Tuto knihu sepsali v americké emigraci na konci války klasičtí autoři frankfurtské školy a kriticky se v ní vypořádávají s německým nacismem. Jejich analýza však daleko přesahuje tematiku nacismu a fašismu a je dodnes provokativním podnětem k hledání ekonomických, sociálních a kulturních příčin rúzných deviací, jež s sebou přinášejí dějiny lidstva.

Ak si často kladiete otázky: Čím to je, že je náš svet taký, aký je? Prečo môžeme čas merať, ale nemôžeme ho zastaviť?

První díl antologie nastiňuje stav filosofie, přírodovědy, lékařství a jejich souvislostí koncem 18. století a tehdy nové objevy a teorie. Protože lékařství vycházelo do značné míry z filosofie přírody, předestírá tento svazek – po kapitole o filosofickém založení medicíny – zejména novou filosofii přírody, víceméně schellingovskou.

Kapitální či hlavní hříchy patřily spolu s kontrastními ctnostmi k východiskům morálního i politického myšlení západní civilizace. S nástupem moderní politiky však z jejich stínu stále výrazněji vystupují nekanonická pokřivení lidské povahy, pro něž si Judith Shklarová vypůjčuje Montaignovo označení „obyčejné neřesti“. Krutost, pokrytectví, snobství, proradnost a misantropie nejsou jen přímočarým

Revidované vydání Jungovy knihy z roku 1958. (První české vydání bylo součástí díla „Tajemno na obzoru“, které vyšlo v Brně v roce 1999.) Jung se v knize zabývá celosvětovým fenoménem UFO, když v jednotlivých kapitolách cílí na psychologické aspekty fenoménu a zkoumá 1) UFO jako vizionární pověst, 2) UFO ve snech, 3) UFO v malířství a 4) historii fenoménu UFO; v závěru se krátce věnuje také nepsychologickým

Během vrcholného a pozdního středověku narůstal zájem o logická bádání a další filosofické disciplíny. V 1. polovině 14. století do vývoje logiky výrazně zasáhl i anglický mistr známý pod jménem Walter Burley (cca 1275 – cca 1344/45), autor více než 70 spisů především o problémech logiky, přírodní filosofie a metafyziky.

Tato kniha je srozumitelným přehledem myšlenek Emanuela Swedenborga. Vysvětluje náboženství tak, aby mu bylo snadno rozumět.

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) \"Adama I\" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého \"Adama II\". Klasická práce spojující kantovský existencialismus a židovskou teologii. V r. 1964 přednesl Solovějčik úvahu Konfrontace.

V Nietzschových básních je takřka každé slovo prostoupeno ozvěnami jeho učení, a přesto v nich mnohdy vyvstává nezaměnitelný poetický tvar. I tam, kde básně nejsou postaveny na rytmu a rýmu, zbarvují je odstíny zvuku, srážejí se do aliterací, krystalizují v hříčky, hutní metaforami a vytvářejí smyslově naléhavou krajinu, jež je zároveň krajinou ducha.

Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín od přírodovědy přes lékařství až k umění nebo právní vědě. Kritizuje fragmentarizaci vzdělání i jeho narůstající odtrženost od životní praxe.

Nemecký filozof, teológ, pedagóg a žiak Heideggera Georg Picht je pre slovenský filozofický kontext a kultúru zatiaľ takmer neznámy. S jeho myšlienkami sa čitatelia môžu zoznámiť prostredníctvom cyklu jeho prednášok, ktorý vytvoril v rokoch 1972-1975.

Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. Obvykle se má za to, že do filosofie a vědy se dostala zvenčí a pomocí záhadných procesů, jako byla třeba sekularizace eschatologie.

Moderní pojetí lidských práv je tradičně odvozováno z myšlenek a deklarací 18. století, kdy lidská práva byla chápána jako práva přirozená. Za předpokladu, že lidská práva jsou práva přirozená, nacházíme myšlenková východiska lidských práv již v antické filosofii.

Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu. Autor v ní zavádí šest mohutností jazyka matematiky (sílu logickou, expresivní, metodickou, integrativní, explanatorickou a konstitutivní) a na příkladech z historie matematiky ilustruje jejich postupný růst.

Poznámky o barvách, jeden z posledních Wittgensteinových textů, jsou ojedinělou ukázkou „případové studie“, v níž se pojednává o konkrétním předmětu. Wittgenstein se zaměřuje na „jazykové hry“, které s barvami hrajeme.

Zborník textov k filozofii Jana Patočku a Eugena Finka z pražskej konferencie v r. 1997 pri príležitosti 90. narodenín J. Patočku.

Zborník príspevkov k filozofickému rozboru jednania sa člení do oddielov \'motivace a emoce\', \'pravidla a kontext\',\'racionalita jednania\' a \'mluvit a jednat\'. Autori v nich zhŕňajú výsledky svojej práce k danému problému.

Sv. 4: Dějiny filosofie zahrnující řeckou filosofii od Platóna po Plótina (P. Merlan), Filóna a počátky křesťanského myšlení (H. Chadwick), Plótina (A. H. Armstrong), pozdější novoplatoniky (A. C. Lloyd), Maria Victorina a Augustina (R. A. Markus) a tradici řeckého platonismu od kappadockých Otců po Maxima a Eriugenu (I. P. Sheldon-Williams). Druhé, opravené vydání připravil Martin Pokorný.

Přehledně a poutavě napsaný úvod do dějin filozofie, do kterého autor zahrnul myšlenky a osobnosti filozofů od dob starověkého Řecka až po strukturalismus. K půvabu knihy přispívají vedle hutných textů i zdařilé ilustrace Ralpha Edneye. Kniha je určena zájemcům o filozofii, studentům středních škol či zájemcům o studium tohoto oboru na vysokoškolské úrovni.

Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru. Tématem knihy jsou teze tzv. přirozeného náboženství, které tvoří doplněk principů a pouček „zjeveného“ náboženství. Výzkumy v rámci přirozeného náboženství si kladou za cíl odpovědět na otázku, co můžeme zjistit o existenci Boha a o jeho atributech čistě