Martin Buber (18781964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství. Klade si za cíl prozkoumat odlišnosti mezi způsoby, jakými se věřící v těchto konfesích vztahují k Bohu, a jejich důsledky pro intelektuální uchopení obsahů víry i pro každodenní

Korzárské spisy a Luteránské listy jsou zuřivým křikem smutné zraněné duše. Jsou výrazem dilemat levicového intelektuála, který stále ještě používá terminologii vzatou z marxistické teorie, i když si stále více uvědomuje, že tato terminologie je tvář í v tvář společnosti druhé poloviny 20. století neadekvátní - ale odmítá si uvědomit, že na této terminologii byl vybudován nejděsivější režim dvacátého

Dvojdomá slovenská a slovinská spisovateľka a poetka Stanislavá Chrobáková Repar v epištolárnej knihe Balans vypovedá o náročnej každodennosti aktérov živej kultúry. Hoci vychádza z osobných skúseností, svojimi postrehmi a úvahami pomenúva všeobecné problémy spoločenského postavenia súčasných tvorcov. V knihe sa striedajú epištolárne časti, výber autorkiných listov z rokov 2012 2015, s básňami v próze.

Chceli sme a chceme sa brániť pred živelnými pohromami, voľne žijúcimi zvieratami, ale najmä pred vlastnými a cudzími ľuďmi, ktorí sú niekedy vyhladovaní s holými rukami a inokedy nadopovaní a ozbrojení po zuby. Preto sme stavali ohrady, zábrany, zákopy, valy, zábradlia, priekopy, hradby, ploty, múry a hranice. Úmysly našej obrany nie sú vždy čisté a obranné, ale aj chamtivé a útočné. Výsledkom je,

Jak voní domov? Nedělní svíčkovou, chtělo by se odpovědět. Nebo snad bábovkou či vánočním cukrovím? Čím déle přemýšlíme, tím více dojmů se nám začne vybavovat. Někdy voní mrazivou nocí a vrzajícím sněhem pod nohama, jindy rozpáleným borovým lesem uprostřed léta, vlhkým podzimním listím při hrabání zahrady, svěžím jarním větrem, který šumí ve větvích. Jak voní domov Václavu Větvičkovi, trpělivému a

Krátke eseje známeho slovenského spisovateľa Dušana Dušeka hovoria najmä o literatúre a umení. Dušan Dušek je slovenský básnik, prozaik, filmový scenárista, autor rozhlasových hier a literatúry pre deti a mládež.

Dvacet esejů českého biologa a filozofa Zdeňka Neubauera přináší svěží a neotřelý pohled na přírodu i kulturu. Svět zde není vnímán očima tradiční přírodovědy jako výskytiště lhostejných a nesouvisejících objektů, jejichž existence je určována neměnnými přírodními zákony či náhodou. Neubauer chápe přírodu a s ní člověka jako propojený celek, jehož smysl se ukazuje velmi konkrétně v každé jednotlivé

Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace. Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život. Tato malá knížka nemá nic společného s nějakým vědeckým povídáním. Je složena z různých krátkých zamyšlení nad lidskými situacemi, tak jak jsem se o to snažil já sám (první část Slova),

Esej o krizi kultury v evropském hlavním městě, o vztahu národních států a centrálních orgánů Unie a fungování demokratických principů. Autor měl původně v úmyslu napsat román o Evropě, prózu v duchu dekadentních pocitů typu „Evropa ve světle zapadajícího slunce“, jehož protagonistou se měl stát úředník Komise. Pobýval řadu měsíců v Bruselu a studoval prostředí, navštěvoval instituce a jejich pracovníky.

