekig széles spektrumot fog át. Könyveiben és tanulmányaiban kritikus álláspontot fogalmaz meg a liberalizmussal szemben - főként az individualizmus dicsőítését, a hagyományokkal szembeni ellenségességet, valamint a vallási meggyőződés és a társadalmi szolidaritás hiányát kritizálja. A szerzőnek ez az első kötete magyarul.

Čína i nacionalismus patří v současnosti mezi ústřední společenská témata. S rostoucí geopolitickou mocí Číny vyvstává stále více potřeba tomuto vzmáhajícímu se kolosu porozumět. Kromě ekonomických či politických témat je ale třeba rozumět též současné ideologii. Ta, byť je skryta pod označením socialismus s čínskými specifiky, je veskrze nacionalistická. Čínský nacionalismus je komplikovaný a jeho pochopení pomůže poznat, kdo ve skutečnosti jsou samotní Číňané. Předkládaná kniha se ptá mimo jiné i na tyto otázky. Kdo jsou Číňané? Lze skloubit státní ideologie socialismu a nacionalismu v čínském prostředí? Jaký je či chce být čínský národ a čím anebo vůči čemu se definuje? Koncept čínského národa je představen prostřednictvím tzv. čtyř pilířů, skrze něž je čínský národ představován a pomocí nichž se definuje. Čínský nacionalismus nebyl doposud v českém prostředí formou monografie představen, a proto kniha uvádí čtenáře do základních teoretických konceptů i dějinných souvislostí. Aby bylo téma čtenáři přístupnější, jsou čínskému nacionalismu v jednotlivých kapitolách nastavována zrcadla hongkongské, taiwanské a české, která umožňují lépe pochopit ideu čínského národa i jeho synkretický charakter.

Sunićův literární debut s názvem Proti liberalismu a egalitářství byl první anglicky psanou knihou zabývající se školou myšlení známou jako evropská nová pravice. Věnuje se analýze jejích hlavních cílů, hodnot a principů, a to především myšlenkám jejího předního představitele, francouzského filosofa Alaina de Benoista. Nová pravice je volným označením celoevropské školy idejí složené z konzervativních myslitelů, umělců a vědců, stavějících se v průběhu druhé poloviny 20. století jak proti východnímu bolševismu, tak i proti západnímu liberalismu. Nová pravice vychází z tzv. předválečné konzervativní revoluce, myslitelů jako Oswald Spengler, Vilfredo Pareto či Carl Schmitt. Sunić neopomíná ani problematiku pravicového označení tohoto hnutí, neboť nová pravice sama sebe považuje za stojící mimo tradičního dělení na pravici a levici. Tomislav Sunić se narodil roku 1953 v chorvatském Záhřebu, studoval překladatelství na Záhřebské univerzitě a následně politologii na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. V letech 1993 až 2001 byl chorvatským velvyslancem, následně vyučoval a působil jako překladatel a spisovatel na volné noze. Českému čtenáři předkládáme překlad přepracovaného a doplněného třetího vydání jeho oslavované a kontroverzní knihy.

Kolaps socialismu byl pro obyvatele Sovětského svazu absolutně nečekaný, ale zároveň naprosto zákonitý. Ačkoli většina lidí v pozdním socialismu vnímala sovětský systém jako věčný a neměnný, byla současně připravena na jeho pád. Tento paradox se stal východiskem knihy profesora Kalifornské univerzity v Berkeley Alexeje Jurčaka o poslední sovětské generaci, k níž sám patří. Jurčakův model sovětského socialismu nabízí alternativu k tradičnímu binárnímu pojetí, k analýze socialismu založené na dichotomiích typu život v pravdě versus život ve lži, moc versus obyčejní lidé nebo oficiální kultura versus kultura neoficiální. Jurčak poukazuje na to, že takový přístup ponechává stranou jednu významnou skutečnost: mnoha sovětským občanům totiž byly hodnoty socialismu blízké a čímsi drahé, a to přesto, že v běžném životě často reinterpretovali a překračovali pravidla státu, který se jím zaštiťoval.

