Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým,

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími. Čtenář v jeho knize nalezne odpovědi na mnohé otázky, které si možná někdy kladl, aniž by znal odpovědi na tyto základní úvahy o podstatě vidění a života. Je napsána velmi odborně, ale přitom čtivě i pro toho,

Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.

Systematický a zásadný príspevok venovaný problematike filozofie umenia a estetiky. Preklad diela významného nemeckého filozofa Güntera Figala „Ercheinungsdinge. Ästhetik als Phänomenologie“ z roku 2010.

Kniha se věnuje vztahu autonomie a jinakosti, a to na základě dialogu mezi Kantovou filosofií a fenomenologií. Pojem autonomie je představen na základě Kantova myšlení se zaměřením na jeho prakticko-etickou filosofii, přičemž lze rozlišit několik významů autonomie: autonomii jako sebezákonodárství, jako vrchní mravní princip, jako svobodu, jako základ důstojnosti člověka.

Bilingvní edice obsahuje texty Výchova lidského rodu, Ernsta Falk (hovory pro zednáře), O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů. Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy, politická filosofie, rodící se religionistika, obdiv k starověké „moudrosti Orientu“ a touha odhalit dávná

Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny.

Karl Korsch (1886–1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu.

Sborník obsahuje nové překlady Chymické svatby i slavných rosenkruciánských manifestů ze 17. století a tři novodobé vědecké studie (R. Edighoffera, C. Gillyho a J. Ritmana) zabývající se nejen problémem jejich autorství, nýbrž i širším kontextem historického dění, všudypřítomnou symbolikou a vkladem či inspirací jednotlivých osobností, které se snažily, jak říká R. Edighoffer, o „přemostění propasti

Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus. To jsou některá z důležitých témat, kterými se zabýval filosof Ladislav Hejdánek.

Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius. Štěstí bylo častým tématem rozhovorů, a objevuje se dokonce i v kázáních určených prostým lidem.

Práce je více filozofickou úvahou, avšak nepostrádající dějové události, jenž se odehrávají na pozadí rozhovoru skupiny lidí, kteří při svých denních starostech ztratili přehled o skutečném světě na jedné straně a starce, který naopak pozorně vnímá dění kolem sebe na straně druhé. Ve vypjaté atmosféře pak probíhá zamyšlení nad minulostí a postupné uvědomování si reálné přítomnosti.

MUDr. Pavol Strauss (1912 - 1994) vynoril sa ako nový, pozoruhodný autor po druhej svetovej vojne. Svojimi originálnymi knihami sa hneď zaradil medzi slovenskú literárnu a mysliteľskú elitu.

Práca otca Dr. Petra Fottu je na jednej strane dobrým úvodom do filozofie a na strane druhej užitočným sprievodcom pre všetkých, ktorí sa vydali na stretnutie s filozofiou. Autor jednoduchým a jasným spôsobom ukazuje, čím je filozofia...

\\\\Scientistická víra\\\\\' je základem mnohých Broukových úvah a spekulací, jež svým způsobem, \\\\\'mimo dobro i zlo\\\\\', mimo všechny pochybnosti \\\\\'iracionalizují racionalitu\\\\\' a získávají - jaksi paradoxně - kvalitu poezie. Stále více se přesvědčujeme, že dílo Bohuslava Brouka je paradoxním výrazem právě takového \\\\\'rozvoje reálna díky imaginárnímu\\\\\'. Aplikacebásnické metody \\\\\'pars

Kniha je pokusom o autentickú kritickú konfrontáciu s Heideggerovou tézou o onto-teologickej povahe metafyziky.

Predložená kniha s názvom Kierkegaardovo zrkadlo pre súčasnosť je výsledkom spolupráce Torontskej univerzity, Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa a Juhočeskej univerzity v Českých Budejoviciach. Kniha sprístupňuje Kierkegaardov filozofický odkaz a myslenie.

Kniha s podtitulem \'Studie k Augustinovi,Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi\' obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času.

DEBUTED AT NO.1 ON THE NEW YORK TIMES BESTSELLER LIST NO.1 BESTSELLING AUTHOR OF THE SOCIAL ANIMAL Are you on your first or second mountain? Is life about you - or others? About success - or something deeper? The world tells us that we should pursue our self-interest: career wins, high status, nice things. These are the goals of our first mountain. But at some point in our lives we might find that

Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru. Tématem knihy jsou teze tzv. přirozeného náboženství, které tvoří doplněk principů a pouček „zjeveného“ náboženství. Výzkumy v rámci přirozeného náboženství si kladou za cíl odpovědět na otázku, co můžeme zjistit o existenci Boha a o jeho atributech čistě