Autorka a docentka na katedře pedagogiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity se v odborné studii věnuje významu literární výchovy a čtenářství pro lidský život v dnešním přetechnizovaném světě. Zabývá se hledáním nových možností, jak působit na čtenářství především dětí a mládeže, neboť právě u těchto věkových kategorií jsou momenty setkávání s knihou a nad knihami rozhodující. Literární výchova

Vedecká monografia Súčasná egyptská literatúra: Dystópia, cenzúra a Arabská jar sa venuje vybraným dielam súčasnej egyptskej literatúry a spôsobom, akými reflektujú aktuálnu spoločenskú, politickú a kultúrnu situáciu, predovšetkým revolučné udalosti známe ako Arabská jar. Súčasťou publikácie je aj malá antológia tvorby súčasných egyptských autorov a autoriek, ktorých úryvky z diel sa v slovenskom preklade

Vadí mi pokleslost toho, jak mluvíme, protože s tím souvisí i pokleslost našeho myšlení a jednání a naše odolnost vůči ostatním nešvarům. Slova prozradí velmi mnoho o vás druhým, ale také naopak vám samotným o druhých. Pokud nevěnujete dost pozornosti tomu, jak mluvíte vy sami a jak mluví ostatní, můžete uškodit nejen svému jménu, ale i sami sobě. Slova nám totiž umožňují bránit se útokům zvenčí -

Monografie podává detailní analýzu slovosledného chování posesivních zájmen ve staročeské nominální frázi. Jedná se o fenomén, kterému zatím nebyla v české paleobohemistice věnována soustavnější pozornost. Materiálový základ práce představují staročeské prozaické texty, jejichž období vzniku se klade přibližně od poloviny 14. století do konce 15. století.

Maxwelluv démon je koncipovaným souborem studií, které se zabývají zejména tématem reprezentace objektu a událostí v literárních textech, problematikou recových aktu v literature a otázkou, zda literatura existuje jako specifický institucionální fakt. Nemalý prostor je pak venován i vztahu fikce a ne-fikce (resp. zde literatury a ne-literatury), kterýžto je ohledáván na nejruznejších typech takzvane

Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá,

Renesance tradičně argumentačního pojetí rétoriky, kterou ve 20. století v podobě neorétoriky nabídli mj. Ch. Perelman a S. Toulmin, znovuotevřela cestu k jejímu funkčnímu uplatnění ve vzdělávání. V podobě soutěžního debatování dostala agonální rétorika sofistů moderní háv, uchovala si však své tradiční poslání: rozvoj dovedností a znalostí v oblastech kritického myšlení a argumentace, vyhledávání

V prvej časti knihy sa autor venuje obdobiu \"normalizácie\" (v živote intelektuála i v literatúre a v literárnej vede). V druhej portrétom, úvahám a kritickej reflexii viacerých kultúrnych javov. Treťou časťou sú rozhovory (a anketa) o rozličných kultúrnych a spoločenských problémoch v širokom zmysle slova.

Monografie se zabývá tvorbou ženských autorek v kontextu libanonské občanské války. Rozebírá díla dvou z nejvýraznějších představitelek válečného románu v Libanonu, jejichž hlavními protagonistkami jsou ženy. První kapitola čtenáři přibližuje kulturně-společenské a literární podhoubí zkoumaného období, další dvě kapitoly se věnují představení jednotlivých románů. Vlastní analýza se poté soustředí na

Předkládaná publikace představuje v tomto rozsahu první systematické pojednání o japonské literatuře v českém jazyce. První část publikace čtenáře seznamuje s vývojem japonské literatury od počátků v orální tvorbě, přes zlatý věk dvorské kultury, až po mnohovrstevnou literaturu pozdního období Edo. V druhé části jsou abecedně řazená hesla, která vysvětlují hlavní literární žánry a autory, díla a pojmy.

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české

Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu \"Konference mladých slavistů\", pořádaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 23 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Etnicita a etnogene ze prizmatem slovanských jazyků, Minoritní etnika a jejich jazyky ve střední Evropě, Jazyky mezi internacionalizací a národní exkluzivitou, Historický

Druhý svazek rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV

Šestnáctý díl u nás dosud nepřekonané encyklopedie.

Cílem knihy je poskytnout zájemcům o „život“ slov pomůcku k snadnějšímu chápání údajů v etymologických slovnících a slovnících vlastních jmen osobních a místních, které se těší širokému zájmu. Příručka podává dějiny etymologického bádání a přehled etymologických slovníků, principů historicko-srovnávací metody, změn hláskových, morfologických i významových (včetně tabu), tvoření slov, postupů při hledání

\'His cornucopia of tellers and tales is a delight, a riveting celebration of a genre that revels in its own hybridity and the imaginative riches produced by the crossing of cultural and literary borders\' Financial Times \'Like a child after the Pied Piper I pursued Jubber into a world both human and full of magic. A carnival of a book, rigorously researched and jostling with life\' Amy Jeffs, author

Nové, přepracované vydání akademického slovníku cizích slov přináší více než100 000 výrazů, pojmů, termínů, slovních spojení cizího původu a slov přejatých ze všech oborů lidské činnosti, které se staly běžnou součástí našeho moderního jazyka. Dílo je výsledkem práce kolektivu lexikografů Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Kolektívna monografia je výsledkom dvojročnej spoločnej práce medzinárodného kolektívu vedcov z Ruska, Bulharska a Slovenska na tému Lingvistická a etnokultúrna dynamika tradičných i netradičných pamiatok v slovanskom svete.

Kniha představuje jeden z nejpodstatnějších příspěvků německé naratologie světové literární teorii. Základní metodou badatelky je teorie vyprávění, tedy teorie, která má v Německu hluboké kořeny (Friedemannová, Petch, Hamburgerová, Stanzel, Nünning ad.) a s jejíž pomocí se Cohnová pokouší odpovědět na jednu z nejprimárnějších otázek literární teorie: Co odlišuje fikční vyprávění (tedy epické umělecké

Soubor tří studií z oblasti teorie literatury, které mají společný zájem o zkoumání nových tendencí a nových možností v přístupu k textu. Zatímco práce Milana Jankoviče a Marie Kubínové vycházejí především z podnětů domácí i evropské tradice strukturalismu, sémiotiky a recepční estetiky, studie Jana Matonohy je založena spíše fenomenologicky a hermeneuticky. Milan Jankovič se v jednotlivých kapitolách