Kanyó András a rendszerváltás hajnalán a már felfelé buktatott Kádár Jánossal készített interjúval vonta magára a figyelmet, az utóbbi évtizedben viszont sokan támadták a Horthy Miklósról és Mindszenty Józsefről készített kötetei, illetve ÁVH-s múltja miatt. Az egykori hírszerző és újságíró most először tárja fel élete történetét, amelyben a többszöri életpályaváltás, szerelmek és magán­életi tragédiák mellett nyíltan és részletesen beszél arról, hogy -milyen módszerekkel toborozta és képezte ki a hírszerzőket az Államvédelmi Hatóság a Rákosi-korszakban; - hogyan élte meg a személyi kultusz éveit és mit csinált 1956-ban; - milyen kényes feladatokat kellett elvégeznie hírszerzőként Londonban, majd itthon; - mik voltak azok a szakmai ellentétek, amelyek miatt szakított a ,"Hivatallal"; - hogy talált új életpályát az irányított sajtó világában, és miként tudósította a Népszabadságot Berlinből, Moszkvából, majd Bonnból; - miért kezdeményezte a Kádár-interjút és hogyan érte el, hogy nyilatkozzon is neki az ,"Öreg"; - hogy került Grósz Károly közelébe és miként élte meg a megalázó aradi találkozót Ceauescuval.

Šokujúca pravda o oligarchoch a politikoch na Slovensku. V tejto knihe vystupujú reálne osoby, firmy aj politické strany. Z politikov je to napríklad Robert Fico, Ján Figeľ, Béla Bugár alebo Radoslav Procházka. Dočítate sa o histórii podnikateľských skupín, ako sú Penta alebo Lexovci. Témou knihy sú aj prepojenia oligarchických štruktúr na politické strany, napríklad na Smer, KDH alebo Sieť. Každý čitateľ v tejto knihe nájde odpovede na nasledujúce otázky: 1. Kto bol krstným otcom majetkového prevratu po roku 1989? 2. Ako začínali najvplyvnejší slovenskí oligarchovia? 3. Kto zbohatol na priamych predajoch štátneho majetku a kto na kupónovej privatizácii? 4. Aký bol príbeh najnebezpečnejšej slovenskej finančnej skupiny Penta? 5. Prečo prišli o svoje peniaze malí akcionári VÚB Kupónu, Slovenskej poisťovne a VSŽ? 6. Ktorí oligarchovia ovládajú slovenské médiá? 7. Kedy sa stali oligarchovia silnejšími, ako sú slovenskí politici? 8. Ktorí oligarchovia ovládajú slovenské politické strany? V tejto knihe sa dozviete, ako sa dobré vzťahy z čias komunizmu premenili na peniaze. Ako sa potom tieto peniaze premenili na moc. A ako sa táto moc znovu a znovu mení na ďalšie peniaze. Na Slovensku totiž vznikol uzavretý okruh politiky a peňazí. Vďaka tomuto kolobehu moci a peňazí sa Slovensko postupne zmenilo zo štátu, kde majú všetci ľudia nádej na spravodlivosť, na akúsi bandu veľkých zlodejov. Táto kniha má čitateľovi pomôcť pochopiť, ako sme sa dostali do situácie, že na Slovensku opäť vládne partia nedotknuteľných a privilegovaných.

Významný český politolog reaguje souborem originálních esejů na krizi Evropy a oslabení Západu a výzvy, před kterými stojí naše evropská společnost. Přehledně popisuje také problémy naší zahraniční politiky, které svými vnitřními spory a nekoncepčností způsobuje stávající vláda. Bohužel se tak děje v době, kdy je Evropa, a s ní i Česká republika, ohrožena novým nebezpečím radikálního islámu a vzhledem k ukrajinské krizi hovoří někteří diplomaté dokonce o malé studené válce. Předseda Občanské demokratické strany a emeritní rektor Masarykovy univerzity nejen čtivě představuje kořeny a kontext našich problémů, ale předkládá i jasné argumenty, proč se česká politická reprezentace musí rychle začít chovat tak, aby Češi měli zahraniční politiku, jakou si zaslouží a potřebují.