Na jar 2014 Rusko anektovalo Krym, rozpútalo vojnu na východe Ukrajiny, kde okupovalo časť Donbasu a vytvorilo tam „Luhanskú a Doneckú ľudovú republiku“. V tom istom čas sa pokúšalo rukami svojich miestnych pomáhačov vytvoriť šnúru podobných „republík“ v iných oblastiach Ukrajiny – od Charkiva na severovýchode po Odesu na juhozápade. Ruský vodca Vladimír Putin v tom čase s entuziazmom rozprával o tom,

Další kniha Ivana M. Havla navazuje na autorovy předchozí tituly Otevřené oči a zvednuté obočí (Vesmír 1998) a Zvednuté obočí a zjitřená mysl (Dokořán 2005). Obsahuje čtivě a srozumitelně napsané krátké eseje, které vycházely v rozmezí let 2003 až 2011 jako úvodníky časopisu Vesmír a jež autor pro účely knižního vydání mnohdy rozpracoval a rozšířil o nejaktuálnější informace. Myšlenkově bohaté texty

Zborník príspevkov z vedeckej konferencie konanej v Trnave 26. a 27. októbra 2011

Autor této pozoruhodné studie objasňuje význam duševních obrazů větrných smrští, bouří, tornád, sopečných výbuchů a zemětřesení, přílivových vln, záplav a sesuvů půdy, ale především hurikánů – mysteriózních, nebezpečných, podněcujících, fascinujících, děsivých, nevypočitatelných, hrůzyplných, svérázných, mocných, zábavných, zkázonosných i rozpustilých – božských bouří. Zkoumá meteorologické údaje a

A magyarok magányosak. Hajdan dorongok, vasak és Erő, csupa kétség és baj. Nincs (három a magyar) igazság. Történelmük túl érdekes, túl van rántva, túl sok benne a szép, és baszottul nem igazságos. Sok a király, személyesen nekem pedig feltörte a lábam a cipő az első plenárison. Lágy a szívük. Nem tudják rendesen elhagyni a nőket. Kivár, lapít, hátha történik valami. Odaszorítja az arcát egy édes,

Martin M. Šimečka na niekoľko mesiacov v roku opúšťa civilizáciu a sťahuje sa na samotu, do maringotky pod Muránskou planinou. Tu zredukuje svoje potreby na asketické minimum a oslobodí sa od tlaku vonkajšieho sveta. Tu vznikla Telesná výchova, skvelá, ľahká kniha o vášnivej ceste k hraniciam výkonnosti vlastného tela a k ich poznaniu, spojenej s rozkošou a trápením pri neustálom dokazovaní správneho

Předkládaný svazek přináší 24 rozprav a studií našeho předního právního historika, husitologa a kodikologa Doc. JUDr. Jiřího Kejře, DrSc., které jsou průřezem jeho celoživotního díla a představují jeden ze základních vkladů do bibliografie kanonického práva a kodikologie nejen v naší, ale i evropské odborné literatuře. Jednotlivé studie jsou řazeny chronologicky, s výjimkou čtyř článků, které tvoří

Esejistická knížka z pera vynikajícího českého historika Zdeňka Kalisty je zároveň jeho knihou poslední – jejího vydání se autor již nedočkal. „Poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí,“ jak zní podtitul této knihy, nevznikaly snadno. Ve svých pětasedmdesáti letech Kalista začal náhle ztrácet zrak, což mu znemožnilo pracovat dále na svých rozpracovaných věcech. A tak naslepo,

Většina esejů uveřejněných v této knize vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková. Úvahy tu vycházejí v přepracované a úplnější formě než v Salonu, kde bylo nutné z technických

Kniha zprostředkovává českému čtenáři nejvýraznější esejistické texty poslední dekády věnované kulturním a filozofickým dilematům současné postmoderní společnosti.

Benediktinský mnich a špičkový manažer diskutují o tématech dnešního světa, která se týkají nás všech: úspěch a odpovědnost, ekonomika a blahobyt, kultura a hodnoty – zkrátka Bůh, peníze a svědomí. Sešly se tu dvě mimořádné vůdčí osobnosti ze světů tak odlišných, jako jsou klášterní klauzura a top management nadnárodní firmy. Něco však mají společného. Anselm Grün je sice především mnich a teolog,