Kolektivní práce týmu odborníků z oblasti politologie, ústavního práva či statistiky je přinejmenším v českém prostředí jedinečnou komplexní publikací o nové oblasti odborného výzkumu – internetových volbách. Internetové volby se v knize analyzují v nejrůznějších souvislostech: v kontextu tzv. digitální propasti, z hlediska očekávaných výhod (např. zvýšení dostupnosti voleb pro voliče v zahraničí) a rizik (např. bezpečnostní otázky či problém kupčení s hlasy). Zkoumají se rovněž dopady internetových voleb na volební účast, konformitu s ústavními zásadami volebního práva, politické strany a jejich zisky apod. Tyto politologické, ústavněprávní či sociologické perspektivy vytvářejí plastický obraz vzniku, rozvoje a stávající podoby internetových voleb v Estonsku, Švýcarsku, USA, Kanadě, Austrálii, Norsku a Nizozemsku. Významná část publikace se věnuje i myšlenkám internetových voleb v České republice, které jsou rozebírány z hlediska demografických trendů, technického vybavení domácností, počítačové gramotností voličů, jejich ochoty hlasovat v budoucnosti pomocí internetu, postojů politických stran k internetovým volbám, ústavněprávní roviny internetových voleb, nákladů na jejich zavedení do praxe a dalších ukazatelů. V závěru knihy autoři poukazují nejen na nesporné výhody internetových voleb a jejich úspěchy v některých zemích, ale současně neopomíjejí upozornit na závažná rizika internetového hlasování a také na neúspěšné projekty internetových hlasování v zahraničí.

One of the great historians of our age asks: how far can a single leader alter the course of history? The modern era saw the emergence of individuals who had command over a terrifying array of instruments of control, persuasion and death. Whole societies were re-shaped and wars fought, often with a merciless contempt for the most basic norms. At the summit of these societies were leaders whose personalities had somehow given them the ability to do whatever they wished. Ian Kershaw's new book is a compelling, lucid and challenging attempt to understand these rulers, whether operating on the widest stage (Lenin, Stalin, Hitler, Mussolini) or with a more national impact (Tito, Franco). What was it about these leaders and the times they lived in that allowed them such untrammelled and murderous power? And what brought that era to an end? In a contrasting group of profiles, from Churchill to de Gaulle, Adenauer to Gorbachev, and Thatcher to Kohl, Kershaw uses his exceptional skills to think through how other, strikingly different figures wielded power.

"Meglehetősen nyugodt alak vagyok, olyan, akit nem könnyű csak úgy megijeszteni. És mégis, némiképp aggódni kezdtem, amikor egy nap, szokásom szerint bekapcsolván az Ekho Moszkvi rádió adását, a hírekben azt hallottam, hogy a Kreml vérdíjat tűzött ki a fejemre. Nem tették ugyan hozzá az élve vagy halva kitételt, de közel jártak hozzá..." Mihail Hodorkovszkij Putyin álarca mögé látott. Olajmágnásként, Oroszország egyik leggazdagabb embereként felszólalt Putyin korrupt rendszere ellen, s ezért a Kreml megbüntette. Megfosztották vagyonától, és több mint tíz évig börtönbe zárták. Az immár szabad, de emigrációba kényszerített Hodorkovszij új könyvében bepillantást enged nekünk a harcba, amelyet hazája megmentéséért vív. Az Oroszország-feladványban gyorselemzést ad arról, hogy miként ment félre a putyini Oroszország, bemutatja országa felemelkedését és bukását, saját útját a jellegzetes szovjet ifjúkortól az olajmágnási létig, majd hatásos belső képet fest a politikai ellenállásról. A szerző erőteljes hangon áll ki a Kelet és a Nyugat közti megbékélés mellett. A Sunday Times népszerű szerzőjével, Martin Sixsmithszel közösen jegyzett könyvében Hodorkovszkij páratlan éleslátással leplezi le a putyini maffia-klán vágyait és erkölcstelenségeit, ugyanakkor igyekszik bemutatni a nyugati közönség számára azt, hogy miért muszáj szembeszállni a Kremllel ahhoz, hogy megalapozhassanak egy jobb jövőbe vezető utat.

Třetí vydání zásadní práce vlivného politologa, historika a bývalého ministra zahraničí Spojených států amerických z roku 2014, ve které autor předkládá mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou a byl založen na společenství suverénních států, které kontrolují své vzájemné ambice prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil po celé zeměkouli a pojal do sebe řadu odlišných civilizací a regionů. Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností. Autor věnuje svůj analytický pohled také otázkám Středního východu (a speciálně Íránu), odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské „harmonii pod nebesy“. Pozornost zaměřuje také na americké politické vize, které se přestaly opírat pouze o systém vyvažování a začaly usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Kissingerovy úvahy ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace.

Kniha se věnuje parlamentu v období, kdy nemohl naplňovat své základní poslání – být otevřeným fórem pro střet různých zájmových skupin, vládnoucích a opozičních politických stran. Byl „spoután“ prostřednictvím jednotné kandidátky Národní fronty, v níž pevně vládla KSČ. Jedná se o téma neprávem opomíjené. Přestože parlament řadu tradičních funkcí mezi lety 1948–1989 evidentně neplnil, měl jiné významné funkce – zejména byl mnoha způsoby důležitou oporou vládnoucí diktatury. Co do rozsahu jde navíc o významnou kapitolu dějin českého parlamentu, který navzdory střídání režimů vykazuje silné prvky kontinuity. Tak jako lze příčiny proměn parlamentu po druhé světové válce vysledovat již v předválečném období, i náš současný parlament chtě nechtě vychází z toho, jak fungoval před rokem 1989. Cílem knihy je přispět k lepšímu pochopení tohoto dědictví.

Mi köze van a vaskézzel uralkodó kínai elitnek a kommunizmus eszméihez? Hogyan működik az országban a cenzúra a kultúrában és a digitális térben? Megboríthatja Kína állammodellje a diktatúrák és demokráciák közötti hatalmi egyensúlyt a világban? Katarina Baer újságíró és Kalle Koponen fotográfus könyvének fókuszában a feltörekvő nagyhatalom, Kína áll. Az ország kifelé erőt sugároz, országhatáron belül viszont mindent megtesz azért, hogy 1,4 milliárd polgárát ellenőrizze, manipulálja és információs buborékban tartsa. A szerzőpáros könyvében három sanghaji lakos életét követi nyomon a 2020-as koronajárvány idején. Történeteiken keresztül azt próbálják kideríteni, hogy az elnyomó intézkedések és a magánélet alapjait fenyegető állami beavatkozás ellenére miért elégedett mégis sok kínai az ország vezetésével.

Jelen kötet a 2020-ban megjelent Kína és a Távol-Kelet posztmodern ellensége: a terrorizmus című írás szerves folytatásának tekinthető, amely a dél- és délkelet-ázsiai államok terrorhelyzetének bemutatását kívánja teljessé tenni. A két írás együttesen egy olyan tizennégy országra kiterjedő, terrorizmus fókuszú biztonságpolitikai összeállítást kíván az olvasó kezébe adni, amely könnyen felhasználható tanulmányok folytatásához vagy ázsiai utazásra és beruházásra felkészülés során, illetve akár a régiós országok képviselőivel folytatott tárgyalások felkészítő háttéranyagaként. Ugyanakkor meghatározó törekvés volt a kézikönyv jelleg megőrzése, amely egyben biztosítja a komplett összefoglaló formátumot is annak érdekében, hogy a kötet széles körű felhasználhatósága megmaradjon. Nem titkolt cél továbbá, hogy olyan olvasók is kedvüket leljék a könyvben, szakmailag tartalmas, azonban fogyasztható művet vehessenek a kezükbe, akik korábban nem vagy csak érintőlegesen találkoztak a témával. A szerző reménye szerint a kötet közérthető és "jól forgatható" olvasmányként segítheti hozzá az olvasót, hogy a globális gazdaság, illetve a nemzetközi kapcsolatok és annak politikai szempontjából kiemelkedő jelentőségű régiók Magyarországon mind ez idáig kevéssé ismert biztonsági vonatkozásai egy szűkebb szakmai plénumon túl a nagyobb nyilvánosság számára is megismerhetőek legyenek.

Megtarthatja-e világhatalmi pozícióit Oroszország az olajfegyver és az atomfegyver segítségével? Ez az igazi tétje az orosz-ukrán háborúnak. Vlagyimir Putyinról sokan tudják, hogy KGB akadémiát végzett. Sokkal kevesebben azt, hogy kandidátusi disszertációját a kőolajról írta és hogy egész politikai pályája a fekete arany körül forgott, ahogy az utóbbi száz év világtörténelme is. Drámai fordulatokkal és vérrel teli könyvében az orosz és az amerikai hatalmi ambíciókat is közelről ismerő szerző érdekes, néha kimondottan rémisztő epizódok sokaságát mutatja be az olajipar történetéből. Lehet, hogy ha Winston Churchill 1911-ben nem állítja át olajtüzelésre a brit flotta hajóit, akkor az Antant elveszíti az első világháborút? Ha a németek 1943-ban elfoglalják Bakut, vagy akár csak megnyerik a balatoni csatát, akkor a második világháború is másképpen ér véget? Lehet, hogy a mai Amerikát még mindig nem az elnök, hanem „a hét nővér” irányítja?Az első pennsylvaniai olajláztól a Mexikói öbölkatasztrófán átívelő olaj-história másik kulcskérdése az autóipar, a közgazdász, a politikus és a gépkocsivezető számára: vajon meddig tartanak ki a föld kőolajtartalékai? Tíz-húsz évig, mint a radikálisok állítják, vagy akár még további ötszáz évre elegendők...?

Vajon milyen vizsgálat igyekezett tisztázni az 1610-esévekben Báthory Erzsébet, a „csejtei rém” bűnösségét? Vajon a Tiszaeszláron eltűnt Solymosi Eszter holttestét fogták ki 1882-ben a Tiszából, vagy Bary József vizsgálóbírónak volt igaza, aki – vallomások és szakértői vélemények alapján – azt vélte bizonyítottnak, hogy a rituális gyilkosság gyanújával letartóztatott zsidó vádlottak megsegítésére társaik a megölt cselédlány tetemét „helyettesítő”, ép holttestet öltöztettek be és dobtak a folyóba a hatóságok megtévesztése céljából? Vajon hogyan azonosították az első világháború idején Kiss Béla lecinezett hordókban talált hét megölt áldozatát? A móri bankfiókban 2002-bentörtént, nyolc halálos áldozattal járó vérengzés nyomozása hogyan eredményezhette egy vétlen ember jogerős bírói ítéletben kinyilvánított bűnösségének bizonyítását? Vajon hogyan talált rá a nyomozás 2009-ben az öt különböző megyében, látszólag ötletszerűen kiválasztott településeken találomra kiszemelt cigány lakosok gyilkosaira? Mindezek rendkívül érdekes kriminalisztikai kérdések, és minden kor törekedett – a maga eltérő módján – a gyilkosság körülményeinek feltárására, kivizsgálására, a cselekményt igazoló bizonyítékok alapján a bűnös megbüntetésére. Ez a kötet az emberölés történeti megítélését, jogszabályi hátterét és mindenekelőtt nyomozási sajátosságainak ismertetését igyekszik összefoglalni.

"Kicsit ellépett mellettem a csermelyléptű idő, most következik a 2019 című könyv, aminek semmi köze sincs a címben szereplő évhez, illetve csak annyi, hogy 2019-ben IS születtek olyan írások, amelyek belekerültek, de még az is lehet, hogy többségében 2020-ból származnak. A lényeg továbbra is annyi, hogy ezek a publicisztikák a Hócipőben jelentek meg, ami egy erősen underground réteglap, így nincs annyi olvasója, amennyit megérdemelne. De most javíthatják a statisztikát... ... Fontos változás még, hogy kutya helyett macskáim vannak, valamint megalapítottam a Csináltadmár Rabbival? nevű zenekart, de erről majd egy másik könyvben fogok beszámolni. Léptem, csók."

A 2010-ben hatalomra került Fidesz politikájának egyik pillére a sport. Az ellenzék számára pedig a politikai konfliktusteremtésre alkalmas terület, elvégre a stadionépítések, a tao, az egyéb szakpolitikai befektetések száz-, ezermilliárdos tételt jelentenek a költségvetésből, miközben a korrupció gyanúja is kíséri a beruházásokat. A könyv arra vállalkozik, hogy áttekintse, Orbán Viktor rajongó szeretetén túl mire szolgál a sport a korszak uralkodó narratívájában, valójában mi a célja az intézkedéssorozatnak, milyen eszmei alapon építkezik a sportpolitika, és hogy létezhet-e ennek baloldali ellentörténete.

Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, kde by šlo naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, kde byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét prezidenta, abyste se mu na státní svátky mohli klanět? V zemi, kde by jiná než reprodukční sexualita byla zapovězena? V zemi, kde by špioni podobní Orwellově ideopolicii zkoumali na politických shromážděních vaši tvář, aby zjistili, jestli opravdu prožíváte to, co říkáte? Korejská lidově demokratická republika neboli Severní Korea je skutečná. Komunistický režim, který od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova, je pravděpodobně nejhorší totalitní systém v moderních dějinách. Novinářka Barbara Demicková odhaluje v knize Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji nevídaná fakta o zemi a společnosti, o nichž toho zbytek světa mnoho neví. Sleduje osudy šestice lidí: tajně se scházejícího mladého páru, idealistické lékařky, malého bezdomovce, vzorné pracovnice továrny, která miluje Kim Ir-sena víc než svou rodinu, a její vzdorovité dcery. Demicková věnovala pečlivé rekonstrukci života v Čchongdžinu, městě zapovězeném cizincům, šest let. Jako zdroj informací jí sloužily rozhovory s uprchlíky, propašované fotografie a videonahrávky. Kniha popisuje chaos, který nastal po smrti Kim Ir-sena, suverénní nástup jeho syna Kim Čong-ila, zničující hladomor, v jehož důsledku zemřela odhadem desetina populace, i vlnu následných ilegálních útěků ze země. Kritika přirovnala knihu Barbary Demickové k Hirošimě Johna Herseyho a k Cestě Cormaca McCarthyho. Není co závidět znamená přelom v pomyslné sbírce publikací na téma totalitarismus.

Kniha se zabývá bezpečnostní politikou Evropské unie a podrobněji také jednoho z jejích členských států, České republiky. Hledá odpověď na otázku, jestli v Evropské unii dochází ke splývání vnitřní a vnější bezpečnosti a zejména ke stírání rozdílů mezi dvěma nejdůležitějšími bezpečnostními institucemi – policií a armádou. Zda splývá role policie a armády na úrovni Evropské unie, zda evropská integrace takový proces povzbuzuje, nebo mu spíše brání, a konečně zda dochází ke stírání rozdílů mezi policií a armádou na úrovni členského státu. Autor dochází na základě případových studií evropské a národní úrovně k závěru, že ačkoli je možné na papíře pozorovat celou řadu změn, v praxi je jejich dopad jen velmi omezený. Viditelné změny jsou způsobeny zejména důrazem na otázky vnitřní bezpečnosti, kdy se předcházení vnitřním hrozbám podřizují i aktivity doposud považované za součást vnější bezpečnosti. V podstatě všechny viditelné změny lze ovšem velmi jednoduše zvrátit v okamžiku, kdy by se změnil bezpečnostní diskurs nebo politické preference. Policie a armáda stále zůstávají dvěma odlišnými složkami s různými úkoly a rozdílným způsobem práce.

Itt és most elnézést kérek mindenekelőtt Tőkés Lászlótól, a családjától, Joó Edithtől, legfőképpen a gyerekeitől és persze mindazoktól, akik ugyanúgy hittek abban, hogy Tőkés egy karizmatikus hős, mint ahogy én is hittem. Sokáig vívódtam magamban, mielőtt nekiláttam ennek a munkának. Küzdött bennem a jó ízlés és a kötelességtudat. Van-e jogom rettenetes dolgokat napvilágra segíteni, a világhálón szerteszét terjedő dokumentumokból egységes, elszomorító képet összeállítani valakiről, van-e jogom azokat szembesíteni a valósággal, akik őt ma is mélységesen tisztelik? Végül is Tőkés László egyetlen mondata miatt döntöttem úgy, hogy megírom ezt a könyvet. Feleségéről, Joó Edithről a következőket írja egy, a gyerekeinek is címzett levelében: Egyházi tekintélyemet sötét alakokkal és erőkkel összefogva, tudatosan és szántszándékkal Ő maga rombolja a (volt) Szekuritáté módjára és kedvére. Hogy miért éppen ez a mondat győzött meg, az majd kiderül. Előre szólok, hogy nem foglalkozom Tőkés László politikai pályájával, egyházi viaskodásaival ezeket csak akkor érintem, ha föltétlenül szükséges. Nem foglalkozom a jelenlegi politikai küzdelmeivel sem legföljebb annyiban, hogy megpróbálom kideríteni: a tettei, a szavai, a viselkedése mennyiben következnek a jelleméből. Előre szólok, hogy megrázó, ami az elém került dokumentumokból Tőkés Lászlóról kiderül. Engem is megrázott. Bárha sok-sok emberi élettel és tulajdonsággal szembesültem, nem hittem volna, hogy egy olyan méltóságú ember, mint ő, ugyanolyan kiszolgáltatott a saját jellemével szemben, mint bárki más. Olyan, mintha a forradalom hőse, a magyarság köztársasági elnöke – ahogy Orbán fogalmazott –, a lelkész, a püspök, az Európai Parlament alelnöke folyamatosan valami ördögfélével küzdene, és ezt a lelke körül ólálkodó lényt nem tudná legyőzni, legyűrni, elzavarni. Főleg akkor, ha a neki legjobban kiszolgáltatottakkal kellene emberségesen bánni. Elemi emberségesen. Tőkés László ördöge számos mutatkozási formát választ: hatalom, hiúság, pénz, asszony és a meglepő módon a szinte állandóan, mindenütt fölbukkanó Securitate. Megkísérlem, hogy megértsem. Talán Tőkés László is megért engem. Ahogy ő legjobb napjaiban lelkészként, püspökként és politikusként valamiféle igazsággal tartozott és tartozik a népének, a híveinek, úgy tartozom én is a birtokomba jutott igazsággal azoknak, akik őt lelkészüknek, püspöküknek, képviselőjüknek választják.

Dostává se vám do rukou kniha, připomínající základní hodnoty společnosti, cílevědomě vytlačované ze společnosti už 30 let. Pro udržení životaschopné společnosti vysvětluje nevyhnutelnost návratu ke konzervativním hodnotám. Není to zábavné ani snadné čtení. Každá část knihy nutí k zamyšlení a k porovnání s vlastním vnímáním současné reality ve společnosti v současné nelehké situaci. ***** Začátek třetí dekády jednadvacátého století se nejenom v České republice, ale i v zemích Evropské unie, vyznačuje dramatickým vývojem společenských změn, o kterých jen největší zaslepenci mohou tvrdit, že vedou k lepšímu životu lidí (možná je několika vyvolených…). ***** Tato kniha tedy představuje syntézu popisů problémů, konzervativních názorů na současný vývoj a rovněž obraz funkční konzervativní demokratické společnosti. Progresivistické ideologie, které ovládly Evropu od začátku století, jsou na ústupu. Stále více obyvatel Evropy si uvědomuje, že cesta absolutního komunismu (žádný osobní majetek, vše sdílené, klasická rodina je přežitek, 76 pohlaví, zelené šílenství, jež ve svém dopadu ničí evropský průmysl, dopravu a energetiku stejně krutě jako válečný konflikt) je, společně s nezvládanou migrační vlnou neevropských etnik a kultur, jistou cestou do pekel společenského rozvratu, bídy a chaosu. ***** Společnost je dokonale morálně, ideově, hodnotově a díky nezvládnuté ekonomice i materiálně vyprázdněná. Vysoká inflace, drahé energie, rostoucí náklady, a především nejistota zaměstnanců a střední třídy vyvolávají rostoucí napětí ve společnosti bez toho, že by vláda byla ochotná tento vývoj vůbec registrovat. Tlak na bagatelizaci až liberalizaci užívání drog, včetně těch tvrdých, ohrožuje celou generaci našich dětí.

Éra Miloše Zemana skončila, ale dál představuje varovné memento. Česko během Zemanova prezidentství dostalo mimořádnou lekci, jak snadno lze i nejváženější úřad v zemi využívat pro vlastní, soukromé zájmy a dát přitom všanc zájmy našeho státu ve prospěch Ruska nebo Číny. Investigativní novinářka Zdislava Pokorná se dění na Pražském hradě během této éry věnovala s mimořádným nasazením, za které dostala Novinářskou cenu. Zjistila řadu nových informací, a to prostřednictvím rozhovorů s desítkami zasvěcených lidí a také díky stovkám hodin strávených přímo na nádvoří Pražského hradu, kde sledovala, s kým se Zemanovi muži stýkají. Krom toho kniha přináší také první podrobný životopis Martina Nejedlého, jehož působení v Rusku bylo dosud zahaleno mlhou. Popisuje, jak Vratislav Mynář vydělal první miliony a jak rostla jeho mocenská pozice. Odhaluje, jak se vyvíjel Zemanův vztah s oběma premiéry z posledních let - s Andrejem Babišem a Petrem Fialou. A shrnuje, jak se postupně zhoršoval prezidentův zdravotní stav, zatímco jeho nejbližší okolí to odmítalo řešit. Knihu doplňují rozhovory s přímými aktéry událostí –s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou, ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, který býval na Hradě častým hostem, s vlivným úředníkem Janem Novákem či novou kancléřkou Janou Vohralíkovou.

A kötet a Nemzeti Közszolgálati Egyetem Nemzetbiztonsági Intézetének kutatási irányaihoz kapcsolódó témákat öleli fel. Létrehozásával a szerzők célja volt, hogy felhívják a figyelmet a biztonság rendkívüli komplexitására, illetve a stratégiai gondolkodás és tervezés jövőformáló szerepére. Szerzői a biztonság, a nemzetbiztonság és a hadtudomány különféle irányaiból közelítik meg a stratégiai gondolkodás rendkívül szerteágazó területeit. A kötet tematikus jelleggel dolgozza fel a stratégia témaköréhez tartozó kérdéseket. Első részében magához a stratégiai gondolkodáshoz, stratégiaalkotáshoz, elemzéshez kapcsolódóan született tanulmányokat ismerhetnek meg az olvasók. A második részben olvasható tanulmányok a biztonsági dimenziókhoz tartozó kiemelt területek – demográfia, migráció, kiber- és energiabiztonság, terrorizmus – kapcsán világítanak rá a stratégiai gondolkodás és dokumentumok jelentőségére, a kihívások, kockázatok és fenyegetések elleni védelemre, majd egyes hazai stratégiai dokumentumok vizsgálatán túl a nemzetközi színtérre is kitekintve mélyülhetnek el olvasóink a stratégia és biztonság összefüggéseiben.